Projekt Férová škola získal cenu Sozial Marie 2015

Dlouholetý program Ligy lidských práv Férová škola získal cenu SozialMarie, která se uděluje inovativním sociálním projektům. Do jedenáctého ročníku udělování cen bylo přihlášeno 300 projektů z České republiky, Chorvatska, Maďarska, Rakouska, Slovenska a Slovinska, odborná porota následně nominovala 33 projektů, z nichž v dalším kole vybrala 15 vítězů (čtyři jsou z Česka).

(Pokračování textu…)

Získali jsme cenu Floccus od Nadace České spořitelny

Získali jsme cenu Floccus v kategorii speciální cena poroty, kterou uděluje Nadace Česká spořitelna. Porota ocenila především naši dlouhodobou pomoc ohroženým skupinám (děti, senioři, lidé s mentálním a kombinovaným postižením) a přínos v oblasti lidských práv. Cenu převzala naše právnička Barbora Rittichová (na fotografii druhá zprava v zadní řadě). Děkujeme!

floccus

 

V Lize se právům osob s postižením věnujeme dlouhodobě. Prosazujeme například právo na inkluzivní vzdělávání, na život nikoliv v ústavu, ale v běžné komunitě, na svobodné rozhodování osob s mentálním postižením (otázky svéprávnosti, opatrovnictví). Dosáhli jsme několika průlomových rozhodnutí před Evropským soudem pro lidská práva nebo Ústavním soudem, díky nimž došlo ke změně legislativy či praxe.

Mezi jednotlivci získali cenu Floccus Petr Jeřábek z Psychiatrické nemocnice Marianny Oranžské, Jan Lorman, zakladatel spolku Život 90 a Martina Richterová Těminová ze Sananimu. Vítěznými organizacemi se staly Sdružení Neratov, Hospicová péče sv. Zdislavy, spolek Fokus Praha, občanská společnost Modré dveře a brněnská Liga lidských práv. Do internetového hlasování se zapojilo přes 6 000 lidí.

Nobelovu cenu za mír má Ind Satjárthí a Pákistánka Júsufzaiová

 

Letošní Nobelovu cenu za mír získal indický aktivista Kailáš Satjárthí a pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová. Oznámil to dnes v Oslu norský Nobelův výbor.

Zprávu vydala agentura ČTK.

Členové výboru u vyznamenaných ocenili „jejich boj proti útlaku dětí a mladých lidí a za právo všech dětí na vzdělání“. „Respektování práv dětí a mladých lidí je předpokladem mírového rozvoje světa. Zvlášť ve válkou zmítaných oblastech vede porušování dětských práv k pokračování násilností po generace,“ konstatoval výbor. Zdůraznil rovněž, že „považuje za důležité, že se hinduista a muslimka, Ind a Pákistánka, spojili ve společném boji za vzdělání a proti extremismu“.

Indický aktivista usilující o odstranění dětské práce Kailáš Satjárthí - na snímku z 12. června 2009 třetí zleva

Sedmnáctiletá Júsufzaiová, která byla již loni tipována na vítězství, je vůbec nejmladší nositelkou Nobelovy ceny v historii. Podle agentury Reuters překonala britského vědce australského původu Lawrence Bragga, který ve svých 25 letech společně se svým otcem získal v roce 1915 Nobelovu cenu za fyziku.

Júsufzaiová začala už ve svých 11 letech prosazovat v televizních rozhovorech možnost vzdělávání pro ženy v konzervativní pákistánské muslimské společnosti. Vycházela přitom z vlastních špatných zkušeností poté, co bojovníci Talibanu přepadli její domovské město Mingora, terorizovali místní občany a vyhrožovali, že vyhodí dívčí školy do povětří.

V roce 2012 zaútočil Taliban přímo na Júsufzaiovou. Radikálům byl trnem v oku její blog popisující život místních žen a dívek a kritizující nerovnoprávnost, který začala psát pro servis BBC. Útočníci dívku cestou ze školy v pákistánském údolí Svát v autobusu střelili do hlavy a krku. Několik dní byla pak v kritickém stavu a podrobila se operacím v Pákistánu a Británii, kde nyní žije a vede nadaci prosazující vzdělání pro dívky v různých zemích světa.

