Bez „kontroverzní“ hexavakcíny ve čtyřech dávkách žádné dítě do školky nepřijmou. Rodiče mají smůlu. Zatímco hygienici a většina dětských lékařů tvrdí, že očkování proti devíti infekčním nemocem je nezávadné, mnohé maminky si to nemyslí. A pak mají problém, protože jejich dítě nevezmou do školky.
Mělo by být zrušeno povinné očkování pro děti? Na toto téma se v úterý 20. srpna utkají dva protikladné tábory. V mladoboleslavském Domě kultury se od 18. hodin střetnou odpůrci i zastánci dětské vakcinace. Nikoliv doslova, ale v moderované debatě. Na stranu svobodné volby rodičů se postaví právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota a odbornice na zdravotní prevenci Margit Slimáková. Pro zachování této povinnosti bude argumentovat ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší a farmaceutický konzultant Marek Petráš. Jedná se o další ze série letních diskuzí po českých městech, které pořádá Liga lidských práv společně s Masarykovými debatami.
„Jedná se o tzv. oxfordský debatní formát, kdy řečníci obhajují či vyvrací předem zadanou tezi. Do celé věci je navíc vtaženo publikum, které může debatérům klást dotazy, a diváci hlasují, která ze stran se jim zdála argumentačně přesvědčivější,“ přiblížil koncept večera Martin Černý, vedoucí projektu Masarykovy debaty. Celá diskuze má pak striktní pravidla tak, aby řečníci mohli na své argumenty navzájem reagovat a vše se nezvrhlo do dlouhých monologů. Vstup je volný.
Debatní série, která v červnu odstartovala v Jihlavě, je součástí projektu Ligy lidských práv „Hrdinou může být každý“. Ten se snaží prostřednictvím osobních příběhů každodenních „hrdinů“ aktivizovat veřejnost, znát občany svá práva a umět je efektivně prosazovat.
Proti státem nařízenému očkování svých dětí se vyhraňuje stále více rodičů. Existují pochybnosti, zda je nutné vakcínu podávat již v novorozeneckém věku či zda je počet nutných dávek skutečně rozumný. V neposlední řadě také vzrůstají obavy z možných negativních účinků aditiv přidávaných do vakcín. Ministerstvo zdravotnictví naopak argumentuje dosažením vysoké proočkovanosti v populaci, díky které se daří zabránit šíření infekčních chorob.
Zatímco západní Evropa přešla většinou již na cestu dobrovolnosti, v Česku nadále povinnost zůstává. Tu sice může rodič odmítnout, vystavuje se ale sankcím ze strany soudu nebo jiným nepříjemnostem, např. nepřijetí neočkovaného dítěte do mateřské školy.
Bližší informace poskytnou:
Martin Dutkiewič, PR manažer projektu Hrdinou může být každý, tel. 734 158 280
Zuzana Candigliota, právní ředitelka LLP a odbornice na problematiku očkování, tel. 607 005 043
Martin Černý, vedoucí projektu Masarykovy debaty, tel. 774 142 468
Za odmítnutí očkování u vlastních dětí má přijít pokuta. Tak rozhodl Nejvyšší správní soud, podle něhož nejde o porušení zákonných rodičovských práv. Mají rodiče, kteří očkování odmítají, ještě nějakou možnost? Proč se v mnoha případech nedokážou shodnout ani lékaři, zda ponechat očkování jako zákonnou povinnost? Na tyto i další otázky odpověděla v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.
Jaký je váš názor na verdikt Nejvyššího správního soudu? Překvapil vás?
Nesouhlasím s ním hned z několika důvodů. Ústavní soud dříve v jiném rozhodnutí řekl, že pokud mát být určitá povinnost či právo upraveno podle ústavy zákonem, tak musí být skutečně dostatečně upraveno v tom samotném zákoně. Nelze ho přenášet a konkretizovat až ve vyhláškách a předpisech. V případě očkování se přesně toto děje. Zákon nedává jednoznačnou odpověď, jaký je rozsah této povinnosti.
Co nyní zbývá rodičům, kteří nechtějí nechat své ratolesti očkovat?
Rozhodně se tím bude zabývat Ústavní soud. Ty případy, které zastupujeme, jsou před Ústavním soudem. A další tam budou určitě směřovat. Takto to nebude ponecháno. Pokud tedy nechceme zůstat postsocialistickým právním státem, kdy se penalizují rodiče za to, že rozhodují o zdraví svých dětí.
Proč podle vás nastavený systém očkování nefunguje tak, jak by měl?
