Ministr zdravotnictví přiznal odškodnění ženě, která byla sterilizována kvůli svému romskému původu

V případu naší klientky na podzim roku 2022 došlo k zamítnutí žádosti, navzdory tomu, že jako důvod sterilizace je ve zdravotnické dokumentaci výslovně uveden romský původ žadatelky (o případu jsme informovali zde). Ačkoliv jsme tento a další právní argumenty předložili již v původní žádosti, Ministerstvo zdravotnictví se k nim v rozhodnutí ani nevyjádřilo a žádost zamítli jako nedůvodnou. Jde o náš první úspěšný rozklad, ostatní byly zatím vždy zamítnuty.

Nyní ministr zdravotnictví po námi podaném rozkladu přehodnotil naše námitky, shledal je důvodnými a žena odškodnění obdrží.

V rozkladu jsme namítali především:

  1. diskriminační rasový důvod sterilizace, který lze vyčíst z předložené dokumentace;
  2. absenci zdravotní indikace žadatelky ke sterilizaci;
  3. nedostatky v náležitostech žádosti o sterilizaci;
  4. nedostatky v náležitostech zápisu ze sterilizační komise;
  5. nedostatky v náležitostech souhlasu k operaci;
  6. absenci písemného poučení o nereparabilitě zákroku,
  7. nezohlednění posouzení Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví jakožto důkazního prostředku/podkladu pro napadené rozhodnutí.

V dokumentaci a původním rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví bylo na základě našich námitek shledáno hned několik pochybení. Tím zásadním byl diskriminační rasový důvod uvedený v žádosti o sterilizaci, i v protokolu z jednání sterilizační komise. Tím, že se k němu původně ministerstvo nevyjádřilo, zatížilo rozhdonutí dílčí nepřezkoumatelností.

Ze spisové dokumentace vyplývá, že žádost o sterilizaci i rozhodnutí sterilizační komise, které jsou součástí zdravotnické dokumentace, obsahuje slovo “ROMO“, které vysoce pravděpodobně poukazuje na etnický původ žadatelky a ukazuje na to, že při posuzování její

žádosti byly brány v potaz i jiné než lékařské okolnosti (neboť tato zkratka je zachycena nejen v žádosti o sterilizaci, ale také v protokolu zjednání sterilizační komise). Takový postup spočívající ve vyplnění (popř. v případě žádosti předvyplnění) této zkratky v protokolu o jednání sterilizační komise vyvolává důvodné pochybnosti, jaké všechny faktory zohlednila komise při posuzování žádosti žadatelky. Na tom nic nemění, že žadatelka, ať už z jakéhokoliv důvodu, žádost podepsala. Zohledňování etnického původu žadatele bylo v rozporu s tehdy platnou právní úpravou (viz indikace dle směrnice). Jestliže se ministerstvo v napadeném rozhodnutí vůbec k tomuto tvrzení žadatelky, připomenutému v rámci řízení vyjádřením jiného útvaru ministerstva, vůbec v napadeném rozhodnutí nevyjádřilo (byť i nedopatřením), pak zatížilo své rozhodnutí dílčí nepřezkoumatelností.”

Dalším zásadním nedostatkem byl obecný souhlas “Souhlasím s operací” a podpis žadatelky. Již v původní žádosti jsme upozorňovali, že takový souhlas nemůže být považovaný za informovaný a svobodný, čemuž přisvědčilo i nové rozhodnutí:

“Souhlas uvedený ve zdravotnické dokumentaci je napsán na zadní stránce operační vložky a omezuje se pouze na slova „souhlasím s operací“ (bez další specifikace) a podpis žadatelky. O jakékoliv formě poučení se dokument nezmiňuje. Informace o provedení poučení žadatelky nevyplývají ani z jiných dokumentů doložených ve spise. Uvedené okolnosti lze považovat za takové, které vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 297/2021 Sb., tudíž oproti názoru ministerstva dospívám k závěru zcela opačnému, pokud jde o důvodnost žádosti žadatelky.”

