Čtvrtek, 6. srpna 2009Aktuality
V článku z 27. července 2009 „Porody doma: čekáme na víc mrtvol?“, uveřejněném v MF Dnes, Ludmila Hamplová expresivním způsobem varuje před domácími porody. Autorka líčí ženy rodící doma jako poblouzněné, sdružené v sektě porodů doma a volá po trestních sankcích za nespecifikované chyby. Jakkoli Mladá fronta následně zveřejnila také dvě věcné reakce – jednu v rubrice komentáře a druhou v dopisech od čtenářů – je důležité se nad tímto článkem zastavit i na našem právním blogu.
Celý článek Zuzany Candiglioty a Jiřího Kopala si můžete přečíst zde.
Čtvrtek, 5. února 2009Tiskové zprávy
Brno, Praha – 5. února 2009 – Liga lidských práv a ekologické organizace sdružené v asociaci Zelený kruh kritizují poslední úpravy návrhu nového občanského zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti, které je předkladatelem návrhu, oproti očekávání nezaneslo do finální verze návrhu potřebné změny týkající se vzniku spolků. V novém návrhu občanského zákoníku tak zůstává starý, demokratickým zásadám odporující registrační princip, kdy o vzniku jakéhokoli spolku rozhoduje státní orgán. Naopak ministerstvo spravedlnosti nově „obohatilo“ návrh zákona o mnoho zbytečných povinností, které mohou mít za následek zánik malých zájmových sdružení. Státním úředníkům by tak zůstalo v rukou právo zabránit vzniku sdružení, aniž by vůbec zahájilo svou činnost.
Podle předchozích verzí návrhu neměly spolky vznikat na základě rozhodnutí ministerstva vnitra, ale již účinností stanov přijatých na ustavující členské schůzi. Zápis do veřejného rejstříku by tak neměl vliv na vznik spolku, ale pouze by osvědčoval jeho existenci a zveřejňoval jeho statutární orgány. „Takové řešení by bylo v souladu s demokratickými principy fungování právního státu a koneckonců i s naším ústavním pořádkem. Podle Listiny základních práv a svobod se totiž žádný akt státní správy k zajištění sdružovacího práva nevyžaduje,“ uvádí Luděk Šikola z Ekologického právního servisu. Česká republika se tak mohla přiblížit moderní úpravě v Nizozemí, Švédsku či Švýcarsku.
Po zásazích ministerstva vnitra v připomínkovém řízení se však v poslední verzi návrhu zákona znovu objevil starý registrační princip vzniku spolku. V praxi to tedy znamená, že kdokoli si bude chtít založit spolek, bude muset podat návrh na zápis do veřejného rejstříku a čekat na rozhodnutí, zda bude zápis povolen. V případě, že bude zápis na základě nejasných kritérií odmítnut, spolek vůbec nevznikne. Zatím není známo, kdo by měl o registraci konkrétně rozhodovat. Ponechat tyto kompetence v rukou ministerstva vnitra, s jehož arbitrárními postupy mají občanská sdružení velice špatné zkušenosti, by však bylo z demokratického hlediska naprosto nepřijatelné. V západních zemích je běžné, že občanská sdružení informují o svém založení rejstříkový soud. Pokračování registrace prostřednictvím ministerstva vnitra by tak i dále navazovalo na období komunismu.
Občanská sdružení si uvědomují nutnost existence veřejného rejstříku, kde by každý mohl dohledat základní údaje o spolku, a sama po vzniku takového rejstříku již léta volají. Stát by ale rozhodně neměl mít možnost rozhodovat o tom, které sdružení vznikne a které nikoli.
Problémová se jeví rovněž přebujelá právní úprava týkající se obsahu stanov, likvidace, fůze a dalších otázek života spolků. Blíží se absurdně spíše úpravě obchodních společností. Například stanovy spolku by podle aktuálního návrhu musely povinně obsahovat i zdroje příjmů a popis vnitřní organizace spolku. Občanská sdružení pokládají přehnanou důkladnost, s jakou se návrh zákona snaží vypořádat se všemi těmito otázkami, za odporující principům soukromého práva, v jehož rámci nemají být všechny podrobnosti občanského života regulovány státem. Vhodnější je proto ponechat řešení těchto otázek čistě na vůli občanů. Ti by měli mít možnost sami si upravit ve stanovách, co uznají za důležité.