Systém očkování není v pořádku, je zde velká lobby farmaceutických firem, ministerstvo zdravotnictví rozhoduje netransparentně. Je to situace, která je neudržitelná, a rodičům, kteří se zajímají, to přijde nepřijatelné. Mělo by to fungovat jako na západ od nás, kde je rozhodovací právo v rukou rodičů. Rodič je chápán jako kompetentní člověk pro rozhodování, je dostatečně schopen zjistit si informace. Pokud je to u nás jinak, je to důsledek totalitní praxe, která zde přetrvává.
Není problém hlavně v tom, že lékaři neumějí s rodiči komunikovat a dostatečně jim problém vysvětlit?
Jedna věc je také to, že část rodičů nemá důvěru lékařů, kteří se s nimi odmítají bavit a neumějí jim odpovědět na jejich otázky. Současná úprava nestanovuje výjimku týkající se informovanosti o očkování. Souhlas je dán i v případě očkování a musí být informovaný. Rodič by měl být skutečně poučen. Současná situace je taková, že informace poskytovány nejsou nebo jsou jednostranné. Rodiče se dozvědí, jak je nemoc nebezpečná, očkování bezpečné – ale o závažném poškození se nemluví.
Jak by to podle vás mělo fungovat? Je možné najít kompromis?
Rozhodně jsem pro úplné zrušení povinnosti. Jedině to nastolí rovnováhu a důvěru mezi rodiči a lékaři. Pokud zde bude forma povinnosti spojená s udáváním rodičů, tak lékaři na ně budou tlačit a nenechají je svobodně rozhodnout. To je jednoznačný trend v západních zemích. Například v Holandsku by bylo úplně nepřijatelné, aby úředník rozhodoval o zdraví dítěte. Rodiče budou těmi, kdo se bude o dítě starat v případě, kdy se nakazí nemocí, proti které nebylo očkované, nebo bude mít problémy způsobené očkováním.
Neobáváme se návratu epidemií, které se v české společnosti už téměř nevyskytují?
Ve vyspělých zemí nejsou epidemie, naopak je tam situace podobná jako u nás. Rozhodně nelze říct, že by v Česku byly zdravější děti než v jiných státech.
Článek vyšel na serveru Týden.cz dne 4. června 2012.
Ústavní soud dnes rozhodl v případu matky, která se domáhala porušení svých práv v dlouholetém sporu o styk nezletilého syna s jeho biologickým otcem. Podle soudu došlo k porušení ústavně zakotveného práva na rodinný život a překročení mezí uplatňování státní moci. (Pokračování textu…)
Pozvánka na tiskovou konferenci
Rodíme (se), jak potřebujeme
Světový týden respektu k porodu v Brně 16. – 21. 5. 2011
KDY: Středa 11. května 2011 od 10 hodin
KDE: Kavárna Kunštátská Trojka, Dominikánská 9, Brno (mapa zde)
Tisková konference seznámí novináře a novinářky s brněnskou podobou Světového týdne respektu k porodu: informativního festivalu o těhotenství, porodu a rodičovství.
KDO:
Kateřina Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek, UNIPA
Zora Javorská, koordinátorka kampaně Ženy a životní prostředí, NESEHNUTÍ
Lucie Harnošová, jednatelka společnosti Brána k dětem
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv
Festival letos nabízí velmi bohatý program: přednášky, workshopy, poradny porodní asistentky a duly, projekce filmů, křesty knih, dny otevřených dveří. Zapojila se do něj většina brněnských organizací věnujících se tématu, které spojila trojice organizátorek neformálně sdružená pod hlavičkou Aktivní rodičovství. Záštitu nad akcí převzal Odbor zdraví Magistrátu města Brna.
Na 16. – 22. května připadl rovněž celosvětový Týden opravdových plen, jehož program Vám také na tiskové konferenci představíme. Nebude chybět ukázka opravdových – látkových plen.
Seznámíme vás také s novým projektem Ligy lidských práv: Chci svůj porod, jehož prostřednictvím budou moci ženy nespokojené s porodní a poporodní zdravotnickou péčí oslovit ministerstvo, senátory či pojišťovny.
Unie porodních asistentek vyhlásí veřejnou sbírku „Bábovka pro porodní bábu“, jejíž příběh si budete moci u kousku bábovky a šálku kávy vyslechnout.
Kontakty:
Kateřina Klíčová, UNIPA, klicova@unipa.cz, 734 637 379
Zora Javorská, NESEHNUTÍ, zora@nesehnuti.cz, 606 722 988
Lucie Harnošová, Brána k dětem, lucka2@email.cz, 721 436 380