Policie mnohdy zneužívá své autority a nejedná s občany v souladu se zákonem. Pro všechny, kterým nejsou práva a povinnosti policie lhostejné, připravila Liga v roce 2010 obsáhlý a srozumitelný manuál Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem.
V sobotu 25. července 2009 lidé po celém světě různými způsoby vyjádřili nesouhlas s povolebním děním v Íránské islámské republice, spojeným s masivním zatýkáním odpůrců režimu a prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda. Také v Praze proběhla demonstrace před íránským velvyslanectvím, uspořádaná Amnesty International, při které účastníci psali jména zatčených Íránců křídou na ulici před budovou ambasády.
Podle Amnesty International měli v této formě protestu zájemci pokračovat ještě následujících 20 dní, přičemž celá akce byla podle jejich slov konzultována jak s pražským magistrátem, tak s Policií ČR. Přesto když v pondělí 27. července jedna aktivistka chtěla s psaním začít, městská policie její počínání vyhodnotila jako přestupek znečištění veřejného prostranství podle § 47 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a udělila jí pokutu ve výši 1000 Kč.
Podle Ligy lidských práv je takové jednání městské policie v rozporu se zákonem a zavání politickým podtextem. Nehledě na nejednotnost postupu strážníků, kdy podobné formy protestu nebyly dříve ani později sankcionovány, nenaplnil dívčin skutek znaky, které musí mít každý přestupek. Pro spáchání zmíněného přestupku totiž nestačí jen faktické znečištění veřejného prostranství, ale – tak jako u všech přestupků – musí dojít primárně k ohrožení nebo porušení zájmu společnosti. Jaký veřejný zájem by ale mohl být v tomto případě v sázce? Není naopak zájmem každé demokratické společnosti podpora šíření demokracie a ochrany základních lidských práv a svobod i v ostatních státech? Vedle toho psaní křídou nepředstavuje žádný radikální, nežádoucí a nevratný zásah do veřejného pořádku, pokud není spojeno s jiným protiprávním jednáním (například se zablokováním silnice). V opačném případě bychom totiž mohli rovnou postihovat i malé děti, respektive jejich rodiče, které si křídou kreslí na ulici před domem.
Popsaný postup městské policie proto znamenal nepřípustný (a patrně účelový) zásah do základního práva na svobodu projevu, který by se v demokratickém právním státě neměl ani objevovat, ani tolerovat.
Ochránci práv i odborníci ale varují před násilím a neodborností členů soukromých ochranek
Od 1. ledna příštího roku vyklidí policie fotbalové stadióny a o bezpečnost na zápasech se začnou starat samotné kluby.
Ministr vnitra Ivan Langer včera předal jejich funkcionářům manuál, ve kterém jim radí pořídit kamery a zlepšit kontroly u vchodu. Pozdvižení však vyvolalo jeho doporučení, aby na chuligány použili pouta.
“Při analýze současné legislativy jsme vycházeli z toho, že každý občan, který se stane svědkem páchání trestného činu, může dotyčnou osobu zadržet na dobu nezbytně nutnou. Proto se domníváme, že bezpečnostní služba může použít pouta na zadržení pachatele před jeho předáním policii,” vysvětlil včera šéf odboru bezpečnostní politiky ministerstva Martin Linhart.
Hrozí i zdravotní rizika
Dosud pouta patřila do výbavy především policistů, kteří jsou speciálně vyškolení. “Cítím tam nejen právní, ale i zdravotní rizika. Spoutaný člověk může zkolabovat, pokud jsou mu pouta nasazena neodborně. Když má problémy s oběhovým systémem, může dojít k řadě komplikací,” řekl Právu expert na extremismus z Policejní akademie Marián Brzybohatý.
“Vedeme debaty o tom, zda má městská policie měřit rychlost na silnicích, ale pokud jde o základní hodnoty, jako je omezení osobní svobody, standardy se snižují,” reagoval na navýšení pravomocí soukromníků Jiří Kopal z Ligy lidských práv. “Pořadatelé na stadiónu nebo soukromá bezpečnostní služba, to je z hlediska občana to samé. Jejich pracovníci nemají žádné zvláštní pravomoci,” upozornil s tím, že liga často řeší případy lidí, kteří si stěžují na násilné chování členů soukromých ochranek v některých obchodech.
Advokátka Klára Veselá-Samková je zase přesvědčená, že použití pout nelze pořadatelům svěřit bez úpravy zákona. “Představte si, že pořadatelé někoho zmlátí a nasadí mu pouta tak neodborně, že mu přitom zlomí zápěstí. A to je velmi dobře možné. Vždyť víme, jací lidé v bezpečnostních agenturách pracují,” míní advokátka.
V budoucnu by se ale podle ČTK nemělo stát, že na stadiónech budou proti fanouškům zasahovat osoby, které mají kriminální minulost, neboť soukromé bezpečnostní služby na základě novely živnostenského zákona smějí od ledna 2009 přijímat do svých řad pouze bezúhonné a odborně a také zdravotně způsobilé pracovníky.