Ministrovo rozhodnutí o rozkladu napravilo předchozí nesprávné rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a díky tomu bude odškodněna žena, která má na odškodnění jednoznačný nárok. Argumentace navíc vyjasňuje nároky na informovaný a svobodný souhlas a nutnost poučení pacienta, což jsou oblasti, ve kterých byla předchozí rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví nejednoznačná a nekonzistentní.

Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu, který podpořily Norské fondy.

Rozhodnutí o rozkladu – Soňa Karolová

Jednali jsme s Komisařkou pro lidská práva při Radě Evropy

Právníci Ligy lidských práv se v pondělí a v úterý zúčastnili jednání s Komisařkou pro lidská práva při Radě Evropy, Dunjou Mijatović, a s dalšími odborníky. Diskutovalo se o systémových nedostatcích v oblasti dodržování základních práv především zranitelných skupin osob, jako jsou lidé s postižením či protiprávně sterilizované osoby.

Komisařka pro lidská práva je na návštěvě České republiky, kde kromě zástupců občanské společnosti hovoří i se zástupci vlády a dokonce navštíví i některá sociální a jiná zařízení pomáhající zranitelným osobám. O výsledcích všech jednání bude informovat v oficiální zprávě, kterou vám hned jakmile vyjde zprostředkujeme.

Pondělního jednání týkajícího se protiprávních sterilizací se za Ligu lidských práv zúčastnila její statutární zástupkyně Anna Štefanidesová. Přítomny byly také oběti protiprávních sterilizací, které v čele s Elenou Gorolovou sdílely svou zkušenost. Některé čekají na rozhodnutí o odškodnění dlouho po uplynutí zákonem stanovené lhůty, některé na odškodnění nedosáhnou kvůli skartaci zdravotnické dokumentace.

V úterý se jednání týkalo přístupu vlády k lidem s postižením, vztahu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, situaci v institucích (potažmo deinstitucionalizaci), vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami a nedobrovolných hospitalizací a léčby.

Právník Ligy lidských práv Karel Lach upozornil na problematiku extenzivního využívání omezení svéprávnosti před mírnějšími podpůrnými opatřeními dle občanského zákoníku, rozpor českého práva s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a problémy v souvislosti s nedobrovolnou hospitalizací v psychiatrických nemocnicích. V průběhu jednání bylo mimo jiné patrné, že odborné i laické veřejnosti chybí dostatek informací o potřebách, právech a zájmech zranitelných osob a respekt k jejich jedinečnosti, důstojnosti a autonomii vůle.

Oficiální stránky Komisařky pro lidská práva při Radě Evropy, Dunji Mijatović naleznete zde:

https://www.coe.int/en/web/commissioner/the-commissioner

Jsme tu pro vás.

Podpořte naši práci, protože nebýt lhostejný/á má smysl!

https://bit.ly/BlizeSpravedlnosti



 

 

 

 

Nemocnice nezákonně skartovala zdravotnické dokumentace již po 10 letech. Oběti protiprávní sterilizace kvůli tomu nedosáhnou na odškodnění

Některé ženy, které chtějí žádat o odškodnění za protiprávně provedenou sterilizaci, mají značně ztížené až znemožněné odškodnění získat. Zdravotnická dokumentace jim totiž byla skartována, některým z nich navíc nezákonně. Jen mezi našimi klientkami jsou jich desítky. Ministerstvo zdravotnictví v současné době drtivou většinu žádostí o odškodnění, u kterých je skartovaná zdravotnická dokumentace, zamítá.

Délka skartační lhůty zdravotnické dokumentace se řídí vyhláškou o zdravotnické dokumentaci. Její nejstarší verzí je vyhláška č. 385/2006 Sb., která byla účinná od 1. 4. 2007. V současné době je účinná vyhláška č. 98/2012 Sb. Obě vyhlášky upravují stejnou skartační lhůtu v případě hospitalizace: 40 let od poslední hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. Porod je v České republice vždy spojen s hospitalizací. Nicméně do dnešní doby existují nemocnice, které skartují porodopisy po kratším časovém období. Nemocnice často jednají na základě zastaralých vnitřních předpisů a jejich skartační plán v některých případech schvaluje městský archiv, jako například v případě Městské nemocnice Ostrava (Fifejdy). Tam se až do podzimu 2022, kdy jsme podali několik stížností na poskytovatele zdravotních služeb, všechny porodopisy skartovaly po 10 letech se souhlasem Archivu města Ostravy.

