V Praze si dali kávu světoví diktátoři

Středa, 23. dubna 2008Zprávy z médií

PRAHA Pol Pot z Kambodže, Kim Čong-il ze Severní Koreje, Mengistu Haile Mariam z Etiopie a Charles Taylor z Libérie si včera dali dostaveníčko v centru Prahy. Na Staroměstském náměstí si vychutnali kávu a poté dopisem poděkovali představitelům České republiky za to, že dosud nepřistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Díky tomu je i pro tyto světové diktátory v Praze stále bezpečno.
Takovou podobu měl happening, který upořádaly organizace Amnesty International, Člověk v tísni, Liga lidských práv, Česká ženská lobby a Český červený kříž. Přistoupení k Mezinárodnímu trestnímu soudu totiž včera a dnes probírají poslanci a senátoři.
K Mezinárodnímu trestnímu soudu doposud přistoupilo 106 států po celém světě a všechny členské státy EU, kromě ČR. “To, že Česká republika doposud Mezinárodní trestní soud aktivně nepodporuje, snižuje prestiž naší zahraniční politiky, protože lidská práva mají být jednou z jejích hlavních priorit,” tvrdí Magdaléna Lásková z Amnesty International ČR.
Mezinárodní trestní soud umožňuje stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Bez existence tohoto orgánu by pachatelé vážných zločinů dál mohli unikat spravedlnosti. “Na několika místech světa jsou v tomto momentě páchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ženy, děti a muži jsou masakrováni, znásilňováni a vyháněni ze svých domovů. Nemohou čekat další měsíce. Každý další stát, který přistoupí k Mezinárodnímu trestnímu soudu, posiluje jeho účel, kterým je těmto zločinům zabránit,” myslí si Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv.
Soud v současné době vyšetřuje situaci v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Súdánu a Ugandě.

Článek vyšel dne 23.4.2008 v Lidových novinách.

Liga lidských práv chce, aby vláda řešila nechtěné sterilizace

Úterý, 22. dubna 2008Zprávy z médií

Ostrava, 4. 4. 2008

Liga lidských práv požaduje, aby se vláda co nejdříve zabývala nedobrovolnou sterilizací, kterou podstoupily desítky romských žen především na severu Moravy a Čech. Liga kritizuje hlavně skutečnost, že ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková dosud nepředložila vládě podnět k projednávání této problematiky. Ministryně Stehlíková však v reakci uvedla, že vláda by se celým problémem měla zabývat už v nejbližší době. Problematika sterilizací je podle ní natolik rozsáhlá, že se na projednávání vlády dříve ani dostat nemohla.
Koncem loňského roku rada vlády pro lidská práva doporučila vládě, aby uznala skutečnost, že v minulosti docházelo v zemi k protiprávním sterilizacím. “Chceme, aby vláda vyslovila nad touto skutečností politování a zavázala se podniknout kroky, které by do budoucna podobnému jednání zamezily,” uvedl David Zahumenský z Ligy lidských práv. Dodal, že vláda by také měla ustanovit pracovní komisi k prošetření provádění sterilizací od 1. července 1966. Zahumenský poukázal rovněž na fakt, že problematikou sterilizací se již loni v únoru zabývala i rada vlády pro záležitosti romské komunity. “A přestože povinností ministryně Stehlíkové bylo podnět vládě předložit, nikdy tak neučinila. Podnět byl bez uspokojivého vysvětlení pozdržen a k projednání do vlády se nedostal. Je proto potřeba věnovat pozornost tomu, aby se podobný postup neopakoval,” dodal Zahumenský.
Stehlíková vysvětlila, že problematikou sterilizací se nejprve zabývala právě rada vlády pro záležitosti romské komunity, ale poté ho předala Radě vlády pro lidská práva. “Správně jsme posoudili, že je to otázka především lidsko-právní, takže podnět pak necelý rok projednávala rada vlády pro lidská práva, která ho probrala ze všech stran,” uvedla podle ČTK Stehlíková. Doplnila, že podnět pak rada koncem loňského roku schválila a hned poté ho ministryně také postoupila vládě, kde však musel projít připomínkovým řízením, které v těchto dnech končí. Materiálem by se tak vláda mohla zabývat v následujících týdnech.

