Úterý, 18. března 2014Aktuality
Podali jsme alternativní zprávu k Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva. Tento Výbor bude na přelomu dubna a května projednávat druhou pravidelnou zprávu České republiky o naplňování Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Výstupem pak budou doporučení Výboru České republice.
My jsme se v alternativní zprávě soustředili především na práva dětí mladších 15 let v trestním řízení a zdravotnictví (očkování, domácí porody a přetíženost lékařů ve veřejných nemocnicích).
Výbor vyzýváme, aby konstatoval, že součástí práva dětí na zvláštní ochranu je i právo podezřelých dětí na trestní řízení (přizpůsobené věku dítěte). Tedy především takové řízení, v němž každé podezření nutně nemusí být řešeno před soudem (což se u nás v současnosti děje u dětí mladších 15 let). A řízení, v němž jsou dětem poskytnuty dostatečné záruky před špatným zacházením (například ze strany orgánů činných v trestním řízení), zejména pak povinně zajišťovaná právní pomoc.
Společně s organizacemi ERRC a MDAC jsme stejnému výboru zaslali ještě další zprávu, v níž jsme mimo jiné kritizovali neschopnost státu zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny děti.
Pondělí, 17. března 2014Manuály, Práva dětí a rodina
Manuál si klade za cíl poskytnout kurátorům pro děti a mládež praktického právního rádce pro řízení ve věcech dětí mladších 15 let, které jsou podezřelé ze spáchání činu jinak trestného. Poskytuje souhrnný přehled práv dítěte u výslechu vedeného policejním orgánem, případně státním zástupcem, a vymezuje, v čem u výslechu spočívá role kurátora.
Manuál se dále zabývá otázkou odklonů a nevyhnutelnosti řízení před soudem pro mládež, rozebírá jednotlivé nástroje pro práci s dítětem a jeho rodinou podle zákona o sociálněprávní ochraně dětí a snaží se poukázat na jejich možnou provázanost právě s řízením před soudem pro mládež. Poslední část jsme věnovali stručnému představení možností intervence Probační a mediační služby již v průběhu řízení o činu jinak trestném a jejich možnému dopadu na výsledek tohoto řízení.
Čtvrtek, 6. března 2014Zprávy z médií
Plnou vahou své autority se v pátek Ústavní soud (ÚS) postavil proti častému nešvaru české justice, která při soudních sporech bere děti jenom jako objekty, o kterých rozhodují jiní. Podle verdiktu mají mít děti právo se účastnit soudních jednání, která se jich dotýkají, a hlavně vyjadřovat svůj názor.
(Pokračování textu…)
Úterý, 25. února 2014Zprávy z médií
U malých dětí, kterým ještě nebylo 15 let, jsou v Česku porušována práva. Upozorňují na to už delší dobu nejen neziskové organizace, ale také výbor OSN pro lidská práva. Když se děti dostanou do problémů a dopustí se něčeho, co by mohlo být i trestným činem, jejich následný výslech u policie není prý v mnoha případech úplně v pořádku. Navíc se i kvůli menšímu problému dostanou až k soudu. Během vyšetřování je nezastupuje advokát a také rodiče v některých případech ani nemohou nahlížet do spisů a nedozví se tak všechny potřebné informace. Ministerstvo spravedlnosti chce proto tuto praxi změnit. Téma pro dnešní pořad Zaostřeno, u kterého vás vítá Petra Benešová.
(Pokračování textu…)
Středa, 19. února 2014Aktuality
Amicus curiae (v překladu doslova přítel soudu) je institut právního systému, který označuje osobu, která není stranou sporu, ale dobrovolně nabídne soudu informaci o svém právním nebo jiném pohledu na projednávaný případ. Rozhodnutí, zda přijmout takovou informaci, leží na úvaze soudu.
Liga lidských práv se v rámci svého programu Férové dětství věnuje i právům dětí v trestněprávních řízeních – především jejich postavení při zadržení a výslechu. Rozhodla se proto nabídnout svůj právní názor na případ Galvins vs. Lotyšsko, který právě projednává Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. A ten to přivítal.
V případu šlo o to, že 15letý chlapec čelil podezření ze žhářství. Policie si pro něj přijela domů a odvezla ho s sebou na policejní stanici. Tam mu policie sdělila, z čeho ho podezřívá. Chlapec nejdříve svou účast na žhářství popřel. Policie na to chlapci řekla, že jeho kamarád-spolupachatel už vše vypověděl (včetně účasti tohoto chlapce-stěžovatele), a vybídla ho, ať jim řekne všechno co ví, že potom bude moct jít domů. Chlapci nebyl zajištěn u tohoto úkonu právník (podle práva se nejednalo o výslech, ale o podání vysvětlení, což je stejné jako u nás v Česku), ani mu nebyl umožněn kontakt s jeho rodiči-zákonnými zástupci. Chlapec sepsal sebeobviňující prohlášení, ve kterém přiznal svou účast na žhářství (to bylo asi mezi 14:00 a 15:00 toho dne). Vzápětí byl formálně obviněn (v 15:05) a byl mu ustanoven obhájce. Mezi 17:00 a 18:40 byl k věci znovu vyslechnut, tentokrát už jako obviněný. Tohoto výslechu už se účastnil i obhájce chlapce, chlapci však nebylo umožněno si s ním před zahájením výslechu důvěrně pohovořit. Později si chlapec zvolil jiného obhájce a v jeho přítomnosti a v přítomnosti svého otce na policii vypověděl, že žhářstvím poškozený dům nezapálil, ale čekal venku, zatímco jeho kamarád byl uvnitř.
My jsme se při podávání amicus curiae soustředili především na 4 otázky:
1) podezřelým dětem by měla být vždy zajištěna právní pomoc od prvního kontaktu s orgány činnými v trestním řízení, bez ohledu na to, zda již byly formálně obviněny, či nikoli;
2) tato právní pomoc musí navíc dosahovat určité kvality a měla by splňovat určitá kritéria – právník by měl být především specializovaný na práci a komunikaci s dětmi; před procesním úkonem, kterého se dítě účastní, by měl s dítětem v soukromí promluvit, vysvětlit mu povahu úkonu i celého řízení, všechna jeho práva, stejně jako to, co může následovat a co je pro dítě v sázce;
3) dítěti by měly být přizpůsobeny i další okolnosti výslechu či jiného procesního úkonu – ten by se měl odehrát v prostředí, které dítě nestresuje víc, než je nezbytně nutné; specifickým potřebám dítěte by měla být přizpůsobena délka úkonu, denní doba, ve které se úkon odehrává, způsob komunikace apod.
4) podezřelé děti mají právo na to, aby jejich rodiče nebo jiní zákonní zástupci byli při nejmenším vyrozuměni o procesním úkonu (nejčastěji výslechu), kterého se má dítě účastnit, a současně i právo na přítomnost důvěrníka u takového procesního úkonu, kterým mohou být i rodiče dítěte, pokud to není nevhodné (např. proto, že rodiče dítěte jsou podezřelí ze stejného protiprávního činu).
