Občanská blokáda, která v létě 2011 bránila kácení horského lesa na Ptačím potoce na Šumavě, byla oprávněná, rozhodl Krajský soud v Plzni. Policejní zásah proti ní byl naopak protiprávní, stejně jako samotné kácení. Soud tak dal za pravdu žalobci Mojmíru Vlašínovi ze sdružení Veronica, kterému bylo dnes oficiálně doručeno soudní rozhodnutí. Tím nabylo právní moci a již se proti němu nelze odvolat.

Zprávu vydal server Lidovky.cz dne  27. ledna 20147.

Podle Vlašínovy právní zástupkyně Zuzany Candigliota je rozsudek přelomový a nemá v Česku obdoby. „Soud zde vůbec poprvé deklaroval, že bránění činnosti státních orgánů je v odůvodněných případech legální,“ uvedla Candigliota. Občanská blokáda nezákonného kácení na Šumavě byla totiž podle soudu oprávněnou poslední možností, jak zabránit úřední zvůli.

Rozsudek konkrétně uvádí, že: „Občanská sdružení na ochranu přírody byla… zcela zbavena možnosti chránit zájmy ochrany a přírody v době před přistoupením k těžbě dřeva. Za této situace se nelze vůbec divit tomu, že jako poslední možnost, jak zabránit zvůli správních orgánů, bylo zvoleno vyhlášení blokády nezákonné těžby.“

Legitimitu blokády soud mimo jiné odůvodňuje s odkazy na české i mezinárodní právo, například odkazem na Listinu základních práv a svobod, která občanům zaručuje právo na příznivé životní prostředí, přičemž nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí či přírodní zdroje.

Dál už šel jeden z účastníků blokády v poutech a po svých. Policie ho odvezla na obvodní oddělení.

Kromě toho soud rozsudkem potvrdil i své ústní rozhodnutí z prosince 2013, že kácení stromů v divokých horských lesích u Ptačího potoka bylo nezákonné. Navíc rozsudek říká, že policie dokonce nezákonnou těžbu kryla. „Odpůrce (policie) musel nebo alespoň měl vědět, že svým zákrokem poskytuje ochranu nezákonné těžbě na území národního parku, a to v demokratickém právním státě tím nejhorším možným způsobem, násilným zásahem proti demonstrantům.“

Soud zdůvodňuje, proč bylo kácení nelegální: „Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava přistoupila k těžbě dřeva, aniž by disponovala jakýmkoli shora uvedeným souhlasem, výjimkou či hodnocením. Těžba dřeva prováděná Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava tak byla nezákonná.“

Po ombudsmanovi, České inspekci životního prostředí a ministerstvu životního prostředí nezákonnost kácení nyní tedy potvrdil i soud. Ředitel NP Jiří Mánek (ODS) za stejný verdikt ministerstva životního prostředí podal na své nadřízené na podzim žalobu. Národní park zatím rozsudek nekomentoval.

Konflikt mezi policií a aktivisty začal v létě 2011, kdy aktivisté vlastními těly bránili těžbě stromů postižených kůrovcem v oblasti Ptačího potoka na Šumavě. Policisté tehdy účastníky blokády vyváděli a vynášeli z prostoru kácení a využívali i donucovací prostředky. Policie argumentovala tím, že zasahovala jen proti aktivistům, kteří se pohybovali v prostoru se zakázaným vstupem. Mojmír Vlašín je s rozhodnutím spokojen.

„Soud konstatoval, že kácení bylo ilegální. Sám jsem na policii podával několik oznámení na nezákonnost kácení – marně. Výsledkem je přes třicet hektarů holin v unikátních porostech podmáčených smrčin u Ptačího potoka v srdci národního parku. Škody způsobené pachatelem jsou veliké, ale bez blokády by byly pravděpodobně mnohem větší,“ komentoval rozsudek Vlašín.

Blokáda měla podle něj za cíl ochránit 280 hektarů přirozených horských a podmáčených smrčin v bezzásahovém území v oblasti Modravských slatí, kde žijí vzácné druhy zvířat jako rysi, tetřevi či horské sovy a turisté tu obdivují prastarý, divoký les. Vedení NP nakonec podle ekologů vykácelo asi 32 hektarů lesa, soud toto území odhaduje na velikost jednoho až pěti fotbalových hřišť.

blokáda, Candigliota, soud, Šumava