Připravil: Zdeněk Ryšavý

Článek vyšel dne 22.4.2008 v časopise Romano vod’i.

V kavárně v centru Prahy se setkají světoví diktátoři

Pondělí, 21. dubna 2008Tiskové zprávy

V úterý 22. dubna 2008 v 16:00 se na Staroměstském náměstí v centru Prahy v restauraci Kovárna setkají světoví diktátoři a dají si společně kávu. Poté předají představitelům ČR dopis, ve kterém jim poděkují za to, že naše země doposud nepřistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který má stíhat pachatele nejvážnějších zločinů. ČR tak pro ně zůstává posledním bezpečným státem EU.

Mezi diktátory, kteří do Prahy zavítají, budou Pol Pot z Kambodži, Kim Čong-il ze Severní Koreje, Mengistu Haile Mariam z Etiopie a Charles Taylor z Libérie.

Happening předchází projednávání Mezinárodního trestního soudu v Poslanecké sněmovně a Senátu na jejich schůzích, které začínají v úterý 22. dubna, respektive ve středu 23. dubna 2008.

K Mezinárodnímu trestnímu soudu doposud přistoupilo 106 států po celém světě a všechny členské státy EU, kromě ČR. „To, že Česká republika doposud Mezinárodní trestní soud aktivně nepodporuje, snižuje prestiž naší zahraniční politiky, protože lidská práva mají být jednou z jejích hlavních priorit,“ říká Magdaléna Lásková z Amnesty International ČR.

Vznik Mezinárodního trestního soudu je přitom mezníkem ve vývoji mezinárodního práva, který umožňuje stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Bez existence tohoto orgánu by mohli pachatelé vážných zločinů dál unikat spravedlnosti. „Na několika místech světa jsou v tomto momentě páchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ženy, děti a muži jsou masakrováni, znásilňováni a vyháněni ze svých domovů. Nemohou čekat další měsíce. Každý nový stát, který přistoupí k Mezinárodnímu trestnímu soudu, posiluje jeho účel, kterým je těmto zločinům zabránit,“ uvedl Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv.

Mezinárodní trestní soud v tuto chvíli vyšetřuje situaci ve čtyřech afrických státech – Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Súdánu a Ugandě. V únoru letošního roku byl soudu předán třetí obviněný Mathieu Ngudjolo Chui, který je obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během násilí v Demokratické republice Kongo.

Happening pořádají organizace Amnesty International, Člověk v Tísni, Liga lidských práv, Česká ženská lobby a Český červený kříž.

Bližší informace poskytne:

Jan Kratochvíl, Liga lidských práv, jkratochvil@llp.cz, tel. 608 021 038

“Policie získá příliš moci”

