Podali jsme ústavní stížnost proti špatně nastavenému systému zacházení s podezřelými dětmi mladšími 15 let

Počátkem března 2015 jsme ve spolupráci s AK Matiaško podali ústavní stížnost ve věci třináctiletého chlapce, který byl policií vyslýchán kvůli podezření z protiprávní činnosti. V ústavní stížnosti se snažíme poukázat na komplexní problém současného nastavení systému zacházení s dětmi pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.

Ačkoli tyto děti s ohledem na svůj věk nemohou být trestně odpovědné, neznamená to, že nejsou odpovědné vůbec. Právní řád i v jejich případě konstruuje určitý druh odpovědnosti, kterou je možné s nepříliš velkým zjednodušením označit za „kvazitrestní“. Na rozdíl od mladistvých, tj. dětí starších 15 let, jim však v průběhu policejního prověřování nejsou poskytnuty žádné procesní záruky, především právo na obligatorní právní pomoc, ani není možné vyřešit jejich případ jinak, než řízením před soudem pro mládež, a to bez ohledu na závažnost činu a především osobnost a postoj podezřelého dítěte. Děti jsou tak vystaveny poměrně náročnému řízení před soudem i kvůli zcela zanedbatelným věcem.

Ústavní stížnost tedy na podkladě jednoho případu poukazuje na systémové problémy, které se týkají všech dětí mladších 15 let, vůči nimž vznikne podezření ze spáchání protiprávního činu. Z tohoto důvodu je ústavní stížnost spojena s návrhem na zrušení příslušné části zákona. V souladu s tímto návrhem by Ústavní soud měl vyzvat příslušné orgány k přípravě a přijetí reformy řešení protiprávní činnosti dětí pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.

Konkrétní problémy současného systému soudnictví ve věcech dětí mladších 15 let i návrhy jejich řešení jsou podrobně zpracované v Systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 10, které vypracovali právníci Ligy a AK Matiaško.

Nobelovu cenu za mír má Ind Satjárthí a Pákistánka Júsufzaiová

 

Letošní Nobelovu cenu za mír získal indický aktivista Kailáš Satjárthí a pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová. Oznámil to dnes v Oslu norský Nobelův výbor.

Zprávu vydala agentura ČTK.

Členové výboru u vyznamenaných ocenili „jejich boj proti útlaku dětí a mladých lidí a za právo všech dětí na vzdělání“. „Respektování práv dětí a mladých lidí je předpokladem mírového rozvoje světa. Zvlášť ve válkou zmítaných oblastech vede porušování dětských práv k pokračování násilností po generace,“ konstatoval výbor. Zdůraznil rovněž, že „považuje za důležité, že se hinduista a muslimka, Ind a Pákistánka, spojili ve společném boji za vzdělání a proti extremismu“.

Indický aktivista usilující o odstranění dětské práce Kailáš Satjárthí - na snímku z 12. června 2009 třetí zleva

Sedmnáctiletá Júsufzaiová, která byla již loni tipována na vítězství, je vůbec nejmladší nositelkou Nobelovy ceny v historii. Podle agentury Reuters překonala britského vědce australského původu Lawrence Bragga, který ve svých 25 letech společně se svým otcem získal v roce 1915 Nobelovu cenu za fyziku.

Júsufzaiová začala už ve svých 11 letech prosazovat v televizních rozhovorech možnost vzdělávání pro ženy v konzervativní pákistánské muslimské společnosti. Vycházela přitom z vlastních špatných zkušeností poté, co bojovníci Talibanu přepadli její domovské město Mingora, terorizovali místní občany a vyhrožovali, že vyhodí dívčí školy do povětří.

V roce 2012 zaútočil Taliban přímo na Júsufzaiovou. Radikálům byl trnem v oku její blog popisující život místních žen a dívek a kritizující nerovnoprávnost, který začala psát pro servis BBC. Útočníci dívku cestou ze školy v pákistánském údolí Svát v autobusu střelili do hlavy a krku. Několik dní byla pak v kritickém stavu a podrobila se operacím v Pákistánu a Británii, kde nyní žije a vede nadaci prosazující vzdělání pro dívky v různých zemích světa.

Světové veřejnosti méně známý šedesátiletý Satjárthí, který se v 80. letech vzdal své elektroinženýrské profese, vedl různé formy demonstrací „zaměřených proti vážnému zneužívání dětí pro finanční zisky“ a mírovou formou protestů se zasloužil o udržení tradice Mahátmy Gándhího, konstatoval Nobelův výbor.

