Chlapec nemůže ze zdravotních důvodů nosit roušku a stát mu brání ve vzdělávání

Pátek, 8. ledna 2021Otevřené případy

Pomáháme žákovi 6. ročníku ZŠ v obraně proti povinnosti nosit ve škole po celou dobu roušku. Chlapec má zdravotní potíže jak zdravotního, tak i psychického rázu, které mu nošení roušky znemožňují. Škola ale nošení vyžaduje na základě mimořádného opatření a hrozí matce OSPODem. Ministerstvo zdravotnictví přitom při vydávání mimořádného opatření nerespektovalo pokyn soudu, aby se vypořádalo i s negativními dopady nošení roušek na zdraví. Proto jsme za chlapce podali k soudu návrh na zrušení posledního mimořádného opatření.

Náš nezletilý klient již několik let dochází k psychiatričce, neboť trpí úzkostnými stavy a při stresu i masivními motorickými tiky, házením hlavou a zažívacími potížemi včetně zvracení. Nošení roušek ho stresuje natolik, že se asi po 10 minutách nošení dostane do úzkostného stavu a zvrací. Dlouhodobé nošení roušek tak chlapci zhoršuje duševní i fyzické zdraví a znemožňuje mu přístup ke vzdělání. Mimořádná epidemiologická situace si může vyžádat mimořádná opatření, ta však musí být přiměřená, dočasná a řádně odůvodněna relevantními daty, informacemi a argumenty, nikoli vznikat svévolně.

Ministerstvo zdravotnictví dne 7. 12. 2020 vydalo mimořádné opatření č. j. MZDR 15757/2020-43/MIN/KAN, kterým mimo jiné zakázalo žákům a studentům pohyb ve škole bez ochranných pomůcek dýchacích cest (tj. roušek). Učinilo tak poté, co Městský soud v Praze již podobné mimořádné opatření pro nedostatečnou odůvodněnost zrušil a dal ministerstvu pokyn, aby opatření řádně odůvodnilo a vypořádalo se také s negativními dopady nošení roušek na zdraví. Ministerstvo pokyn soudu nerespektovalo, s negativním aspekty se znovu nijak nevypořádalo a znovu stanovilo povinnost mj. žákům a studentům základních, středních i vysokých škol nosit roušky ve všech prostorách škol včetně tříd. Výjimkou je např. tělocvik, zpěv či hra na dechové nástroje.

Mimořádné opatření obsahuje výčet osob, na které se zákaz pohybu bez roušky nevztahuje. Náš klient však mezi tyto osoby nepatří. Mimořádným opatřením je mu tak vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nepřiměřeně zasahováno do jeho práva na vzdělání a do práva na ochranu zdraví. Ministerstvo sice tvrdí, že mimořádné opatření přijalo z důvodu ochrany zdraví a životů, nicméně našeho klienta (a nejen jeho) opatření spíše ohrožuje. Ochrana zdraví a zdravého vývoje dítěte, jehož součástí je také vzdělání, je přitom součástí nejlepšího zájmu dítěte, který by měl být v záležitostech týkajících se dětí předním hlediskem. Nejlepším zájmem dítěte se ale ministerstvo nezabývá.

V našem návrhu na zrušení mimořádného opatření namítáme, že:

  • zakrývání dýchacích cest má svoje rizika a negativní dopady na zdraví, ale těmi se ministerstvo nezabývá, i přes výslovný pokyn soudu,
  • mimořádné opatření je nepřiměřené a nezohledňuje potřeby osob, které nošení roušek z různých důvodů nevydrží,
  • ministerstvo opět mimořádné opatření dostatečně neodůvodnilo,
  • ministerstvo se nevypořádalo s nejlepším zájmem dětí, což mu přitom ukládá Úmluva o právech dítěte ve všech případech, které se dotýkají práv dětí.

 

Podniknuté kroky:

Praktický průvodce právem na vzdělání

Středa, 18. května 2016Manuály, Vzdělávání

Průvodce vychází z reálných kazuistik a přibližuje problematiku školské a antidiskriminační legislativy formou otázek a odpovědí v modelově zvolených případech. Průvodce se týká nejen samotného vzdělávání na základní škole a souvisejících práv dítěte, ale také práv dítěte v zájmovém vzdělávání a jiných aktivitách se školou souvisejících. Popisuje také způsoby, jak si v případě porušování práv stěžovat a hledat nápravu.