Středa, 16. dubna 2008Zprávy z médií

Připravovaná novela zákona o policii vadí ochráncům lidských práv

PRAHA Novela zákona o policii se dostala pod palbu kritiky ochránců lidských práv. Podle nich totiž nová norma, která už prošla prvním čtením ve sněmovně, zasahuje do práv občanů. Policii prý dává širší pravomoci, než umožňuje Evropská úmluva o lidských právech.
Podle předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala lze chystané novele vytknout tři základní body: “Především nezavádí nezávislou kontrolu policie, příliš zasahuje do soukromí občanů a policii dává nepřiměřené pravomoci pro omezování osobní svobody občanů,” vyjmenoval Kopal.
Kromě toho vytýkají ochránci lidských práv ministru vnitra Ivanu Langrovi, že zákon nedává inspekci, která vyšetřuje zločiny policistů, dostatečnou nezávislost. Postavení inspekce se podle aktivistů mělo změnit tak, aby nespadala pod pravomoc vnitra.
Mluvčí ministerstva Jana Malíková ale upozornila, že úředníci připravují takzvanou generální inspekci. Ta by měla být v budoucnu podřízena přímo vládě a měla by kontrolovat i ostatní bezpečnostní složky.
Nevládní organizace také chtějí, aby v inspekci nepracovali jen policisté. “Měla by tak jako v zahraničí absorbovat i civilní prvek: právníky nebo investigativní žurnalisty,” řekl Kopal.
Aktivisté Českého helsinského výboru však nekritizují jen kontrolní systém policie. Poukazují také na nebezpečnost elektrických paralyzérů, které už v zahraničí způsobili smrt lidí. Hrozí prý, že tzv. taser budou policisté používat nadmíru.
“Posvítí” si na konta V bezpečnostní legislativě se chystá ještě jedna velká změna: připravovaný nový zákon o tajných službách počítá s tím, že by zpravodajci mohli získávat informace o soukromých kontech z bank a dalších finančních institucí. Dosud mohou zpravodajské služby získávat údaje jen od orgánů veřejné správy.
Odborníci návrh odůvodňují především nutností sledovat peníze určené na podporu terorismu. Přesuny peněz jsou přitom často klíčem k odhalení nejen terorismu, ale i organizovaného zločinu a dalších kriminálních aktivit. Návrh věcného záměru zákona zatím schválila Bezpečnostní rada státu a nyní čeká na projednání vládou.

Článek vyšel dne 16.4.2008 v Lidových novinách.

Férová škola připravuje…

Úterý, 15. dubna 2008Aktuality

V měsíci dubnu a květnu proběhnou na základních školách Zlínského a Jihomoravského kraje v rámci projektu Férová škola zbývající semináře na téma diskriminace.
Na květen dále připravujeme zveřejnění informací o certifikátu Férová škola spolu s plným zněním standardů Certifikátu v pedagogických časopisech, na webových stránkách Metodického portálu a na portálech krajů. Základní školy se tak mohou dozvědět více o tom, jak se do projektu přihlásit a co je pro získání titulu „Férová škola“ potřeba udělat.

6. května 2008 uvedeme do provozu internetové stránky Férové školy s veškerými informacemi k projektu včetně standardů Certifikátu a kurikulární části s návrhy konkrétních aktivit odkud mohou učitelé čerpat inspiraci pro výuku žáků prvního a druhého stupně. Na stránkách www.ferovaskola.cz bude k dispozici také on-line přihlašovací formulář, číslovaný seznam certifikovaných škol, nabídka vzdělávacích kurzů, informace o komisi, rozhovory s řediteli škol a další zajímavosti.

Nový policejní zákon

Úterý, 15. dubna 2008Zprávy z médií

Iveta TOUŠLOVÁ; moderátorka
——————–
Organizace, které hájí lidská práva, se opřely do nového policejního zákona, zejména do pasáží o používání zpravodajské techniky. Varují, že by mohla být zneužita.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Další kritika na hlavu nového zákona o policii je tentokrát spojena s obavou o ochranu soukromí. Policisté by podle ní nově mohli mít přístup k citlivým informacím od tajných služeb.

Jiří KOPAL; právník, Liga lidských práv
——————–
Riziko je v tom, že policie by si navzájem se zpravodajskými službami mohly předávat informace tak, že o tom nebude žádná kontrola a nebude jasně vymezen legitimní účel k předávání těchto informací.

Miroslav KRUTINA; právník, Český helsinský výbor
——————–
Chtěli bychom slyšet nějaké garance, že nebude probíhat, já nevím, plošný monitoring, zneužívání zpravodajských informací, které obecně jsou shromažďovány samozřejmě v mnohem větším rozsahu.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Nedostatečnou kontrolu spolupráce policie a tajných služeb kritizuje také opozice.

Jeroným TEJC; poslanec; bezpečnostní expert strany /ČSSD/
——————–
Nemůžeme uvažovat o žádném zvýšení využití zpravodajských služeb, ani ve spolupráci s policií pokud nebude zajištěna větší kontrola zpravodajských služeb.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Ministr vnitra Ivan Langer kritizovanou pasáž policejního zákona brání. Riziko zneužití podle něj nehrozí.

