Liga připravila speciální velikonoční nadílku: web o férové policii

V neděli 8. dubna spustí Liga lidských práv další ze svých „férových“ webů, tentokrát stránky Férové policie. Nabízejí stručné a přehledné informace o právech a povinnostech lidí, kteří se setkávají s policisty a strážníky. Návštěvníci zde najdou i postup, jak se bránit, když muži zákona jednají nezákonně, a mnohé další užitečné informace. Stačí kliknout na www.ferovapolicie.cz.

„Nový web je určený primárně pro veřejnost. Lidé by na něm měli zjistit, kdy má policie Zelenou a kdy už naopak musí vztyčit Bílý praporek před zákonem; kdy se policisté mohou chovat trochu Škaredě, a kdy už jim za takové chování hrozí Velký problém,“ říká o novém webu velikonočně naladěná spoluautorka textů Kristýna Foukalová. Stránky by však nemusely zaujmout jen veřejnost, ale i samotné policisty a strážníky.

Web poskytuje základní obrázek o postavení policie ve vztahu k občanům, o jejích pravomocech a povinnostech, stejně jako o právech a povinnostech občanů. Užitečné údaje tam naleznou například účastníci demonstrací, řidiči nebo fotbaloví fanoušci. Jednoduše všichni, které zajímá, kdy je jednání policie ještě v pořádku a kdy už vykračuje z mezí zákona.

Lidé, kteří si nechtějí protiprávní jednání policistů a strážníků líbit, mohou využít vzorové stížnosti, žádosti a další právní podání, které jsou na webu připraveny ke stažení. Navíc zde najdou i jednoduchý návod, jak se v takové situaci bránit, a příklady policejních „přešlapů“, se kterými se nejenom Liga v minulosti setkala.

 

Web volně navazuje na podrobnější manuál o kontaktu občanů s policisty a strážníky, který jsme vydali v roce 2010.

 

Bližší informace poskytne:

Kristýna Foukalová, právnička Ligy lidských práv, kfoukalova@llp.cz

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, zcandigliota@llp.cz, 777 893 871

Strážníci šikanovali bezdomovce. Důkaz je. Trestu ujdou

Strážníci mohou bezdůvodně kohokoliv šikanovat a udeřit do obličeje. A prakticky se jim nic nestane.

Jak benevolentní je k nim zákon, dokazuje případ, který skončil až před olomouckým soudem.

Dvojice strážníků napadla bezdomovce Petera Sisika před Dominikánským kostelem. Jeden z nich, Jiří Štýbnar, ho udeřil do obličeje.

Michal Kulveit, druhý ze strážníků, slovně nutil Sisika k tomu, aby uklidil odpadky pod lavičkou, i když bezdomovec opakoval, že nejsou jeho. Incident na místě natočil na mobil jeden ze svědků. Zavolal i na tísňovou linku.

„Štýbnar mu nakonec vzal kapesní nůž, který měl u sebe, ohnul mu čepel a hodil ho do fontány,“ popsal Aktuálně.cz soudce Petr Sušil.

Ten rozhodl, že šikanovat a bezdůvodně udeřit bezdomovce není trestný čin. „Byla to hraniční situace,“ prohlásil olomoucký soudce.

Šikana městské policie nevadí

Dvojice strážníků tak může u městské policie v Olomouci dál pracovat.

A to přesto, že porušili zákon o obecní policii. Podle mluvčí olomouckých strážníků Magdy Václavíkové není důvod, aby výpověď dostali.

„To by se stalo v případě, kdyby ztratili svoji důvěryhodnost,“ řekla Aktuálně.cz Václavíková.

Podle jejích slov by muselo dojít k tomu, že by někoho bili a šikanovali opakovně. „A to se nestalo,“ dodala Václavíková.

Státní zástupkyně Lenka Kremzerová si myslí, že chování strážníků bylo nevhodné a k trestnému činu došlo.

„Já nechci, aby naši strážníci šikanovali bezdomovce,“ řekl Aktuálně.cz primátor Olomouce Martin Novotný (ODS). Ten se setká s šéfem místní městské policie. Poté by mělo být jasnější, jak se vedení města k případu postaví.

Strážník: Pochybil jsem, ale nemstil se

Strážník Jiří Štýbnar uvedl, že nikdy nechtěl Sisika šikanovat. Své pochybení však připustil. Řekl, že neměl bezdomovci sebrat nůž, ohnout mu čepel a hodit ho do fontány.

Oba strážníci také odmítají, že by Sisika uhodili. „Já jsem poškozeného za ruku chytil. Ne s úmyslem, abych mu s ní kroutil, ale pouze aby neupadl,“ dodal Michal Kulveit.

Bezdomovec tehdy nadýchal téměř dvě promile. Neměl čistý trestný rejstřík. V minulosti se měl dopustit drobných krádeží.

