Liga lidských práv hledá právníka/právničku
Více informací o nabízené pozici naleznete zde
Účinnější ochrana sociálních práv: Hozená rukavice členským státům OSN
Jedním ze tří pilířů Organizace spojených národů je ochrana lidských práv. Všeobecná deklarace lidských práv (dále jen Deklarace), která představuje první ucelený katalog lidských práv na mezinárodní úrovni, byla přijata v roce 1948 a letos tak oslavíme její 60. výročí. Deklarace prohlásila ochranu lidských práv za společný cíl pro všechny národy světa. Občanská a politická práva v ní stojí vedle hospodářských, sociálních a kulturních práv (dále jen sociální práva) bez nějakého oddělování a rozlišování. Následující období však již tak příznivé k sociálním právům, která chrání takové základní zájmy člověka jako bydlení, zdraví, práce nebo svoboda od hladu, nebylo.
I přes bezpočet deklarací, ať již na půdě OSN či jinde, že všechna lidská práva jsou univerzální, nedělitelná (tedy, že všechna jsou důležitá), vzájemně závislá a provázaná, jsou sociální práva fakticky právy druhé kategorie. To se odráží i ve skutečnosti, že mechanismy na jejich ochranu vytvořené na mezinárodní úrovni zdaleka nedosahují takové kvality jako u práv občanských. Oběti porušování občanských práv se mohou obracet v rámci OSN na Výbor pro lidská práva, nebo na Evropský soud pro lidská práva a na jiné orgány. V oblasti sociálních práv však žádná taková možnost pro jednotlivce neexistuje To v důsledku přispívá i k jejich mnohem menšímu dodržování. Nicméně, to se může již brzy změnit.
Učinný opční protokol
Od počátku devadesátých let se vedou diskuze o vytvoření Opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Ten by jednotlivcům umožnil podávat stížnosti na porušování sociálních práv k Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva. I když závěry výborů při OSN nejsou striktně vzato právně závazné, požívají velké autority a jednalo by se o velmi významný krok k lepší ochraně sociálních práv.
V rámci Rady OSN pro lidská práva byla v roce 2006 vytvořena pracovní skupina, která má za úkol vypracovat návrh opčního protokolu. Pracovní skupina po dlouhých a rozsáhlých jednáních návrh přijala 4. dubna 2008 a postoupila jej Radě. Navrhovaný text je kompromisem. Na jedné straně se některé státy v čele s Velkou Británií snažily záruky protokolu co nejvíce oslabit. Prosazovaly například, že státy by si mohly při ratifikaci vybrat pouze některá práva, jejichž porušování by Výbor mohl posuzovat. Nebo bude moci posuzovat pouze závažné porušování práv. Tyto návrhy nakonec schváleny nebyly. Jako kompromis bylo ale přijato, že Výbor bude moci odmítnout posouzení stížnosti, která neprokazuje, že stěžovatel utrpěl zjevnou škodu.
I přes uspokojivý výsledek, který ocenila i koalice téměř 300 nevládních organizací z celého světa podporující vznik účinného opčního protokolu, rozhodnuto ještě zcela není. Kvalitu a vyváženost vypracovaného návrhu však dokazuje skutečnost, že byl 19. června 2008 jednomyslně přijat Radou OSN pro lidská práva, která jej postoupila Valnému shromáždění Spojených národů. Teprve po případném schválení Valným shromážděním bude opční protokol otevřen státům k podpisu a ratifikaci. V platnost by měl vstoupit po ratifikaci minimálně deseti státy. Cesta je tedy ještě dlouhá a nebude jednoduchá.
Soudní – v tomto případě kvazisoudní – ochrana sociálních práv je stále proti mysli řady lidí. Opční protokol je snahou o prolomení této psychologické bariéry a umožnit tak efektivnější ochranu sociálních práv. Na národních úrovních můžeme po světě najít řadu dobrých příkladů soudní ochrany sociálních práv. Dokladem je Jihoafrická republika, kde má ústavní soud pravomoc rozhodovat zcela rovnocenně o právech občanských i sociálních.
V Evropě máme určitou zkušenost s kolektivními stížnostmi v rámci Evropské sociální charty. Technické problémy k přijetí opčního protokolu tedy neexistují.
