Pátek, 4. prosince 2015Aktuality
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1 – Malá Strana
Na vědomí členové vlády
V Brně dne 4. 12. 2015
Vážený pane předsedo vlády (a další členové vlády),
dnes v pátek 4. 12. 2015 média informovala o Vašem návrhu jmenovat ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) pana Michala Murína, dosavadního náměstka ředitele GIBS. At to s odůvodněním, že jde o racionální a uměřenou cestu, neboť pan Murín zajišťuje částečně kontinuitu, ale do značné míry i změnu, protože není zatížen složitými vztahy, které se uvnitř inspekce rozvinuly.
Podle našeho názoru ovšem existují vážné důvody k obavám, že pan Murín není vhodnou osobou do tak významné funkce:
1. O minulosti pana Murína nejsou veřejně dostupné prakticky žádné informace, kromě toho, že 30 let působil u policie na pozici vyšetřovatele, tedy včetně působení u policie dříve totalitního státu. Nejsou známy žádné informace o jeho minulosti a významných zásluhách, které by vzbuzovaly důvěru a očekávání, že svoji funkci bude nezávisle a nestranně vykonávat. U jeho předchůdce se prvotní obavy zcela naplnily. Jako kontrast lze zmínit jmenování důvěryhodných pánů Motejla a Varvařovského do funkce veřejného ochránce práv.
2. Naopak dlouholeté spojení pana Murína s policií, a tedy i osobní vazby na řadu policistů a bývalých kolegů budí nedůvěru ke schopnosti nezávislého a nestranného výkonu funkce. Lze připomenout kauzu bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho a jeho nezákonného trestního stíhání, která je příkladem rizika, které přináší osobní vazby mezi ředitelem GIBS a policií (ať již negativní vazby, jako v tomto případě, nebo vazby pozitivní, kdy naopak nedochází k vyšetřování trestné činnosti v policii).
3. Pan Murín byl do GIBS dosazen bývalým ředitelem GIBS Ivanem Bílkem, jehož působení v GIBS lze označit za jednu nezákonnost za druhou. Kromě kauzy Lessy lze zmínit kauzy Vidkun, šikanózní stíhání inspektora GIBS Petra Netušila, kauzu Meraki – nezákonné sledování inspektorů GIBS pomocí aplikace v telefonu, kauzy nevyšetřených případů policejního násilí a nekvalitně provedeného vyšetřování (viz například nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 860/15), neprofesionální akci GIBS „Balík“ ohrožující životy a zdraví vězňů i dozorců a mnoho dalšího. Liga lidských práv vydala v roce 2014 analýzu „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“, která pojednává o selhání GIBS při plnění svých úkolů. Činnost Ivana Bílka v GIBS mohla dosahovat závažnosti trestné činnosti a nyní by právě jeho nástupce mohl být odpovědný za jeho vyšetřování, nebo minimálně za spolupráci se státním zastupitelstvím ve vyšetřování. Je těžko představitelné, že tak bude ochotně činit osoba, která vděčí Ivanu Bílkovi za své dosazení do GIBS.
Generální inspekce si zaslouží ředitele, který bude zcela nezávislý na svém problematickém a neprofesionálním předchůdci, ale také nezávislý na policii. Netvrdíme, že pan Murín je osobnostně špatný člověk, ale pouze to, že s ohledem na předchozí tři body nesplňuje minimální potřebné předpoklady pro výkon této funkce.
Proto žádáme vládu, aby neschválila jmenování pana Michala Murína ředitelem GIBS a požadovala výběrové řízení a nalezení kvalitních a důvěryhodných kandidátů/kandidátek, kteří nemají osobní vazby na bezpečnostní sbory, ani na předchozího ředitele Ivana Bílka a u kterých je i s ohledem na jejich minulost zajištěn vysoký morální kredit, důvěra veřejnosti i příslušníků bezpečnostních sborů, kompetence a vysoký stupeň vzdělání.
Děkujeme za důkladné zvážení tohoto otevřeného dopisu, jehož cílem je přispět k důvěryhodnému, nezávislému a profesionálnímu výkonu činnosti GIBS.
S pozdravem
Za Ligu lidských práv:
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, autorka analýzy „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Za Otevřenou společnost:
Martin Marek, manažer programu Policie jako služba veřejnosti
e-mail: martin.marek@osops.cz, tel. 731 018 608
Středa, 2. prosince 2015Tiskové zprávy
Spor o domácí porody v Česku dospěl do finále – dnes jej ve Štrasburku projednával sedmnáctičlenný velký senát Evropského soudu pro lidská práva. Zatímco za české stěžovatelky zazněla fakta v podání kanadské výzkumnice Patricie Janssen, zástupci vlády nabídli opět spíše emoce a strašení mrtvými dětmi. Rozsudek lze očekávat v řádu měsíců.