V této nemocnici podstoupilo zákrok sterilizace více než 20 našich klientek, většina z nich navíc až po roce 1990, někdy dokonce až po roce 2000. Ani tyto zdravotnické dokumentace už neexistují. Tvrzení, že porodopisy mají jinou skartační lhůtu než zdravotnická dokumentace související s hospitalizací, je mylný. Porod ve zdravotnickém zařízení je vždy spojen s hospitalizací, proto by měl být porodopis (a v tomto případě i související zdravotnická dokumentace k provedení sterilizace) uchován v nemocnici 40 let od ukončení hospitalizace (popřípadě 10 let od úmrtí pacienta).

Tuto skutečnost nám potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v reakci na naši žádost o informace:

Porodopis je stejně jako chorobopis soubor informací, údajů, obrazových materiálů apod. vedený o pacientovi, konkrétně o pacientově zdravotním stavu a o postupu zdravotnického zařízení při poskytování zdravotní služeb během hospitalizace pacienta. V případě porodopisu se jedná o matku a novorozence. Porodopis obsahuje např. informace o průběhu porodu, průběhu hospitalizace a další náležitosti jakými jsou např. informované souhlasy. Přijetím těhotné/rodící ženy k porodu dochází v rámci zdravotnického zařízení k přijetí pacientky k hospitalizaci v souvislosti s porodem, tedy k poskytování lůžkové péče v rámci hospitalizace. Na porodopis se tedy vztahuje stejná skartační lhůta, jako je tomu u každé jiné zdravotnické dokumentace při hospitalizace pacienta.“

V případě prvních stížností na Městskou nemocnici Ostrava (Fifejdy), jsme se museli obrátit až ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. Dle nemocnice totiž skartace proběhla v souladu s právem. Krajský úřad nám potvrdil, že skartace s takto krátkou lhůtou je skutečně nezákonná. V poslední odpovědi od Městské nemocnice Ostrava bylo nakonec přislíbeno, že nemocnice upraví skartační plán tak, aby byl v souladu se v současnosti platnou legislativou. Skartované dokumentace jsou však nenávratně ztraceny.

Odpověď z Ministerstva zdravotnictví na žádost o informace

Odpověď z krajského úřadu

Odpověď z Městské nemocnice Ostrava

Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu financovaného z Norských fondů.

Proč a jak podat podnět k ombudsmanovi v případě nezákonné sterilizace?

Kdo je ombudsman

Ombudsman (můžete se setkat i s jinými názvy, jako je Veřejný ochránce práv, popřípadě zkratka VOP) je člověk, který s pomocí svého týmu chrání vaše práva a svobody, konkrétně v situacích, kdy s vámi úřady nejednají správně. Není podřízený žádného úřadu ani ministerstva, na které si chcete stěžovat, takže si můžete být jisti jeho nestranností a nezávislostí.

Kdy podat podnět k ombudsmanovi?

Podnět podejte, pokud máte tyto problémy:

  • nesouhlasíte s rozhodnutím nebo postupem Ministerstva zdravotnictví;
  • Ministerstvo zdravotnictví nevydalo rozhodnutí ve stanovené lhůtě nebo řízení vůbec nezahájilo;
  • úřad nebo úředník se chovají nevhodně, arogantně.

Nevyužívejte ale ombudsmana jako prvního způsobu obrany. Je nutné, abyste nejprve podali žádost o odškodnění. Pokud Ministerstvo zdravotnictví vaši žádost zamítne a vy s rozhodnutím nesouhlasíte, musíte podat rozklad (to je něco jako odvolání a s jeho sepsáním vám můžeme pomoci). Teprve následně je možné podat podnět k ombudsmanovi, ne dříve. 

Jak vám může ombudsman pomoci?