Solidarita s méně šťastnými
Je na vůli jednotlivých členských států OSN, zda 60. výročí vyhlášení Deklarace oslavíme přijetím opčního protokolu. Byl by tak učiněn další významný krok k postupnému naplnění Deklarace, v níž se praví, že „vybudování světa, ve kterém lidé zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu“. Obyvatelé Česka mají to štěstí, že žijí v zemi, kde nemusí každý den řešit, zda vůbec přežijí do dalšího dne. Přesto, nebo právě proto, bychom měli prokázat solidaritu s obyvateli těch méně šťastných oblastí a zasadit se o přijetí a co nejširší následnou ratifikaci účinného opčního protokolu.
Jan Kratochvíl
Článek vyšel v časopise UN Bulletin 2’08.
Liga vyzvala Karla Schwarzenberga a Alexandra Vondru, aby na summitu EU podpořili přijetí sankcí vůči představitelům súdánské vlády
Je to již více než rok, kdy Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatýkací rozkazy pro Muhammad Ahmed Harouna, současného ministra pro humanitární záležitosti a Aliho Kosheiba, bývalého vůdce Janjawid milicí, v souvislosti s podezřením, že jsou odpovědní za páchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v Dárfúru. Dosud však podezřelí nebyli předáni ICC, a ani nebyli obviněni z těchto zločinů súdánskou vládou. Ve skutečnosti Ahmed Haroun zůstává ministrem pro humanitární záležitosti a byl jmenován členem výboru, který se zabývá vyšetřováním válečných zločinů v Dárfúru, a je kontaktní osobou pro mírové síly OSN.
Súdán tak flagrantně porušuje své závazky vyplývající z rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1593 z 31. března 2005 a v Dárfúru dále umírají lidé. Podle odhadů OSN 300 000 mužů, žen a dětí již přišlo o život, více než 2,5 milionu bylo vysídleno a více než 4 miliony jsou pro přežití závislé na mezinárodní pomoci.
Liga lidských práv se v této souvislosti ve spolupráci se svými mezinárodními partnery obrátila na ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a místopředsedu vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondru s výzvou k tvrdšímu postoji vůči představitelům súdánského režimu. V případě pokračující nespolupráce Súdánu s ICC požadujeme po České republice, aby na summitu EU ve dnech 19. – 20. června 2008, podpořila přijetí cílených sankcí vůči těm súdánským představitelům, kteří nesou největší odpovědnost za to, že Súdán nespolupracuje s ICC.
Takové opatření je nezbytné k zajištění toho, aby ICC byl schopen působit jako účinný nástroj pro spravedlnost a jako odstrašující prostředek před budoucími zločiny. Je důležité, aby bylo jasně ukázáno, že zatýkací rozkazy ICC nesou se sebou určitou váhu a jsou členskými státy a EU vykonávány. Česká republika, byť stále není smluvní stranou Římského statutu, nemůže této situaci nadále nečinně přihlížet, pokud chce, aby její zahraniční politika založená na úctě k lidským právům byla brána vážně.
Zvláštní školy Romům škodí
Ministerstvo školství chce, aby v “běžných” školách studovalo více dětí z menšin
PRAHA Bývalé zvláštní školy, které se nyní jmenují praktické, jsou stále plné převážně romských dětí. V Česku je stále ještě jen velmi málo “normálních” základních škol, které by se snažily začlenit děti z jiného sociálního, kulturního či národnostního prostředí.
A to by chtělo ministerstvo školství změnit. Připravuje proto několik opatření, která by měla systém umísťování – převážně romských -dětí do praktických škol upřesnit a zpřísnit.
Podle ministra školství Ondřeje Lišky je velmi důležité, aby v jedné třídě byly děti z různých sociálních skupin. “Naší prioritou je, aby vzdělávání bylo přístupné pro všechny bez rozdílu. Aby byl každý žák vzděláván v souladu se svými možnostmi a schopnostmi a dostal šanci na rozvinutí svého potenciálu,” řekl Liška s tím, že by mělo být vzdělávání schopné reagovat na potřeby komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí a lidí se zdravotním postižením.