Občanská sdružení jsou přesvědčena, že takto složitá úprava bude odrazovat občany od zakládání spolků a povede ke snížení rozmanitosti občanského života. Podle Jany Marečkové z Ligy lidských práv „je zřejmě potřeba více zdůrazňovat státním orgánům, že občanský zákoník je nejdůležitějším právním předpisem především pro občany. Zbytečné zasahování do tvorby tohoto předpisu ze strany ministerstva vnitra představuje nebezpečí pro občanské svobody a je třeba ho co nejvíce eliminovat.“
Podrobné informace poskytnou:
Robert Cholenský, advokát, tel.: 608 967 423, e-mail: r.cholensky@centrum.cz
Jana Marečková, právnička Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228, e-mail: jmareckova@llp.cz
Kateřina Ptáčková, ředitelka Zeleného kruhu, tel.: 724 112 782, e-mail: katerina.ptackova@zelenykruh.cz
Středa, 2. července 2008Zprávy z médií
Sněmovna přijala po sedmnácti letech nový policejní zákon, který má ambici vyšlapat cestu pro reformu policie. Obecně je nutno modernizaci činnosti policie podpořit. To se projevuje i v reakcích většiny médií, která jsou ráda, že se s policií konečně něco děje.
Příliš se tak nezabývají „detaily“, jaké představuje prostor pro zásahy do občanských svobod. V tom totiž zákon kopíruje negativní trendy v západní Evropě. A to nejen s ohledem na zásahy do našeho soukromí. I počet donucovacích prostředků v rukou policistů stoupá, obdobně jako počet druhů hraček pro děti v obchodech. Stejně jako děti někdy přistupují policisté k vynucování toho, proč tu nebo onu hračku ve svých rukách nutně potřebují a nezkoumají její zdravotní závadnost.
Opět mohou vždy přiléhavě argumentovat, že tyto prostředky zavedly před námi země, které pro nás byly v řadě ohledů v minulých desetiletích vzorem. Bude zřejmě trvat ještě pár let „paralyzujících“ zkušeností a kritického přemýšlení, které moderní vynálezy je lépe do výstroje naší policie nepřebírat. V částečně širší podobě než v minulosti zůstávají možnosti policie omezovat osobní svobodu občanů. I pro pouhá „podezření ze spáchání přestupku“. Tato hojně zneužívaná pravomoc se podceňuje. To je nebezpečné jak pro každodenní kontakt s policisty, tak pro situace, kdy vedení policie sahá k represivnějším metodám. Vzhledem k rétorice, kterou používá pro úspěch v politickém boji Strana zelených, je zajímavé vědět, že k rozšíření těchto pravomocí přispěl – zdržením hlasování – tento poslanecký klub. Ten je, zdá se, schopen se sjednotit alespoň tehdy, když jde o to, umožnit omezovat osobní svobodu občanů.
Proto je spravedlivé vyzdvihnout, že hodnotu osobní svobody v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv chápou vedle poslanců opozice také dva poslanci KDU-ČSL. Občanům lze v případě předvedení na policejní služebnu doporučit právní kroky končící stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Nejpikantnější je pak skutečnost, že od 1. ledna nebude moci vést vyšetřování o trestných činech policistů ani Inspekce ministra vnitra, ani státní zástupci. Je to neodpustitelná chyba v hlasování. A to z toho důvodu, že byla spojena s nedůstojným přístupem poslanců, kteří hlasovali o důležitých zákonech úmyslně překotně. Snad s motivací dostat se co nejrychleji na dovolenou? Doufejme, že senátoři se stihnou v moři vykoupat již předtím, než se dostanou k opravám školáckých chyb svých kolegů ze Sněmovny.
Jiří Kopal
Článek vyšel v deníku Právo dne 30. 6. 2008
Čtvrtek, 13. března 2008Zprávy z médií
Návrh zákona o policii zbytečně zasahuje do práv občanů a v některých ustanoveních je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Tvrdí to zástupci organizací zabývajících se lidskými právy.
“Zákon má problém ve třech základních oblastech. Především nezavádí nezávislou kontrolu policie. Dále příliš zasahuje do soukromí občanů a policii dává nepřiměřené pravomoci pro omezování osobní svobody občanů,” řekl Právu předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Navíc zákon podle něj vznikl narychlo a bez předložení věcného záměru. “Každému zákonu by mělo předcházet předložení věcného záměru, aby bylo jasné, jestli je vůbec potřeba. Tady bylo připraveno rovnou paragrafové znění, které je nekvalitní a nedotažené,” uvedl.
Zákon nezavádí vytvoření nezávislé inspekce, tedy orgánu, který vyšetřuje trestnou činnost policistů, i když to je součástí programového prohlášení vlády.
Stanovuje sice, že ředitele již nejmenuje ministr vnitra (MV), ale vláda na návrh ministra. Jinak se ale postavení inspekce příliš nemění, zůstává i nadále součástí MV.
Nevládní organizace tvrdí, že by orgán, který vyšetřuje trestnou činnost policistů, měl být na vnitru zcela nezávislý a měl by být podřízen například Úřadu vlády.
Navíc inspekci tvoří výhradně policisté. “Měla by do sebe, tak jako v zahraničí, absorbovat i civilní prvek, například bývalé investigativní žurnalisty, absolventy právnických fakult a podobně,” řekl Kopal.
Myslí si také, že by měla řešit nejen trestní oznámení na policisty, ale i stížnosti občanů.
