Úterý, 14. února 2023Aktuality
Některé ženy, které chtějí žádat o odškodnění za protiprávně provedenou sterilizaci, mají značně ztížené až znemožněné odškodnění získat. Zdravotnická dokumentace jim totiž byla skartována, některým z nich navíc nezákonně. Jen mezi našimi klientkami jsou jich desítky. Ministerstvo zdravotnictví v současné době drtivou většinu žádostí o odškodnění, u kterých je skartovaná zdravotnická dokumentace, zamítá.
Délka skartační lhůty zdravotnické dokumentace se řídí vyhláškou o zdravotnické dokumentaci. Její nejstarší verzí je vyhláška č. 385/2006 Sb., která byla účinná od 1. 4. 2007. V současné době je účinná vyhláška č. 98/2012 Sb. Obě vyhlášky upravují stejnou skartační lhůtu v případě hospitalizace: 40 let od poslední hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. Porod je v České republice vždy spojen s hospitalizací. Nicméně do dnešní doby existují nemocnice, které skartují porodopisy po kratším časovém období. Nemocnice často jednají na základě zastaralých vnitřních předpisů a jejich skartační plán v některých případech schvaluje městský archiv, jako například v případě Městské nemocnice Ostrava (Fifejdy). Tam se až do podzimu 2022, kdy jsme podali několik stížností na poskytovatele zdravotních služeb, všechny porodopisy skartovaly po 10 letech se souhlasem Archivu města Ostravy.
V této nemocnici podstoupilo zákrok sterilizace více než 20 našich klientek, většina z nich navíc až po roce 1990, někdy dokonce až po roce 2000. Ani tyto zdravotnické dokumentace už neexistují. Tvrzení, že porodopisy mají jinou skartační lhůtu než zdravotnická dokumentace související s hospitalizací, je mylný. Porod ve zdravotnickém zařízení je vždy spojen s hospitalizací, proto by měl být porodopis (a v tomto případě i související zdravotnická dokumentace k provedení sterilizace) uchován v nemocnici 40 let od ukončení hospitalizace (popřípadě 10 let od úmrtí pacienta).
Tuto skutečnost nám potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v reakci na naši žádost o informace:
„Porodopis je stejně jako chorobopis soubor informací, údajů, obrazových materiálů apod. vedený o pacientovi, konkrétně o pacientově zdravotním stavu a o postupu zdravotnického zařízení při poskytování zdravotní služeb během hospitalizace pacienta. V případě porodopisu se jedná o matku a novorozence. Porodopis obsahuje např. informace o průběhu porodu, průběhu hospitalizace a další náležitosti jakými jsou např. informované souhlasy. Přijetím těhotné/rodící ženy k porodu dochází v rámci zdravotnického zařízení k přijetí pacientky k hospitalizaci v souvislosti s porodem, tedy k poskytování lůžkové péče v rámci hospitalizace. Na porodopis se tedy vztahuje stejná skartační lhůta, jako je tomu u každé jiné zdravotnické dokumentace při hospitalizace pacienta.“
V případě prvních stížností na Městskou nemocnici Ostrava (Fifejdy), jsme se museli obrátit až ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. Dle nemocnice totiž skartace proběhla v souladu s právem. Krajský úřad nám potvrdil, že skartace s takto krátkou lhůtou je skutečně nezákonná. V poslední odpovědi od Městské nemocnice Ostrava bylo nakonec přislíbeno, že nemocnice upraví skartační plán tak, aby byl v souladu se v současnosti platnou legislativou. Skartované dokumentace jsou však nenávratně ztraceny.
Odpověď z Ministerstva zdravotnictví na žádost o informace
Odpověď z krajského úřadu
Odpověď z Městské nemocnice Ostrava
Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu financovaného z Norských fondů.
Pondělí, 13. února 2023Aktuality
Kdo je ombudsman
Ombudsman (můžete se setkat i s jinými názvy, jako je Veřejný ochránce práv, popřípadě zkratka VOP) je člověk, který s pomocí svého týmu chrání vaše práva a svobody, konkrétně v situacích, kdy s vámi úřady nejednají správně. Není podřízený žádného úřadu ani ministerstva, na které si chcete stěžovat, takže si můžete být jisti jeho nestranností a nezávislostí.