Děti, které dokončí tyto bývalé zvláštní školy, je sice absolvují s nějakým uspokojivým výsledkem, nicméně na středních školách pak bývají neúspěšné a končí je hned v počátku. Pokud by vychodily základní školu, kde by byly mezi ostatními dětmi, měly by větší šanci uspět i na dalších školách.
“Různé složení třídy je velmi přínosné. Výsledky průzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků,” dodal ministr.
Přestože je všeobecně známé, že praktické školy jsou z velké části zaplněné hlavně dětmi Romů, žádné statistiky, kolik jich ve skutečnosti opravdu na tyto školy chodí a kolik jich je na běžných základních školách, neexistují.
I to chce ministerstvo školství změnit. Na školách chce udělat velký průzkum a jeho výsledky pak zveřejní do konce roku. “Všichni se bojí takovouto statistiku udělat jen proto, že by mohla být brána rasisticky. Jenomže to, že tyto děti do těchto škol chodí, je skutečnost,” řekl náměstek ministra školství Dušan Lužný. Zatím poslední vlastní průzkum udělala v roce 2005 Liga lidských práv. Z toho vyplynulo, že ve zvláštních školách bylo 75 procent romských dětí a že se stále učí podle speciálně upravených programů.
Problém je však v tom, že většina těchto dětí ve skutečnosti speciální programy nepotřebuje. “Jejich rodiče ale často chtějí, aby studovaly zvláštní školy, protože je vystudovali i oni. Musejí si uvědomit, že tím dětem škodí, protože je svým způsobem připravují o slibnou budoucnost,” uvedl předseda sdružení Dženo Ivan Veselý.
Podle něj je velká vina i na straně základních škol a učitelů. Právě oni mají stále problém s tím, jak s dětmi z komunit mluvit a pracovat. “Osvěta je důležitá i pro pedagogy,” myslí si Veselý.
Děti, jež dokončí “zvláštní” školy, bývají na středních školách neúspěšné a končí je hned na počátku
Článek vyšel dne 6.6.2008 v Lidových novinách.
Romským žákům pomůže nový projekt
PRAHA Základní školy mají motivaci, jak všem ukázat, že se snaží integrovat znevýhodněné děti. Těmi jsou v Česku převážně Romové. Liga lidských práv totiž vymyslela projekt, díky kterému budou moci školy, které se snaží znevýhodněné děti integrovat, dostat certifikát Férová škola. “Certifikát je nástrojem, kterým se snažíme zlepšit podmínky v oblasti lidských práv a diskriminace ve vzdělávání na základních školách,” řekl ředitel ligy Jan Vodák.
Do projektu se mohou školy hlásit dobrovolně. Odborná komise pak bude zjišťovat, jestli na škole skutečně žádné děti nejsou diskriminované kvůli svému sociálnímu, kulturnímu či národnostnímu postavení nebo kvůli jinému, třeba zdravotnímu postižení. Školy tak budou muset splnit několik podmínek. Například začlenění antidiskriminačních zásad do školských vzdělávacích programů nebo aktivní přístup k dětem se znevýhodněním.
Článek vyšel dne 5.6.2008 v Lidových novinách.
Myslíte si, že diskriminujete? Vyzkoušejte si malý test!
Pro účastníky brněnského festivalu Babylonfest uspořádaného u příležitosti Evropského roku mezikulturního dialogu připravila Liga lidských práv krátký soubor devíti otázek, které popisují různé životní situace, při nichž dochází či nedochází k diskriminaci. Je na vás, abyste si zkusili odpovědět, která situace diskriminace je či není. Možná zjistíte, že se tohoto fenoménu není třeba bát. Otázky naleznete zde, správné odpovědi s komentářem pak zde.
Festivalový program doplní Liga i odborným seminářem Každá nespravedlnost není diskriminace zaměřeným na vedení základních škol, případně úředníky brněnských městských částí, kteří se základním školstvím zabývají. Seznámeni budou s právním vymezením pojmu a osvojí si postupy, díky kterým budou moci fundovaně a kvalifikovaně diskriminaci rozpoznat. Budou jim představeny konkrétní příklady potenciálních diskriminačních situací v běžném životě lidí.
Přednáška nabídne přehled relevantních právních pramenů a literatury, osvětlí potřebnost či nepotřebnost ukotvení speciálního antidiskriminačního zákona v národní legislativě, zohlední i specifickou problematiku diskriminace a školního života.
