Cesta ke skutečné inkluzi

Řádová sestra Cyril Mooney, která v současné době proměňuje systém šesti set indických škol ze soutěživého klimatu na klima, v němž vítězí hodnoty, navštívila opět Prahu. Tentokrát s týdenním seminářem, který absolvovalo na padesát učitelů a ředitelů všech stupňů škol z celé republiky, pracovníci nevládních organizací i nezávislí vzdělavatelé. V posledním květnovém týdnu přednášela sestra Cyril také na Masarykově univerzitě v Brně.

(Pokračování textu…)

Ombudsmanka: Neposkytnutí asistenta pedagoga dítěti s autismem je diskriminací

Rodiče dětí se zdravotním postižením, kterým kraj nepřizná nárok na asistenta pedagoga, se můžou bránit antidiskriminační žalobou. Vyplývá to ze stanoviska ombudsmanky Anny Šabatové k případu autistického žáka z Olomouce. Školák, který chodil od první třídy do běžné základní školy a učivo zvládal s podporou asistenta pedagoga, podle kraje na druhém stupni nárok na jeho podporu neměl. Aby mohl jejich syn zůstat na škole, dotovali rodiče plat asistenta z vlastní kapsy formou finančního daru škole. S žádostí o pomoc se obrátili na veřejnou ochránkyni práv, která ve svém stanovisku uvedla, že v jejich případě došlo k diskriminaci.

Příběh z Olomouce není jedinečný – naopak jde o dlouhodobý systémový problém, na který poslance upozornila kancelář veřejného ochránce práv už v lednu. I když stát musí zajistit, aby žáci se zdravotním postižením měli k asistentům přístup, právní úprava dosud neumožňovala rodičům, aby se tohoto práva přímo domáhali. „Rozhodování o tom, kdo a v jaké výši má na asistenta nárok probíhá mezi školou a krajem, žáci a rodiče jsou z tohoto rozhodnutí prakticky vyloučeni,“ vysvětluje situaci právnička Ligy Zuzana Durajová. Ombudsmanka to kritizuje a požaduje, aby se rodiče mohli odvolat v případě, že kraj nárok na asistenta nepřizná.

Česká vláda sice deklaruje, že má zájem na tom, aby se všechny děti vzdělávali společně a bez segregace, na druhou stranu však nedělá nic, aby odstranila praktické překážky. Systém financování školství dlouhodobě zvýhodňuje speciální školy, naopak školy, které se snaží podporovat inkluzivní vzdělávání, narážejí na nedostatek prostředků pro financování asistentů, či speciálních pomůcek. Podle Zuzany Durajové jde ze strany státu o diskriminaci dětí, které se vzdělávají v běžném školství. „Vylučování dětí z běžného kolektivu na základě diagnózy má dalekosáhlé následky pro ně i pro jejich vrstevníky. Děti se zdravotním postižením jsou na celý život stigmatizované svou zkušeností v segregovaném školství a ostatní děti zase přicházejí o příležitost vytvořit si pozitivní vztah k lidem, kteří jsou nějak odlišní,“ dodává Durajová.

Stanovisko Veřejné ochránkyně práv poprvé dává možnost, aby se rodiče proti diskriminující praxi bránili antidiskriminační žalobou. Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne autismu je také třeba si připomínat překážky, které brání autistickým dětem v plném zapojení do společnosti. Je pravděpodobné, že jedna z nejzávažnějších bariér, tedy nerovný přístup ke vzdělání, bude v budoucnu díky postoji ombudsmanky odstraněna.

Bližší informace poskytne

Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282

Škola jako veřejná služba aneb splní očekávání veřejnosti?

Nedávný průzkum společnosti EDUin v kampani Česko mluví o vzdělávání odhalil představy a očekávání veřejnosti o vzdělávání národa a české škole. Je důležitější předávané penzum encyklopedických znalostí, nebo výchova k hodnotám a tradicím? A co znamená PR vaší školy? Inspirujte se ve vývoji a modernizaci vaší školy.

Autorkou článku je Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv. Zprávu vydal 1. 10. 2013 časopis Řízení školy.

(Pokračování textu…)

V mezinárodní soutěži spotů o toleranci zvítězili gymnazisté ze Stříbra

44 filmových týmů ze 27 škol z celé České republiky a Spojených států se zapojilo do mezinárodní soutěže Zaostřeno na toleranci. Jejím cílem bylo zmapovat pohled školáků na toleranci a diskriminaci ve školních kolektivech. Slavnostní vyhlášení proběhlo dnes odpoledne v Národní technické knihovně v Praze. Porota složená z Lejly Abbasové, Jiřího Mádla a filmového producenta Chucka Beattyho hodnotila především nápaditost a umělecké zpracování soutěžních spotů. Za vítěze označila jednohlasně gymnazisty ze Stříbra na Tachovsku.

Nejlepší video podle nich originálním způsobem zachycuje bezvýchodnou situaci teenagerů, kteří jsou kolektivem kvůli své odlišnosti zavrhováni. „Naše škola problémy s tolerancí nemá, ale chtěli bychom vám ukázat, kam až může vyústit netolerance a odmítnutí kolektivu,“ přiblížili filmový výtvor studenti, kteří svůj tým pojmenovali Kalhoty.

Druhou příčku obsadilo video žáků ze základní školy ve Skřivanech na Královéhradecku, třetí pak snímek školáků z Kamenického Šenova na Českolipsku. Speciální cenu veřejnosti získalo s počtem 1 415 hlasů video zobrazující tolerantní chování mezi deváťáky základní školy v Hrádku nad Nisou na Liberecku.

Týmy školáků ve věku od 8 do 16 let natáčely krátké videosnímky o tom, jak si představují nebo jak vnímají toleranci k rozdílnosti mezi svými spolužáky. Angažovaností, nápady i rozmanitostí týmů byla nadšená nejen porota, ale i sama koordinátorka soutěže Iva Pikalová. „Je vidět, že žáci bez ohledu na věk přemýšlejí o toleranci i o tom, jak se k sobě chovají,“ zhodnotila pozitivní přístup školáků Pikalová.

Na slavnostním předávání cen v Praze se děti dočkaly také překvapení: Zazpívala jim Monika Bagárová, kterou školáci znají z televizní show SuperStar.

 

Bližší informace poskytne:

Iva Pikalová, koordinátorka soutěže a právnička Ligy lidských práv, ipikalova@llp.cz, +420 777 621 227

 

Podívejte se na všechna soutěžní i vítězná videa.