Před napadením však nic neudělal. Podle Sisika se mu strážnici mstili. V minulosti si totiž na ně stěžoval.

Soudce Sušil nakonec rozhodl, že případ předá k přestupkovému řízení. Státní zástupkyně se však odvolala. O vině či nevině strážníků bude nyní rozhodovat krajský soud.

Útoky policistů končí před soudem výjimečně

Strážníci přitom mají výhodu, že na ně není zákon tak přísný jako na státní policisty. V jejich případě by se vše okamžitě dostala na stůl policejní inspekce.

„Policista by poté mohl být postaven mimo službu nebo i o práci přijít,“ prohlásila mluvčí policejní inspekce Radka Sandorová.

Předseda Ligy lidských práv David Zahumenský uvedl, že mnoho případů útoků ze strany policistů či strážníků vůči občanům se vůbec před soud nedostane.

„Hlavní problém je v tom, že vyšetřování trestných činů policistů a strážníků nebývá nezávislé a nestranné,“ řekl Aktuálně.cz právník Jiří Kubala.

Změny má přinést nový zákon

Liga lidských práv očekává, že policisté, kteří bezdůvodně někoho napadnou, stanou před soudem častěji. Docílit by to měl nový zákon.

Ten již před časem schválila Topolánkova vláda. Komunisté a sociální demokraté ale ve sněmovně zákon nepodpořili. Proto přes poslance nakonec neprošel.

Nová vláda prosazení zákona o generální inspekci bezpečnostních sborů slibuje v programovém prohlášení. Zatím to však neudělala.

Zahumenský řekl, že jeho schválení může mimo jiné přinést větší nezávislost vyšetřování trestných činů policistů a strážníků.


Článek byl publikován dne 3. 2. 2011 na aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.

Autorem článku je Radek Nohl, aktualne.cz.

Zbití bezdomovce není trestný čin

V pátek 19. ledna vynesl Okresní soud v Olomouci rozsudek v případu muže zbitého policisty. K incidentu došlo v centru Olomouce loni v červnu. Dva strážníci tehdy bez jakéhokoliv důvodu napadli bezdomovce spícího na lavičce. Ačkoliv došlo podle soudu k šikanóznímu výkonu práva a porušení zákona o obecní policii, z pohledu soudu se nejednalo o trestný čin, ale mohlo by se jednat o přestupek. Okresní soud tedy věc postoupil k přestupkovému řízení. Státní zástupkyně se na místě proti rozhodnutí soudu odvolala. Na případu Liga lidských práv spolupracovala s advokátem Jiřím Kubalou, který se ujal zastupování poškozeného.

Poškozený pan Ing. Peter Sisik považuje jejich útok za čistou mstu, na oba muže si totiž již v minulosti stěžoval u jejich nadřízeného, protože mu strážníci při rozhovoru tykali. Zřejmě z tohoto důvodu strážníci odpočívajícího bezdomovce napadli a pravděpodobně panu Sisikovi zlomili nos. Celá situace se odehrála před zraky svědků, jeden z nich dokonce zaznamenal část policejní šikany na video v mobilním telefonu. Následně přivolali státní policii, která případ začala řešit a dnes konečně soud vynesl rozsudek.

Jiří Kubala, právník zastupující Petera Sisika, se k rozsudku vyjádřil takto: „V tuto chvíli musíme vyčkat na rozhodnutí odvolacího soudu. V každém případě je třeba ocenit občanskou statečnost svědků, kteří přes velké obavy o svoji osobu celou věc oznámili a poskytli cenný podklad pro trestní řízení.“

Problematice policejního násilí se Liga lidských práv dlouhodobě věnuje. Mnoho případů útoků ze strany policistů či strážníků vůči občanům se vůbec nedostane před soud a stížnosti poškozených jsou policejní inspekcí odmítány jako nepodložené. Liga proto považuje za důležité, že se v případě pana Sisika otázkou viny či neviny strážníků zabýval trestní soud.

„Věříme, že současná vláda splní svůj programový slib a v Parlamentu prosadí zákon o generální inspekci bezpečnostních sborů a posílí tak nezávislost vyšetřování trestných činů policistů a strážníků,“ komentoval případ David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv. Liga spatřuje problém také v nedostatečném výcviku a vedení policistů i strážníků, kteří mnohdy neví, jak se ve vypjatých situacích zachovat.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 604 118 050

David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535

Liga lidských práv vydala pro občany praktický manuál – Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem.

Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policie. Publikace obsahuje i vzory stížností či trestních oznámení na policisty či strážníky.

Tématu lidských práv a policie se věnujeme také v EXTRALigových novinách.

