Stát uznává chyby: přibývá odškodnění za nezákonné sterilizace

Proces odškodňování žen sterilizovaných bez jejich svobodného a informovaného souhlasu konečně přináší i nadějnější zprávy. V letošním roce evidujeme nárůst počtu úspěšně odškodněných žen a zaznamenali jsme i dva konkrétní případy dokazující, že šanci na úspěch mají  i komplikovanější případy. V jednom případě jde o naší klientku, ve druhém o klientku organizace Romodrom.

Když druhý pokus vyjde

Prvním příkladem dobré rozhodovací praxe je paní Stránská (jméno bylo změněno), které byla původní žádost o odškodnění zamítnuta. Po roce však podala novou žádost, v níž doplnila další argumenty. Zároveň se odkázala i na změnu právního výkladu [1]. Ministerstvo nakonec uznalo, že došlo ke změně právních okolností, které odůvodňují přiznání nároku. Ačkoliv dokumentace obsahovala žádost o sterilizaci ze stejného dne, kdy proběhl císařský řez a sterilizace samotná, nebylo možné spolehlivě prokázat, že žena byla poučena o nevratnosti zákroku. Ministerstvo tedy její žádost uznalo jako oprávněnou.

Tento případ potvrzuje, že ani zamítnutí nemusí znamenat definitivní konec – a že stát začal ve svých rozhodnutích zohledňovat i judikaturu Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu, které se opakovaně staví na stranu obětí protiprávních sterilizací a naopak kladou vyšší nároky v dokazování na stát.

Když rozhoduje svědecká výpověď

Druhou pozitivní zprávou je případ paní Novotné (jméno bylo změněno), která ve své žádosti uvedla, že její  zdravotnická dokumentace byla již skartována. Proto jako důkaz protiprávnosti navrhla svědeckou výpověď svého manžela. Ani to nebylo dříve bez překážek. [2] Provedení zákroku Ministerstvo potvrdilo z kopie záznamu v porodní knize, podle které byla ženě provedena sterilizace zároveň s císařským řezem. Svědectví manžela ale potvrdilo, že paní Novotná nebyla o zákroku plně informována a neposkytla k němu svobodný a informovaný souhlas. Zákrok byl tedy protiprávní.  

Ministerstvo se v rozhodnutí výslovně odkázalo na aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle kterého jsou tvrzení žadatelky „hájitelná a plausibilní a podepřena indiciemi, které ve svém souhrnu nepřipouštějí jiné racionální vysvětlení situace, než že k protiprávní sterilizaci pravděpodobně došlo tak, jak žadatelka tvrdí“. I tato žádost tedy byla uznána jako oprávněná.

Tento případ ukazuje, že důkazní situace nemusí být beznadějná ani v případě, že se nezachovala dokumentace. Výpověď svědka a logické posouzení okolností mohou sehrát klíčovou roli. Ženám v obdobné situaci jako Dominika doporučujeme zkusit i tuto cestu.

Pozitivní trend potvrzují i čísla a politická vůle

V roce 2025 přibylo větší množství rozhodnutí o odškodnění (celkem již bylo přiznáno zhruba 900 odškodnění od roku 2021, z toho 200 v letošním roce) než v předchozích letech. Zejména díky tomu, že se Ministerstvo zdravotnictví začalo více držet výkladu zákona v souladu s judikaturou. Ta potvrzuje, že nelze odmítat žádosti obětí jen kvůli formálním nedostatkům v dokumentaci – zejména tam, kde selhal stát v archivaci či evidenci zdravotnických záznamů. Také říká, že je zapotřebí přijímat i jiné důkazy než jen zdravotnickou dokumentaci.

Významný posun nastal i na politické úrovni. V květnu 2025 vláda schválila navýšení prostředků na odškodňování o dalších 200 milionů korun. To je důležitý signál. Stát tím dává najevo, že s odškodněním počítá i do budoucna a chce vytvořit prostor pro všechny oprávněné žadatelky.Včetně těch, které žádost nestihly podat v termínu a plánují podání až po prodloužení zákona o odškodnění (návrh je nyní v Senátu, prodloužení počítá s možností podávat žádosti až do konce roku 2026).

Dvě radosti, jedna trvající starost 

K pozitivním zprávám je férové upozornit i na jeden přetrvávající nedostatek na Ministerstvu zdravotnictví. To totiž dlouhodobě nestíhá rozhodovat o žádostech ve lhůtách stanovených zákonem. V některých žadatelkách to vyvolává nedůvěru nebo pochopitelné rozladění. Téma je velmi citlivé, proto i nás tato situace trápí a opakovaně na ni ministerstvo upozorňujeme. 