Kdy podat podnět k ombudsmanovi?
Podnět podejte, pokud máte tyto problémy:
- nesouhlasíte s rozhodnutím nebo postupem Ministerstva zdravotnictví;
- Ministerstvo zdravotnictví nevydalo rozhodnutí ve stanovené lhůtě nebo řízení vůbec nezahájilo;
- úřad nebo úředník se chovají nevhodně, arogantně.
Nevyužívejte ale ombudsmana jako prvního způsobu obrany. Je nutné, abyste nejprve podali žádost o odškodnění. Pokud Ministerstvo zdravotnictví vaši žádost zamítne a vy s rozhodnutím nesouhlasíte, musíte podat rozklad (to je něco jako odvolání a s jeho sepsáním vám můžeme pomoci). Teprve následně je možné podat podnět k ombudsmanovi, ne dříve.
Jak vám může ombudsman pomoci?
Ombudsman vyšetří, jestli Ministerstvo zdravotnictví udělalo chybu, kterou v podnětu popisujete. Pokud zjistí, že ano, vysvětlí ministerstvu, kde chybu udělalo a požádá ho, aby se do 30 dnů vyjádřilo, jestli provedlo, provádí nebo provede opatření, která napraví současnou situaci.
Pokud ministerstvo situaci nenapraví nebo se vůbec nevyjádří, ombudsman sám navrhne, která opatření má ministerstvo provést. I v této situaci musí ministerstvo ombudsmanovi říct, jestli tato opatření provedl. Pokud to neudělá tak, aby byl ombudsman spokojený, informuje o tom ombudsman nadřízený úřad. Taky může informovat veřejnost skrze média.
Upozorňujeme, že Ministerstvo zdravotnictví není povinno ombudsmana poslechnout a provést, co mu doporučil.
Jak vám ombudsman pomoci nemůže?
Ombudsman nemůže rozhodnout o přiznání peněžité náhrady místo Ministerstva zdravotnictví nebo soudu, nemůže Vás zastupovat, ani vám poskytnout právní poradenství. Taky nemůže rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví měnit nebo rušit (nemůže rozhodovat o tom, jestli a jakým způsobem budete odškodněni). Nemůže dávat Ministerstvu pokuty a nemůže měnit/rušit zákony ani navrhovat jejich změnu.
Kdy podnět k ombudsmanovi nepodávat?
Nepodávejte podnět, pokud:
- nesouhlasíte se soudními rozhodnutími;
- nesouhlasíte se zákonem (chcete změnit, zrušit zákon nebo jeho části).
Nepodávejte podnět, pokud si chcete stěžovat na:
- Parlament
- vládu
- prezidenta
- Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
- zpravodajské služby (BIS, Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace)
- Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS)
- zahraniční úřady
Jak podat podnět?
Podnět můžete podat třemi způsoby: písemně, elektronicky nebo osobně. Za podání nic neplatíte.
V případě elektronického podání můžete využít tři varianty. Podnět lze podat on-line zde, e-mailem na adresu podatelna@ochrance.cz, popřípadě datovou schránkou (ID datové schránky: jz5adky).
V případě, že podáváte podnět poštou, zasílejte ho na adresu: Kancelář Veřejného ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno. Můžete využít náš vzor podnětu: Podnět KVOP_obecný k tisku
Na výše uvedené adrese můžete podat podnět osobně. V tomto případě je možné podnět sepsat s právničkou nebo právníkem na místě každý všední den od 8 do 16 hod. Upozorňujeme, že Kancelář veřejného ochránce práv neslouží jako právní poradenství a může pouze přijmout váš podnět. Samozřejmě můžete na podatelnu donést podnět již sepsaný.
K podnětu přiložte všechny důkazy, které máte k dispozici: komunikaci s úřadem i rozhodnutí a vše další, co považujete za důležité.
Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu financovaného z Norských fondů.