Ombudsman vyšetří, jestli Ministerstvo zdravotnictví udělalo chybu, kterou v podnětu popisujete. Pokud zjistí, že ano, vysvětlí ministerstvu, kde chybu udělalo a požádá ho, aby se do 30 dnů vyjádřilo, jestli provedlo, provádí nebo provede opatření, která napraví současnou situaci.

Pokud ministerstvo situaci nenapraví nebo se vůbec nevyjádří, ombudsman sám navrhne, která opatření má ministerstvo provést. I v této situaci musí ministerstvo ombudsmanovi říct, jestli tato opatření provedl. Pokud to neudělá tak, aby byl ombudsman spokojený, informuje o tom ombudsman nadřízený úřad. Taky může informovat veřejnost skrze média. 

Upozorňujeme, že Ministerstvo zdravotnictví není povinno ombudsmana poslechnout a provést, co mu doporučil.

Jak vám ombudsman pomoci nemůže?

Ombudsman nemůže rozhodnout o přiznání peněžité náhrady místo Ministerstva zdravotnictví nebo soudu, nemůže Vás zastupovat, ani vám poskytnout právní poradenství. Taky nemůže rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví měnit nebo rušit (nemůže rozhodovat o tom, jestli a jakým způsobem budete odškodněni). Nemůže dávat Ministerstvu pokuty a nemůže měnit/rušit zákony ani navrhovat jejich změnu.

Kdy podnět k ombudsmanovi nepodávat?

Nepodávejte podnět, pokud:

  • nesouhlasíte se soudními rozhodnutími;
  • nesouhlasíte se zákonem (chcete změnit, zrušit zákon nebo jeho části).

Nepodávejte podnět, pokud si chcete stěžovat na:

  • Parlament
  • vládu
  • prezidenta
  • Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
  • zpravodajské služby (BIS, Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace)
  • Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS)
  • zahraniční úřady

Jak podat podnět?

Podnět můžete podat třemi způsoby: písemně, elektronicky nebo osobně. Za podání nic neplatíte.

V případě elektronického podání můžete využít tři varianty. Podnět lze podat on-line zde, e-mailem na adresu podatelna@ochrance.cz, popřípadě datovou schránkou (ID datové schránky: jz5adky).

V případě, že podáváte podnět poštou, zasílejte ho na adresu: Kancelář Veřejného ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno. Můžete využít náš vzor podnětu: Podnět KVOP_obecný k tisku

Na výše uvedené adrese můžete podat podnět osobně. V tomto případě je možné podnět sepsat s právničkou nebo právníkem na místě každý všední den od 8 do 16 hod. Upozorňujeme, že Kancelář veřejného ochránce práv neslouží jako právní poradenství a může pouze přijmout váš podnět. Samozřejmě můžete na podatelnu donést podnět již sepsaný.

K podnětu přiložte všechny důkazy, které máte k dispozici: komunikaci s úřadem i rozhodnutí a vše další, co považujete za důležité.

Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu financovaného z Norských fondů.

Ministerstvo zdravotnictví zamítlo žádost o odškodnění v případu sterilizace, kde byl jako důvod pro sterilizaci uveden romský původ žadatelky

Od 1. 1. 2022 je účinný zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem. Již od počátku účinnosti žadatelky a žadatelé o odškodnění ale naráží na problémy. Na některé jsme upozornili již v srpnu otevřeným dopisem adresovaným premiérovi a ministru zdravotnictví. Žádný z těchto problémů se doteď nevyřešil. Ministerstvo zdravotnictví navzdory dvouměsíční lhůtě má stále některé nevyřízené žádosti až z ledna a prakticky nejsou uznávány jiné důkazy než zdravotnická dokumentace (víme jen o jednom jiném uznaném důkazu, kdy bylo uznáno potvrzení o sociální dávce). 

Oběti se bojí, že kvůli protahování lhůty na rozhodnutí se odškodnění již nedočkají. Bohužel i v případě jedné naší klientky a dlouholeté bojovnice za práva obětí protiprávní sterilizace, Vlasty Cickové, došlo k úmrtí. Kdyby bylo rozhodnutí vydáno ve lhůtě, mohla se ho dočkat. A není to jediné úmrtí v řadách obětí, ke kterému za uplynulý rok došlo.

