Výsledek šetření ombudsmana o nezákonných skartacích. Ombudsman shledal pochybení krajského úřadu, který přezkoumával postup nemocnice.

Před několika měsíci jsme psali o nezákonných skartacích zdravotnické dokumentace, kvůli kterým má řada nedobrovolně sterilizovaných žen značně ztížené podmínky pro získání odškodnění.¹ Více si můžete přečíst zde.

Přestože krajský úřad shledal pochybení nemocnice (poskytovatele zdravotních služeb), uložil jí velmi obecná nápravná opatření a více se případem nezabýval.

 

Informovali jsme o případu Městské nemocnice Ostrava (Fifejdy), kde nezákonné skartace porodopisů (po 10 letech místo po 40, jak ukládá vyhláška) probíhaly až do podzimu 2022. Tuto skutečnost na základě naší stížnosti prošetřoval Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který nezákonnost ve vztahu k naší klientce potvrdil.

V reakci na to jsme se obrátili na Veřejného ochránce práv s podnětem na přezkum postupu krajského úřadu. Závěry ze šetření ochránce jsou následující:

  • V daném případě krajský úřad nemohl věc přezkoumat jako přestupek a uložit za něj nemocnici pokutu, neboť případ byl již promlčen. Nicméně se měl celou situací zabývat i nadále, a to kvůli tomu, že nemocnice přestala provádět nezákonné skartace až po nápravném opatření uloženým krajským úřadem v roce 2022. Z toho vyplynulo důvodné podezření na spáchání přestupků v podobě nezákonných skartací zdravotnické dokumentace jiných pacientů, které měl krajský úřad prošetřit.
  • Krajský úřad má postupovat v souladu s principy dobré správy, mezi které se řadí i přesvědčivost, otevřenost a vstřícnost. Na základě toho má sdělovat konkrétní nápravná opatření, které poskytovateli zdravotních služeb uložil.
  • Krajský úřad má při nařizování nápravných opatření vzít v úvahu možnost uložení povinnosti omluvy jako často jediné zadostiučinění, kterého se může obětem ze strany nemocnice či státu dostat. Jak už jsme totiž psali, skartací zdravotnické dokumentace se šance na dosažení odškodnění výrazně snižuje.

Závěrem je vhodné dodat, že případ naší klientky a její stížnosti na Městskou nemocnici Ostrava Fifejdy není ojedinělý. Jen na Ligu lidských práv  se obrátilo více než 20 žen sterilizovaných právě v této nemocnici a ani u nich zdravotnická dokumentace již neexistuje.

 

Důležité informace o podávání stížností na poskytovatele zdravotních služeb naleznete zde. Níže přikládáme i vzor stížnosti ve formátu word.

Stížnost na nezákonnou skartaci – vzor

Nezákonná skartace_ombudsman


¹Na základě zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů, se stát zavázal zaplatit obětem nucených sterilizací mezi lety 1966-2012 odškodné ve výši 300 000 Kč. 

²Deset základních principů dobré správy, shrnutých veřejným ochráncem práv; dostupné zde.





Ministr zdravotnictví přiznal odškodnění ženě, která byla sterilizována kvůli svému romskému původu

V případu naší klientky na podzim roku 2022 došlo k zamítnutí žádosti, navzdory tomu, že jako důvod sterilizace je ve zdravotnické dokumentaci výslovně uveden romský původ žadatelky (o případu jsme informovali zde). Ačkoliv jsme tento a další právní argumenty předložili již v původní žádosti, Ministerstvo zdravotnictví se k nim v rozhodnutí ani nevyjádřilo a žádost zamítli jako nedůvodnou. Jde o náš první úspěšný rozklad, ostatní byly zatím vždy zamítnuty.

Nyní ministr zdravotnictví po námi podaném rozkladu přehodnotil naše námitky, shledal je důvodnými a žena odškodnění obdrží.

V rozkladu jsme namítali především:

  1. diskriminační rasový důvod sterilizace, který lze vyčíst z předložené dokumentace;
  2. absenci zdravotní indikace žadatelky ke sterilizaci;
  3. nedostatky v náležitostech žádosti o sterilizaci;
  4. nedostatky v náležitostech zápisu ze sterilizační komise;
  5. nedostatky v náležitostech souhlasu k operaci;
  6. absenci písemného poučení o nereparabilitě zákroku,
  7. nezohlednění posouzení Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví jakožto důkazního prostředku/podkladu pro napadené rozhodnutí.