„Bylo spočteno, že ve světě v současnosti žije 168 milionů dětí, které jsou nuceny pracovat. V roce 2000 bylo toto číslo o 78 milionů vyšší. Svět pokročil na cestě k vymýcení dětské práce,“ podotkl předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland.

Satjárthí dnes svou cenu věnoval dětem v otroctví. „Je to pocta všem dětem, které stále trpí v otroctví, při nucených pracích a v důsledku obchodování s lidmi,“ řekl podle agentury Reuters Ind televizní stanici CNN-IBN.

Júsufzaiové blahopřál hned pár minut po udělení ceny pákistánský premiér Naváz Šaríf. Dívku označil za „pýchu“ Pákistánu. „Její úspěch nemá obdoby. Dívky a chlapci na celém světě by se měli inspirovat jejím bojem a odhodláním,“ napsal premiér v prohlášení.

Oběma laureátům gratulovala také německá kancléřka Angela Merkelová, Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), jež s nimi úzce spolupracuje, či italský premiér Matteo Renzi. „Čest Malale, která v OSN řekla: ‚Když jsme viděli zbraně, pochopili jsme důležitost pera a knihy‘,“ uvedl Renzi na Twitteru.

Júsufzaiová se zatím k ocenění nevyjádřila, podle své mluvčí byla v době vyhlášení Nobelovy ceny „jako obvykle ve škole“. Tu navštěvuje Pákistánka v britském Birminghamu, kde žije v současné době se svou rodinou v exilu kvůli výhrůžkám hnutí Taliban. Otec čerstvé držitelky Nobelovy ceny prohlásil, že ocenění „posílí odvahu Malaly a rozšíří její možnosti pomáhat dívkám získat vzdělání“.

Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno rekordních 278 jednotlivců a organizací. Loni Nobelův výbor překvapil svět udělením Nobelovy ceny za mír Organizaci pro zákaz chemických zbraní, která v té době připravovala likvidaci syrského chemického arzenálu.

Malala Júsufzaiová (17):

– Malala Júsufzaiová se narodila 12. července 1997 ve městě Mingora v oblasti Svát na severozápadě Pákistánu. Její rodiče jsou sunnitští muslimové, Paštunové. Jméno Malala dostala po afghánské národní hrdince, která v 19. století vedla Paštuny proti britským kolonizátorům.

– Již v září 2008 vystoupila jako jedenáctiletá v pákistánském klubu před tamními novináři a kritizovala uzavření dívčích škol Talibanem v jejím rodném údolí Svát. Její zápisky o nelehkém životě místních žen a dívek pak v první polovině roku 2009 pod pseudonymem pravidelně uveřejňoval server BBC.

– Malalin otec Ziauddín je sám otevřeným propagátorem vzdělání a stejně jako dcera opakovaně čelí od Talibanu výhrůžkám smrti. V Pákistánu vedl Ziauddín soukromou místní školu a také dceru inspiroval k psaní blogu.

– V říjnu 2012 se Malala stala terčem útoku ozbrojenců z Talibanu, kteří ji cestou ze školy v autobuse vážně postřelili do hlavy a krku. Po propuštění z nemocnice v britském Birminghamu, kde se podrobila sérii náročných operací, se znovu vrhla do boje za práva dětí na vzdělání. Začala chodit do školy v Birminghamu, kde její otec dostal práci na pákistánském konzulátu, a napsala knihu vzpomínek I am Malala (Jsem Malala).

– V září 2013 v Birminghamu Malala slavnostně otevřela novou knihovnu. Její jméno nese i nadace, jejímž cílem je prosazovat vzdělání pro dívky ve všech koutech světa.

– Jejím krédem je, že nejlepší způsob boje proti terorismu je vzdělat příští generaci. „Teroristé se bojí vzdělanosti,“ tvrdí Malala, jíž zástupci Talibanu stále vyhrožují smrtí.

– Malala je již držitelkou řady cen, mimo jiné Mezinárodní dětské mírové ceny nadace The KidsRights Foundation, pákistánské Státní ceny míru pro aktivisty mladší 18 let, ceny Anny Politkovské, Ceny Simone Beauvoirové, či Sacharovovy cenu za svobodu myšlení, kterou ji loni udělil Evropský parlament.