Stáhnout

Soud: obec diskriminovala chlapce s autismem tím, že mu nezajistila inkluzivní vzdělávání

Středa, 16. března 2016Tiskové zprávy

Okresní soud ve Vyškově vynesl přelomový rozsudek v medializovaném případu chlapce s autismem, kterého odmítla přijmout jeho spádová škola a poté dalších 14 škol v okolí jeho bydliště. Soud 15. března rozhodl, že se obec dopustila diskriminace na nákladě zdravotního postižení tím, že místní škole nepomohla zajistit podmínky k tomu, aby se v ní chlapec mohl vzdělávat. Podle Ligy lidských práv, která chlapce zastupovala, se jedná o první rozsudek tohoto druhu v České republice.

„Soudce Aleš Vylam svým rozhodnutím potvrdil, že dítě má právo na inkluzivní vzdělávání v místě bydliště v souladu s čl. 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a že nezajištění takového vzdělávání je diskriminací dítěte kvůli jeho postižení,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Šárka Dušková. Předně však rozsudek potrdil, že povinnost zajistit podmínky pro takové vzdělávání má také obec, a to v souladu s § 177 odst. 2 a § 178 odst. 1 školského zákona. Rozsudek soudu zatím není pravomocný, obec se může proti rozsudku odvolat.

Více informací poskytne:

Šárka Dušková, právnička Ligy lidských práv, tel.: 734 158 282

Liga lidských práv zve české politiky k návštěvě inkluzivních škol

Pátek, 16. ledna 2015Tiskové zprávy

Liga lidských práv pozvala v osobním dopise všechny poslance, senátory a prezidenta republiky k návštěvě jedné ze škol, kterým udělila certifikát Férová škola. Mohou se tak osobně přesvědčit o tom, že i v Česku lze dlouhodobě úspěšně vzdělávat společně žáky s velmi rozmanitými potřebami. Současně politiky vyzývá, aby pomohli vytvořit vhodné podmínky pro inkluzi. Vlastní návrh novely školského zákona dnes Liga zveřejnila na svých webových stránkách.

„Věříme, že mnohé názory na proměnu vzdělávacího systému vycházejí z absence pozitivní zkušenosti s konceptem inkluzivního vzdělávání. Ten je přitom základním stavebním kamenem nejprogresivnějších vzdělávacích systémů evropských států, jejichž žáci dosahují nejlepších výsledků ve srovnávacích testech OECD,“ poukázal na prospěšnost inkluzivního přístupu pro celou společnost sociolog a koordinátor projektu Férová škola Marek Zemský.

Liga upozorňuje i na to, že být vzděláván společně s ostatními dětmi je základním lidským právem. “Podle mezinárodních úmluv má totiž stát povinnost umožnit rodičům a dětem vybrat si školu nejvhodnější pro jejich rozvoj,” říká právnička Ligy Šárka Dušková.

Změna českou společnost posune k vyšší efektivitě i solidaritě

Mnohé rodiny dětí se znevýhodněním si přejí, aby jejich dítě mělo možnost navštěvovat běžnou základní školu v místě jejich bydliště a být tak přirozenou součástí komunity. Prospívá to jejich rozvoji, což potvrzují i zkušenosti našich klientů: „Když dneska vidím, že Jeník je spokojený a prospívá, vím, že to mělo smysl,“ rámuje svůj příběh Lenka Hrazdirová, matka syna s autismem.

Český vzdělávací systém dlouhodobě nereaguje na snižující se výsledky českých školáků, plýtvání ekonomickým potenciálem znevýhodněných sociálních skupin a jejich přetrvávající společenskou izolaci, ani na zvyšující se sociální napětí v české společnosti. Podle Ligy je to způsobeno i vysokou selektivitou českého školství.

Liga lidských práv je přesvědčena, že je nutné, aby se vláda České republiky otevřeně přihlásila k principům inkluzivního vzdělávání a své další kroky v transformaci českého školství činila v inkluzivním pojetí.