Ivan LANGER; ministr vnitra /ODS/
——————–
Jsou okamžiky, kdy spolu musí být policie a zpravodajské služby schopny reagovat ve vteřinách, to nic nemění na tom, že každé takovéto jednání musí být následně podrobeno kontrole.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Obavy ze zneužití zpravodajských služeb nejsou na místě ani podle Bezpečnostní informační služby.

Jan ŠUBERT; mluvčí, Bezpečnostní informační služba
——————–
Pokud někdo není špion, terorista, velký tunelář, neohrožuje demokracii, není ve spojení s organizovaným zločinem, tak se sebemenšího zájmu naší služby o svojí osobu nemusí obávat.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Nový policejní zákon je teď ve sněmovně ve druhém čtení. Pokud parlamentem projde úspěšně a podepíše ho prezident, začne platit na začátku roku 2009.

Textový záznam televizní relace v pořadu Události na ČT1 ze dne 15.4.2008.

Setkání sterilizovaných žen proběhlo ve znamení vzájemné solidarity

Úterý, 8. dubna 2008Aktuality

Na konci minulého týdne se v Ostravě uskutečnilo setkání nezákonně sterilizovaných žen z České republiky a Slovenska.
Asi dvě desítky žen, z nichž většina přijela ze Slovenska, se sešly, aby si vyjádřily vzájemnou podporu. Ženy hovořily zejména o potřebě vytrvale upozorňovat na protizákonné praktiky páchané na romských ženách v minulých letech, a předejít tak do budoucna podobnému zacházení. Sterilizované ženy se kvůli svému boji musí vyrovnávat rovněž s určitým tlakem médií a popularitou, která s sebou zvláště na Slovensku nese další nepříjemné zkušenosti. Mediálně zkresleným obrazem jejich osobního příběhu počínaje a útoky ze stran anonymních jednotlivců konče.
České ženy projevily rozhořčení nad tím, že ačkoli veřejný ochránce práv již na konci roku 2005 konstatoval, že v ČR k nezákonným sterilizacím docházelo, vláda se i přes mezinárodní kritiku tímto problémem dosud nezabývala. Na Slovensku je situace bohužel ještě horší a na politické úrovni otázka nedobrovolných sterilizací téměř úplně absentuje.

Nedobrovolná sterilizace romských žen

Úterý, 8. dubna 2008Zprávy z médií

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Nedobrovolná sterilizace znovu na přetřesu. Liga lidských práv požaduje, aby se vláda nedobrovolnou sterilizací romských žen co nejdřív zabývala. Podle ligy podstoupily tento protiprávní lékařský zákon, zákrok desítky romských žen. Aktivisté vládě vyčítají liknavost. Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková se ale hájí tím, že jde o rozsáhlý problém, jehož řešení chce svůj čas. Také vy se můžete zapojit do naší debaty na tohle téma e-mailem na adresu radioforum@rozhlas.cz anebo SMSkou na číslo 9077703 ve tvaru RF a váš text. Teď k našim hostům. Ve studiu v Brně nás poslouchá a bude odpovídat David Záhumenský z Ligy lidských práv. Dobrý večer.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Dobrý večer.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
A vedle mě tady v Praze sedí Radka Soukupová, z Rady vlády pro romské záležitosti. I vy vítejte.

