Ministerstvo školství chce, aby v “běžných” školách studovalo více dětí z menšin

PRAHA Bývalé zvláštní školy, které se nyní jmenují praktické, jsou stále plné převážně romských dětí. V Česku je stále ještě jen velmi málo “normálních” základních škol, které by se snažily začlenit děti z jiného sociálního, kulturního či národnostního prostředí.
A to by chtělo ministerstvo školství změnit. Připravuje proto několik opatření, která by měla systém umísťování – převážně romských -dětí do praktických škol upřesnit a zpřísnit.
Podle ministra školství Ondřeje Lišky je velmi důležité, aby v jedné třídě byly děti z různých sociálních skupin. “Naší prioritou je, aby vzdělávání bylo přístupné pro všechny bez rozdílu. Aby byl každý žák vzděláván v souladu se svými možnostmi a schopnostmi a dostal šanci na rozvinutí svého potenciálu,” řekl Liška s tím, že by mělo být vzdělávání schopné reagovat na potřeby komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí a lidí se zdravotním postižením.
Děti, které dokončí tyto bývalé zvláštní školy, je sice absolvují s nějakým uspokojivým výsledkem, nicméně na středních školách pak bývají neúspěšné a končí je hned v počátku. Pokud by vychodily základní školu, kde by byly mezi ostatními dětmi, měly by větší šanci uspět i na dalších školách.
“Různé složení třídy je velmi přínosné. Výsledky průzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků,” dodal ministr.
Přestože je všeobecně známé, že praktické školy jsou z velké části zaplněné hlavně dětmi Romů, žádné statistiky, kolik jich ve skutečnosti opravdu na tyto školy chodí a kolik jich je na běžných základních školách, neexistují.
I to chce ministerstvo školství změnit. Na školách chce udělat velký průzkum a jeho výsledky pak zveřejní do konce roku. “Všichni se bojí takovouto statistiku udělat jen proto, že by mohla být brána rasisticky. Jenomže to, že tyto děti do těchto škol chodí, je skutečnost,” řekl náměstek ministra školství Dušan Lužný. Zatím poslední vlastní průzkum udělala v roce 2005 Liga lidských práv. Z toho vyplynulo, že ve zvláštních školách bylo 75 procent romských dětí a že se stále učí podle speciálně upravených programů.
Problém je však v tom, že většina těchto dětí ve skutečnosti speciální programy nepotřebuje. “Jejich rodiče ale často chtějí, aby studovaly zvláštní školy, protože je vystudovali i oni. Musejí si uvědomit, že tím dětem škodí, protože je svým způsobem připravují o slibnou budoucnost,” uvedl předseda sdružení Dženo Ivan Veselý.
Podle něj je velká vina i na straně základních škol a učitelů. Právě oni mají stále problém s tím, jak s dětmi z komunit mluvit a pracovat. “Osvěta je důležitá i pro pedagogy,” myslí si Veselý.

Děti, jež dokončí “zvláštní” školy, bývají na středních školách neúspěšné a končí je hned na počátku

Článek vyšel dne 6.6.2008 v Lidových novinách.

děti, inkluzivní vzdělávání, škola, školství, učitel, vzdělávání, žáci