Pondělí, 7. listopadu 2022Aktuality, Tiskové zprávy
Od 1. 1. 2022 je účinný zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem. Již od počátku účinnosti žadatelky a žadatelé o odškodnění ale naráží na problémy. Na některé jsme upozornili již v srpnu otevřeným dopisem adresovaným premiérovi a ministru zdravotnictví. Žádný z těchto problémů se doteď nevyřešil. Ministerstvo zdravotnictví navzdory dvouměsíční lhůtě má stále některé nevyřízené žádosti až z ledna a prakticky nejsou uznávány jiné důkazy než zdravotnická dokumentace (víme jen o jednom jiném uznaném důkazu, kdy bylo uznáno potvrzení o sociální dávce).
Oběti se bojí, že kvůli protahování lhůty na rozhodnutí se odškodnění již nedočkají. Bohužel i v případě jedné naší klientky a dlouholeté bojovnice za práva obětí protiprávní sterilizace, Vlasty Cickové, došlo k úmrtí. Kdyby bylo rozhodnutí vydáno ve lhůtě, mohla se ho dočkat. A není to jediné úmrtí v řadách obětí, ke kterému za uplynulý rok došlo.
Co se týče uznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace argumentuje Ministerstvo zdravotnictví tím, že musí být prokázána protiprávnost. V některých případech jsou však i přes to, že zdravotnická dokumentace protiprávnost prokazuje, žádosti zamítány. Jsou navíc zamítány i navzdory posouzení Odboru zdravotní péče, které si Ministerstvo zdravotnictví u některých případů vyžádalo.
V několika případech se stalo, že nebyl dodržen postup stanovený sterilizační směrnicí, která určila mimo jiné tuto podmínku: žena, na které měla být sterilizace provedena, podepsala prohlášení, že s provedením sterilizace souhlasí a že bere na vědomí písemné poučení o tom, do jaké míry je sterilizační zákrok reparabilní (§ 11 sterilizační směrnice): „Před zákonem podepíše osoba, u níž má být sterilizace provedena, popřípadě její zákonný zástupce (opatrovník), prohlášení, že s provedením sterilizace souhlasí a že bere na vědomí písemné poučení o tom, do jaké míry je sterilizační zákrok reparabilní.“ I případy, ve kterých toto poučení chybí, byly zamítnuty.
V nejnovějším rozhodnutí, které se týká naší klientky, došlo k zamítnutí navzdory tomu, že jako důvod sterilizace je ve zdravotnické dokumentaci výslovně uveden romský původ žadatelky. Odbor zdravotní péče ve svém posouzení přímo uvádí následující: “Dle našeho názoru nelze pro sterilizaci [v tomto případě] uvést zdravotní důvody. Rovněž není přípustné uvádět jako důvod ke sterilizaci romský původ žadatelky. Ve zdravotnické dokumentaci chybí jakákoliv zmínka o tom, že byla žadatelka o významu a důsledcích zdravotního výkonu sterilizace poučena.”
Ačkoliv jsme všemi těmito argumenty argumentovali již v původní žádosti, Ministerstvo zdravotnictví se k nim v rozhodnutí ani nevyjádřilo.
Samotný rasový důvod ukazuje na protiprávnost provedené sterilizace. Ostatně i sama důvodová zpráva k zákonu zmiňuje eugenický charakter této státní politiky: “Dalším cílem však bylo i zajištění „kvalitnější populace,“ jak vyplývá ze zpráv okresních národních výborů, jež dávku poskytovaly. Z této skutečnosti lze bezesporu dovozovat nepřípustný eugenický charakter této praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí, ať již to byla romská populace, jak naznačují zjištění ochránce, anebo osoby s duševním či jiným zdravotním postižením, či osoby s větším počtem dětí.”
Přijetí odškodňovacího zákona bylo dlouhým bojem, který trval více než 18 let. Na Českou republiku apelovaly mezinárodní orgány, aby oběti odškodnila. Nyní, když tento zákon existuje, Ministerstvo zdravotnictví rozhoduje v rozporu s jeho účelem. Tak se ostatně vyjádřila i bývalá zástupkyně ombudsmana a současná členka Rady vlády pro lidská práva Monika Šimůnková: “Takové rozhodnutí, které hodnotí sterilizaci, u které je jako důvod uveden romský původ, jako sterilizaci v souladu s právem, jde bohužel přímo proti smyslu odškodňovacího zákona.”