Co se týče uznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace argumentuje Ministerstvo zdravotnictví tím, že musí být prokázána protiprávnost. V některých případech jsou však i přes to, že zdravotnická dokumentace protiprávnost prokazuje, žádosti zamítány. Jsou navíc zamítány i navzdory posouzení Odboru zdravotní péče, které si Ministerstvo zdravotnictví u některých případů vyžádalo.

V několika případech se stalo, že nebyl dodržen postup stanovený sterilizační směrnicí, která určila mimo jiné tuto podmínku: žena, na které měla být sterilizace provedena, podepsala prohlášení, že s provedením sterilizace souhlasí a že bere na vědomí písemné poučení o tom, do jaké míry je sterilizační zákrok reparabilní (§ 11 sterilizační směrnice): „Před zákonem podepíše osoba, u níž má být sterilizace provedena, popřípadě její zákonný zástupce (opatrovník), prohlášení, že s provedením sterilizace souhlasí a že bere na vědomí písemné poučení o tom, do jaké míry je sterilizační zákrok reparabilní.“ I případy, ve kterých toto poučení chybí, byly zamítnuty.

V nejnovějším rozhodnutí, které se týká naší klientky, došlo k zamítnutí navzdory tomu, že jako důvod sterilizace je ve zdravotnické dokumentaci výslovně uveden romský původ žadatelky. Odbor zdravotní péče ve svém posouzení přímo uvádí následující: “Dle našeho názoru nelze pro sterilizaci [v tomto případě] uvést zdravotní důvody. Rovněž není přípustné uvádět jako důvod ke sterilizaci romský původ žadatelky. Ve zdravotnické dokumentaci chybí jakákoliv zmínka o tom, že byla žadatelka o významu a důsledcích zdravotního výkonu sterilizace poučena.”

Ačkoliv jsme všemi těmito argumenty argumentovali již v původní žádosti, Ministerstvo zdravotnictví se k nim v rozhodnutí ani nevyjádřilo.

Samotný rasový důvod ukazuje na protiprávnost provedené sterilizace. Ostatně i sama důvodová zpráva k zákonu zmiňuje eugenický charakter této státní politiky: “Dalším cílem však bylo i zajištění „kvalitnější populace,“ jak vyplývá ze zpráv okresních národních výborů, jež dávku poskytovaly. Z této skutečnosti lze bezesporu dovozovat nepřípustný eugenický charakter této praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí, ať již to byla romská populace, jak naznačují zjištění ochránce, anebo osoby s duševním či jiným zdravotním postižením, či osoby s větším počtem dětí.”

Přijetí odškodňovacího zákona bylo dlouhým bojem, který trval více než 18 let. Na Českou republiku apelovaly mezinárodní orgány, aby oběti odškodnila. Nyní, když tento zákon existuje, Ministerstvo zdravotnictví rozhoduje v rozporu s jeho účelem. Tak se ostatně vyjádřila i bývalá zástupkyně ombudsmana a současná členka Rady vlády pro lidská práva Monika Šimůnková: “Takové rozhodnutí, které hodnotí sterilizaci, u které je jako důvod uveden romský původ, jako sterilizaci v souladu s právem, jde bohužel přímo proti smyslu odškodňovacího zákona.”

Ministerstvo zdravotnictví ale nereagovalo na právní argumentaci ve více případech. V žádostech často argumentujeme judikaturou ESLP, diskriminací, náležitostmi a povahou informovaného souhlasu, povinným postupem, který stanovila sterilizační vyhláška nebo například dobrými mravy. Všechna tato argumentace zůstává v rozhodnutích ze strany Ministerstva zdravotnictví nezohledněna, dokonce nezmíněna.

Pro více informací kontaktujte Annu Štefanidesovou na e-mail anna.stefanidesova@llp.cz.

Anonymizované dokumenty:

Žádost o odškodnění

Posouzení Odborem zdravotní péče

Rozhodnutí MZČR

Žádost o sterilizaci + souhlas (výňatek ze zdravotnické dokumentace)