Středa, 5. února 2014Zprávy z médií
Praha – Městský soud v Praze zamítl správní žalobu na ministerstvo zdravotnictví v případu neposkytnutí informací o analýze týkající se trestní odpovědnosti matek za domácí porody, kterou po resortu požaduje Liga lidských práv (LLP). Organizace chce zveřejněním analýzy zejména získat informace o tom, co obsahuje a zdali se dokumentem ministerstvo zdravotnictví řídí. Kvůli dnešnímu zamítavému verdiktu podá kasační stížnost. Případem se tak bude zabývat Nejvyšší správní soud.
Čtvrtek, 30. ledna 2014Zprávy z médií
Občanská blokáda, která v létě 2011 bránila kácení horského lesa na Ptačím potoce na Šumavě, byla oprávněná, rozhodl Krajský soud v Plzni. Policejní zásah proti ní byl naopak protiprávní, stejně jako samotné kácení. Soud tak dal za pravdu žalobci Mojmíru Vlašínovi ze sdružení Veronica, kterému bylo dnes oficiálně doručeno soudní rozhodnutí. Tím nabylo právní moci a již se proti němu nelze odvolat. (Pokračování textu…)
Pondělí, 6. ledna 2014Zprávy z médií
V posledních letech v Česku výrazně vzrostl počet lidí, o které se starali opatrovníci. Soudy omezily nebo úplně zbavily svéprávnosti více než 35 tisíc osob. Od ledna ale platí nový občanský zákoník, který posiluje práva duševně nemocných lidí. Už není možné je úplně zbavit svéprávnosti. Soudci proto musí během tří let znovu přezkoumat všechny případy postižených pacientů.
Reportáž Českého rozhlasu připravily Petra Benešová, Anna Maňourová a Michaela Vydrová.
Osoby, které byly zbavené svéprávnosti, vstoupili od 1. ledna podle právničky Ligy lidských práv Barbory Rittichové do statutu osob pouze omezených. I nadále ale budou mít v ruce starý rozsudek o zbavení práv. „Reálně to bude vypadat tak, že nebudou moci dělat žádné právní jednání, vyjma běžných každodenních záležitostí – nákupu potravin, jízdenek, drobných věcí pro domácnost a podobně,“ vysvětluje Rittichová.
- Podrobnosti o soudních přezkoumáních zjišťovala Petra Benešová – stáhnout audio
Nové podmínky omezení jsou podle ní daleko striktnější
„Omezit člověka nebude možné jen proto, že má duševní poruchu. Je tam vždycky třeba zvážit, jestli je tam opravdu natolik závažná újma, aby se toto opatření použilo. A zároveň nejde využít žádného jiného restriktivnějšího a mírného opatření,“ dodává právnička.
Případy lidí s omezenou svéprávností musí co nejdříve projednat soudy. Mají na to tři roky, popisuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. „Od 1. ledna budou muset soudy znovu přezkoumat všechna rozhodnutí, takže během tří let musí být u každého takto omezeného či zbaveného člověka znovu rozhodnuto a musí být přesně stanoveno, v jakém rozsahu je omezen ve své svéprávnosti,“ vysvětluje.
Posoudit desítky tisíc případů prý nebude snadné
„Vždy budeme potřebovat znalecký posudek a nebude jednoduché ani přesně formulovat výroky, jak je kdo omezen ve své svéprávnosti,“ dodává Lichovník.
Jak velký objem práce to pro soudce bude, ilustruje Tomáš Lichovník na okresním soudu ve Žďáru nad Sázavou. „Je tam asi čtyři sta osob, které jsou omezeny nebo částečně zbaveny způsobilosti k právním úkonům, nově tedy svéprávnosti. A má-li se rozhodnout o všech těchto osobách, tak je to trochu víc než práce pro jednoho soudce na jeden rok bez toho, že by dělal cokoliv jiného,“ popisuje.
- Rozhovor s panem Jaroslavem Červenkou, jednou z obětí, která byla soudem zbavena svéprávnosti, natočila Petra Benešová – stáhnout audio
Posuzování jednoho případu o svéprávnosti podle dosavadní praxe a statistik Ligy Lidských práv trval zhruba jeden a půl roku. Doba se ale v extrémních případech vyšplhala i na čtyři roky. Bude tedy záležet na tom, jak se soudy ke svéprávnosti postaví.