Ministerstvo zdravotnictví ale nereagovalo na právní argumentaci ve více případech. V žádostech často argumentujeme judikaturou ESLP, diskriminací, náležitostmi a povahou informovaného souhlasu, povinným postupem, který stanovila sterilizační vyhláška nebo například dobrými mravy. Všechna tato argumentace zůstává v rozhodnutích ze strany Ministerstva zdravotnictví nezohledněna, dokonce nezmíněna.
Pro více informací kontaktujte Annu Štefanidesovou na e-mail anna.stefanidesova@llp.cz.
Anonymizované dokumenty:
Žádost o odškodnění
Posouzení Odborem zdravotní péče
Rozhodnutí MZČR
Žádost o sterilizaci + souhlas (výňatek ze zdravotnické dokumentace)
Pondělí, 15. srpna 2022Aktuality, Tiskové zprávy
Otevřený dopis – Vyhodnocení efektivity zákona o odškodnění za protiprávní sterilizace půl roku po nabytí jeho účinnosti
Vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře zdravotnictví,
dovolte nám, abychom se na Vás obrátili s následujícím sdělením. Považujeme za mimořádně dobrou zprávu, že se Česká republika rozhodla čelit tváři v tvář krutým praktikám protiprávních sterilizací žen, a to přijetím příslušného zákona s drtivou podporou poslanců i senátorů Parlamentu ČR.
Ženy, které se staly obětmi těchto praktik, jež mají kořeny hluboko v totalitě, bojovaly dlouhých 18 let za spravedlnost. Mnoho z nich je dnes v pokročilém věku a v křehkém zdravotním stavu. Tyto ženy a jejich podporovatelé si velice váží tohoto odvážného rozhodnutí společenské vůle vyrovnat se s minulostí. Jsme hrdi, že Česká republika dokázala přijmout rozhodnutí o jejich odškodnění a zařadit se tím po bok vyspělých demokracií jako je například Švédsko. Pevně věříme, že se rozhodnutí českých zákonodárců stane inspirací pro další země, kde se oběti podobných praktik dodnes nemohly domoci spravedlnosti.
Zákon o odškodnění je v účinnosti již více než 6 měsíců. Naše prvotní hodnocení jeho účinnosti ovšem vede kromě uvedených přínosů i k vážným obavám o dílčí selhání při jeho praktické implementaci. Obracíme se na Vás jménem obětí, které jsou nyní kvůli výkladu a aplikaci předmětného zákona v nejistém postavení.
Hlavní problémy
- U většiny žádostí o odškodnění není splněna lhůta daná zákonem pro jejich vypořádání a řízení se protahuje na více měsíců, než kolik stanoví zákon. To samo o sobě podkopává víru žadatelek v tento proces.
- Ačkoliv přijatý zákon výslovně umožňuje i jiné důkazy než zdravotnickou dokumentaci, nejsou nám známy takové případy, kde by jiný důkaz byl uznán. To znamená, že žadatelky, jejichž dokumentace byla skartována, odškodnění zatím nezískávají, a to ani v případě, že šlo o skartaci v rozporu se zákonem nebo byly dokumentace ztraceny či zničeny. Zákon přitom přiznává odškodnění za protiprávní sterilizace již od roku 1966.
K 31. 5. 2022 bylo podáno 261 žádostí a rozhodnuto 74. Z výše uvedených důvodů však bylo úspěšných pouze 35 z těchto rozhodnutých žádostí, což je méně než polovina.
Navrhovaná řešení
K nápravě stávajícího neutěšeného stavu by pomohla změna v provádění zákona v následujících bodech:
- Při posuzování jednotlivých žádostí zodpovědnými úředníky mít na paměti účel odškodňovacího zákona a nepostupovat při posuzování žádostí ryze formalisticky. Není chybou žadatelek, že České republice trvalo přijetí odškodňovacího mechanismu tolik let, že jsou jejich zdravotnické dokumentace nenávratně skartovány nebo jinak poškozeny.
- Dodržování lhůty pro vyřízení žádostí (tj. do 60 dní, jak předepisuje zákon).