“Teď si je netransparentně přehazuje inspekce s odborem vnitřní kontroly policie a věci se pak se velmi často zametou pod koberec,” konstatoval.
Dalším sporným momentem zákona je podle organizací shromažďování a nakládání s údaji o občanech.
Předvedení kdykoliv
Podle Filipa Pospíšila z organizace Iuridicium Remedium však v návrhu zákona chybí důkladnější kontrola, jak policie se získanými údaji bude nakládat.
“Navíc by zákon umožnil, aby policie odposlouchávala pro tajnou službu a opačně. To povede k dalšímu oslabení kontroly odposlechů,” řekl Právu Pospíšil.
Návrh zákona také podstatně rozšiřuje možnosti policie k omezení osobní svobody občana.
Ale Evropská úmluva o lidských právech v článku 5 přesně říká, za jakých podmínek tak lze učinit a kdy nikoli.
“Podle návrhu zákona by policie mohla člověka předvést na policii prakticky kdykoliv by se jí zachtělo. Mnoho ustanovení návrhu je tak v rozporu s úmluvou,” vysvětlil Kopal.
****
Řekli k návrhu zákona:
FRANTIŠEK BUBLAN (ČSSD): Nový zákon o policii je potřeba. Ale tento je připravován překotně a změny budou velkým zásahem do chodu policie. Mám k němu dvě velké výhrady. Jednak nevzniká Generální inspekce pro všechny ozbrojené sbory, která by byla naprosto nezávislá na vnitru. A také se krajská ředitelství stávají samostatnými ekonomickými jednotkami, což bude znamenat, že policejní prezidium na ně nebude mít ekonomické páky. V některých oblastech také příliš zasahuje do práv občanů.
PAVEL SEVERA (KDUČSL): Nad zákonem bylo v koalici mnoho diskusí a jsem rád, že se nakonec narodil, protože policie bude moci fungovat podle moderního zákona. Určitě ale není stoprocentní a doufám, že se podaří doladit právě na půdě parlamentu. Je i na diskusi, jak moc zákon zasahuje do práv občanů, když máme na druhé straně požadavek na boj proti terorismu. Najít vhodný průnik mezi těmito dvěma stranami je složité.
ZDENĚK MARŠÍČEK (KSČM): I když zákonu předcházela téměř roční diskuse, ministr Langer nebral připomínky poslanců téměř na vědomí. Nevím, kde se vezmou policisté na obsazení funkcí při rozšíření krajských ředitelství z 8 na 14. Také není jasné, jak budou fungovat útvary s celostátní působností. Postavení inspekce se příliš nezměnilo. Uvažujeme o tom, že zákon nepodpoříme.
Článek vyšel dne 13.3.2008 v deníku Právo. (Článek byl uveřejněn také na www.novinky.cz a na www.ceska-media.cz, naleznete jej zde a zde.)
Úterý, 27. listopadu 2007Zprávy z médií
Za noční razii policistů do bytu zatím jen omluva
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že dva bývalí policisté Marek Vraštil a Karel Berousek, kteří v roce 2003 v noci vnikli do bytu romské rodiny Danišových z Popovic na Jičínsku a její členy fyzicky a slovně napadli, se musí jen omluvit. Podle soudu nedosáhl útok intenzity, který by vyžadoval přiznání peněžitého odškodění 300 000 korun. V roce 2005 byli oba muži odsouzeni k podmíněným trestům.
Vraštil se musí omluvit dvěma členům rodiny za to, že neoprávněně vnikl a setrval v bytě, kde slovně i fyzicky napadal a urážel členy rodiny. Berousek se musí omluvit za to, že do bytu vnikl a pasivně přihlížel jednání,” odůvodnila rozsudek soudkyně Věra Adámková. Tři členové romské rodiny se žalobou domáhali omluvy a finančního odškodnění 300 000 korun, podle soudu však na náhradu nemajetkové újmy nemají nárok. “Mám za to, že se jim dostalo zadostiučinění již tím trestním rozsudkem, projednáním věci před soudem. To jednání netrvalo zas tak dlouho, ani zranění nebyla vážná,” řekla Adámková. Dnešní vynesení rozsudku sledovala kromě novinářů pouze zástupkyně Ligy lidských práv Jana Koláčková, která řekla, že po domluvě s klienty podá v případu odvolání. “Rozhodně s rozsudkem nejsme spokojeni, podle nás došlo k nepochopení pojmu psychická újma. Soud měl klást důraz například na to, že tam byla těhotná žena, policisté tam vnikli v nočních hodinách a přepadli tam rodinu, které nadávali,” řekla Koláčková.
Foto: Archiv RV V trestním řízení byli dnes oba útočníci odsouzeni za porušování domovní svobody k podmíněným trestům odnětí svobody. Poškozeným měli zaplatit necelých 5000 Kč jako odškodnění. Dodnes tak neučinili.
Hradec Králové, 21.11.2007