Na novou situaci se už připravují také ústavy a léčebny. Mezi nimi je i Psychiatrická nemocnice Bohnice, říká její právník Tomáš Němeček. „Od 1. ledna zřizujeme v nemocnici soudní místnost, do které budou klienti postupně převáděni, aby je soudce viděl a mohl efektivně posoudit. Počítá se, že jich bude nejspíš docela hodně,“ uvádí.
Můžou postižení volit?
Posilováním práv duševně nemocných lidí se intenzivně zabývají i další evropské státy. Mezi právníky je často diskutovaným tématem, zda by postižení měli mít také volební právo. „Skutečně na to, ani na evropské úrovni, nejsou úplně jasné názory. Protože na jednu stranu to zní samozřejmě správně, že by soudy měly minimalizovat zásahy do občanských a politických práv,“ říká Němeček. „Druhá část namítá, že pokud soud po zralé úvaze dospěl k názoru, že člověk není schopen si obstarávat svoje záležitosti s částkami vyššími než například 1500 korun měsíčně, tak potom je otázka, jestli má zároveň volit poslance,“ dodává.
I český Ústavní soud v minulosti tlačil na to, aby soudy zvlášť rozhodovaly například o politických právech duševně nemocných a odlišily je od práv majetkových.
Čtvrtek, 12. prosince 2013Zprávy z médií
Policisté, kteří před dvěma roky zasahovali na Šumavě u Ptačího potoka proti aktivistům bránícím těžbě dřeva, nepostupovali podle zákona. K takovému závěru dospěl ve středu senát plzeňského krajského soudu. Soudci vyhověli žalobě, kterou na policii podal ekolog z Brna Mojmír Vlašín. Verdikt není pravomocný. (Pokračování textu…)
Čtvrtek, 12. prosince 2013Tiskové zprávy
Úkolem policie při blokádě v Národním parku Šumava před dvěma lety bylo nejprve posoudit zákonnost těžby. Pokud nezjistila, že kácení bylo v souladu se zákonem, měla poskytnout účastníkům blokády ochranu a zastavit jejich ohrožování a nikoliv proti nim zasahovat. K takovému závěru včera dospěl Krajský soud v Plzni, který dal za pravdu žalobci, přírodovědci Mojmíru Vlašínovi.
Podle soudce měla policie vyhodnotit při respektování uvedeného principu, že šlo o shromáždění. V případě, že pak docházelo k ohrožení života a zdraví účastníků, měla posoudit, zda to, co narušuje jejich bezpečí, je zákonnou činností. Soudce naznačil, že nebylo nic složitého zjistit, že kácení nebylo řádně povoleno – stačilo nahlédnout do příslušného zákona.
„Policie selhala v tom, že opakovaná upozornění účastníků blokády na nezákonnost těžby i jejich trestní oznámení ignorovala a chránila nezákonnou těžbu,“ uvádí k případu právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která žalobce na jednání zastupovala. Ministerstvo životního prostředí následně uložilo Správě Národního parku za škodlivé zásahy a zakázané činnosti v parku pokutu ve výši 250.000 Kč.
Poučení pro policii
Předseda senátu Alexandr Krysl své ústní odůvodnění rozsudku postavil na judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, která vychází z principu bezformálnosti shromáždění. To znamená, že pro posouzení, zda šlo o shromáždění, není důležitá forma, ale její smysl a časová a místní souvislost. V tomto případě forma shromáždění právě časově i místně reagovala na těžbu.
„Při zásazích proti pokojné demonstraci mě policisté zklamali svoji neprofesionalitou. Přesto, že jsem je opakovaně do protokolu upozorňoval, že kácení je ilegální, nebrali na to ohled. To, že se policisté neumí za svoji chybu omluvit, svědčí o tom, že nic nepochopili,“ řekl k rozsudku žalobce Mojmír Vlašín.
Soudce uvedl, že rozsudek je i poučením pro policii, jak se chovat v podobné situaci příště, neboť v této oblasti zatím není dost české judikatury. Policie nejspíš proti rozsudku podá kasační stížnost, takže jej bude znovu přezkoumávat Nejvyšší správní soud. Soud vyhotoví písemný rozsudek do měsíce a jeho doručením účastníkům nabude právní moci.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a zástupkyně žalobce, tel. 607 005 043
Mojmír Vlašín, žalobce, tel. 602 404 285
Vratislav Vozník, mluvčí blokády, tel: 732719699
Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem – praktický manuál Ligy lidských práv určený široké veřejnosti. Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policie. Manuál je k dispozici ke stažení zde.
Tématu lidských práv a policie se věnujeme také v EXTRA Ligových novinách a na webu ferovapolicie.cz.