- Přijetí metodiky pro určení, zda nepřímý důkaz nemůže stačit k uznávání nároku, by rovněž přispělo k řešení současných problémů. Touto problematikou se již dříve zabýval veřejný ochránce práv v Závěrečném stanovisku z roku 2005.
- Navázání intenzivnější spolupráce s odborníky z občanské společnosti, kteří se tématem dlouhodobě zabývají. O tuto formu spolupráce doposud ministerstvo nejevilo dostatečný zájem.
Jsme přesvědčeni, že Vaše osobní angažmá pomůže současný neuspokojivý stav vyřešit a stát se inspirací ve společenství demokratických zemí, mezi které právem patříme.
Podepsáni:
Gwendolyn Albert, lidskoprávní aktivistka a překladatelka
Alena Drbohlavová Gronzíková, IQ Roma servis, z.s., občanská členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny
Fedor Gál, sociolog
Monika Granja, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové
Elena Gorolová, Spolek žen obětí protiprávní sterilizace
Lenka Hečková, ČOSIV, z.s.
Jan Husák, občanský člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny
Božena Jirků, Nadace Charty 77
Ðorđe Jovanović, President of the European Roma Rights Centre
Michal Miko, RomanoNet, z.s.
Ankó Orsós, Amrita OBK Association
Ruben Pellar, překladatel
Čeněk Růžička, Výbor pro odškodnění romského holocaustu v ČR
Zdeněk Ryšavý, ROMEA, o.p.s.
Marta Smolíková, Otevřená Společnost, o.p.s.
Hana Stelzerová, Česká ženská lobby, z.s.
Monika Šimůnková, zástupkyně ombudsmana
Anna Štefanidesová, Liga lidských práv
Kumar Vishwanathan, Vzájemné soužití, o.p.s.
Ladislav Zamboj, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva, z.s.
Otevřený dopis ve formátu PDF:
Otevřený dopis obecná verze
Otevřený dopis ministru zdravotnictví
Otevřený dopis předsedovi vlády
Odpověď ministra zdravotnictví
Pro více informací můžete kontaktovat právničku Annu Štefanidesovou na tomto e-mailu: anna.stefanidesova@llp.cz
Čtvrtek, 22. července 2021Tiskové zprávy
Oběti nedobrovolných sterilizací se nejspíš dočkají odškodnění ve výši 300 tisíc korun. Návrh zákona dnes schválil Senát a míří k podpisu prezidentu republiky. Očekává se, že odškodnění dosáhne zhruba 400 obětí.
Odškodnění se týká osob, které byly sterilizovány bez souhlasu nebo pod nátlakem mezi lety 1966 a 2012. Oběti bojují o odškodnění více než 15 let. Hlavní mluvčí se stala Elena Gorolová, kterou za její vytrvalý boj ocenila i britská BBC. K nápravě Českou republiku vyzvala i řada mezinárodních organizací, mezi nimi i OSN a Rady Evropy.
Zákon předložila Helena Válková z klubu ANO již v září roku 2019. Cestu Poslaneckou sněmovnou komplikovala pandemie koronaviru. Prvního čtení se zákon dočkal až v březnu roku 2021. Navzdory komplikacím míří k podpisu prezidenta Miloše Zemana.
Na nedobrovolné sterilizace upozornil veřejný ochránce práv v roce 2005. Na jeho práci navázala Anna Šabatová. K odškodnění přispěl dlouholetý boj nevládních organizací Ligy lidských práv, Vzájemného soužití, Poradny pro občanství a dalších. Významně přispěla také nynější zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.
O odškodnění se pokoušel již dřívější ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Vláda jeho snahu tenkrát zamítla. Řada obětí se tak již odškodnění nedožila. Pro ty ostatní začne v příštím roce běžet tříletá lhůta pro podání žádosti o odškodnění. Rozhodovat bude ministerstvo zdravotnictví. Na řadu může přijít i soudní proces, v případě zamítnutí žaloby.
Odškodnění pro oběti představuje nejen finanční, ale i symbolické odškodnění za závažné porušení jejich lidských práv.
Více informací poskytne:
Sandra Pašková, právnička Ligy lidských práv – tel.: +420 733 524 316, e-mail: sandra.paskova@llp.cz