Podle ministerstva vnitra není třeba kvůli poutání fanoušků na zápasech změna zákona. Jedinou legislativní změnou, kterou chce Langer v souvislosti s problematikou fotbalového násilí prosadit, je zavedení výtržnosti na stadiónu jako nové skutkové podstaty do trestního zákona.
Desetiletý zákaz vstupu na stadión
Odsouzení by v rámci alternativního trestu nesměli až deset let navštěvovat fotbalové zápasy, v časech jejich konání by se hlásili u pracovníků probační a mediační služby.
Fotbalové kluby se připravují na to, že začnou samy rozhodovat o tom, kdo a za jakých podmínek bude vpuštěn na utkání a kdo bude naopak vyveden. Za zajištění klidného průběhu zápasu přitom ponesou odpovědnost, jejíž neplnění může vyústit až v uzavření stadiónu.
Hlavní oporou pořadatelů má být návštěvnický řád, jehož vzor vypracuje ČMFS a doporučuje uvést stručný výtah z něj na zadní straně každé vstupenky na utkání. “Svaz taky počítá s pravidelným školením pořadatelů, po němž získají certifikát, který si budou muset obnovovat,” uvedl bezpečnostní manažer ČMFS Miroslav Platil.
Připustil, že důkladnější prohlídky návštěvníků mohou zpočátku vést k prodloužení front před stadióny. “Situace se zlepší, až se podaří eliminovat problémové fanoušky,” doufal. Pořadatelé sice nezískávají právo požadovat doklady po člověku, kterého už na stadión vpustili, mohou ale nevhodně se chovajícího návštěvníka vyvést na základě porušení návštěvnického řádu a požádat o zjištění jeho totožnosti policistu.
Na 17 fotbalových stadiónech už je připraven kamerový systém, který pořadatelům i policii pomůže výtržníky identifikovat. Hlavním cílem nových opatření je ovšem to, aby se agresívní fanoušci na stadióny vůbec nedostali.
Sparta si to neumí bez policie představit
Platil dodal, že nová opatření se na fotbalových stadiónech začnou zavádět už od startu letošní ligové soutěže, byť k zásadní změně odpovědnosti klubů a pořádkové služby dojde až k 1. lednu 2009. “Zatím si moc neumím představit některá riziková utkání bez přítomnosti policie,” přiznává tiskový mluvčí Sparty Jakub Otava.
Součástí policejní prevence by měl být i zpřísněný doprovod fanoušků cestujících na venkovní zápasy, tady mají podle názoru vnitra část odpovědnosti převzít České dráhy. Údaje z jarní části ligy policie ještě nezpracovala, ale v podzimní části minulého ligového ročníku řešila v souvislosti s fotbalem celkem 75 trestných činů a 168 přestupků. Fanoušky doprovázela v 590 případech a při utkáních bylo nasazeno přes 14 tisíc policistů.
***
Doporučení kontrol z ministerského manuálu * Pořadatel musí oznámit, které diváky pustí na stadión a koho ne * Vstup nelze povolit zjevně opilým divákům či těm, kteří mají u sebe nebezpečné předměty * Kontroly u vchodů musí být kvalitní, případně i osobní prohlídky * Je třeba zabránit přeplnění sektorů stadiónu a promíchání rizikových fanoušků obou týmů
Povinnosti pořadatelské služby * Vpouštění diváků a dohled nad nimi * Prohlídka stadiónu před zápasem a po něm * Provádění kontroly příchozích diváků * Zabránění vstupu veřejnosti do zakázaných prostor * Poskytnutí všech relevantních informací týkajících se diváků, kteří mohou narušovat pořádek, Policii ČR * Provádění všech nezbytných opatření a vyčerpání všech existujících oprávnění před vyžádáním zásahu Policie ČR
Článek vyšel dne 23.7.2008 v deníku Právo.
Liga lidských práv zastupuje romského chlapce, který byl podle výpovědi několika osob zbit čtyřmi strážníky městské policie a třemi příslušníky Policie ČR. Liga dnes zaslala inspekci ministra vnitra a okresnímu státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem trestní oznámení doplněné o lékařskou zprávu a fotografii zranění brutálně zbitého chlapce a bude požadovat, aby případ byl řádně a nezaujatě prošetřen, jak je vyžadováno závaznými mezinárodními úmluvami.
Dne 1. 2. 2005 se R.B. v den svých osmnáctých narozenin dostal do konfliktu se svojí matkou v baru s názvem Sportbar v městě Krupka nedaleko Teplic. Při odchodu z baru údajně rozbil skleněnou výplň vchodových dveří. Podle výpovědi číšnice, která přivolala městskou policii, k žádnému jinému kontaktu mezi ním a jinou osobou nedošlo.
Hlídka městské policie následně R.B. poté zastavila v ulici Dukelských hrdinů, naložila do auta a odvezla zpět ke Sportbaru. V tu chvíli již na místě byla také hlídka Policie ČR, kterou přivolala městská policie. Celkem byli na místě 4 strážníci a 3 policisté.
