Úterý, 22. května 2012Zprávy z médií
Nemocnice Milosrdných bratří v Brně zrušila jako jediná ze tří porodnic v Brně poplatek za otce u porodu. ČTK to potvrdil primář gynekologicko – porodnického oddělení Ivan Huvar s tím, že důvody zrušení poplatku nezná. Další dvě porodnice patří Fakultní nemocnici Brno a otec či další osoba u porodu tu zaplatí 500 korun.
„Poplatek za otce u porodu pan ředitel zrušil,“ potvrdil Huvar. Kromě nemocnice Milosrdných bratří mohou ženy v Brně rodit v porodnicích na Obilním trhu či v Bohunicích. Obě patří Fakultní nemocnici Brno a zrušení poplatku se tu neplánuje.
Podle mluvčí Fakultní nemocnice Anny Mrázové poplatek 500 korun odpovídá výdajům, které nemocnice s další osobou na sále má. „Jde o úklid, použité prádlo a další výdaje,“ popsala Mrázová s tím, že na sále nemusí být jen otec, ale například i matka nebo jiná blízká osoba rodící ženy. Duly, neboli profesionální porodní asistentky, ale zaplatí dvakrát více, tedy 1000 korun. „Mají na tom postavenou živnost, proto je poplatek větší,“ zdůvodnila Mrázová.
Zora Javorská z České asociace dul k poplatku ČTK řekla, že je zcela nepřiměřený a nemocnice na něj nemá nárok. „Za asociaci jsme se ptali, za co peníze vybírají, a oni napsali soupis, kde jedna položka zněla ‚nahlížení do zdravotnické dokumentace v ceně 250 korun‘. Což je nezákonné,“ uvedla. Zdůraznila, že nemocnice bez souhlasu rodičky nemůže nikomu její zdravotnickou dokumentaci ukazovat.
Podle Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv lze poplatek odmítnout. Když ženy nechtějí ve vypjaté situaci před porodem jít do konfliktu s nemocničními zaměstnanci, mohou podle ní zaplatit. „Pak lze peníze vymáhat na nemocnici jako její bezdůvodné obohacení. Troufnu si tvrdit, že takové vymáhání by bylo úspěšné, není právní důvod peníze chtít,“ uvedla Candigliota.
Zprávu vydala agentura ČTK, dne 22. května 2012 ji zveřejnil server Zdravotnické noviny.
Pondělí, 21. května 2012Aktuality
Zveme Vás na diskuzi o problematice reprodukční medicíny, která se uskuteční v pondělí 21. května od 14 hodin na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zúčastní se jí právnička Ligy Zuzana Candigliota. (Pokračování textu…)
Pátek, 6. dubna 2012Tiskové zprávy
V neděli 8. dubna spustí Liga lidských práv další ze svých „férových“ webů, tentokrát stránky Férové policie. Nabízejí stručné a přehledné informace o právech a povinnostech lidí, kteří se setkávají s policisty a strážníky. Návštěvníci zde najdou i postup, jak se bránit, když muži zákona jednají nezákonně, a mnohé další užitečné informace. Stačí kliknout na www.ferovapolicie.cz.
„Nový web je určený primárně pro veřejnost. Lidé by na něm měli zjistit, kdy má policie Zelenou a kdy už naopak musí vztyčit Bílý praporek před zákonem; kdy se policisté mohou chovat trochu Škaredě, a kdy už jim za takové chování hrozí Velký problém,“ říká o novém webu velikonočně naladěná spoluautorka textů Kristýna Foukalová. Stránky by však nemusely zaujmout jen veřejnost, ale i samotné policisty a strážníky.
Web poskytuje základní obrázek o postavení policie ve vztahu k občanům, o jejích pravomocech a povinnostech, stejně jako o právech a povinnostech občanů. Užitečné údaje tam naleznou například účastníci demonstrací, řidiči nebo fotbaloví fanoušci. Jednoduše všichni, které zajímá, kdy je jednání policie ještě v pořádku a kdy už vykračuje z mezí zákona.
Lidé, kteří si nechtějí protiprávní jednání policistů a strážníků líbit, mohou využít vzorové stížnosti, žádosti a další právní podání, které jsou na webu připraveny ke stažení. Navíc zde najdou i jednoduchý návod, jak se v takové situaci bránit, a příklady policejních „přešlapů“, se kterými se nejenom Liga v minulosti setkala.