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Dobrý večer.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský, začnu úplně od Adama, co vlastně od vlády čekáte, co si slibujete, v čem je hlavní problém a připomeňme, prosím, kdy mělo k té nedobrovolné sterilizaci docházet?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, v podstatě už ve své závěrečné zprávě z konce roku 2005 vyjádřil veřejný ochránce práv přesvědčení, že v České republice problém sexuálních sterilizací prováděných buď s nepřijatelnou motivací nebo protiprávně existuje a že česká společnost stojí před úkolem vyrovnat se s touto skutečností.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Vyrovnat jak?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, vlastně i veřejný ochránce práv navrhl řadu opatření, mezi které by mělo patřit uznání té skutečnosti a vláda by také měla zvážit určitý systém odškodnění žen, které byly nezákonně sterilizovány.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ještě, prosím, kdy k té nedobrovolné sterilizaci mělo docházet?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, tady veřejný ochránce práv rozlišoval vlastně dvě období, kdy minimálně před rokem 90 nebo 91 docházelo ke sterilizacím v podstatě motivovaným státní nebo určitou veřejnou politikou snižování porodnosti romské populace, v pozdějším období se dá mluvit o určitém tolerování nějakých praktik, nerespektování informovaného souhlasu ze strany státu.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Paní Radko Soukupová z Rady vlády pro romské záležitosti, souhlasíte s tím vším?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Tak je potřeba říct, že problematika sterilizací a ony se netýkají jenom romských žen, byť z toho celkového počtu asi devadesát pět procent skutečně byly romské ženy, je velmi politováníhodnou skutečností, na druhou stranu ten postoj stávajícího státu vůči této problematice je poměrně komplikovaný a stanovisko veřejného ochránce lidských práv stojí jako kdyby na jedné straně toho širokého spektra a na druhé straně stojí stanoviska některých resortů, jejichž souhlas se zatím nepodařilo získat. Konkrétně bych uvedla postoj ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí a ministerstva financí. A právě proto, že ta resortní stanoviska se nijak neblíží tomu stanovisku ombudsmana, proto to je tak časově náročné, a proto se vlastně i na půdě Rady vlády pro lidská práva, respektive jejího výboru pro biomedicínu odehrával dlouhý proces, který vyústil v návrh usnesení vlády, který je v tuto chvíli v meziresortním připomínkovém řízení, takže v dohledné době, doufejme, že do jednoho měsíce by se vláda k této problematice měla vyjádřit, ale je pravda, že se nepodařilo najít souhlas s navrhovanou formou usnesení.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský z Ligy lidských práv, vy jste docela ostře zkritizovali paní ministryni Džamilu Stehlíkovou a potažmo i celou vládu za průtahy při projednávání podnětů ke sterilizacím. Nejste přece jen moc přísní, jak slyšíme, je to komplikovaná věc?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Určitě se jedná o komplikovanou věc. My jsme chtěli upozornit na to, že podobný podnět, který se týká řešení, otázky nedobrovolných sterilizací, byl přijat radou pro romské záležitosti už v únoru 2007 a do vlády se vůbec nedostal. Proto jsme chtěli upozornit na tuto skutečnost a předejít tomu, aby se stejná věc vlastně opakovala s tím podnětem, který v prosinci přijala Rada vlády pro lidská práva.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Paní Radko Soukupová, slyšeli jsme výtku. Vaše rada se tou problematikou zabývala v roce 2007 a do vlády se nedostala.