Profesorka Patricia Janssen, která se přímo z pověření své vlády účastnila zavádění a evaluace asistovaných porodů doma v Kanadě, soudu vysvětlila, že z jejích i dalších výzkumů vyplývá, že porod doma je u nízkorizikových žen s péčí registrované porodní asistentky srovnatelně bezpečný jako porod v nemocnici, a je navíc spojen s méně invazivními zásahy do porodu.
Porodní asistentka má navíc dostatečné vybavení i schopnosti v případě nenadálé situace ženu nebo dítě stabilizovat stejným způsobem, jako probíhá v porodnici. Podle Janssen tak nedochází k prodlevám v péči, což je v přímém rozporu s argumenty zástupců vlády. S českou vládou se neshodla ani v tom, že porody doma jsou spojeny s vyššími náklady, naopak podle kanadské praxe přinášejí až poloviční úsporu, pokud sledujeme náklady do jednoho roku života dítěte.
Právní zástupkyně paní Dubské a právnička spolupracující s Ligou lidských práv Zuzana Candigliota ve své řeči zdůraznila, že porod doma je jako bezpečná volba podporován všemi mezinárodními odbornými organizacemi, např. Světovou zdravotnickou organizací. „Zákaz poskytování péče u porodu doma je v rozporu s mezinárodními úmluvami, které zakotvují právo na zdraví a zdravotní péči. Jeden z aspektů tohoto práva je i přijatelnost zdravotní péče pro její příjemkyně a právě to není v českém porodnictví splněno. Porod v nemocnici, kde dochází ke škodlivým praktikám, není pro některé ženy přijatelný. Chtějí rodit doma ovšem i z jiných důvodů – jednoduše proto, že domov považují nejen na základě pocitů, ale i na základě výzkumů za nejbezpečnější místo pro porod,“ vysvětluje Zuzana Candigliota.
Advokát paní Krejzové Richard Hořejší ve upozornil na monopol lékařů, který si nárokuje rozhodování o ženském těle a který znemožňuje alternativy a rozhodování žen. „Přístup české legislativy předem staví zájmy žen proti zájmům dětí, což je v rozporu s mezinárodními smlouvami a rozhodovací praxí štrasburského soudu,“ uvedl Hořejší a dodal, že znemožněním volby okolností a místa porodu stát fakticky vysílá signál ženám, že nejsou schopny takovou volbu bezpečně využít a ochránit své dítě. Celá kauza je tak podle něj mocenským sporem o podobu služeb v porodnictví, který již v západní Evropě a severní Americe proběhl a porod mimo porodnici umožnil bez dopadu na bezpečnost. Nyní, po pádu železné opony se tento spor pouze přesunul do východní Evropy.
Soudce evropského soudu zajímalo, proč v České republice nefungují porodní domy jako alternativa k porodům v nemocnic. Česká vláda se divila, že nikdo dosud o registraci porodního domu nepožádal. Ovšem zapomněla doplnit, že je to proto, že právní úprava vytvořená lékaři je nastavená tak, aby kvůli nesplnitelným podmínkám ani vznikat nemohly. Situace tak odpovídá argumentaci advokáta Hořejšího o monopolu lékařů v systému českého porodnictví.
K otázce, proč porodní domy v Česku vznikat nemohou, pořádá Liga lidských práv veřejnou diskuzi dne 11. 12. v Brně. Účast potvrdil i náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar.
Více informací poskytnou:
Zuzana Candigliota, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Richard Hořejší, tel. 724 919 279 , e-mail: richard.horejsi@wilsoncee.com
Pondělí, 30. listopadu 2015Aktuality
Poslanecká sněmovna v současné době projednává zákon o veřejném ochránci práv. Součástní vládního návrhu novely je také zavedení institutu žalob ve veřejném zájmu, které by mohly výrazně pomoci prevenci diskriminace v České republice. Liga lidských práv společně s čtrnácti dalšími neziskovými organizacemi působícími v oblasti rovného přístupu ke vzdělání doporučuje poslancům parlamentu České republiky přijetí takového znění novely, která institut actio popularis v oblasti diskriminace zakotvuje.