Akce proběhne 13. června od 9 do 12 hodin na Staré radnici.
Certifikát Férová škola by měl pomoci zvýšit kvalitu vzdělávání znevýhodněných dětí
Praha – 4. června 2008 – Certifikát Férová škola je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží zlepšit podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v českém základním školství. Liga jej vytvořila spolu s renomovanými odborníky v oblasti pedagogiky na základě zkušeností ze zahraničí. Liga lidských práv chce prostřednictvím Certifikátu zajistit, aby šanci zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a plně rozvinout své schopnosti dostalo větší množství dětí. Certifikát bude udělován pod záštitou ministra školství těm základním školám, které nabízejí individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny děti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. „Naší prioritou je, aby vzdělávání bylo přístupné pro všechny bez rozdílu, aby každý žák byl vzděláván v souladu se svými možnostmi a schopnostmi a dostal šanci na rozvinutí svého potenciálu. Vzdělávání by mělo být schopné reagovat na potřeby měnící se společnosti, tzn. i potřeby komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí a lidí se zdravotním znevýhodněním či postižením.“ Říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška a dodává: „Různé složení třídy v oblasti sociální i kognitivní je velmi přínosné. Výsledky výzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků.“ Také proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolupracuje s Ligou lidských práv a podporuje certifikát Férová škola. Liga lidských práv se prvky rasové segregace v českém základním školství zabývá od roku 2003. V roce 2005 v návaznosti na účinnost novelizovaného školského zákona, který přinesl zrušení zvláštních a speciálních škol, provedla Liga ve spolupráci s maďarskou mezinárodní organizací ERRC (Evropské centrum pro práva Romů) výzkum na českých základních školách. Ten potvrdil, že 75% dětí v základních školách, které vznikly ze škol zvláštních a stále učí podle speciálně upraveného programu, jsou Romové. Certifikát Férová škola by měl pomoci tento fenomén zvrátit. Ředitelům i pedagogům základních škol nabízí způsob, jak školu otevřít moderním trendům a zvýšit kvalitu vzdělávání zdravotně, mentálně, sociálně či etnicky znevýhodněných dětí.
Certifikát je určen základním školám, které jsou pro integraci znevýhodněných žáků klíčové. Liga lidských práv chce zabránit tomu, aby na počátku své vzdělávací dráhy byly stovky dětí diagnostikovány jako mentálně postižené a odsouzeny k navštěvování základní školy s upraveným vzdělávacím programem. „Děti s různým nadáním a z různého sociálního prostředí by se měly vzdělávat dohromady, aby se od sebe učily a vzájemně se obohacovaly. Takové vzdělávání podporuje rozvoj každého jedince, obzvlášť pak těch, kterým by jinak hrozilo sociální vyloučení. Což má pozitivní dopad na celou společnost, protože každý ekonomicky aktivní občan je pro stát přínosem, neboť platí daně a nepobírá dávky.“ Podotýká ředitel Ligy lidských práv Jan Vodák.
Komise, která bude o udělení Certifikátu rozhodovat, bude pracovat jednak s podklady, které od školy dostane předem, a pak se do školy podívá v rámci certifikační návštěvy. Zajímat se bude o kurikulum školy, rozhodování a správní uvažování ředitele. Jak odůvodňuje svá rozhodnutí, jak probíhá rozhodování v životě školy, přijímání žáka, přechod žáka z nebo na jinou školu, zápis žáků a tak dále. Bude se dívat, jaké zájmové aktivity nabízí škola svým žákům, jak se vypořádala s určitou integrační situací, pokud nějakou řešila, nebo jak zajišťuje, že se do budoucna s integrační situací vypořádá. Komise si udělá celkový obrázek o té škole, prohlédne si jednotlivé třídy. Ale bude pouze na řediteli, co všechno komisi ukáže. Pokud škola přistoupí na podmínky certifikace, zavazuje se také k tomu, že kdykoliv v průběhu platnosti certifikátu, což jsou dva roky, umožní komisi v souvislosti s dodržováním standardů namátkovou kontrolu. Tím chce Liga zajistit, aby kvalita neklesala.