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Ano, to je pravda, protože poté z rozhodnutí paní ministryně, která zvažovala, že se sterilizace netýkaly jenom romských žen, byla tato agenda převedená na Radu vlády pro lidská práva, která se vlastně tomu tématu další půlrok velmi intenzivně věnovala, a jak už jsem říkala, v tuto chvíli je na stole návrh usnesení a uvidíme, jestli vláda tomu usnesení, respektive těm krokům, které, které nějakým způsobem předjímá, vysloví podporu.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Rada vlády pro romské záležitosti se tím nejdřív zabývala, pak to předala Radě vlády pro lidská práva, pak následovalo připomínkové řízení. Není to příliš byrokracie, řekněme?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
No, vzhledem k tomu, že se ani za ten půlrok, co se vlastně, nebo ono už dnes je to skoro téměř celý rok, co se ten proces dostal pod křídla Rady vlády pro lidská práva, tak se ukazuje, že nalézt konsensus v takto citlivé záležitosti není vůbec jednoduché, takže na možná na první pohled to byrokraticky může působit, ale na druhou stranu, má-li přijmout vláda skutečně nějaké kroky, které povedou k řešení té situace, tak je potřeba námitky jednotlivých resortů zvažovat a k tomu po celou dobu docházelo.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský z Ligy lidských práv, některé sterilizace byly provedeny už před listopadem. Ombudsman se tou věcí zabýval, byť v roce 2005, ale přece jen už to jsou zase tři roky. Chápete ty průtahy?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, samozřejmě je v pořádku, když podnět přijatý poradním orgánem vlády do připomínkového řízení, ale na druhou stranu je nutno podotknout, že Rada vlády pro lidská práva toho nenavrhuje zase tolik, řekněme. Rada vlády vlastně navrhla v tom podnětu, aby Vláda České republiky uznala, že k těm sterilizacím docházelo a vyslovila politování nad touto skutečností, a aby ustanovila vyšetřovací komisi, která bude dále tu situaci šetřit. To znamená nejedná se o nějaké řešení, spíše o počátek jakoby dalšího šetření a dalšího procesu, který povede k vyrovnáním se se sterilizacemi.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ptám se znovu, proč až teď?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, to samozřejmě, to samozřejmě nejsem schopen vysvětlit a v tom také spočívá ta naše kritika. My bychom poukázali také na to v podstatě ministryně, paní Stehlíková tu problematiku nedobrovolných sterilizací dobře zná, to znamená, myslíme si, že by tu situaci měla ona, protože ta věc spadá do jejího resortu, aktivně posunovat dopředu. Paní Stehlíková ještě předtím, než se dostala do vlády, tak dokonce vypracovávala jeden posudek jako psychiatrička, který se vlastně hodnotil to psychické utrpení, ke kterému byla vystavena jedna ze sterilizovaných žen.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ano, jestli vám dobře rozumím, to jsou vaše argumenty proto, proč to mělo být dřív?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Ano, samozřejmě, myslíme si, že ten postup by měl být rychlejší.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Paní Soukupová, co odpovíte?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Tak rada vlády k tomu přijala své usnesení v prosinci 2007, takže od toho usnesení k ukončení připomínkového řízení jsou necelé dva měsíce, takže já se domnívám, že možná některé věci mohly jít rychleji, ale v tuto chvíli máme na stole usnesení, máme na stole vlastně materiál, který je nějakým způsobem předjednán a s nějakou poměrně, s nějakou mírou pravděpodobnosti je možno očekávat, že vláda konečně nějaké rozhodnutí skutečně přijme.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
I tak se znovu zeptám, proč se to všechno projednává až teď, vždyť o některé sterilizace jde už, to jsou případy staré desítky let?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
To je pravda, ale jak už jsem předeslala, tak některá ministerstva zpochybnila vůbec prokazování oprávněnosti výhrad vůči státu. Odvolávají se na to, že není potřeba, aby český stát k tomu zaujímal nějaké stanovisko, protože je možné, aby konkrétní ženy žalovaly konkrétní subjekt u soudu, koneckonců …

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
No, právě, já vám, promiňte, skočím teď do řeči, nahrává tomu dotaz našeho posluchače, cituju: „Není to náhodou klasický trestný čin, kdyby se jím měla zabývat policie, proč vláda?“