– Své myšlenky prezentovala třeba na půdě OSN (2013) či na summitu dívek v Londýně (2014). Setkala se s mimo jiné britskou královnou Alžbětou II. či s americkým prezidentem Barackem Obamu, jemuž se nebála sdělit svůj nesouhlas s užíváním dronů (nepilotovaných letadel) při bombardování v Pákistánu.

Kailáš Satjárthí (60)

– Předseda a zakladatel indické organizace Bachpan Bachao Andolan (BBA; Hnutí za záchranu dětství), která se od roku 1980 zaměřuje na vymýcení dětské práce a obchodu s dětmi a požaduje právo na vzdělání pro všechny děti. Dosud údajně zachránila na 80.000 dětí před různými formami otroctví a pomohla jim v reintegraci a k přístupu ke vzdělání.

– Angažuje se i v řadě jiných organizací a hnutí, kupříkladu ve Světovém pochodu proti dětské práci, který sdružuje nevládní organizace, učitele a odborová hnutí a od konce 90. let bojuje proti dětské práci. V roce 1994 stál též u zrodu sítě nevládních organizací GoodWeave International (dříve Rugmark), která si klade za cíl ukončit dětskou práci v průmyslu vyrábějícím koberce a poskytuje firmám logo potvrzující, že v jejich výrobě nepracují děti.

– Narodil se 11. ledna 1954 v indickém městě Vidiša (též Besnágar).

– Žije v Dillí s manželkou, dcerou, synem a řadou dětí, které on a jeho organizace zachránily.

Lobovali jsme u OSN v Ženevě za práva dětí

Tři naši právníci se vydali 9. května do Ženevy na zasedání výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva OSN, aby přesvědčili mezinárodní experty o důležitosti apelu na českou vládu v oblasti dodržování lidských práv. Už před časem vydala Liga stínovou zprávu o stavu lidských práv v České republice, kterou jsme předložili právě OSN. V tomto dokumentu jsme kritizovali především umisťování znevýhodněných dětí do speciálních škol, porušování lidských práv v oblasti zdravotnictví a zacházení s dětmi v konfliktu se zákonem.

Kampaň s paní Hrazdírovou

Původně jsme s sebou chtěli vzít i naši klientku paní Hrazdírovou, která se léta potýkala s problémem zařazení svého autistického syna do běžné školy. Na naši cestu jsme dokonce vytvořili kampaň, v níž se podařilo od našich podporovatelů vybrat přes 4500 korun na cestovní náklady. Paní Hrazdírová se nakonec cesty kvůli nemoci neúčastnila, ale všichni dárci souhlasili s využitím darů na cestovní náklady našich právníků.

Slyšení u výboru

Na slyšení s našimi právníky byla nadprůměrná účast členů výboru (přišlo jich celkem devět – tedy polovina výboru, běžná účast na podobných setkáních je přitom výrazně nižší). Přítomní členové byly našim tématům nakloněni a měli řadu doplňujících otázek nejen k inkluzivnímu vzdělávání. Fotku ze zasedání výboru můžete vidět například na našem facebooku.

Po skončení našeho slyšení se členové výboru doptávali zástupců české vlády. V této fázi vznášeli členové výboru velice často dotazy na témata, která jsme jim přednesli. Záznam si můžete přehrát ve videoarchivu OSN. Stručně alespoň několik otázek, které položil výbor vládě k tématu inkluze:

– Navrhuje vláda zákon, který by zamezil a učinil nezákonnou jakoukoli segregaci na základě postižení?

– Co vláda dělá na poli inkluzivního vzdělání?

– Činí vláda nějaké kroky, aby zmírnila předsudky většinové společnosti k lidem s postižením?

– Existují stále speciální školy, či již byly zavřeny?

– Jaký je rozpočet na akční plány pro inkluzivní vzdělávání a boj se sociálním vyloučením?

Věříme, že jsme účastí na zasedání posílili naše námitky a námi zdůrazňovaná témata se objeví v doporučení OSN pro Českou republiku, které očekáváme koncem května.

Ochrana práv dětí v konfliktu se zákonem v mezinárodněprávních dokumentech

Cílem této analýzy je poskytnout ucelený přehled závazných i doporučujících mezinárodních dokumentů, upravujících problematiku práv dětí v konfliktu se zákonem, které byly přijaty na půdě OSN a Rady Evropy, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Analýza si dále klade za cíl demonstrovat, že tyto dokumenty, navzdory svému často nepřesnému překladu, se v českém kontextu nevztahují pouze na mladistvé, ale jsou stejně relevantní též ve vztahu k dětem mladším 15 let, které čelí podezření ze spáchání činu jinak trestného. Analýza je určená především právníkům, ale věříme, že může být zajímavá i pro odborníky jiného profesního zaměření, především pro kurátory mládeže a probační úředníky, pro které se může stát užitečným podkladem a pomocníkem na cestě k zajištění vyšší ochrany práv dětí v konfliktu se zákonem.