V dokumentaci a původním rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví bylo na základě našich námitek shledáno hned několik pochybení. Tím zásadním byl diskriminační rasový důvod uvedený v žádosti o sterilizaci, i v protokolu z jednání sterilizační komise. Tím, že se k němu původně ministerstvo nevyjádřilo, zatížilo rozhdonutí dílčí nepřezkoumatelností.

Ze spisové dokumentace vyplývá, že žádost o sterilizaci i rozhodnutí sterilizační komise, které jsou součástí zdravotnické dokumentace, obsahuje slovo “ROMO“, které vysoce pravděpodobně poukazuje na etnický původ žadatelky a ukazuje na to, že při posuzování její

žádosti byly brány v potaz i jiné než lékařské okolnosti (neboť tato zkratka je zachycena nejen v žádosti o sterilizaci, ale také v protokolu zjednání sterilizační komise). Takový postup spočívající ve vyplnění (popř. v případě žádosti předvyplnění) této zkratky v protokolu o jednání sterilizační komise vyvolává důvodné pochybnosti, jaké všechny faktory zohlednila komise při posuzování žádosti žadatelky. Na tom nic nemění, že žadatelka, ať už z jakéhokoliv důvodu, žádost podepsala. Zohledňování etnického původu žadatele bylo v rozporu s tehdy platnou právní úpravou (viz indikace dle směrnice). Jestliže se ministerstvo v napadeném rozhodnutí vůbec k tomuto tvrzení žadatelky, připomenutému v rámci řízení vyjádřením jiného útvaru ministerstva, vůbec v napadeném rozhodnutí nevyjádřilo (byť i nedopatřením), pak zatížilo své rozhodnutí dílčí nepřezkoumatelností.”

Dalším zásadním nedostatkem byl obecný souhlas “Souhlasím s operací” a podpis žadatelky. Již v původní žádosti jsme upozorňovali, že takový souhlas nemůže být považovaný za informovaný a svobodný, čemuž přisvědčilo i nové rozhodnutí:

“Souhlas uvedený ve zdravotnické dokumentaci je napsán na zadní stránce operační vložky a omezuje se pouze na slova „souhlasím s operací“ (bez další specifikace) a podpis žadatelky. O jakékoliv formě poučení se dokument nezmiňuje. Informace o provedení poučení žadatelky nevyplývají ani z jiných dokumentů doložených ve spise. Uvedené okolnosti lze považovat za takové, které vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 297/2021 Sb., tudíž oproti názoru ministerstva dospívám k závěru zcela opačnému, pokud jde o důvodnost žádosti žadatelky.”

Ministrovo rozhodnutí o rozkladu napravilo předchozí nesprávné rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a díky tomu bude odškodněna žena, která má na odškodnění jednoznačný nárok. Argumentace navíc vyjasňuje nároky na informovaný a svobodný souhlas a nutnost poučení pacienta, což jsou oblasti, ve kterých byla předchozí rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví nejednoznačná a nekonzistentní.

Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu, který podpořily Norské fondy.

Rozhodnutí o rozkladu – Soňa Karolová

Jednali jsme s Komisařkou pro lidská práva při Radě Evropy

Právníci Ligy lidských práv se v pondělí a v úterý zúčastnili jednání s Komisařkou pro lidská práva při Radě Evropy, Dunjou Mijatović, a s dalšími odborníky. Diskutovalo se o systémových nedostatcích v oblasti dodržování základních práv především zranitelných skupin osob, jako jsou lidé s postižením či protiprávně sterilizované osoby.

Komisařka pro lidská práva je na návštěvě České republiky, kde kromě zástupců občanské společnosti hovoří i se zástupci vlády a dokonce navštíví i některá sociální a jiná zařízení pomáhající zranitelným osobám. O výsledcích všech jednání bude informovat v oficiální zprávě, kterou vám hned jakmile vyjde zprostředkujeme.

Pondělního jednání týkajícího se protiprávních sterilizací se za Ligu lidských práv zúčastnila její statutární zástupkyně Anna Štefanidesová. Přítomny byly také oběti protiprávních sterilizací, které v čele s Elenou Gorolovou sdílely svou zkušenost. Některé čekají na rozhodnutí o odškodnění dlouho po uplynutí zákonem stanovené lhůty, některé na odškodnění nedosáhnou kvůli skartaci zdravotnické dokumentace.

V úterý se jednání týkalo přístupu vlády k lidem s postižením, vztahu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, situaci v institucích (potažmo deinstitucionalizaci), vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami a nedobrovolných hospitalizací a léčby.