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Ano, to byl taky jeden z argumentů, proč vláda. To namítají některá ministerstva a argumentují tím, že se jedná o pochybení konkrétního subjektu, třeba zdravotnického zařízení a že pokud toto se prokáže, takže potom je na tom subjektu, aby se s dotyčnou ženou nějakým způsobem vyrovnal, ale, ale pak je tady ta druhá strana, která zase argumentuje tím, že se pravděpodobně jednalo o nějakou politiku státu, a proto, že by bylo dobře, aby se stát k tomu také vyjádřil.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský, už padlo slovo odškodnění. V jaké výši a pro kolik žen, jak to vidíte?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Tady samozřejmě je to otázka ke zvážení.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Máte nějakou představu určitě.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Ano, to, o kolik případů se jednalo, by mělo vlastně být …, nebo by se mělo ukázat až teprve, když nějaký mechanismus bude existovat, tak musí existovat dostatečně dlouhá doba, kdy budou moct se ženy se přihlásit s tím svým nárokem a bude existovat komise, která ty případy posoudí. Těžko říct, o jakou částku by se mělo jednat. Já si myslím, že by mohlo jít o desetitisíce, řekněme.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Víte, ale máme tady přece případ, kdy loni v říjnu přiznal ostravský krajský soud za nechtěnou sterilizaci odškodnění ve výši půl milionu Romce Ivetě Červeňákové.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Ano, samozřejmě.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Čili v řádu podobném by se to mělo pohybovat to odškodnění, jak vy si představujete?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Myslíme si, že to odškodnění může být, pokud bude plošné a bude ze strany České republiky, nikoliv vlastně, tam se prokázala, prokázalo konkrétní pochybení toho zdravotnického zařízení. To ale ve většině těch případů, ke kterým docházelo není možné dohledat tam jakoby pochybení konkrétního zdravotnického zařízení, už proto, že třeba neexistuje celá zdravotnická dokumentace, nebo že ty ženy ani nemají třeba prostředky k tomu, aby se obrátily na soudy. Proto, když se bude jednat o plošné odškodnění ze strany vlády, tak vlastně vláda nepřejímá celou zodpovědnost. Pouze by měla uznat, že svůj díl odpovědnosti na tom má a určité odškodnění těm ženám, které byly nezákonně sterilizovány, vyplatit.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Další dotaz našeho posluchače, respektive názor, cituju: „Odškodnění za sterilizace podle přání vašeho hosta, asi té částky, která zazněla, by ani nestačil státní rozpočet,“ s trochou nadsázky řečeno od Pavla z P.B., nevím, z jakého to je města. Co k té výši odškodného můžete říct vy, paní Radko Soukupová z rady vlády?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Já bych tady jenom odcitovala stanovisko ministerstva spravedlnosti, které v rámci meziresortního připomínkového řízení zmiňuje, že by neměla být překročena částka sto padesát tisíc korun, protože to je částka, kterou lze jako maximum poskytnout jako peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle jiného zákona a je ale pravdou, že ministerstvo financí šlo do rozporu s tím materiálem právě proto, že podle programového prohlášení vlády by vláda neměla přijímat žádné kroky, které by vedly k navyšování státního rozpočtu. Takže tady je přesně vidět, jak je ta situace komplikovaná.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Promiňte, vy jste žena, musím vám tu otázku položit, kdyby vy jste takový zákrok, nechtěný zákrok podstoupila, líbilo by se vám ty průtahy?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Tak s těmi průtahy zcela jistě souhlasit nelze. Je otázka, do jaké míry byly nutné, protože není asi cílem předložit materiál vládě a potom přijít před veřejnost a říct – vláda žádné kroky nepřijala, staví se k celému problému odmítavě, takže je asi dobře věnovat nějaký čas hledání konsensu a vzájemnému vyjednávání.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Davide Záhumenský z Ligy lidských práv, vy dáváte za příklad Švédsko, to, jak se tam s tímhle problémem vyrovnali. Buďte, prosím, konkrétnější, uveďte ten příklad.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Poukazujeme na to, že k nezákonným nebo protiprávním sterilizacím docházelo i v dalších zemích, jednou z nich bylo i Švédsko, kde k těm sterilizacím docházelo v podstatě od roku někdy 35 asi do roku 75, ale švédská vláda se dokázala nebo švédský stát se dokázal postavit tomu problému čelem a ten mechanismus i odškodnění sterilizovaných žen byl implementován a zhruba tři čtvrtiny z asi dvou tisíc osob, které požádaly o to odškodnění, byly skutečně odškodněny.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Dámo a pane, téma, které budeme dál sledovat, pro tuhle chvíli vám oběma děkuji za účast v naší debatě, čtvrt hodina je pryč. Radka Soukupová z Rady vlády pro romské záležitosti, David Záhumenský z Ligy lidských práv, oběma vám hezký večer a děkuji.

