Další úspěšný případ v řízení o odškodnění za protiprávní sterilizaci

Městský soud v Praze dal v rozsudku ze dne 25. července 2025 (sp. zn. 3 Ad 5/2025) za pravdu naší klientce, která v roce 2003 podstoupila sterilizaci bez řádného informovaného souhlasu. Ministerstvo zdravotnictví v létě loňského roku její žádost o odškodnění zamítlo a ministr toto negativní rozhodnutí následně potvrdil. Rozsudek zrušil rozhodnutí ministra zdravotnictví a věc vrátil k dalšímu řízení. Klientku v řízení zastupovala advokátní kancelář Dentons, která s námi dlouhodobě spolupracuje na případech protiprávních sterilizací. 

Co se stalo? 

Naše klientka podstoupila v roce 2003 císařský řez, v té době jí bylo 22 let. Během porodu jí byla zároveň provedena sterilizace, a to navzdory tomu, že nebyla o povaze a důsledcích tohoto zákroku řádně poučena Ve zdravotnické dokumentaci se objevila pouze poznámka „Žádost o sterilizaci“, bez jakýchkoli dalších informací.

V roce 2022 klientka žádala nemocnici o lékařské dokumenty nezbytné k podání žádosti o odškodnění. Nemocnice jí ovšem sdělila, že kompletní zdravotnická dokumentace, včetně porodopisu, byla skartována již v roce 2014. Jediným zachovaným záznamem tak byla kopie operační knihy, v níž je sterilizace uvedena. 

Klientka ve své žádosti popsala, že těsně před operací za ní přišla zdravotnice s dokumenty k podpisu, přičemž jí pouze sdělila, že zákrok bude dobrý pro ni i pro dítě. Pod časovým tlakem a bez řádného vysvětlení údajně předložený dokument podepsala. 

Proč ministerstvo žádost zamítlo? 

Ministerstvo i ministr zdravotnictví žádost o odškodnění zamítli s tím, že tvrzení klientky nejsou dostatečně prokázána, zejména kvůli chybějící zdravotnické dokumentaci. Zároveň odmítlo provést výslech navržené svědkyně – klientčiny sestry. Ministerstvo tvrdilo, že není možné, aby byl souhlas podepsán na operačním sále, čímž zpochybnilo věrohodnost klientčina vyjádření. 

Co řekl soud? 

Soud však jasně uvedl, že přístup ministerstva byl nepřiměřeně formalistický a ignoroval specifika řízení o odškodnění za protiprávní sterilizace. Zdůraznil, že v těchto případech může dojít k tzv. důkazní nouzi – kdy kvůli skartované dokumentaci nelze jednoznačně doložit, za jakých okolností sterilizace proběhla. Přesto však existují indicie, které mohou protiprávnost zákroku nasvědčovat: 

  • Klientce bylo 22 let a porodila teprve druhé dítě. 
  • Sterilizace proběhla během akutního císařského řezu. 
  • Nebyla předložena žádná dokumentace o řádném poučení klientky či rozhodnutí sterilizační komise. 

Soud vyzdvihl, že i v případě skartace dokumentace může být tvrzení žadatelky věrohodné a důkazně podpořené, pokud předloží „plausibilní“ (věrohodné a přiměřeně doložené) tvrzení. Právě za taková soud pouvažoval tvrzení naší klientky. Ministerstvo proto mělo provést výslech navržené svědkyně a dále se pokusit skutkový stav dostatečně objasnit. Ministerstvo tak postupovalo nesprávně, když žádost zamítlo jen proto, že žadatelka sama nebyla schopna poskytnout více důkazů. 

Proč je to důležité? 

Tento případ znovu potvrzuje, že soudy reflektují specifika řízení podle zákona č. 297/2021 Sb. a že formalistický přístup správních orgánů nelze akceptovat. Zároveň vyzdvihuje význam právního zastoupení a podpory ze strany organizací, které ženám pomáhají jejich práva uplatnit. 

Chcete pomoci?

Zvažte prosím finanční podporu naší organizace. Jenom díky dárcům a dárkyním můžeme hájit práva těch, kteří to potřebují. Není to snadná práce, která navíc často trvá dlouhé měsíce a roky. Díky dárcovství nám dává jistotu, že v tom nejsme sami.