Světové veřejnosti méně známý šedesátiletý Satjárthí, který se v 80. letech vzdal své elektroinženýrské profese, vedl různé formy demonstrací „zaměřených proti vážnému zneužívání dětí pro finanční zisky“ a mírovou formou protestů se zasloužil o udržení tradice Mahátmy Gándhího, konstatoval Nobelův výbor.

„Bylo spočteno, že ve světě v současnosti žije 168 milionů dětí, které jsou nuceny pracovat. V roce 2000 bylo toto číslo o 78 milionů vyšší. Svět pokročil na cestě k vymýcení dětské práce,“ podotkl předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland.

Satjárthí dnes svou cenu věnoval dětem v otroctví. „Je to pocta všem dětem, které stále trpí v otroctví, při nucených pracích a v důsledku obchodování s lidmi,“ řekl podle agentury Reuters Ind televizní stanici CNN-IBN.

Júsufzaiové blahopřál hned pár minut po udělení ceny pákistánský premiér Naváz Šaríf. Dívku označil za „pýchu“ Pákistánu. „Její úspěch nemá obdoby. Dívky a chlapci na celém světě by se měli inspirovat jejím bojem a odhodláním,“ napsal premiér v prohlášení.

Oběma laureátům gratulovala také německá kancléřka Angela Merkelová, Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), jež s nimi úzce spolupracuje, či italský premiér Matteo Renzi. „Čest Malale, která v OSN řekla: ‚Když jsme viděli zbraně, pochopili jsme důležitost pera a knihy‘,“ uvedl Renzi na Twitteru.

Júsufzaiová se zatím k ocenění nevyjádřila, podle své mluvčí byla v době vyhlášení Nobelovy ceny „jako obvykle ve škole“. Tu navštěvuje Pákistánka v britském Birminghamu, kde žije v současné době se svou rodinou v exilu kvůli výhrůžkám hnutí Taliban. Otec čerstvé držitelky Nobelovy ceny prohlásil, že ocenění „posílí odvahu Malaly a rozšíří její možnosti pomáhat dívkám získat vzdělání“.

Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno rekordních 278 jednotlivců a organizací. Loni Nobelův výbor překvapil svět udělením Nobelovy ceny za mír Organizaci pro zákaz chemických zbraní, která v té době připravovala likvidaci syrského chemického arzenálu.

Malala Júsufzaiová (17):

– Malala Júsufzaiová se narodila 12. července 1997 ve městě Mingora v oblasti Svát na severozápadě Pákistánu. Její rodiče jsou sunnitští muslimové, Paštunové. Jméno Malala dostala po afghánské národní hrdince, která v 19. století vedla Paštuny proti britským kolonizátorům.

– Již v září 2008 vystoupila jako jedenáctiletá v pákistánském klubu před tamními novináři a kritizovala uzavření dívčích škol Talibanem v jejím rodném údolí Svát. Její zápisky o nelehkém životě místních žen a dívek pak v první polovině roku 2009 pod pseudonymem pravidelně uveřejňoval server BBC.

– Malalin otec Ziauddín je sám otevřeným propagátorem vzdělání a stejně jako dcera opakovaně čelí od Talibanu výhrůžkám smrti. V Pákistánu vedl Ziauddín soukromou místní školu a také dceru inspiroval k psaní blogu.

– V říjnu 2012 se Malala stala terčem útoku ozbrojenců z Talibanu, kteří ji cestou ze školy v autobuse vážně postřelili do hlavy a krku. Po propuštění z nemocnice v britském Birminghamu, kde se podrobila sérii náročných operací, se znovu vrhla do boje za práva dětí na vzdělání. Začala chodit do školy v Birminghamu, kde její otec dostal práci na pákistánském konzulátu, a napsala knihu vzpomínek I am Malala (Jsem Malala).

– V září 2013 v Birminghamu Malala slavnostně otevřela novou knihovnu. Její jméno nese i nadace, jejímž cílem je prosazovat vzdělání pro dívky ve všech koutech světa.

– Jejím krédem je, že nejlepší způsob boje proti terorismu je vzdělat příští generaci. „Teroristé se bojí vzdělanosti,“ tvrdí Malala, jíž zástupci Talibanu stále vyhrožují smrtí.