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Na shledanou.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Na shledanou.

Textový záznam rozhlasové diskuze na ČRo1 – Radižurnálu ze dne 8.4.2008.

České a slovenské ženy v Ostravě diskutovaly o nechtěných sterilizacích

Pátek, 4. dubna 2008Zprávy z médií

Lenka BLAŽEJOVÁ, moderátorka
——————–
Neziskové organizace v Ostravě dnes kritizovaly vládu za to, že se ještě nezabývala nechtěnými sterilizacemi. Už podruhé se v krajské metropoli sešly české a slovenské ženy, které byly před rokem 90 zbaveny šance na další mateřství. Liga lidských práv upozornila, že vláda zatím k problému nezaujala žádné stanovisko, přestože ji k tomu vyzval ombudsman i řada evropských organizací. Podle právníka ligy Davida Záhumenského nejde jen o přiznání odpovědnosti a ustavení vyšetřovací komise.

David ZÁHUMENSKÝ, právník Ligy lidských práv
——————–
My si myslíme, že rozhodně by se mělo jednat i o odškodnění těch žen, už proto, že vlastně odškodnění soudní cestou pro většinu žen není možné.

Lenka BLAŽEJOVÁ, moderátorka
——————–
Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková kritiku odmítá. Podnět podle ní už vláda má a materiál by mohla projednat během několika týdnů. Stehlíková dodala, že přípravu nešlo urychlit.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny
——————–
Je to vlastně pomalu kniha, protože to je záležitost, která opravdu vyžaduje z lidskoprávního hlediska důkladné rozpracování, značnou pozornost a je to práce mnoha a mnoha resortů.

Textový záznam rozhlasové diskuze na ČRo – Ostrava ze dne 4.4.2008.

Sterilizované ženy se setkají v Ostravě

Pátek, 4. dubna 2008Zprávy z médií

Liga lidských práv by v této souvislosti ráda upozornila na průtahy při přijetí podnětů k řešení nezákonných sterilizací vládou ČR. Rada vlády ČR pro lidská práva schválila na svém zasedání 13. prosince 2007 podnět Výboru pro lidská práva a biomedicínu ke sterilizacím prováděným v rozporu s právem. Rada vlády ČR pro lidská práva na základě tohoto podnětu doporučila vládě, aby uznala fakt, že v minulosti k protiprávnímu provádění sterilizací docházelo, vyslovila nad touto skutečností politování a zavázala se podniknout kroky, které by do budoucna podobnému jednání zamezily. Vláda by také měla ustanovit pracovní komisi k prošetření provádění sterilizací od 1. července 1966.

Nyní je na Ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny Džamile Stehlíkové, aby podnět předložila vládě ČR. Ministryně Stehlíková tak ale dosud neučinila. Liga lidských práv, Poradňa pre občianske a ľudské práva a Vzájemné soužití, které se řešením případů sterilizovaných žen dlouhodobě zabývají, se proto obávají, aby v této souvislosti nedošlo k podobné situaci jako před rokem. Rada vlády pro záležitosti romské komunity totiž přijala podobný podnět již v únoru 2007. A přestože povinností ministryně Stehlíkové bylo podnět vládě předložit, nikdy tak neučinila. Podnět byl bez uspokojivého vysvětlení “pozdržen” a k projednání do vlády se nedostal. Je proto potřeba věnovat pozornost tomu, aby se podobný postup neopakoval.

K protiprávním sterilizacím docházelo nejen v ČR a na Slovensku. Některé země se však se svou minulostí dokázaly vyrovnat se ctí. Například ve Švédsku vznikla zvláštní komise, která během několika let zmapovala rozsah problému, doporučila vládě určitá řešení a následně se angažovala i při odškodnění obětí nucené sterilizace. Odškodnění získaly tři čtvrtiny ze zhruba dvou tisíc osob, které si o něj požádaly.

Článek vyšel dne 4.4.2008 na www.blisty.cz, naleznete jej zde.