Podpořte naši práci

Díky za vaši podporu. Díky ní může dál pracovat a být tak spolu s vámi #BlížeSpravedlnosti

Anna Indra Štefanides, statutární zástupkyně a právnička Ligy lidských práv

Přelomový rozsudek: Ministerstvo musí přiznat odškodnění na základě svědecké výpovědi rodinného příslušníka

Městský soud v Praze rozhodl o zrušení zamítavého rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR ve věci odškodnění za protiprávní sterilizaci v případě žadatelky, které jsme jako Liga lidských práv pomohli s žádostí, rozkladem i podáním žaloby. Soud potvrdil, že ministerstvo nesprávně hodnotilo důkazy a mělo přihlédnout ke svědecké výpovědi sestry žalobkyně. Tento případ je přelomový – vůbec poprvé by mělo být odškodnění přiznáno na základě svědecké výpovědi rodinného příslušníka.

Ministerstvo dosud systematicky odmítalo rodinné příslušníky jako svědky, argumentovalo jejich podjatostí a požadovalo svědectví prakticky „přímo z operačního sálu“. V tomto případě však soud jasně uvedl, že výpověď sestry žalobkyně byla věrohodná a měla být ministerstvem hodnocena jako důležitý důkaz. „Žalobkyně v řízení předestřela plausibilní a hájitelné tvrzení, že byla sterilizována v rozporu s tehdy platným právem, protože nevěděla nic o (ne)reparabilitě zákroku. Její tvrzení potvrzuje též svědecká výpověď její sestry, což soud hodnotí jako významnou indicii svědčící o pravděpodobnosti žalobkyní tvrzených skutečností,“ konstatuje soud v rozsudku.

Soud při posuzování případu také vzal v úvahu kontext místní i časový. Viz bod 35 rozsudku: „Soud právě citovanou pasáž hodnotí jako zcela plausibilní tvrzení, které je v kontextu místním a časovém, jakož i s ohledem na osobu žalobkyně, zcela hájitelné. Žalobkyně byla doslova „prototypem“ osob, na kterých byl v rozhodném období zásah do integrity spočívající v jejich nedobrovolném zneplodnění páchán. Vylíčenou situaci si lze bez obtíží představit. Lze si též představit, že při příležitosti poučení o antikoncepčních prostředcích byla žalobkyni sice nastíněna možnost sterilizace, avšak bez adekvátního upozornění na rizika takového zákroku či jeho důsledky spočívající v nevratnosti takového zákroku. Žalobkyně v účastnickém výslechu uvedla, že nikomu neříkala o tom, že jde na interrupci, ani své sestře, byť se vídaly každý den. Toto tvrzení soud vnímá jako uvěřitelné jednak kvůli tomu, že jde o choulostivou záležitost, kterou ženy často nesdílí ani se svými nejbližšími, a také proto, že žalobkyně původně umělé přerušení těhotenství (natož sterilizaci) podstoupit nechtěla.”

Svědkyně sice nebyla přítomna přímo při zákroku, ale vypověděla, že se o sterilizaci dozvěděla od žalobkyně krátce po operaci a že žalobkyně byla po zjištění její trvalosti nešťastná. Ministerstvo se při hodnocení výpovědi soustředilo na nepodstatné detaily a snažilo se ji znevěrohodnit. Soud se proti tomuto postupu vymezil a zdůraznil, že v případech, kdy zdravotnická dokumentace chybí, je třeba využít jiných důkazních prostředků, včetně svědeckých výpovědí blízkých osob.

Tento rozsudek je důležitým precedentem, protože ukazuje, že ministerstvo nebude moci nadále odmítat žádosti jen kvůli absenci zdravotnické dokumentace a požadovat svědectví od osob, které byly přítomny přímo v operačním sále. „Žalovaný by měl mít neustále na paměti, že jde sice o řízení o žádosti, nicméně v něm jde o snahu státu odčinit křivdy, k nimž se stát sám přihlásil,“ připomněl soud v rozsudku.

Na ústním jednání převzala zastoupení žalobkyně advokátní kancelář Dentons, které tímto děkujeme za spolupráci v oblasti protiprávních sterilizací. Jejich právní podpora významně přispívá k prosazování spravedlnosti pro postižené ženy.

Soud vrátil věc ministru zdravotnictví k novému posouzení v rámci řízení o rozkladu. Ministr bude muset přihlédnout k právnímu názoru soudu a znovu rozhodnout s tím, že žalobkyně předložila věrohodné důkazy o protiprávní sterilizaci.

„Toto rozhodnutí vnímám jako klíčové, protože konečně dává jasné instrukce k tomu, jak postupovat v případě svědeckých výpovědí a jak je hodnotit. Soud tímto rozsudkem opět zdůraznil, že nelze automaticky odmítat svědectví rodinných příslušníků jen proto, že nejsou nezávislými třetími osobami. Ministerstvo dlouhodobě nastavovalo nesplnitelné požadavky na důkazní břemeno obětí protiprávních sterilizací, což tento rozsudek jasně odmítl. Navíc přináší další důležité vodítko – upřesňuje, co znamená hájitelné tvrzení a jaké indicie je třeba brát v úvahu,” říká právnička a statutární zástupkyně Ligy lidských práv Anna Indra Štefanides.