Bližší Informace o projektu poskytne:
Lucie Obrovská, právnička a koordinátorka projektu, lobrovska@llp.cz, +420 777 253 985
Přesné znění podmínek pro obdržení Certifikátu a další informace naleznete na
www.ferovaskola.cz.
Školy mají šanci získat certifikát, že jsou “férové”
Za pár let byste mohli základní školu pro své dítě vybírat podle toho, jestli je „férová“. Školy totiž mají šanci získat doklad, že nabízejí individuální přístup a snaží se integrovat znevýhodněné děti. Certifikát Férová škola začne udělovat nezisková organizace Liga lidských práv.
Certifikát mají možnost získat základní školy, které se prokážou tím, že poskytují individuální přístup ke svým žákům a rovné příležitosti pro všechny.
„Férová škola“ tak má pomoci především dětem, které pocházejí ze sociálně a kulturně odlišného prostředí či mají nějaký handicap.
„Byli bychom rádi, kdyby se z každého kraje přihlásilo a podmínky splnilo alespoň 20 škol,“ uvedl ředitel ligy Jan Vodák.
Podle něho by první školy mohly certifikát získat na jaře příštího roku. „Projekt odstartoval letos v květnu. Zatím se nám přihlásilo deset škol, které se zajímají o to, jak lze certifikát získat,“ doplnil Vodák.
Certifikát bude podle ligy pro školy oceněním, tedy určitou známkou prestiže, ale také nástrojem, který by měl sloužit rodičům, aby pro své dítě mohli vybrat tu nejlepší školu.
Projekt podporuje i ministerstvo škoství Tuto myšlenku představila Liga lidských práv ministerstvu školství, které se rozhodlo převzít nad projektem záštitu.
„Pro ministerstvo školství je spolupráce s neziskovým sektorem důležitá a liga jde tím samým směrem jako my. Naším společným cílem je zaměřit se především na potřeby jednotlivých žáků na školách,“ řekl na dnešní tiskové konferenci ministr školství Ondřej Liška.
Podle Lišky se na školách můžeme stále setkat se segregací. Například děti romských rodičů bývají často nesprávně umísťovány do škol se sníženými standardy.
To potvrdili i zástupci Ligy lidských práv. „Průzkum z roku 2005 ukázal, že 75 procent žáků na základních školách, které vznikly z bývalých zvláštních škol a stále učí podle speciálně upraveného programu, jsou Romové,“ uvedl Vodák.
Přesné statistiky však stále chybí. Ministr Liška chce proto provést podrobné šetření a zmapovat, kolik dětí je na školách segregováno a v jakých lokalitách či na jakých školách nejvíce.
Školy musí splnit řadu podmínek Liga určila několik podmínek, které musí školy splnit, aby se staly „férovými“. Patří mezi ně například začlenění antidiskriminačních zásad do školních vzdělávacích programů či aktivní přístup pedagogů k dětem se znevýhodněním.
„O udělení certifikátu bude rozhodovat tříčlenná komise. Ta bude pracovat s podklady, které od školy dostane. Komise se do školy také přijde podívat,“ uvedla koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Pokud škola přistoupí na podmínky certifikace, zaváže se k tomu, že kdykoli v průběhu platnosti certifikátu, což jsou dva roky, umožní komisi namátkovou kontrolu.
Článek vyšel 4.6.2008 na www.idnes. cz, naleznete jej zde.
Zveme vás na tiskovou konferenci
Liga lidských práv a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vás srdečně zvou na tiskovou konferenci k certifikátu Férová škola. Uskuteční se ve středu 4. června 2008 ve 13.00 ve velkém zrcadlovém sále budovy MŠMT, Karmelitská 8, Praha 1.
Tiskové konference se zúčastní ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Ondřej Liška, náměstek ministra školství doc. Phdr. Dušan Lužný, který vede skupinu pro sociální programy ve školství, Mgr. Iveta Němečková, pověřená řízením odboru rovných příležitostí, ředitel Ligy lidských práv Jan Vodák a koordinátorka projektu Férová škola, právnička Lucie Obrovská.