Právník Ligy lidských práv Karel Lach upozornil na problematiku extenzivního využívání omezení svéprávnosti před mírnějšími podpůrnými opatřeními dle občanského zákoníku, rozpor českého práva s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a problémy v souvislosti s nedobrovolnou hospitalizací v psychiatrických nemocnicích. V průběhu jednání bylo mimo jiné patrné, že odborné i laické veřejnosti chybí dostatek informací o potřebách, právech a zájmech zranitelných osob a respekt k jejich jedinečnosti, důstojnosti a autonomii vůle.

Oficiální stránky Komisařky pro lidská práva při Radě Evropy, Dunji Mijatović naleznete zde:

https://www.coe.int/en/web/commissioner/the-commissioner

Jsme tu pro vás.

Podpořte naši práci, protože nebýt lhostejný/á má smysl!

https://bit.ly/BlizeSpravedlnosti



 

 

 

 

Nemocnice nezákonně skartovala zdravotnické dokumentace již po 10 letech. Oběti protiprávní sterilizace kvůli tomu nedosáhnou na odškodnění

Některé ženy, které chtějí žádat o odškodnění za protiprávně provedenou sterilizaci, mají značně ztížené až znemožněné odškodnění získat. Zdravotnická dokumentace jim totiž byla skartována, některým z nich navíc nezákonně. Jen mezi našimi klientkami jsou jich desítky. Ministerstvo zdravotnictví v současné době drtivou většinu žádostí o odškodnění, u kterých je skartovaná zdravotnická dokumentace, zamítá.

Délka skartační lhůty zdravotnické dokumentace se řídí vyhláškou o zdravotnické dokumentaci. Její nejstarší verzí je vyhláška č. 385/2006 Sb., která byla účinná od 1. 4. 2007. V současné době je účinná vyhláška č. 98/2012 Sb. Obě vyhlášky upravují stejnou skartační lhůtu v případě hospitalizace: 40 let od poslední hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. Porod je v České republice vždy spojen s hospitalizací. Nicméně do dnešní doby existují nemocnice, které skartují porodopisy po kratším časovém období. Nemocnice často jednají na základě zastaralých vnitřních předpisů a jejich skartační plán v některých případech schvaluje městský archiv, jako například v případě Městské nemocnice Ostrava (Fifejdy). Tam se až do podzimu 2022, kdy jsme podali několik stížností na poskytovatele zdravotních služeb, všechny porodopisy skartovaly po 10 letech se souhlasem Archivu města Ostravy.

V této nemocnici podstoupilo zákrok sterilizace více než 20 našich klientek, většina z nich navíc až po roce 1990, někdy dokonce až po roce 2000. Ani tyto zdravotnické dokumentace už neexistují. Tvrzení, že porodopisy mají jinou skartační lhůtu než zdravotnická dokumentace související s hospitalizací, je mylný. Porod ve zdravotnickém zařízení je vždy spojen s hospitalizací, proto by měl být porodopis (a v tomto případě i související zdravotnická dokumentace k provedení sterilizace) uchován v nemocnici 40 let od ukončení hospitalizace (popřípadě 10 let od úmrtí pacienta).

Tuto skutečnost nám potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v reakci na naši žádost o informace:

Porodopis je stejně jako chorobopis soubor informací, údajů, obrazových materiálů apod. vedený o pacientovi, konkrétně o pacientově zdravotním stavu a o postupu zdravotnického zařízení při poskytování zdravotní služeb během hospitalizace pacienta. V případě porodopisu se jedná o matku a novorozence. Porodopis obsahuje např. informace o průběhu porodu, průběhu hospitalizace a další náležitosti jakými jsou např. informované souhlasy. Přijetím těhotné/rodící ženy k porodu dochází v rámci zdravotnického zařízení k přijetí pacientky k hospitalizaci v souvislosti s porodem, tedy k poskytování lůžkové péče v rámci hospitalizace. Na porodopis se tedy vztahuje stejná skartační lhůta, jako je tomu u každé jiné zdravotnické dokumentace při hospitalizace pacienta.“

V případě prvních stížností na Městskou nemocnici Ostrava (Fifejdy), jsme se museli obrátit až ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. Dle nemocnice totiž skartace proběhla v souladu s právem. Krajský úřad nám potvrdil, že skartace s takto krátkou lhůtou je skutečně nezákonná. V poslední odpovědi od Městské nemocnice Ostrava bylo nakonec přislíbeno, že nemocnice upraví skartační plán tak, aby byl v souladu se v současnosti platnou legislativou. Skartované dokumentace jsou však nenávratně ztraceny.

