Úterý, 15. června 2010Aktuality
Komisař Rady Evropy pro lidská práva tři roky po rozhodnutí štrasburského soudu ve věci D.H. v. Česká republika upozorňuje na přetrvávající segregační přístup k romským dětem v českém školství. Soud se v tomto rozsudku vyjádřil k porušování rovného přístupu k právu na vzdělání, když zjistil, že romské dítě mělo 27krát větší pravděpodobnost, že bude vzděláváno ve zvláštní škole než dítě neromské.
Tato situace, i přes legislativní změny, které Česká republika od tohoto rozhodnutí přijala, stále zůstává neuspokojivá. V současnosti 30% romských dětí stále navštěvuje tzv. praktické školy (bývalé zvláštní školy), zatímco u neromských dětí jsou to pouze 2%.
Komisař Thomas Hammarberg označuje tento stav nejen za nepřijatelný, ale také za ilegální. Romským dětem musí být nabízeno kvalitativně stejné vzdělání jako ostatním. Česká republika a další evropské státy (Řecko a Chorvatsko), které byly odsouzeny za diskriminaci romských dětí by měly dle Rady Evropy vyčlenit dostatečné zdroje na financování systémových změn. Mezi něž patří dostatek asistentů pedagoga a zajištění jazykové výuky dětí, které doma nemluví česky. Zároveň by měly být aktivně podporovány etnicky různorodé třídy. Doporučení obsahuje také výzvu ke sběru statistických dat, které by umožnily sledovat proces naplňování rozhodnutí štrasburského soudu.
Zdroj:
The Council of Europe Commissioner´s
Podrobnější informace k tématu lze nalézt zde.
Pátek, 9. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 9. 10. 2009 v regionální mutaci deníku Právo – Olomoucký kraj.
Prevence rasismu a xenofobie je cílem projektu multikulturní školy, který vzniká ve Zlínském kraji. Má se uplatnit v jedenácti základních a středních školách a neziskových organizacích.
„Vzhledem k tomu, že v populaci, a tedy i v dětských kolektivech přibývá cizinců, je potřebné, aby si děti již od raného věku osvojovaly pravidla sociálních dovedností a vzájemné komunikace s vrstevníky jiných kultur tak, aby se všichni navzájem obohatili a nevytvářeli mezi sebou bariéry,“ pronesla při zahájení projektu ve vsetínské škole Trávníky krajská radní Taťána Nersesjan (ČSSD).
Celý projekt bude ukončen v březnu 2012 a během jeho trvání se uskuteční semináře pro děti, pedagogy a pracovníky neziskových organizací. Ještě letos se uskuteční takzvané modelové hodiny ve třech základních školách na Vsetínsku, v příštím roce budou zahájeny semináře v dalších okresech. Lektory modelových hodin budou odborní pracovníci krajského úřadu Zlínského kraje a také externisté, mezi nimi i cizinci. Ve Zlínském kraji se do projektu Multikulturní škola postupně zapojí asi 735 žáků, 410 pedagogů a 40 pracovníků neziskových organizací. Jedná se o individuální projekt Zlínského kraje, který vznikl ze specifické potřeby regionu. Jedním z partnerů projektu je Liga lidských práv Brno.
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky.
Pátek, 6. června 2008Zprávy z médií
Ministerstvo školství chce, aby v “běžných” školách studovalo více dětí z menšin
PRAHA Bývalé zvláštní školy, které se nyní jmenují praktické, jsou stále plné převážně romských dětí. V Česku je stále ještě jen velmi málo “normálních” základních škol, které by se snažily začlenit děti z jiného sociálního, kulturního či národnostního prostředí.
A to by chtělo ministerstvo školství změnit. Připravuje proto několik opatření, která by měla systém umísťování – převážně romských -dětí do praktických škol upřesnit a zpřísnit.
Podle ministra školství Ondřeje Lišky je velmi důležité, aby v jedné třídě byly děti z různých sociálních skupin. “Naší prioritou je, aby vzdělávání bylo přístupné pro všechny bez rozdílu. Aby byl každý žák vzděláván v souladu se svými možnostmi a schopnostmi a dostal šanci na rozvinutí svého potenciálu,” řekl Liška s tím, že by mělo být vzdělávání schopné reagovat na potřeby komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí a lidí se zdravotním postižením.
Děti, které dokončí tyto bývalé zvláštní školy, je sice absolvují s nějakým uspokojivým výsledkem, nicméně na středních školách pak bývají neúspěšné a končí je hned v počátku. Pokud by vychodily základní školu, kde by byly mezi ostatními dětmi, měly by větší šanci uspět i na dalších školách.
“Různé složení třídy je velmi přínosné. Výsledky průzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků,” dodal ministr.
Přestože je všeobecně známé, že praktické školy jsou z velké části zaplněné hlavně dětmi Romů, žádné statistiky, kolik jich ve skutečnosti opravdu na tyto školy chodí a kolik jich je na běžných základních školách, neexistují.
I to chce ministerstvo školství změnit. Na školách chce udělat velký průzkum a jeho výsledky pak zveřejní do konce roku. “Všichni se bojí takovouto statistiku udělat jen proto, že by mohla být brána rasisticky. Jenomže to, že tyto děti do těchto škol chodí, je skutečnost,” řekl náměstek ministra školství Dušan Lužný. Zatím poslední vlastní průzkum udělala v roce 2005 Liga lidských práv. Z toho vyplynulo, že ve zvláštních školách bylo 75 procent romských dětí a že se stále učí podle speciálně upravených programů.
Problém je však v tom, že většina těchto dětí ve skutečnosti speciální programy nepotřebuje. “Jejich rodiče ale často chtějí, aby studovaly zvláštní školy, protože je vystudovali i oni. Musejí si uvědomit, že tím dětem škodí, protože je svým způsobem připravují o slibnou budoucnost,” uvedl předseda sdružení Dženo Ivan Veselý.
Podle něj je velká vina i na straně základních škol a učitelů. Právě oni mají stále problém s tím, jak s dětmi z komunit mluvit a pracovat. “Osvěta je důležitá i pro pedagogy,” myslí si Veselý.
Děti, jež dokončí “zvláštní” školy, bývají na středních školách neúspěšné a končí je hned na počátku
Článek vyšel dne 6.6.2008 v Lidových novinách.