Když R.B. vystoupil z auta, tak ho strážníci opřeli o auto a začali ho prohledávat. Při tom ho jeden ze strážníků náhle uhodil pěstí, následně ho městští strážníci společně odvlekli a opřeli o nízký plot před Sportbarem. Poté za aktivní spoluúčasti tří policistů počali do snadné oběti jejich zjevně řádně nevybité agrese kopat a bít ho pěstí jak do hlavy, tak do rozličných částí těla. Celý útok trval cca 5 min. Poté ho nechali ležet na místě a odjeli… Výsledkem tohoto útoku jsou rozsáhlá zranění, které R.B. utrpěl. Celému útoku bylo přítomno několik svědků.
Jednání policistů dává důvodné podezření, že bylo spácháno hned několik trestných činů: zneužití pravomoci veřejného činitele, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení a ublížení na zdraví s rasovou pohnutkou. Liga lidských práv požaduje okamžité postavení všech sedmi zasahujících policistů až do řádného vyšetření případu mimo službu.
Liga lidských práv je již po delší dobu znepokojena alarmujícími zprávami z Krupky. Podle řady výpovědí nejen romských osob, zde dochází k pravidelnému šikanování Romů zejména ze strany příslušníků městské policie. Pravidlem bývají slovní urážky, vyhánění romských dětí z ulic či dokonce odmítnutí poskytnutí ochrany romským občanům pokud tito jsou napadeni ze strany třetích osob. Liga se zabývá případem, kdy městský strážník fyzicky napadl 26. prosince 2004 romskou ženu. Jeho čin „vyšetřovali kolegové policisté“ z Městského ředitelství Policie ČR v Krupce a případ bez dalšího odložili. Samozřejmě poté, co uvěřili verzi vysokého mladého strážníka, že musel užít chvatů proti malé padesátileté ženě, které jí způsobily pouhou oděrku na zádech v souladu se zákonem. Policisté nevzali v potaz svědectví dcery napadené ženy a vůbec nevyslechli další svědky celého útoku! Liga proti odložení věci podala minulý týden stížnost na Okresní státní zastupitelství v Teplicích.
Případy z Krupky opět zřetelně ilustrují notoricky známou skutečnost, že policisté a strážníci jsou si příliš jisti svou beztrestností. V zemi, kde neexistuje nezávislá kontrola policie se není čemu divit.
Více informací právníci Ligy lidských práv a zástupci poškozených:
Mgr. Jan Kratochvíl
,
Liga lidských práv – kancelář Praha,
Na Rybníčku 16, Praha 2
Mgr. Jiří Kopal,
Liga lidských práv – kancelář Brno,
Bratislavská 31, Brno
Dne 10.listopadu 2004 státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 zrušila usnesení Policie ČR, kterým bylo odloženo trestní oznámení na příslušníky Městské policie Praha, kteří měli dne 9.4.2004 napadnout a zbít dva cizince (viz tisková zpráva Ligy lidských práv ze dne 26.4.2004) s odůvodněním, že v dané věci nejde o trestný čin. Zároveň vyjádřila názor, že dosud shromážděné důkazy naopak nasvědčují tomu, že třemi strážníky Městské policie byl spáchán trestný čin a jsou tak splněny podmínky pro to, aby bylo zahájeno jejich trestní stíhání.
Liga lidských práv zastupující oba poškozené proti usnesení policejního orgánu podala stížnost, kde namítala, že policejní orgán důkazy hodnotil jednostranně a nebral vůbec ohled na skutečnosti které mluví ve prospěch poškozených. Zejména, že se policejní orgán nevypořádal s předloženými lékařskými zprávami, které potvrdily zranění poškozených, které přesně odpovídají povaze útoku, jak ho poškození popsali. I když od podání stížnosti do usnesení policejního orgánu uplynulo více než tři měsíce, přesto nakonec státní zástupkyně přisvědčila argumentům Ligy lidských práv vyjádřeným ve stížnosti. V odůvodnění stížnosti se státní zástupkyně v podstatě ztotožnila s námitkami Ligy lidských práv a vyslovila, že: „Po zhodnocení výpovědí, jakož i dalších listinných důkazů, lze přisvědčit stěžovateli, že policejní komisař tyto důkazy hodnotil jednostranně… Nelze přehlédnout ani lékařské zprávy, ze kterých jasně vyplývá, že ke zranění obou poškozených skutečně došlo a zranění, která jsou v těchto lékařských zprávách popisována, korespondují s výpověďmi poškozených.“ Na závěr odůvodnění státní zástupkyně uvádí, že: „lze přisvědčit stěžovateli, že dosud shromážděné důkazy nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin [třemi příslušníky Městské policie] tím, že zcela bezdůvodně a neoprávněně při výkonu své služby napadli další osoby, tedy … jsou důvodně podezřelí ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona a jsou splněny podmínky pro to, aby bylo ve smyslu § 160 odst. 1 tr. řádu zahájeno jejich trestní stíhání.“
Bližší informace:
Jan Kratochvíl, Liga lidských práv