V současnosti se proti diskriminaci může bránit pouze sama oběť. Cílem obrany je poté obdržet odškodnění za vzniklou újmu, nikoli změnit situaci do budoucna. Je-li obětí člověk se středně těžkým mentálním postižením, který navíc může být dítětem, je současný model již na první pohled zřejmě velmi omezující. Zejména ve vztahu k zranitelným skupinám obyvatel nepředstavuje efektivní ochranu. Z praktického hlediska lze tento nedostatek dobře demonstrovat na příkladu přístupu ke vzdělávání. Česká republika má dlouhodobý systémový problém s diskriminací v oblasti vzdělávání, konkrétně v nadužívání segregovaného vzdělávání, a to jak ve vztahu k romským žákům, tak ve vztahu k žákům se zdravotním postižením. Žaloby proti diskriminace v oblasti vzdělávání přitom byly za posledních pět let podle databáze ministerstva spravedlnosti podány jen tři.
Institut žalob ve veřejném zájmu je zaveden již v 16 evropských zemích, přičemž ve všech těchto zemích je žalobu ve veřejném zájmu umožněno podávat neziskovým organizacím, které pracují v oblasti ochrany práv. V Rakousku a Německu je možné podat žalobu ve veřejném zájmu v případě diskriminace na základě zdravotního postižení.
Pro naši situaci jsou obzvláště zajímavé příklady zavedení žalob ve veřejném zájmu na Slovensku a v Maďarsku, které se potýkají s obdobnými problémy diskriminace. Například první žaloba ve veřejném zájmu na Slovensku byla podána proti základní škole v Šarišských Michal’anoch, v níž byla namítána segregace romských dětí, pro které byly na škole zřízeny speciální třídy. Škola ar- gumentovala, že romské třídy umožňovaly učitelům přistupovat k dětem více individuálně a rea- govat na jejich potřebu zvýšené pozornosti kvůli jejich sociálnímu znevýhodnění. Zároveň měla segregace být prevencí proti negativním reakcím ostatních spolužáků. Soud na základě žaloby shledal diskriminaci na základě etnicity a určil, že škola tím, že dětem nezajistila inkluzivní vzděávání, porušila své povinnosti. Škole bylo uloženo ukončit praxi vytváření segregovaných tříd a zřídit třídy smíšené. V Maďarsku mají s institutem žalob ve veřejném zájmu ještě rozsáhlejší pozitivní zkušenosti; ukončení segregace ve vzdělávání prostřednictvím actio popularis tak bylo dosaženo již nejméně v šesti případech, které se navíc soustředily na povinnost obce zajistit přijatelné vzdělávání pro děti na svém území. Ve třech případech navíc samotné iniciované soudní řízení vedlo obec k tomu, aby k desegregaci škol přistoupila sama.
Domníváme se, že nejvhodnější model je zavedení aktivní legitimace pro podání žaloby ve veřejném zájmu jak pro veřejného ochránce práv, tak pro nevládní neziskové organiace, jejichž účelem je ochrana před diskriminací.
Středa, 25. listopadu 2015Aktuality
Dne 3. 11. proběhlo třetí jednání na Ministerstvu zdravotnictví k problematice očkování. Původně se mělo konat v září, z důvodu malého počtu nahlášených účastníků bylo přesunuto na říjen. Říjnové jednání se taktéž nekonalo, bylo přesunuto z důvodu projednávání státního rozpočtu na začátek listopadu. Jednání se za Ligu lidských práv účastnila právnička Zuzana Candigliota. Nyní si můžete přečíst report z jednání komise. Zápisy z předchozích jednání najdete zde a zde.
Před jednáním právnička Ligy Tereza Hrubá ve spolupráci s Martinou Suchánkovou ze Spolku ROZALIO připravila návrhy na jednání komise, které byly s předstihem rozeslány všem členům. Návrhy rozeslané členům komise si můžete přečíst zde. Ministerstvo vzalo naše podněty v potaz a navrhovanými tématy se komise na jednání zabývala.
Jeden z našich podnětů se týkal vyjasnění situace ohledně přístupu neočkovaných dětí k povinné předškolní docházce. Ministerstvo školství totiž v důvodové zprávě školského zákona uvádí, že pro děti bude platit očkovací povinnost i přesto, že zákon o ochraně veřejného zdraví jasně uvádí, že očkování není vyžadováno pro přístup do zařízení, do nichž je docházka povinná. Na jednání komise bylo uvedeno, že Ministerstvo zdravotnictví bude vycházet z dikce zákona o ochraně veřejného zdraví a očkovací povinnost pro povinný předškolní rok nebude vyžadována.