Pozvánka na soud se strážníky

Zbili strážníci městské policie bezdomovce?
POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDU V OLOMOUCI
VE VĚCI TRESTNÉHO ČINU ZNEUŽITÍ PRAVOMOCI ÚŘEDNÍ OSOBY

15. prosince 2010 od 12.30
v budově Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16,
v místnosti č. 3 v 1. poschodí

Ve středu 15. prosince bude olomoucký soud řešit případ bezdomovce zřejmě bezdůvodně zbitého dvěma městskými strážníky. K incidentu došlo v červnu letošního roku, kdy podle svědeckých výpovědí olomoučtí strážníci zaútočili na bezdomovce spícího na lavičce. Napadený muž si totiž dříve dovolil upozornit nadřízené obou strážníků na to, že porušili svou zákonnou povinnost zdvořilosti, když mu tykali. Strážníci nyní čelí obvinění z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za který jim hrozí trest až tři roky odnětí svobody.
Pan Ing. Peter Sisik odpočíval na lavičce poblíž kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, když jej strážníci napadli. Šikanu a útok, při kterém městští policisté zřejmě zlomili panu Sisikovi nos, sledovalo několik svědků, kteří duchapřítomně přivolali státní policii. Ta začala případ řešit a státní zastupitelství jej poté poslalo až před soud.
„Je třeba, aby veřejnost věnovala tomuto a dalším případům trestných činů policistů a strážníků zvýšenou pozornost, v praxi se totiž až příliš často setkáváme velmi vlažným přístupem k vyšetřování trestné činnosti policie. Mnohé případy, více či méně děsivé, se u nás dokonce ani nikdy před soud nedostanou.“ Říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která se trestnými činy policistů zabývá.
Již třetí jednání ve věci 2 T 157/2010 proběhne dne 15. 12. 2010 od 12.30 hodin u Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16, 771 38 Olomouc, číslo dveří 3. – I. poschodí.
Bližší informace k případu poskytne:
Jiří Kubala, advokát pana Ing. Petera Sisika – tel. 777 023 263

Další informace k případu naleznete zde a zde.

Informace k problematice vyšetřování trestných činů policistů a strážníků naleznete
v EXTRA Ligových novinách
• či podrobněji v systémovém doporučení Ligy.

Vítejte pryč

Článek byl publikován dne 21. 9. 2010 v časopise Nový prostor.
Na adresu magistrátu padla v létě obvinění – tentokrát ale ne z finančních machinací. Byla ještě závažnější. Magistrát prý chce vyhnat pržské bezdomovce do něčeho, co ze všeho nejvíc připomíná koncentrační tábor. Přehnaná tvrzení? Pokud ano, pak jen trochu.

Je červencové ráno a do magistrátní zasedačky, v níž za chvíli začne jednání rady hlavního města Prahy, vbíhají tři lidé. Zejména dvě drobnější dívky převlečené do klaunského dávají jasnou odpověď na otázku, jíž lze vyčíst z pobouřených tváří členů nejvyššího orgánu města – kdo se to sem opovážil vpadnout? A proč? V rukou totiž třímají pikety, které reagují na výroky některých radních na adresu pražských bezdomovců: „Bezdomovec je a) obtížný hmyz b) člověk c) nerost,“ píše se na jednom z nich.
Třem demonstrantům zastupuje cestu radní pro sociální záležitosti Jiří Janeček, který s nimi chvíli diskutuje. „Chcete bezdomovce zahnat do jakéhosi tábora,“ vytýká radnímu jedna demonstrantka. „Ale to pro ně bude oáza, tam si budou moct žít svým bezdomoveckým životem,“ odpovídá Janeček a výraz zachránce bezdomovců by mu v tu chvíli snad i leckdo věřil. Trojici ovšem přiměje k odchodu až slib, že probírání dokumentu o bezdomovcích se tentokrát odkládá – sesuvy půdy na trase tunelu Blanka mají přednost. Už na dalším zasedání Rady 17. srpna ale dokument, jehož schválení se loudá více než dva roky, dostal zelenou. Radní Janeček si mohl zapózovat jako nesmlouvavý bojovník proti bezdomovcům. Většině médií už totiž neměl zapotřebí vysvětlovat, že plánovaný tábor pro bezdomovce nebude žádná „oáza“. Pro Pražany se rozhodl být tvrdým hochem. A narychlo před volbami oživený Akční plán pro problematiku bezdomovectví mu v tom měl pomoct.

