Evropský soud odsoudil Českou republiku za uvěznění stěžovatele v domě hrůzy na 8 měsíců

Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl o tom, že svévolným umístěním člověka s duševním postižením do ústavu došlo k porušení jeho práv. Pětapadesátiletý učitel v důchodu, Jaroslav Červenka, byl osm měsíců zavřen a nuceně léčen jen na základě souhlasu své opatrovnice.

Pan Červenka byl v roce 2005 zbaven svéprávnosti. V únoru 2011 ho jeho opatrovnice, zaměstnankyně úřadu městské části, zavezla 100 kilometrů z jeho pražského domu pod záminkou, že jde na rehabilitaci zraněného kolene. Namísto toho ho vzala do Lázní Letiny, domova se zvláštním režimem určeného pro lidi s demencí a Alzheimerovou nemocí s kapacitou 260 míst. V roce 2013 vydal Veřejný ochránce práv zprávu, ve které řekl, že podmínky v tomto ústavu jsou nedůstojné a některá z porušení práv klientů mohou představovat správní delikt, přestupek, či trestný čin.

Když se pan Červenka zeptal personálu, kdy ho pustí domů, bylo mu řečeno: “To se mýlíte, z Lázní Letiny nikdo neodchází domů.” Jeho pobyt v ústavu byl podle českého práva považováno za dobrovolný, jelikož jeho opatrovnice za něj podepsala smlouvu o sociálních službách.

V Lázních Letiny byl uvězněn po dobu osmi měsíců za otřesných podmínek

“Bylo to strašné, první věc, kterou jsem si všiml bylo že pro 50 lidí fungovaly jen dvě toalety. Všude na zemi byly použité plenky. Uklízelo se sporadicky.“

Život v ústavu byl podroben přísnému režimu, podobnému tomu ve vězení. Pan Červenka nesměl ven bez dozoru, byly mu podávány nevhodné léky proti jeho vůli, neměl ani mobilní telefon. Příchozí a odchozí pošta byla kontrolována personálem. Tak jako ostatní klienti, i pan Červenka dostával jen kašovitou stravu.

Stížnosti pana Červenky, včetně trestního oznámení z března 2011, byla ignorována

V dubnu 2011 se mu podařilo kontaktovat právníky Ligy lidských práv a Mental disability advocacy centre (MDAC). Pomohli mu dostat se z ústavu a podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

Jeho stížnost měla okamžitý dopad, v roce 2015 vyzvala Veřejná ochránkyně práv vládu, aby Lázně Letiny byly uzavřeny. Při tom poukázala na svá dřívější zjištění – klienti byli přivazováni ke stolům a byli nuceni sdílet zubní kartáčky a oblečení, celkově s nimi bylo zacházeno jako s objekty.

Česká vláda však dodnes neučinila žádné kroky k uzavření ústavu v Letinách.

Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že umístění pana Červenky do ústavu byl porušením jeho práva na osobní svobodu dle článku 5 Evropské úmluvy o lidských právech a že mu stát neumožnil se proti tomuto porušení nijak bránit. Tento případ může ovlivnit život až 28 000 lidí, kteří jsou momentálně v ústavech pro lidi se zdravotním postižením.

Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv připomíná:

„V České republice mohou být tisíce lidí ve stejné pozici, jako pan Červenka, ponecháni sami sobě v nelidských podmínkách, ignorování autoritami. Rozsudek Štrasburského soudu je zásadní a vysílá jasnou zprávu vládě, že i lidé omezeni na svéprávnosti mají být slyšeni a má s nimi být zacházeno s respektem k jejich lidské důstojnosti.“

Liga a MDAC souhlasí s vyjádřením Veřejné ochránkyně práv, že ústav Letiny by měl ukončit činnost a všichni klienti by měli být navráceni do důstojného prostředí v komunitě, spolu s individualizovanou podporou. V budoucnu budou apelovat na české orgány, aby situací stovek klientů vyřešily.