– Malala je již držitelkou řady cen, mimo jiné Mezinárodní dětské mírové ceny nadace The KidsRights Foundation, pákistánské Státní ceny míru pro aktivisty mladší 18 let, ceny Anny Politkovské, Ceny Simone Beauvoirové, či Sacharovovy cenu za svobodu myšlení, kterou ji loni udělil Evropský parlament.

– Své myšlenky prezentovala třeba na půdě OSN (2013) či na summitu dívek v Londýně (2014). Setkala se s mimo jiné britskou královnou Alžbětou II. či s americkým prezidentem Barackem Obamu, jemuž se nebála sdělit svůj nesouhlas s užíváním dronů (nepilotovaných letadel) při bombardování v Pákistánu.

Kailáš Satjárthí (60)

– Předseda a zakladatel indické organizace Bachpan Bachao Andolan (BBA; Hnutí za záchranu dětství), která se od roku 1980 zaměřuje na vymýcení dětské práce a obchodu s dětmi a požaduje právo na vzdělání pro všechny děti. Dosud údajně zachránila na 80.000 dětí před různými formami otroctví a pomohla jim v reintegraci a k přístupu ke vzdělání.

– Angažuje se i v řadě jiných organizací a hnutí, kupříkladu ve Světovém pochodu proti dětské práci, který sdružuje nevládní organizace, učitele a odborová hnutí a od konce 90. let bojuje proti dětské práci. V roce 1994 stál též u zrodu sítě nevládních organizací GoodWeave International (dříve Rugmark), která si klade za cíl ukončit dětskou práci v průmyslu vyrábějícím koberce a poskytuje firmám logo potvrzující, že v jejich výrobě nepracují děti.

– Narodil se 11. ledna 1954 v indickém městě Vidiša (též Besnágar).

– Žije v Dillí s manželkou, dcerou, synem a řadou dětí, které on a jeho organizace zachránily.

Iva Pikalová představila Férovou školu na ČT24

Nejen o nedávném ocenění cenou nadace ERSTE mluvila právnička Férové školy v pořadu Studio ČT24. V desetiminutovém výstupu stručně nastínila rozdíly mezi inkluzivním a běžným školstvím, představila myšlenku udílení certifikátu Férová škola a zmínila dopad nejnovějších změn v politice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Celý pořad najdete na webu České televize.

Odkaz na pořad Studio ČT24, rubrika Profil začíná v 52 minut a 40 sekund.

Liga lidských práv získala prestižní cenu Nadace ERSTE za sociální integraci

Projekt Férová škola obdržel ocenění nadace ERSTE na slavnostním udílení cen v Barrandovských ateliérech. Férová škola obstála v konkurenci více než 1700 projektů z dvanácti zemí střední a jihovýchodní Evropy a dostala se mezi třicítku finalistů. K hlavním kritériím hodnocení patřil počet zapojených příjemců, efektivita a integrační dopad. Férová škola podporuje rovné příležitosti ve vzdělávání bez ohledu na zdravotní či sociální handicap.

Nadace ERSTE od roku 2007 oceňuje organizace ve veřejném a neziskovém sektoru podporující sociální integraci s důrazem na respektování lidských práv a kulturní rozmanitosti. V roce 2010 se mezi přihlášené projekty zařadila i Férová škola Ligy lidských práv, která byla nadací v červnu 2011 společně s třiceti dalšími projekty oceněna.

Právnicko-pedagogický tým Férové školy si prestižní ceny velmi váží.  „Pocit, že i jiní lidé vidí v naší práci smysl, je skvělý. Zároveň pro nás znamená velkou motivaci, abychom nepolevovali v úsilí otevřít školy všem dětem bez rozdílu,” uvedla koordinátorka projektu Férová škola Iva Pikalová. Projekt Férová škola podporuje inkluzivní vzdělávání mimo jiné i udělováním certifikátu Férová škola těm zařízením, jež přistupují k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami bez diskriminace.

Bližší informace poskytne:

Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 621 227, email: ipikalova@llp.cz

David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535, email: dzahumensky@llp.cz

http://www.ferovaskola.cz