[1] Liga lidských práv. Nejvyšší správní soud: Nedostatečné poučení o všech aspektech sterilizace vede k závěru, že sterilizace proběhla v rozporu s právem. Liga lidských práv. 4. 4. 2025. Dostupné z: https://llp.cz/blog/nejvyssi-spravni-soud-nedostatecne-pouceni-o-vsech-aspektech-sterilizace-vede-k-zaveru-ze-sterilizace-probehla-v-rozporu-s-pravem/

[2] Liga lidských práv. Přelomový rozsudek: Ministerstvo musí přiznat odškodnění na základě svědecké výpovědi rodinného příslušníka. Liga lidských práv. 27. 2. 2025. Dostupné z: https://llp.cz/blog/prelomovy-rozsudek-ministerstvo-musi-priznat-odskodneni-na-zaklade-svedecke-vypovedi-rodinneho-prislusnika/

 

Na podpoře obětí protiprávních sterilizací spolupracujeme s organizací Romodrom, o.p.s. a jsme podpořeni v rámci MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International.

We support victims of unlawful sterilisation in cooperation with Romodrom, o.p.s. and with the support of the MARIO programme implemented by Minority Rights Group International.

 

Má to smysl! Žadatelka uspěla s žádostí podanou až napodruhé

Žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizace je možné podávat pouze do konce roku 2024

Současná situace je taková, že zhruba polovině žadatelek (z již vyřízených případů) byla jejich žádost zamítnuta. Pro celkovou statistiku odkazujeme na reportáž z webu iRozhlas ze dne 21. 7. 2024. Níže popisovaný případ ukazuje, že u neúspěšných žádostí má smysl usilovat o přiznání nároku na odškodnění opakovaně!

Klientka, nyní zastoupená Ligou lidských práv, podala sama v březnu roku 2022 žádost o odškodnění adresovanou Ministerstvu zdravotnictví České republiky. Její žádost ministerstvo zamítlo, proto se obrátila na Ligu lidských práv, které podalo proti zamítavému rozhodnutí v říjnu roku 2022 rozklad. Ani ten však nebyl úspěšný.

Jednalo se přitom o žadatelku disponující zdravotnickou dokumentací, která vykazovala značné nedostatky pro to, aby byl daný sterilizační zákrok považován za souladný s tehdy platným právem. V daném případě nebyla především splněna podmínka písemného poučení o nevratnosti zákroku a zároveň zde  figurovala časová tíseň a nátlak při získávání podpisu žádosti o provedení sterilizace. Zásadním nedostatkem byl strojově předpřipravený obecný souhlas “Souhlasím s operací” a podpis žadatelky. Tento souhlas byl přitom zaznamenán na zcela samostatném a jinak prázdném listu papíru a omezoval se pouze na výše uvedená slova bez dalšího upřesnění. O jakékoliv formě poučení o povaze zákroku se dokument vůbec nezmiňoval. Informace o provedení poučení žadatelky nevyplynuly ani z jiných dokumentů doložených ve spise. Přesto ministerstvo i ministr zdravotnictví v původním řízení uvedli, že se klientce nepodařilo protiprávnost prokázat.

Možností je podání nové žádosti o odškodnění

Podle Ligy lidských práv lze uvedené okolnosti považovat za takové, které vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu. Stejně tak Městský soud v Praze několikrát uvedl, že absence poučení o míře reparability sterilizačního zákroku je důvodem pro přiznání odškodnění. Proto po předchozím neúspěšném pokusu dosáhnout na odškodnění klientka ve spolupráci s Ligou lidských práv podala novou žádost o odškodnění. V ní bylo možné navrhovat nové skutečnosti, než které byly uváděny v původní žádosti, a posílit tak argumentaci ohledně oprávněnosti nároku. Ministerstvo usoudilo, že je na místě se jejím případem opětovně zabývat, byť původní žádost předtím zamítlo. Následně ministerstvo přehodnotilo své původní negativní rozhodnutí a došlo k závěru, že klientce má být nárok na odškodnění přiznán.