 

Podpořit naši práci můžete na portálu Darujme.cz. Buďte s námi blíže spravedlnosti, protože nebýt lhostejný*á má smysl!

Liga lidských práv vyzývá vládu k předložení návrhu k prodloužení účinnosti zákona o odškodnění obětí nedobrovolné sterilizace. 

Liga lidských práv představila nová data a zdůraznila přetrvávající nedostatky týkající se procesu odškodnění obětí nedobrovolných sterilizací. Vyzývá vládu k předložení návrhu k prodloužení účinnosti zákona o odškodnění. 

Praha, 8. října 2024 – Na tiskové konferenci v prostorách Britské ambasády právnička LLP Sandra Pašková, členka Výboru proti mučení, nelidskému a krutému zacházení, který sdílí obavy popsané Veřejným ochráncem práv uvedla: „Výbor se rozhodl doporučit vládě prodloužení zákonné lhůty pro uplatnění nároku na odškodnění minimálně o jeden rok. S ohledem na rozsah problému je tento krok zcela oprávněný a legislativně proveditelný.“

Elena Gorolová, aktivistka, oběť nedobrovolné sterilizace, která se za práva žen zasazuje již více než 18 let, zdůraznila: “Ženy jsou z chování ministerstva nešťastné, potřebují odpovědi na jejich otázky a hlavně potřebují rozhodnutí včas. Mnoho z nich je nemocných a část již zemřela.”

Právnička a psycholožka Jana Řepová z Ligy lidských práv představila případ klientky, která čekala na první rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví dlouhých 554 dní. Přestože nakonec uspěla, mnoho dalších žen musí podávat rozklad nebo žalobu kvůli zamítnutým žádostem a lhůty jsou ještě delší. Nejdéle čeká na finální rozhodnutí naše klietka 874 dnů. Ženy mnohdy potřebují psychickou podporu v tomto náročném procesu” uvedla Řepová. 

Podle aktuálních údajů bylo k 19. září 2024 podáno téměř 2000 žádostí, což výrazně předčilo očekávání. Přetížené ministerstvo zdravotnictví však nestíhá žádosti zpracovávat v zákonných lhůtách. To negativně dopadá na ženy, které často čekají více než rok, přičemž některé z nich jsou ve špatném zdravotním stavu a nemusí se odškodnění dožít. Bohužel i některé naše klientky se odškodnění nedočkaly. Tento osud může potkat i jinou naši klientku, která je onkologickou pacientkou a stále čeká na finální rozhodnutí”, dodala Řepová. 

Ministerstvo zdravotnictví také nadále staví své rozhodování převážně na zdravotnické dokumentaci, která však byla v mnoha případech nezákonně skartována nebo zničena. Tento přístup odporuje rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který zdůraznil, že v případě nedostupné dokumentace mají být brány v úvahu i jiné důkazy, jako například svědecké výpovědi.

Ani ženy, které mají kompletní zdravotnickou dokumentaci, však nemají vyhráno, jak dokládá příběh jiné klientky LLP. Ta byla úspěšná až u městského soudu. Tato žena měla ve zdravotnické dokumentaci pouze obecný souhlas s operací. Podle platných právních předpisů v té době však informovaný souhlas se sterilizací musel obsahovat písemné poučení o tom, co sterilizace znamená, zejména pak to, že je to zákrok nevratný. I přesto, že si je této skutečnosti ministerstvo vědomo, napadlo rozhodnutí u vyššího soudu. Žena si tudíž není dodnes jistá, jestli si vyplacené odškodnění bude moci ponechat.

Sandra Pašková, právnička a spoluautorka zákona o odškodnění obětí uvedla, že Ministerstvo zdravotnictví není pouze pod kritikou nevládního sektoru. Opakovaně je podrobeno kritice ze strany Veřejného ochránce práv. “Liga lidských práv se plně ztotožňuje s návrhy veřejného ochránce práv, které navrhuje vládě k uložení ministrovi”, potvrdila Pašková. Jako členka Výboru proti proti mučení a nelidskému zacházení Rady vlády pro lidská práva také ráda uvedla, že Výbor dospěl ke zcela zásadnímu rozhodnutí a sice doporučit vládě navrhnout prodloužení alespoň o 1 rok zákonné lhůty pro uplatnění nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky. Jakkoli byl tento krok ze strany Ministra zdravotnictví na jaře odmítán, ve světle nové judikatury zejména Nejvyššího správního soudu se jeví jako opodstatněný krok a je zvládnutelný v režimu legislativní nouze. 