Odpověď z Ministerstva zdravotnictví na žádost o informace

Odpověď z krajského úřadu

Odpověď z Městské nemocnice Ostrava

Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu financovaného z Norských fondů.

Proč a jak podat podnět k ombudsmanovi v případě nezákonné sterilizace?

Kdo je ombudsman

Ombudsman (můžete se setkat i s jinými názvy, jako je Veřejný ochránce práv, popřípadě zkratka VOP) je člověk, který s pomocí svého týmu chrání vaše práva a svobody, konkrétně v situacích, kdy s vámi úřady nejednají správně. Není podřízený žádného úřadu ani ministerstva, na které si chcete stěžovat, takže si můžete být jisti jeho nestranností a nezávislostí.

Kdy podat podnět k ombudsmanovi?

Podnět podejte, pokud máte tyto problémy:

  • nesouhlasíte s rozhodnutím nebo postupem Ministerstva zdravotnictví;
  • Ministerstvo zdravotnictví nevydalo rozhodnutí ve stanovené lhůtě nebo řízení vůbec nezahájilo;
  • úřad nebo úředník se chovají nevhodně, arogantně.

Nevyužívejte ale ombudsmana jako prvního způsobu obrany. Je nutné, abyste nejprve podali žádost o odškodnění. Pokud Ministerstvo zdravotnictví vaši žádost zamítne a vy s rozhodnutím nesouhlasíte, musíte podat rozklad (to je něco jako odvolání a s jeho sepsáním vám můžeme pomoci). Teprve následně je možné podat podnět k ombudsmanovi, ne dříve. 

Jak vám může ombudsman pomoci?

Ombudsman vyšetří, jestli Ministerstvo zdravotnictví udělalo chybu, kterou v podnětu popisujete. Pokud zjistí, že ano, vysvětlí ministerstvu, kde chybu udělalo a požádá ho, aby se do 30 dnů vyjádřilo, jestli provedlo, provádí nebo provede opatření, která napraví současnou situaci.

Pokud ministerstvo situaci nenapraví nebo se vůbec nevyjádří, ombudsman sám navrhne, která opatření má ministerstvo provést. I v této situaci musí ministerstvo ombudsmanovi říct, jestli tato opatření provedl. Pokud to neudělá tak, aby byl ombudsman spokojený, informuje o tom ombudsman nadřízený úřad. Taky může informovat veřejnost skrze média. 

Upozorňujeme, že Ministerstvo zdravotnictví není povinno ombudsmana poslechnout a provést, co mu doporučil.

Jak vám ombudsman pomoci nemůže?

Ombudsman nemůže rozhodnout o přiznání peněžité náhrady místo Ministerstva zdravotnictví nebo soudu, nemůže Vás zastupovat, ani vám poskytnout právní poradenství. Taky nemůže rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví měnit nebo rušit (nemůže rozhodovat o tom, jestli a jakým způsobem budete odškodněni). Nemůže dávat Ministerstvu pokuty a nemůže měnit/rušit zákony ani navrhovat jejich změnu.

Kdy podnět k ombudsmanovi nepodávat?

Nepodávejte podnět, pokud:

  • nesouhlasíte se soudními rozhodnutími;
  • nesouhlasíte se zákonem (chcete změnit, zrušit zákon nebo jeho části).

Nepodávejte podnět, pokud si chcete stěžovat na:

  • Parlament
  • vládu
  • prezidenta
  • Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
  • zpravodajské služby (BIS, Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace)
  • Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS)
  • zahraniční úřady

Jak podat podnět?

Podnět můžete podat třemi způsoby: písemně, elektronicky nebo osobně. Za podání nic neplatíte.

V případě elektronického podání můžete využít tři varianty. Podnět lze podat on-line zde, e-mailem na adresu podatelna@ochrance.cz, popřípadě datovou schránkou (ID datové schránky: jz5adky).

V případě, že podáváte podnět poštou, zasílejte ho na adresu: Kancelář Veřejného ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno. Můžete využít náš vzor podnětu: Podnět KVOP_obecný k tisku

Na výše uvedené adrese můžete podat podnět osobně. V tomto případě je možné podnět sepsat s právničkou nebo právníkem na místě každý všední den od 8 do 16 hod. Upozorňujeme, že Kancelář veřejného ochránce práv neslouží jako právní poradenství a může pouze přijmout váš podnět. Samozřejmě můžete na podatelnu donést podnět již sepsaný.

K podnětu přiložte všechny důkazy, které máte k dispozici: komunikaci s úřadem i rozhodnutí a vše další, co považujete za důležité.

Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu financovaného z Norských fondů.