Více informací poskytnou:

Šárka Dušková, právnička Ligy lidských práv, e-mail: sduskova@llp.cz, tel.: +420 731 563 427

Marek Zemský, sociolog Ligy lidských práv a koordinátor projektu Férová škola, e-mail: mzemsky@llp.cz, tel.: +420 777 621 227

Nobelovu cenu za mír má Ind Satjárthí a Pákistánka Júsufzaiová

Pátek, 10. října 2014Zprávy z médií

 

Letošní Nobelovu cenu za mír získal indický aktivista Kailáš Satjárthí a pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová. Oznámil to dnes v Oslu norský Nobelův výbor.

Zprávu vydala agentura ČTK.

Členové výboru u vyznamenaných ocenili „jejich boj proti útlaku dětí a mladých lidí a za právo všech dětí na vzdělání“. „Respektování práv dětí a mladých lidí je předpokladem mírového rozvoje světa. Zvlášť ve válkou zmítaných oblastech vede porušování dětských práv k pokračování násilností po generace,“ konstatoval výbor. Zdůraznil rovněž, že „považuje za důležité, že se hinduista a muslimka, Ind a Pákistánka, spojili ve společném boji za vzdělání a proti extremismu“.

Indický aktivista usilující o odstranění dětské práce Kailáš Satjárthí - na snímku z 12. června 2009 třetí zleva

Sedmnáctiletá Júsufzaiová, která byla již loni tipována na vítězství, je vůbec nejmladší nositelkou Nobelovy ceny v historii. Podle agentury Reuters překonala britského vědce australského původu Lawrence Bragga, který ve svých 25 letech společně se svým otcem získal v roce 1915 Nobelovu cenu za fyziku.

Júsufzaiová začala už ve svých 11 letech prosazovat v televizních rozhovorech možnost vzdělávání pro ženy v konzervativní pákistánské muslimské společnosti. Vycházela přitom z vlastních špatných zkušeností poté, co bojovníci Talibanu přepadli její domovské město Mingora, terorizovali místní občany a vyhrožovali, že vyhodí dívčí školy do povětří.

V roce 2012 zaútočil Taliban přímo na Júsufzaiovou. Radikálům byl trnem v oku její blog popisující život místních žen a dívek a kritizující nerovnoprávnost, který začala psát pro servis BBC. Útočníci dívku cestou ze školy v pákistánském údolí Svát v autobusu střelili do hlavy a krku. Několik dní byla pak v kritickém stavu a podrobila se operacím v Pákistánu a Británii, kde nyní žije a vede nadaci prosazující vzdělání pro dívky v různých zemích světa.

Světové veřejnosti méně známý šedesátiletý Satjárthí, který se v 80. letech vzdal své elektroinženýrské profese, vedl různé formy demonstrací „zaměřených proti vážnému zneužívání dětí pro finanční zisky“ a mírovou formou protestů se zasloužil o udržení tradice Mahátmy Gándhího, konstatoval Nobelův výbor.

„Bylo spočteno, že ve světě v současnosti žije 168 milionů dětí, které jsou nuceny pracovat. V roce 2000 bylo toto číslo o 78 milionů vyšší. Svět pokročil na cestě k vymýcení dětské práce,“ podotkl předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland.

Satjárthí dnes svou cenu věnoval dětem v otroctví. „Je to pocta všem dětem, které stále trpí v otroctví, při nucených pracích a v důsledku obchodování s lidmi,“ řekl podle agentury Reuters Ind televizní stanici CNN-IBN.

Júsufzaiové blahopřál hned pár minut po udělení ceny pákistánský premiér Naváz Šaríf. Dívku označil za „pýchu“ Pákistánu. „Její úspěch nemá obdoby. Dívky a chlapci na celém světě by se měli inspirovat jejím bojem a odhodláním,“ napsal premiér v prohlášení.

Oběma laureátům gratulovala také německá kancléřka Angela Merkelová, Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), jež s nimi úzce spolupracuje, či italský premiér Matteo Renzi. „Čest Malale, která v OSN řekla: ‚Když jsme viděli zbraně, pochopili jsme důležitost pera a knihy‘,“ uvedl Renzi na Twitteru.

Júsufzaiová se zatím k ocenění nevyjádřila, podle své mluvčí byla v době vyhlášení Nobelovy ceny „jako obvykle ve škole“. Tu navštěvuje Pákistánka v britském Birminghamu, kde žije v současné době se svou rodinou v exilu kvůli výhrůžkám hnutí Taliban. Otec čerstvé držitelky Nobelovy ceny prohlásil, že ocenění „posílí odvahu Malaly a rozšíří její možnosti pomáhat dívkám získat vzdělání“.

Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno rekordních 278 jednotlivců a organizací. Loni Nobelův výbor překvapil svět udělením Nobelovy ceny za mír Organizaci pro zákaz chemických zbraní, která v té době připravovala likvidaci syrského chemického arzenálu.

Malala Júsufzaiová (17):

– Malala Júsufzaiová se narodila 12. července 1997 ve městě Mingora v oblasti Svát na severozápadě Pákistánu. Její rodiče jsou sunnitští muslimové, Paštunové. Jméno Malala dostala po afghánské národní hrdince, která v 19. století vedla Paštuny proti britským kolonizátorům.

– Již v září 2008 vystoupila jako jedenáctiletá v pákistánském klubu před tamními novináři a kritizovala uzavření dívčích škol Talibanem v jejím rodném údolí Svát. Její zápisky o nelehkém životě místních žen a dívek pak v první polovině roku 2009 pod pseudonymem pravidelně uveřejňoval server BBC.

– Malalin otec Ziauddín je sám otevřeným propagátorem vzdělání a stejně jako dcera opakovaně čelí od Talibanu výhrůžkám smrti. V Pákistánu vedl Ziauddín soukromou místní školu a také dceru inspiroval k psaní blogu.

– V říjnu 2012 se Malala stala terčem útoku ozbrojenců z Talibanu, kteří ji cestou ze školy v autobuse vážně postřelili do hlavy a krku. Po propuštění z nemocnice v britském Birminghamu, kde se podrobila sérii náročných operací, se znovu vrhla do boje za práva dětí na vzdělání. Začala chodit do školy v Birminghamu, kde její otec dostal práci na pákistánském konzulátu, a napsala knihu vzpomínek I am Malala (Jsem Malala).

– V září 2013 v Birminghamu Malala slavnostně otevřela novou knihovnu. Její jméno nese i nadace, jejímž cílem je prosazovat vzdělání pro dívky ve všech koutech světa.

– Jejím krédem je, že nejlepší způsob boje proti terorismu je vzdělat příští generaci. „Teroristé se bojí vzdělanosti,“ tvrdí Malala, jíž zástupci Talibanu stále vyhrožují smrtí.

– Malala je již držitelkou řady cen, mimo jiné Mezinárodní dětské mírové ceny nadace The KidsRights Foundation, pákistánské Státní ceny míru pro aktivisty mladší 18 let, ceny Anny Politkovské, Ceny Simone Beauvoirové, či Sacharovovy cenu za svobodu myšlení, kterou ji loni udělil Evropský parlament.

– Své myšlenky prezentovala třeba na půdě OSN (2013) či na summitu dívek v Londýně (2014). Setkala se s mimo jiné britskou královnou Alžbětou II. či s americkým prezidentem Barackem Obamu, jemuž se nebála sdělit svůj nesouhlas s užíváním dronů (nepilotovaných letadel) při bombardování v Pákistánu.

Kailáš Satjárthí (60)

– Předseda a zakladatel indické organizace Bachpan Bachao Andolan (BBA; Hnutí za záchranu dětství), která se od roku 1980 zaměřuje na vymýcení dětské práce a obchodu s dětmi a požaduje právo na vzdělání pro všechny děti. Dosud údajně zachránila na 80.000 dětí před různými formami otroctví a pomohla jim v reintegraci a k přístupu ke vzdělání.

– Angažuje se i v řadě jiných organizací a hnutí, kupříkladu ve Světovém pochodu proti dětské práci, který sdružuje nevládní organizace, učitele a odborová hnutí a od konce 90. let bojuje proti dětské práci. V roce 1994 stál též u zrodu sítě nevládních organizací GoodWeave International (dříve Rugmark), která si klade za cíl ukončit dětskou práci v průmyslu vyrábějícím koberce a poskytuje firmám logo potvrzující, že v jejich výrobě nepracují děti.

– Narodil se 11. ledna 1954 v indickém městě Vidiša (též Besnágar).

– Žije v Dillí s manželkou, dcerou, synem a řadou dětí, které on a jeho organizace zachránily.