Zástupkyně romské menšiny, Lucie Fuková, zároveň vyzvala k zahájení dialogu a spolupráci mezi vládními institucemi a postiženými ženami, aby se předešlo dalšímu zpoždění a zvýšila se transparentnost celého procesu.

Omezená data představená na tiskové konferenci. Kompletní data nemohla být prezentována z důvodu neochoty Ministerstva zdravotnictví poskytnout informace na základě zákona o svobodném přístupu informacím v zákonné lhůtě. Požádáno bylo v dubnu tohoto roku.

Ministerstvo zdravotnictví k 19. 9. 2024 eviduje 1971 žádostí. Z toho bylo 1381 žádostí vyřízeno, 656 žádostem vyhověno, v 229 případech řízení zastaveno a 496 žádostí bylo zamítnuto.

Analyzováno celkem 581 rozhodnutí, která si vyžádala  a uhradila organizace Romea.

285 rozhodnuto kladně

130 zamítnuto

166 zastaveno

Průměrná délka řízení:

  • o žádosti: 136 dnů – u klientek LLP 240 dnů
  • o rozkladu u klientek LLP: 154 dnů
  • řízení včetně soudního procesu LLP: 714 dnů

Nejdéle trvající řízení:

  • o žádosti: 554 dnů
  • o rozkladu: 311 dnů
  • řízení před MZ: 874 dnů (žádost – rozklad – vráceno k novému rozhodnutí – opět rozklad)

Dokazování:

  • z 285 kladných rozhodnutí, byly úspěšné pouze 4 ženy, které neměly zdravotnickou dokumentaci, přitom 2 z nich přitom měly alespoň malou část.

Nemocnice s největším počtem zákroků, kde bylo odškodnění přiznáno: 

  • Most (podáno 84 žádostí, z toho úspěšných 80)

Ze zastavených řízení bylo 23 žádostí, které se týkaly sterilizací provedených po 31. 3. 2012.

„Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů“.

V případě zájmu o bližší informace kontaktujte:

V případě zájmu o bližší informace kontaktujte:

Jana Řepová, právnička a psycholožka LLP, e-mail: jana.repova@llp.cz 

Sandra Pašková, právnička LLP, tel.: 733 524 316

 

English version: 

Press Release: The League of Human Rights Presents New Data and Highlights Ongoing Shortcomings in the Compensation Process for Victims of Forced Sterilization, Urges Government to Extend the Compensation Law

Prague, 8th October 2024 – At a press conference hosted at the British Embassy, Sandra Pašková, lawyer from the League of Human Rights (LLP) and member of the Committee Against Torture, shared the committee’s concerns about the compensation process, echoing the sentiments of the Public Defender of Rights. She stated, “The committee has recommended that the government extend the legal deadline for claiming compensation by at least one year. Given the scope of the problem, this is a fully justified and legislatively feasible step.”

Elena Gorolová, activist and victim of forced sterilization, who has been advocating for women’s rights for over 18 years, emphasized, “Women are distressed by the ministry’s actions. They need answers and, more importantly, timely decisions. Many are ill, and some have already passed away.”

Jana Řepová, lawyer and psychologist from LLP, presented a case where a client waited 554 days for the Ministry of Health to make its first decision. While she eventually succeeded, many other women must file appeals or lawsuits after their claims are denied, facing even longer waits. “Our longest-standing case has been pending for 874 days,” Řepová noted. “Many women require psychological support through this challenging process.”

As of 19th September 2024, the Ministry of Health has received nearly 2,000 applications for compensation, far exceeding expectations. However, the ministry is struggling to process the claims within the legal timeframes. This has a severe impact on the women, many of whom wait over a year for a decision, with some in poor health, risking not living long enough to see their compensation. Sadly, some of our clients have already passed away without receiving compensation.

Additionally, the Ministry of Health continues to rely on medical records, many of which were unlawfully destroyed. This contradicts rulings from the Supreme Administrative Court, which has emphasized that alternative evidence, such as witness statements, should be considered when documentation is unavailable. Even women with complete medical documentation are not guaranteed success. One LLP client won her case in court after her medical record contained only a vague consent for surgery, lacking the required detailed explanation about the irreversible nature of sterilization.