Web volně navazuje na podrobnější manuál o kontaktu občanů s policisty a strážníky, který jsme vydali v roce 2010.
Bližší informace poskytne:
Kristýna Foukalová, právnička Ligy lidských práv, kfoukalova@llp.cz
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, zcandigliota@llp.cz, 777 893 871
Úterý, 20. března 2012Zprávy z médií
Pověstné zrcadlo jednání české justice nastavil úterní verdikt Ústavního soudu (ÚS), který řešil vlekoucí se případ soudních tahanic o styk mezi nezletilým hochem a jeho otcem. Soudy dokázaly řešení tohoto problému natáhnout na více jak devět let. Ačkoliv bylo vytvořeno mnoho znaleckých posudků, justice zcela pomíjela, co si přeje samotný hoch.
Soudy se po letech projednávání zmohly jen na pokutu 20 tisíc korun pro matku hocha, která se prý podílela na vzájemném odcizení otce a syna. ÚS ale i tento verdikt zrušil a obecným soudům zle vyčinil za fatální selhání.
Podle matky, která v době sporu žila se synem už v nové rodině, došlo k odcizení už při prvních kontaktech mezi chlapcem a jeho biologickým otcem. Ty prý byly nepravidelné a syn se cítil zklamaný nezájmem svého otce, navíc se plně začlenil do nové rodiny, kam chtěl bezvýhradně patřit.
Matka upozorňovala, že do styku s otcem nemohla dítě i podle názoru odborníků nutit násilím. Přesto dostala od soudů pokutu, ty samé soudy přitom hocha vyslechly jen jednou, přičemž navíc odmítly připustit, že v té době sedmiletý chlapec může mít vlastní názor.
Černobílý pohled justice
„V rámci tohoto modelu se pak soudy omezily na prosté hledání viníka toho, že nezletilý odmítá kontakt s otcem, přičemž, po prokázání, že otec odmítání nezletilého nikterak nezavinil, zbyla v jejich uvažování, v až příliš zažitém černobílém modelu: zlý rodič x hodný rodič, jediná možnost, a to, že ‚vinu‘ nese matka, která na nezletilého dostatečně aktivně nepůsobila,“ konstatoval senát se soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou.
ÚS upozornil, že po letech sporů je zřejmý absurdní výsledek v podobě pokuty, neboť pokud šlo jen obtížně vynutit styk u osmiletého dítěte, u šestnáctiletého mladého muže je to zcela nereálné.
Chlapec skončil v péči psychiatrů
„Neustálá snaha o vysvětlení rozporů ve znaleckých posudcích, které sami znalci označili vlastně za nerozporné, zadávání nových znaleckých posudků, které nakonec pro značný časový odstup nebyly použity, odmítání závěrů ošetřujícího psychologa hned v počátku řízení a setrvalé odmítání respektovat autonomii nezletilého nakonec vedly k tomu, že nezletilý skončil v péči psychiatrů,“ konstatovala Wagnerová.
Takové pochybení je zcela flagrantním porušením práv všech zúčastněných, tedy otce, matky a nezletilého a mělo za následek totální, a možná již nikdy nereparovatelné, odloučení otce a dítěte, jakož i zcela zásadní zásah do osobnostní integrity nezletilého,“ tepala soudy Wagnerová s tím, že verdikt nelze vnímat jako vítězství či prohru matky, když jediným výsledkem sporu je zničený vztah otce se synem v důsledku fatálního selhání justice.
Soudy hledaly za problémy manipulaci
Podle Ligy lidských práv, která se stala kolizním opatrovníkem hocha, je velice nebezpečnou úvahou postoj justice, že odmítá-li dítě jednoho rodiče, pak jde vždy o manipulaci rodičem druhým.
„Výše popsaný jednostranný vzorec, který české soudy velmi často aplikují, je ve většině životních situací nevhodný a soudy by se od něj měly odpoutat. Namísto toho, aby soud překonával vůli nezletilého, měl ji respektovat a snažit se rozvinout vztah nezletilého k otci vhodnějšími prostředky, než bylo uložení donucovací pokuty matce. S odstupem času se tak celé řízení jeví jako hledání viny v osobě matky či otce a sám nezletilý je jen nepodstatnou částí celého sporu,“ konstatoval zástupce Ligy.
Článek byl publikován dne 20. 3. 2012 na www.novinky.cz a najdete jej zde.
Autorem článku je Petr Kozelka, deník Právo.