Dále nás MZ informovalo, že na chystané poradě vedení bude stanoven harmonogram legislativního procesu k připravovanému zákonu o odškodnění újmy způsobené očkováním. V prosinci by měl probíhat pracovní seminář na Ústavu pro stát a právo k tomuto připravovanému zákonu. Ministerstvo tedy zatím nepředložilo konkrétní výstupy, ale je evidentní, že na přípravě zákona pracuje.
Na jednání byl také diskutován náš podnět k problematice dočasné kontraindikace a přístupu dětí do mateřských škol. K tomuto tématu se rozpoutala zajímavá debata. Docent V. Thon uvedl, že kontraindikace, avšak také indikace, jakéhokoli výkonu v medicíně je vždy vyhodnocována pro pacienta v dané chvíli v čase, dle klinického stavu pacienta. To platí pro každý lékařský výkon, tedy i pro podání konkrétní očkovací látky. Tzn., že kontraindikace buď je, nebo není, a to vždy v daném konkrétním čase. V medicíně není nic zcela trvalého. Mělo by dostačovat potvrzení kontraindikace bez bližší specifikace. Jako příklad uvedl atopický ekzém. Na to reagovala předsedkyně České pediatrické společnosti MUDr. Šebková, že atopický ekzém je kontraindikací akutní, nikoli trvalou, ani dočasnou. Za měsíc prý je dítě „čisté“ a může být očkováno. S tímto tvrzením doktorky Šebkové docent Thon nesouhlasil.
Jak na jednání poznamenala Zuzana Candigliota, trvalou kontraindikaci je dle Ústavního soudu třeba chápat obecně jako stav bránící podání očkovací látky (tedy i dočasná kontraindikace je důvodem k výjimce a k přijetí dítěte do školky). Také upozornila na to, že ani není zřejmé, na základě jakého předpisu by orgán ochrany veřejného zdraví mohl prošetřovat důvodnost uznané kontraindikace, když to spadá do správního uvážení ředitelky mateřské školy, zda na základě dokladů dodaných rodiči výjimku uzná nebo nikoliv.
Předseda svazu pacientů Luboš Olejár upozornil na nejednotnou praxi, kdy některé školky děti přijímají i na základě dočasné kontraindikace, některé nikoliv a i on upozornil na nutnost jasnější definice, která by vedla ke sjednocení praxe.
MUDr. Šebková navrhla, že by u stanovení dočasné kontraindikace mělo být stanoveno datum, do kdy je předpoklad, že se očkování doplní. Docent Thon i doktor Petráš s doktorkou nesouhlasili, jelikož dočasnost lze těžko předpovídat.
Vůle k úpravě zákona ani přes nejednotnou argumentaci není, členové komise se tedy shodli, že je třeba, aby byla minimálně situace dále řešena odborným metodickým pokynem., ktreý vypracuje MZ.
Diskuse nad úpravou zákona ohledně účastni pouze řádně očkovaných dětí na ozdravných pobytech by měla pokračovat na dalším zasedání kdy by měly být předloženy argumenty pro nutnost tohoto opatření (MZ) a naopak neoprávněnost (LLP a ROZALIO).
Dalším podnětem, který jsme navrhovali, bylo školení pracovníků krajských hygienických stanic, týkající se současné legislativy a judikatury. Dostávají se k nám totiž informace, že pracovníci poskytují informace chybné nebo nepřesné. K tomu hlavní hygienik uvedl, že tuto informaci bere jako podnět, kterým se bude zabývat, a upozornil, že se jedná o otázku metodického vedení. Docent Chlíbek se pracovníků hygienických stanic zastal s odkazem na to, že ředitelé školek a rodiče nám možná sdělují nepravdivé či zavádějící informace.
Debata pokračovala k tématu očkovacího kalendáře a námi navrhované změny schématu očkování z 3+1 na schéma 2 + 1. Dr.Petráš pro jednání připravil podklady, ze kterých vyplývá, že schéma 2 + 1 je flexibilnější s ohledem na další aplikaci vakcín. Docent Thon také doplnil, že z klinických studií vyplývá, že schéma 2 + 1 není méně účinné než 3 + 1,a snižuje se tak riziko nežádoucích účinků dítěti je podáno menší množství vakcín s možnými NÚ. Doktor Petráš také upozornil na úsporu financí, ke které by došlo, zavedením schématu 2 + 1.