Liga za mladé pachatele

Rozhovor České televize s právničkou Ligy lidských práv Annou Hofschneiderovou v pořadu Týden v regionech – Jižní Morava ze dne 3. května 2014.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Záběry šikany šokují vždycky. Jeden z mnoha případů, tentokrát ze Zlínska. Dvanáctiletý kluk skončil jako podezřelý na policii. K jeho několikahodinovému výslechu nesměl otec a ani obhájce, na kterého děti mladší 15 let nemají ze zákona nárok. Paradoxně tak mají menší práva než mladiství pachatelé. Liga lidských práv chce tuto českou praxi změnit.

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
My se domníváme, že třeba pro děti obětí organizace existují, právě dětských pachatelů se nezabývá dneska nikdo a přitom z našeho pohledu i dětští pachatelé jsou ohrožené děti, které potřebují podporu, takže pro nás je to věc principu, i když jsme si vědomi toho, že za to jsme kritizovaní a že společnost to nevidí ráda, že to často ani nechápe proč.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Co v těchto konkrétních případech děláte? Co vlastně můžete udělat?

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Například v případě třináctiletého chlapce, který byl podezřelý z krádeže, jsme zastupovali jeho maminku potom v řízení před soudem pro mládež, kde jsme se snažili poukazovat právě na nepoužitelnost těch důkazů shromážděných policií a soud opravdu shledal, že tam není dostatek důkazů, na základě kterých by bylo možné konstatovat, že chlapec se toho činu dopustil, avšak nekonstatoval, že ten chlapec měl mít advokáta, v tomhle jsme tedy neuspěli.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Proč si myslíte, že v českém zákoně právo na obhájce pro děti mladší 15 let, které spáchají trestný čin nebo obdobu trestného činu, vlastně není?

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že ty důvody jsou historické. Když se přijímala ta právní úprava, tak ta představa byla taková, že ty děti nebudou ani vyslýchány policií a rovnou půjdou před soud pro mládež, kde už zastoupení opatrovníkem z řad advokátů jsou, ale bohužel není v silách soudu vyšetřit trestnou činnost, takže ta praxe je taková, že policie provádí úkony trestního řízení, nevznáší obvinění, ale dítě vyslýchá, shromažďuje jiné důkazy a potom ten spis předá soudu pro mládež.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Na rodinu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska dnes dohlíží sociálka a soud s ním dosud neskončil. To, co udělal, už nikdy nezopakoval. Následky z policejního výslechu si ale nese dodnes. Jak to tedy vypadá na té policejní služebně po těch vašich zkušenostech? Skutečně ty děti nedostanou právníka a měly by na něj mít nárok?

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Právníka nedostanou, protože tam je opravdu chyba v právní úpravě nebo právní úprava toto neřeší, na rozdíl od starších mladistvých, kteří toho právníka dostanou automaticky. I ty děti do 15 mají právo na advokáta, ale toho by musely aktivně žádat, samy si ho zajistit a zaplatit.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
A dělají to?

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Nedělají, protože ono je to v podstatě iluzorní. To dítě třeba třináctileté si neuvědomí význam přítomnosti právníka u výslechu, ani si neuvědomí, když už tam sedí naproti tomu policistovi, že může říct: „Já nebudu vypovídat, dokud mi nezajistíte tu možnost spojit se s advokátem.“

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Myslíte si, že máte šanci uspět u obecných soudů s tímto tématem, protože přece jenom je to kontroverzní téma. Ty děti, které spáchají trestný čin, i když jsou mladší 15 let, budou pro společnost darebáci.

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že šanci máme, protože my vycházíme především z mezinárodních úmluv a tam já si myslím, že je ta situace poměrně jasná a zároveň, kde si myslím, že máme šanci, je v současnosti ministerstvo spravedlnosti, kde paní ministryně se tomuto tématu ještě před tím na akademické půdě velmi věnovala, takže věříme, že právě ona tady té problematice rozumí a že může slyšet na ty naše názory.