Další informace:

  • Rozsudek ve věci Červenka proti České republice najdete zde.
  • Pro další informace kontaktuje Zuzanu Durajovou, právničku LIgy lidských práv – zuzana.durajova@llp.cz.
  • Právníci Ligy lidských práv a Mental Disability Advocacy Centre (MDAC) zastupovali pana Červenku před českými soudy a Evropským soudem pro lidská práva
  • MDAC je mezinárodní nevládní organizace, která využívá práva k zajištění rovnosti, inkluze a spravedlnosti pro lidi s mentálním postižením na celém světě.

mdacllp.logo.barevne

Pražská ODS brání svobodě projevu

Pražští občanští demokraté se všemožně pokoušejí zabránit protestům veřejnosti proti jejich koalici s ČSSD. Podle informací zpravodajského portálu iDNES z minulého týdne si ODS do konce roku takzvaně „zamluvila“ okolí magistrátu. Nahlásila totiž, že se v těchto místech budou každý den až do konce roku konat celodenní mítinky, což mělo ostatní shromáždění kolem magistrátu úspěšně zablokovat. Podle zpráv z médií by se mohlo zdát, že se to pražské ODSce opravdu povedlo. Jak v tomto článku vysvětluje Petr Hanslian, bránit svobodě projevu a shromažďování však není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Úřady nesmí demonstraci zakázat

Shromažďovací zákon umožňuje příslušnému úřadu zakázat, aby se konalo další shromáždění ve stejný čas a na stejném místě. Politici z pražské ODS tedy předběhli své případné odpůrce a taková shromáždění nahlásili na každý den po celý zbytek prosince. Případní demonstranti by se tedy s ODS museli nejprve dohodnout. Taková dohoda je však podle všeho nereálná. Může se tedy zdát, že případní odpůrci pražské koalice mají smůlu, podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva ale úřady nesmí později nahlášené shromáždění zakázat. Musí být pouze zaručeno, že mezi oběma tábory nedojde k projevům násilí. Pokud by tedy úřad jiná shromáždění před pražským magistrátem zakázal, pravděpodobně by takové rozhodnutí nebyl schopen obhájit před soudem.

Blokovat shromáždění může být protizákonné

Jednání pražské ODS má však ještě další a závažnější rovinu. Tím, že se pokouší zablokovat projevy nesouhlasu vůči své politice, a znemožňuje tak svým odpůrcům svolávat shromáždění po celý zbytek roku, se může dopouštět přestupku proti právu shromažďovacímu. Zákon v tomto případě hovoří o bránění ve výkonu práva shromažďovacího v podstatném rozsahu. Že se o „podstatný rozsah“ skutečně jedná a toto protizákonné bránění je přesně cílem ODS, vzhledem k okolnostem zřejmě není pochyb. Dokonce ani sami politici se svým záměrem netají. „My před magistrátem žádné shromáždění nechystáme,“ přiznává v článku na iDNES poslanec Šťastný.

ODS tedy blokováním okolí magistrátu svobodnému projevu svých odpůrců jen tak nezabrání, navíc hrozí, že se tímto jednáním dopouští přestupku.
Článek byl zveřejněn dne 17. 12. 2010 na blog.aktualne.cz

Autorem článku je Petr Hanslian, student Právnické fakulty v Brně a spolupracovník Ligy lidských práv.

Jsou strážníci prodlouženou rukou zastupitelstva?

Jako z divokého západu působí příběh pana Františka P. ze Znojma, jenž chtěl na schůzce zastupitelstva rozdávat dopis kritizující současné vedení města. Před jednáním byl obecní policií zadržen v cele, takže setkání zmeškal. Procházku zastupujeme před soudem a za omezování svobody na politickou objednávku požadujeme omluvu a finanční odškodnění. Případ získal anticenu “Zavřeno” v soutěži Otevřeno x Zavřeno v kategorii porušování svobody projevu.

Co vlastně v dopise stálo, že kvůli tomu musel být důchodce zadržen? List kritizoval propuštění Renáty Horákové, vedoucí majetkového odboru radnice a spekuloval, že tajemník radnice Krejčíř zneužil data ze zabaveného počítače Horákové ve prospěch firmy své ženy. Před jednáním tajemník Krejčíř požádal strážníky o zjištění totožnosti Procházky a poté byl důchodce předveden na policejní stanici. Liga podala jménem pana Procházky žalobu za zásah do osobní svobody, do práva na svobodu projevu a do lidské důstojnosti.