Zkušenost s opakovanou žádostí u původně neúspěšné klientky dokládá, že i v těchto případech je šance na odškodnění dosáhnout. Do konce roku 2024 je možné podat novou žádost. Největší význam to má u případů, kdy ministerstvo a/nebo ministr zdravotnictví rozhodli v rozporu s rozhodnutími soudů anebo pokud mají ženy nové důkazy, jako jsou např. nově objevené dokumenty, svědecké výpovědi apod. Více se můžete dočíst také v našem článku o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

 

  • V případech, kdy byla žádost o odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci zamítnuta, se klientky mohou stále obracet na Ligu lidských práv. Podání žádosti o odškodnění je možné pouze do konce roku 2024.
  • Projekt s názvem Teď nebo nikdy! je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.
  • Pomoci naší práci můžete i vy příspěvkem na portálu Darujme.cz.

Evropská unie se detailně zabývala porodnickým a gynekologickým násilím v členských zemích

Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci
(v originále Obstetric and gynaecological violence in the EU – Prevalence, legal frameworks and educational guidelines for prevention and elimination)

 

Výbor pro práva žen Evropského parlamentu a rovnosti žen a mužů (FEMM) představil studii „Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci“.

Studie shrnuje téma porodnického a gynekologického násilí ve členských státech Evropské unie a na úrovní Evropské unie. Identifikuje shodné problémy, shrnuje národní studie, dává doporučení a přináší také přehled národních iniciativ, které se tématem zabývaly nebo zabývají. Za Českou republiku studie zmiňuje osvětovou kampaň “Už dost!”, kterou podpořil Nadační fond Propolis 33, projekt Ligy lidských práv, který podpořily Norské fondy “Vypořádejme se s porodnickým násilím”, festival organizace Hnutí za aktivní mateřství “Respekt k porodu” nebo akci “Růže obětem porodnického násilí” České ženské lobby, dále zmiňuje organizace Aperio a Unii porodních asistentek, které se tématem dlouhodobě zabývají.

Porodnické a gynekologické násilí zatím není legislativně upraveno v žádném členském státě EU, nicméně Evropský parlament v usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen vyzval k tomu, aby proti němu státy bojovaly posílením postupů zaručujících respektování svobodného a předem informovaného souhlasu a ochranou před nelidským a ponižujícím zacházením ve zdravotnických zařízeních.

Podle studie představuje porodnické a gynekologické násilí sociální a systémový fenomén, který má základ ve dvou strukturálních krizí: diskriminaci na základě pohlaví a nedostatečném financování zdravotnických systémů a institucí.

Zpráva se krátce věnuje i vlivu COVID-19, kdy bylo rozšíření porodnického a gynekologického násilí zřejmé ve více státech. Zákazy doprovodu a požadavky na nošení roušek v průběhu porodu byly zavedeny ve více státech jako například Francie, Slovensko a také Česká republika (viz nedávné rozhodnutí v případu Ligy lidských práv o odškodnění za zákaz přítomnosti otce u porodu).

Migrantky a ženy z menšin jsou podle studie zvláště ohroženy. Zmíněny jsou i protiprávní sterilizace, které postihly (zejména romské) ženy v ČR (a které jsou nyní odškodňovány ze strany státu) a na Slovensku. Diskriminace se dotýká i žen s nadváhou, postižením či odlišnou sexuální orientací.

Studie také upozorňuje na to, že pojem porodnické a gynekologické násilí není přijímán ze strany odborné veřejnosti (poskytovatelů zdravotní péče) nejlépe a v mnoha státech je vyvíjen tlak na to, aby se ustoupilo z používání slova “násilí”.

Závěrečná doporučení jsou zaměřena na různé zúčastněné strany, a to především:

– instituce a orgány Evropské unie

– členské státy 

– poskytovatele zdravotní péče 

– skupiny/organizace zabývající se právy žen

 

Doporučení jsou rozdělena následovně:

1. Doporučení pro lepší pochopení a rozpoznání porodnického a gynekologického násilí

  • Vytvoření jednotné definice porodnického a gynekologického násilí na EU úrovni
  • Zlepšení měření a sběru dat týkající se porodnického a gynekologického násilí
  • Podpora iniciativ na zvýšení povědomí o porodnickém a gynekologickém násilí

2. Doporučení ke zlepšení právního rámce použitelného na porodnické a gynekologické násilí a přístupu ke spravedlnosti

  • Zlepšení mechanismů hlášení na národní úrovni (stížnostní mechanismy musí být dostupné a dobře srozumitelné, a to i pro marginalizované skupiny, které mají přístup ke spravedlnosti ještě ztížený)