Martina Suchánková dále upozornila na praxi, kdy je dítěti aplikováno více vakcín najednou. Dle SÚKLu i SPC souběžné podávání vakcín zvyšuje riziko výskytu horečky nad 38stupnňů po podání 4. dávky u téměř každého druhého očkovaného. Docent Thon upozornil také na to, že je možné snížit množství některých méně závažných nežádoucích účinků jako teploty tím, že nebudou vakcíny podávány souběžně. MUDr. Šebková však na obhajobu běžné praxe v dětských ordinacích argumentovala, že ve své ordinaci s tím problémy nemá a souběžné podávání SPC vakcín umožňuje .
Zuzana Candigliota navrhla, aby se vytvořil dokument pro rodiče garantovaný Ministerstvem, ve kterém budou shrnuty zásady bezpečného očkování, rizika souběžného očkování více vakcínami a možná schémata očkování. Doktorka Šebková vyzvala členy komise, ať podají své návrhy k přípravě takového dokumentu. Informace potom mohou být zveřejněny na webu České pediatrické společnosti a mohou být distribuovány rodičům i lékařům formou letáků.
Hlavní hygienik MUDr. Valenta také zodpověděl několik dotazů, které jsme ministerstvu adresovali.
První dotaz směřoval na jednání s pojišťovnami ohledně úhrady očkování v případě, že není očkování prováděno vakcínami podle vyhlášky č. 537/2006 Sb. Hlavní hygienik uvedl, že jednání již proběhlo a nyní je dle Valenty míč na straně Svazu pojišťoven.
Dále jsme se dotazovali, jak hodlá ministerstvo podpořit zavedení neinvazivního vyšetření TRECs. Hlavní hygienik uvedl, že ministerstvo tuto metodu podporuje a bude se problematikou v budoucnu dále zabývat.
K dotazu, který se týkal syndromu ASIA, odpověděl docent Chlíbek, že to není nic nového a že faktorů, které mohou autoimunitní nemoci vyvolat, může být celá řada (např. válka v zálivu, silikonové implantáty), ale ve světě toto varování nevedlo k zastavení očkování. Také odkázal na nedávný výzkum vakcín asi na 30 tisíc dospělých v ČR, při kterém se nepotvrdilo, že by očkování vyvolávalo autoimunitní nemoci. Docent Thon upozornil na to, že pokud je tady nějaké podezření, tak je výhodnější předejít nějakým obviněním tím, že se dá méně dávek vakcín, které dokážou dosáhnout téhož cíle.
Náš poslední dotaz směřoval na rozšíření kapacit očkovacích center, které nezvládají odpovídat dotazy rodičů a pediatrů. Martina Suchánková upozornila, že například speciální pracoviště v Motole je přehlceno. Hlavní hygienik Valenta uvedl, že by tuto službu měl zajišťovat stát, ale Státní zdravotní ústav přišel o stovky zaměstnanců. V budoucnu by měla být zavedena místa podpory zdraví, což by mohlo být podpořeno Evropskou unií. MZ si je tedy vědomo tohoto nedostatku. Pan Chlíbek upozornil, že jejich Česká vakcinologická společnost nedělá nic jiného, než odpovídá dotazy lékařů, ale zvažují i poradnu pro rodiče. Z pohledu Ligy lidských práv ovšem nejde o nezávislé poradenství s ohledem na známé propojení mezi ČVS a výrobci vakcín (viz analýza LLP).
Další jednání komise by se mělo uskutečnit v lednu. Někteří členové komise, včetně právničky Ligy lidských práv Terezy Hrubé budou přizváni na jednání Národní imunizační komise, které by mělo proběhnout 27. 11. . Zde by se měla projednávat aktuální podoba vyhlášky, nás zajímá především zvolení očkovacího schématu 3+1 nebo 2+1.
Na lednovém zasedání budeme chtít prodiskutovat problematiku povinného očkování proti hepatitidě typu B. Pokud máte i vy námět, kterým by se měla podle vás komise zabývat, můžete jej zaslat právničce Ligy lidských práv Tereza Hrubé na e-mail tereza.hruba @llp.cz. Vaše náměty můžeme navrhnout k projednání na komisi.
Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo ze zasedání komise zápis, který si můžete přečíst zde. V mnoha bodech jsme s ním ale nesouhlasili. Naše připomínky k tomuto zápisu naleznete zde.
Naše návrhy adresované členům komise naleznete zde.
Zabouchnuté dveře sesterny.