Sandra Pašková, co-author of the compensation law, pointed out that the Ministry of Health has been repeatedly criticized, not only by NGOs but also by the Public Defender of Rights. “The League of Human Rights fully supports the Defender’s recommendations to the government,” she confirmed. Pašková, a member of the Committee Against Torture, noted that the committee has reached a crucial decision to recommend that the government extend the deadline for compensation claims by at least one year.

Lucie Fuková, government commissioner for the Roma minority, called for dialogue and collaboration between government institutions and affected women to avoid further delays and increase the transparency of the process.

Despite the limited data presented at the press conference, complete figures were unavailable due to the Ministry of Health’s failure to provide the requested information under the Freedom of Information Act. The request was submitted in April of this year.

As of 19th September 2024, the Ministry of Health had received 1,971 applications, of which 1,381 were processed. Of those, 656 were approved, 229 were halted, and 496 were denied.

The League of Human Rights, along with the Roma organization, analyzed 581 decisions:

  • 285 approved
  • 130 denied
  • 166 halted

Average case processing times:

  • Request: 136 days (240 days for LLP clients)
  • Appeal: 154 days for LLP clients
  • Judicial process for LLP clients: 714 days

Longest case processing times:

  • Initial decision: 554 days
  • Appeal: 311 days
  • Full case before the Ministry: 874 days

The League’s analysis also revealed that only four women without medical records successfully obtained compensation, with two having partial records.

Hospitals with the highest number of successful claims:

  • Most (84 applications filed, 80 successful)

23 halted cases involved sterilizations performed after 31st March 2012, making them ineligible under the compensation law.

This project was funded by the Office of the Government of the Czech Republic. The project’s outcomes do not reflect the views of the Office of the Government, and the office is not responsible for the use of the information provided.

For more information, please contact:

Jana Řepová, Lawyer and Psychologist, LLP: jana.repova@llp.cz

Sandra Pašková, Layer LLP, tel.: 733 524 316

Čekáte na rozhodnutí o odškodnění za protiprávní sterilizaci déle než 2 měsíce? Využijte náš vzor

Na této stránce naleznete vzor „Žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti úřadu podle § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu“. Tento vzor můžete použít, pokud se domníváte, že Ministerstvo zdravotnictví je nečinné v řízení o vaší žádosti o poskytnutí odškodnění, tedy pokud čekáte déle než 60 dní na rozhodnutí od podání žádosti. 

Upozorňujeme, že vás ministerstvo v průběhu řízení může vyzvat k doplnění nebo vám může umožnit vyjádřit se k podkladům, v takovém případě k tomu stanoví lhůtu (v řádu několika dnů). V důsledku toho se lhůta 60 dnů pro rozhodnutí o žádosti prodlužuje o dny, které vám ministerstvo určilo k zaslání odpovědi.

Těchto žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti jsme jako Liga lidských práv podali mnoho a měli jsme s nimi úspěch – rozhodnutí bylo v řádu týdnů vydáno. Zdůrazňujeme, že může dojít i k zamítnutí vaší žádosti, opatření nemá vliv na výsledek.

Pokud se nacházíte ve špatném zdravotním stavu, můžete tuto informaci do žádosti doplnit, avšak je nezbytné ji doložit lékařskou zprávou.

Pro vaše pohodlí nabízíme dokument jak ve formátu Word (k úpravám), tak ve formátu PDF (k tisku). Stačí si stáhnout požadovanou verzi a doplnit potřebné informace dle vaší situace.

Word: Vzor – průtahy (žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti)

PDF: Vzor – průtahy (žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti)

Důsledky povodní na průběh řízení o žádostech o odškodnění za protiprávní sterilizace – úspěšné prodloužení lhůty pro doplnění skutečností

Řada obětí nucených sterilizací pochází z oblastí, které zasáhly ničivé povodně. Není proto v jejich silách činit aktivní procesní kroky v řízení o žádostech o odškodnění.

Liga lidských práv se jako právní zástupce dvou nedobrovolně sterilizovaných klientek obrátila na Ministerstvo zdravotnictví s žádostí o prodloužení lhůty (o 14 dnů) k vyjádření a předložení nebo označení dalších důkazních prostředků. Ministerstvo se k žádostem postavilo vstřícně a s ohledem na tragické důsledky povodní žádostem o prodloužení lhůt vyhovělo. 

Všem, kteří se nacházejí v podobné situaci a nemají možnost činit aktivní kroky nebo poskytovat součinnost Ministerstvu zdravotnictví, doporučujeme, aby se na ministerstvo obrátili s totožnou žádostí o prodloužení lhůty. 

Přejeme všem hodně sil v těchto nelehkých časech!