3. Doporučení ke zlepšení prevence a k poskytování ohleduplnější péče

  • Omezení nadměrné medikalizace s cílem znovu humanizovat porodnickou a gynekologickou péči
  • Přidělit porodnické a gynekologické péči odpovídající lidské a finanční zdroje (např. členské státy by měly podle studie financovat pilotní iniciativy, které lépe reagují na potřeby žen v oblasti porodnické a gynekologické péče (např. porodní domy)

 

Zajímavé konkrétní doporučení je například pro Evropskou komisi, které je v dokumentu doporučeno předložit otázku porodnických a gynekologických služeb na pořad jednání nově zřízené sítě EU pro prevenci gynekologického a porodnického násilí na základě pohlaví a domácího násilí (2023). Dále by Evropská komise a Rada měly vyzvat členské státy a zúčastněné strany, aby diskutovaly o otázkách v rámci v souvislosti s definicí, prevencí, jakož i k výměně poznatků a osvědčených postupů a praxe, a aby posoudily, jakým způsobem by se Istanbulská úmluva mohla vztahovat na některé formy porodnického a gynekologického násilí.

Můžeme shrnout, že situace v členských státech Evropské unie je v mnoha aspektech podobná. Zhodnocení situace však ztěžuje nedostatek komplexních studií a dat, které nám stále chybí. Nejdůležitější bude především sjednotit přístup k problematice na úrovni celé Evropské unie. 

Více informací ke studii poskytne právnička a statutární zástupkyně Ligy lidských práv Anna Indra Štefanides: anna.stefanidesova@llp.cz

 

Výsledek šetření ombudsmana o nezákonných skartacích. Ombudsman shledal pochybení krajského úřadu, který přezkoumával postup nemocnice.

Před několika měsíci jsme psali o nezákonných skartacích zdravotnické dokumentace, kvůli kterým má řada nedobrovolně sterilizovaných žen značně ztížené podmínky pro získání odškodnění.¹ Více si můžete přečíst zde.

Přestože krajský úřad shledal pochybení nemocnice (poskytovatele zdravotních služeb), uložil jí velmi obecná nápravná opatření a více se případem nezabýval.

 

Informovali jsme o případu Městské nemocnice Ostrava (Fifejdy), kde nezákonné skartace porodopisů (po 10 letech místo po 40, jak ukládá vyhláška) probíhaly až do podzimu 2022. Tuto skutečnost na základě naší stížnosti prošetřoval Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který nezákonnost ve vztahu k naší klientce potvrdil.

V reakci na to jsme se obrátili na Veřejného ochránce práv s podnětem na přezkum postupu krajského úřadu. Závěry ze šetření ochránce jsou následující:

  • V daném případě krajský úřad nemohl věc přezkoumat jako přestupek a uložit za něj nemocnici pokutu, neboť případ byl již promlčen. Nicméně se měl celou situací zabývat i nadále, a to kvůli tomu, že nemocnice přestala provádět nezákonné skartace až po nápravném opatření uloženým krajským úřadem v roce 2022. Z toho vyplynulo důvodné podezření na spáchání přestupků v podobě nezákonných skartací zdravotnické dokumentace jiných pacientů, které měl krajský úřad prošetřit.
  • Krajský úřad má postupovat v souladu s principy dobré správy, mezi které se řadí i přesvědčivost, otevřenost a vstřícnost. Na základě toho má sdělovat konkrétní nápravná opatření, které poskytovateli zdravotních služeb uložil.
  • Krajský úřad má při nařizování nápravných opatření vzít v úvahu možnost uložení povinnosti omluvy jako často jediné zadostiučinění, kterého se může obětem ze strany nemocnice či státu dostat. Jak už jsme totiž psali, skartací zdravotnické dokumentace se šance na dosažení odškodnění výrazně snižuje.

Závěrem je vhodné dodat, že případ naší klientky a její stížnosti na Městskou nemocnici Ostrava Fifejdy není ojedinělý. Jen na Ligu lidských práv  se obrátilo více než 20 žen sterilizovaných právě v této nemocnici a ani u nich zdravotnická dokumentace již neexistuje.

 

Důležité informace o podávání stížností na poskytovatele zdravotních služeb naleznete zde. Níže přikládáme i vzor stížnosti ve formátu word.

Stížnost na nezákonnou skartaci – vzor

Nezákonná skartace_ombudsman


¹Na základě zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů, se stát zavázal zaplatit obětem nucených sterilizací mezi lety 1966-2012 odškodné ve výši 300 000 Kč. 

²Deset základních principů dobré správy, shrnutých veřejným ochráncem práv; dostupné zde.