Celá kauza nezůstala nepovšimnuta veřejností. Otevřete.cz, web pro otevřenost státní správy, “ocenil” Procházkův případ v soutěži Otevřeno x Zavřeno. Ta oceňuje největší „přátele“ a „nepřátele“ svobody informací a otevřenosti veřejné správy u nás za období 2009 – 2010. V kategorii “svoboda projevu, šíření informací” získal tajemník Krejčíř první místo. Jeho vítězství navíc mělo nečekaný dopad. „Zaujalo nás, že vítěze v kategorii porušování svobody projevu, znojemského tajemníka Krejčíře, vzal soud vzápětí do vazby. Souvislost není náhodná, i když takový účinek jsme od soutěže neočekávali“, uvedla Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti o.p.s.

Přečtěte si více o případu.

Sbírá odpad, úřad nic nezmůže

Článek byl publikován dne 16. 4. 2010 v deníku Mladá Fronta DNES.
Pět let se úředníci soudili o to, že je žena, jejíž okolí hyzdí halda igelitek na jejím dvoře, nesvéprávná. Soud to zamítl. Podobný problém už patnáct let trápí i Starovičky, kde majitel pozemku vrší odpadky.
U Krajského soudu v Brně včera skončil přes pět let trvající spor. Městští úředníci chtěli zbavit právní způsobilosti paní Evu z Brna, která ve svém domě a na dvoře shromažďovala plastové kelímky a lahve v igelitových taškách. Soudce ale včera návrh definitivně smetl ze stolu.

„Krajský soud vyhověl našemu návrhu a zastavil snahu městské části zbavit naši klientku způsobilosti,“ uvedl advokát Ligy lidských práv Maroš Matiaško, který starší ženu zastupoval. „Ze strany městské části se jednalo o jasnou snahu paní Evu kontrolovat,“ řekl Matiaško.

Problém s občanem, který obtěžuje okolí vršením neúměrného množství odpadků na pozemku kolem svého domu, se už zhruba patnáct let marně pokoušejí vyřešit i představitelé obce Starovičky na Břeclavsku. Marně. „Stěna, za níž je odpad, je stará, obáváme se, že by se mohla zřítit a někoho zasypat. Dali jsme podnět k prošetření na stavební úřad,“ popsal starosta Staroviček Vladimír Drbola peripetie léta neřešitelného případu. Záměr vystavět kolem domu na obecním pozemku zeď, která by smetiště oddělila od obecní oddechové zóny, zastupitelé Staroviček neschválili.

V případě z Brna se představitelé města pokoušeli paní Evu zbavit způsobilosti od roku 2005 a Městský soud v Brně jim dvakrát vyhověl. Soudní znalci z oboru psychiatrie totiž potvrdili, že Eva trpí duševní poruchou. Včerejší soud ale zdůraznil, že samotná přítomnost duševní poruchy nemusí automaticky vést ke zbavení způsobilosti. „Eva přesvědčila soudce, že je schopná se o sebe postarat,“ vysvětlil Matiaško. Rozhodnutí může být přelomové, doposud se totiž soudy v podobných případech řídily doporučením znalců a lidi s duševní poruchou způsobilosti zbavovali.

Podle Matiaška Eva ovšem svým chováním okolí nijak neobtěžovala ani neomezovala. „Shromažďovala plastové kelímky a lahve, žádné prošlé potraviny, které by obtěžovaly okolí. Rozhodně se tam nikdy neobjevovala žádná škodlivá zvířata jako hmyz nebo potkani,“ popsal.

Přestavitelé městské části Brno-střed se k případu včera nemohli nijak vyjádřit. „Nevím, o který případ konkrétně se jedná, ještě jsme neobdrželi vyrozumění soudu,“ řekl mluvčí Brna-středu Roman Burián. Úředníci evidují podobných případů hodně a pouze podle křestního jména nelze kauzu dohledat. Více informací o Evě odmítli ovšem její právní zástupci redakciMF DNES sdělit.

Podle Buriána je město nuceno v podobných případech sáhnout k drastickým řešením a rovnou navrhnout zbavení způsobilosti. „V jednom podobném případě běhali uprostřed rodinné zástavby po dvorku potkani. My jsme mohli jen udělit pokutu. Ta ale není vysoká. Pokud ji dotyčný zaplatí, zbývá nám už jen podat návrh na zbavení způsobilosti,“ vysvětlil Burián.