Ministr Ondřej Liška bude hovořit o vzdělávání romských dětí v systému českého základního školství a o současných i plánovaných krocích ministerstva, které by měly stávající situaci pomoci zlepšit. Přiblíží také práci na koncepci individuální integrace žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami a aktivity ministerstva na podporu rovných příležitostí. Zástupci Ligy lidských práv pak představí certifikát Férová škola, jeho myšlenku a podmínky, které by měla škola splňovat, pokud chce Certifikát získat. Dále seznámí přítomné s procesními pravidly certifikace a cíli, kterých by Liga chtěla prostřednictvím certifikátu Férová škola v rámci systému českého základního školství dosáhnout.
Certifikát Férová škola je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží standardizovat podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v rámci systému českého základního školství. Liga jej vytvořila spolu s renomovanými odborníky v oblasti pedagogiky na základě zkušeností ze zahraničí. Certifikát bude udělován pod záštitou ministra školství těm základním školám, které nabízejí individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny děti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. Liga lidských práv chce prostřednictvím Certifikátu zajistit, aby šanci zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a rozvinout svůj plný potenciál dostalo větší množství dětí. „Vychová-li školství žáky, jejichž potenciál nebude naplněn, sníží se i jejich šance uspět na trhu práce. Ti, co neuspějí na trhu práce, budou zachyceni sociálním systémem. Nemělo by se tedy zapomínat na to, co jsou žáci, u nichž dojde k naplnění edukačního potenciálu, schopni státu vrátit zpět.“ Říká koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Pozvánka ke stažení.
Informace o projektu naleznete na www.ferovaskola.cz.
Bližší informace o tiskové konferenci poskytne:
Liga lidských práv: Magda Kucharičová, mkucharicova@llp.cz, 
+420 777 674 161
Certifikát Férová škola podpořilo studio Grafique a NROS.
Za vydání zdravotnické dokumentace pacient nemusí platit předem
Brno, Budapešť – 29. května 2008 – Krajský soud v Brně potvrdil právo pacienta na vydání zdravotnické dokumentace, aniž by pacient musel předem hradit náklady na pořízení kopie.
Soud tak rozhodl v případě pana M., klienta Ligy a MDAC, který v dubnu 2005 požádal Fakultní nemocnici v Brně o poskytnutí kopie jeho zdravotnické dokumentace. Ta vydání kopie odmítla s tím, že dokumentace obsahuje údaje o třetích osobách a neposkytla panu M. ani upravenou kopii, která by takové informace neobsahovala. Proto se pan M. obrátil na soud. Přestože soud prvního stupně žalobu zamítl, odvolací soud dal žalobci za pravdu a nemocnici přitom upozornil na to, že právo pacienta na vydání kopie zdravotnické dokumentace nemůže být podmíněno předchozím uhrazením nákladů na její pořízení. Ze zákona totiž vyplývá, že úhradu těchto nákladů může zdravotnické zařízení požadovat až následně, tedy poté, co kopii dokumentace pacientovi předá. A právě výše nákladů na pořízení kopie zdravotnické dokumentace, jejichž úhradou nemocnice podmiňovala její vydání, byla v případě pana M. zarážející. Nemocnice požadovala uhradit náklady v celkové výši 1 396 Kč, z čehož pouze 106 Kč tvořily náklady na pořízení samotné kopie a zbytek částky tvořila úhrada za 1,45 hodin práce lékaře a za 2 hodiny práce dalšího zaměstnance nemocnice.
„Toto rozhodnutí opětovně potvrzuje, že pacient má vedle práva na nahlížení do vlastní zdravotnické dokumentace a pořizování si výpisů a opisů rovněž právo na vydání její kopie. Je přitom na pacientovi, jakou konkrétní formu získání informací ze zdravotnické dokumentace zvolí a zdravotnické zařízení je povinno tuto volbu respektovat“, uvádí Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy.
Právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško dodává: „Bohužel praxe ukazuje, že domoci se práva na vydání kopie vlastní zdravotnické dokumentace postupem podle zákona je pro pacienty stále obtížné a zdlouhavé. Naopak, nemocnice dostatečně nechrání zdravotnické dokumentace pacientů před neoprávněným nahlížením cizími osobami, jak prokázal nedávný test MF Dnes. Neoprávněné osoby tak paradoxně mohou získat přístup ke zdravotnické dokumentaci mnohem snadněji než samotný pacient.“
Bližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC, mobil: +420 773 621 228.