Ministr zdravotnictví přiznal odškodnění ženě, která byla sterilizována kvůli svému romskému původu

V případu naší klientky na podzim roku 2022 došlo k zamítnutí žádosti, navzdory tomu, že jako důvod sterilizace je ve zdravotnické dokumentaci výslovně uveden romský původ žadatelky (o případu jsme informovali zde). Ačkoliv jsme tento a další právní argumenty předložili již v původní žádosti, Ministerstvo zdravotnictví se k nim v rozhodnutí ani nevyjádřilo a žádost zamítli jako nedůvodnou. Jde o náš první úspěšný rozklad, ostatní byly zatím vždy zamítnuty.

Nyní ministr zdravotnictví po námi podaném rozkladu přehodnotil naše námitky, shledal je důvodnými a žena odškodnění obdrží.

V rozkladu jsme namítali především:

  1. diskriminační rasový důvod sterilizace, který lze vyčíst z předložené dokumentace;
  2. absenci zdravotní indikace žadatelky ke sterilizaci;
  3. nedostatky v náležitostech žádosti o sterilizaci;
  4. nedostatky v náležitostech zápisu ze sterilizační komise;
  5. nedostatky v náležitostech souhlasu k operaci;
  6. absenci písemného poučení o nereparabilitě zákroku,
  7. nezohlednění posouzení Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví jakožto důkazního prostředku/podkladu pro napadené rozhodnutí.

V dokumentaci a původním rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví bylo na základě našich námitek shledáno hned několik pochybení. Tím zásadním byl diskriminační rasový důvod uvedený v žádosti o sterilizaci, i v protokolu z jednání sterilizační komise. Tím, že se k němu původně ministerstvo nevyjádřilo, zatížilo rozhdonutí dílčí nepřezkoumatelností.

Ze spisové dokumentace vyplývá, že žádost o sterilizaci i rozhodnutí sterilizační komise, které jsou součástí zdravotnické dokumentace, obsahuje slovo “ROMO“, které vysoce pravděpodobně poukazuje na etnický původ žadatelky a ukazuje na to, že při posuzování její

žádosti byly brány v potaz i jiné než lékařské okolnosti (neboť tato zkratka je zachycena nejen v žádosti o sterilizaci, ale také v protokolu zjednání sterilizační komise). Takový postup spočívající ve vyplnění (popř. v případě žádosti předvyplnění) této zkratky v protokolu o jednání sterilizační komise vyvolává důvodné pochybnosti, jaké všechny faktory zohlednila komise při posuzování žádosti žadatelky. Na tom nic nemění, že žadatelka, ať už z jakéhokoliv důvodu, žádost podepsala. Zohledňování etnického původu žadatele bylo v rozporu s tehdy platnou právní úpravou (viz indikace dle směrnice). Jestliže se ministerstvo v napadeném rozhodnutí vůbec k tomuto tvrzení žadatelky, připomenutému v rámci řízení vyjádřením jiného útvaru ministerstva, vůbec v napadeném rozhodnutí nevyjádřilo (byť i nedopatřením), pak zatížilo své rozhodnutí dílčí nepřezkoumatelností.”

Dalším zásadním nedostatkem byl obecný souhlas “Souhlasím s operací” a podpis žadatelky. Již v původní žádosti jsme upozorňovali, že takový souhlas nemůže být považovaný za informovaný a svobodný, čemuž přisvědčilo i nové rozhodnutí:

“Souhlas uvedený ve zdravotnické dokumentaci je napsán na zadní stránce operační vložky a omezuje se pouze na slova „souhlasím s operací“ (bez další specifikace) a podpis žadatelky. O jakékoliv formě poučení se dokument nezmiňuje. Informace o provedení poučení žadatelky nevyplývají ani z jiných dokumentů doložených ve spise. Uvedené okolnosti lze považovat za takové, které vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 297/2021 Sb., tudíž oproti názoru ministerstva dospívám k závěru zcela opačnému, pokud jde o důvodnost žádosti žadatelky.”

Ministrovo rozhodnutí o rozkladu napravilo předchozí nesprávné rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a díky tomu bude odškodněna žena, která má na odškodnění jednoznačný nárok. Argumentace navíc vyjasňuje nároky na informovaný a svobodný souhlas a nutnost poučení pacienta, což jsou oblasti, ve kterých byla předchozí rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví nejednoznačná a nekonzistentní.

Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu, který podpořily Norské fondy.

Rozhodnutí o rozkladu – Soňa Karolová