ALOU DO DATABÁZE…

Poprvé vyvolal akční plán bouřlivé diskuse v létě 2008. Už tehdy totiž četba vcelku krátkého dokumentu psaného byrokratickou češtinou prozrazovala, oč jde. Na jedné straně vytlačit z metropole co nejvíc bezdomovců a různými formami šikany jim pobyt v hlavním městě znesnesitelnit. A na straně druhé přeměnit práci s bezdomovci v dobře namazaný stroj, v němž už nezbyde příliš prostoru pro iniciativu nevládek, protože o zdroje z veřejných rozpočtů se nebude soutěžit na základě projektů, ale výběrových řízení. Ta nejen umožní úředníkům úkolovat pomáhající neziskové organizace, ale navíc otevře sféru pomoci bezdomovcům i pro soukromé firmy. Na všem se totiž dá vydělat, zvlášť když se vhodně vypíše výběrové řízení…

Soukolí akčního plánu propojovalo sociální práci s policejní – sociální práce tak byla naprosto proti svým principům zapojována do represe. A aby nebylo pochyb, že jde opravdu o znepříjemňování života, je součástí akčního plánu i hotline – telefonní linka, na které si každý Pražan může udat svého bezdomovce. Propojení všeho – města, policie, nevládek i sociální práce – má získat nástroj v „jednotné evidenci sociálně slabých osob“, do níž má podle představ města ukládat osobní data svých klientů každá organizace pomáhající bezdomovcům. Každý poskytovatel sociálních služeb by měl od magistrátu za povinnost získat od „svých“ bezdomovců souhlas. Patrně by tedy jeho „dobrovolnost“ souvisela s poskytnutím služeb, které přitom bezdomovci potřebují. Zařazení do databáze může být stigmatizující a může komplikovat lidem bez domova návrat z ulice. Kdo totiž ví, kdy na ně kdo bude moct použít jejich digitální bezdomovecký cejch? Toto shromažďování údajů se sice pohybuje na hranici zákona, nelegální ovšem není.

„To, že stát shromažďuje osobní údaje v souvislosti s poskytováním sociálních služeb nebo dávek, je běžné,“ krčí rameny právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. „Problematický ale může být rozsah zpracovávání osobních údajů a doba jejich uchovávání. Zákon umožňuje jen nezbytný rozsah na nezbytnou dobu a právě zde hrozí zneužití. Před podepsáním souhlasu se musí každý dozvědět, že má například právo požádat o vymazání z databáze, pokud jsou osobní údaje zpracovávány v rozporu s ochranou jeho soukromého života. To může nastat, pokud už osoba není uživatelem služeb a nepřeje si být nadále evidována.“

… A ŠUP DO TÁBORA

Mezi létem 2008, kdy se o akčním plánu proti bezdomovcům poprvé diskutovalo, a letošním létem, kdy byl schválen, přibyla nejpodstatnější změna. Je to onen proslulý „tábor pro bezdomovce“, s nímž radní Janeček pózuje jako princezna koloběžka, slibující tvrdě zatočit s bezdomovci a zároveň jim dát „oázu“. Jak konkrétně má vypadat ono zařízení, pro nějž se už vybírá lokalita, příznačně nejspíš někde v okolí malešické spalovny?

Zalistování na příslušnou stránku akčního plánu přináší zklamání. Zatímco jiné návrhy jsou v textu vcelku podrobně zpracovány, zřízení „centra pro nepřizpůsobivé občany“ působí jako narychlo dopsaný bod, čemuž odpovídá naprosto nekonkrétní stylizace i nereálně odhadnuté náklady (podle mínění odborníků by byly několikanásobně vyšší než dvoumilionová počáteční investice a dva miliony na provoz, viz anketa na s. 11). O chystaném táboře se mnoho nedozvíme, snad jen to, že když Janeček nastiňuje ve svých mediálních promluvách velkolepé vize jeho fungování, nevaří z dobře připravených podkladů, ale z vody. Proč s tak nedotaženým návrhem vůbec vystoupil? Dobře informovaný zdroj z pražského magistrátu se usmívá. „Janeček je především politik. Akční plán neakční plán, nejde o to, že by se navržená opatření uskutečnila. Spíš je to promyšlený manévr s cílem dostat opozici do role zastánců bezdomovců,“ říká. Mělo by to svou logiku. Jak se ostatně uvádí i v akčním plánu, většina Pražanů má k bezdomovcům negativní vztah. „Čím víc o tom budete psát, tím víc Janečkovi pomůžete,“ směje se nám v závěru rozmluvy náš zdroj.

Pochybnosti ovšem zůstávají. To, že se akční plán stal součástí politických her, neznamená, že se neuskuteční. Radní dlouhodobě dávají najevo, že chtějí bezdomovce vytlačit z centra. Navíc nějaké zařízení pro ty bezdomovce, kteří vypadli z ostatních možných záchytných sítí, by nejspíš opravdu bylo potřeba. Jenže jako síť otevřených a nízkoprahových zařízení tam, kde bezdomovci reálně pobývají, a s individualizovanou péčí. Janečkovo pojetí „nízkoprahovosti“ jako sběrného místa za Prahou, kde bude na bezdomovce dohlížet soukromá ochranka, je přesně opačné. Rozdíly nejjasněji vytanuly, když radní načrtnul, jak to bude s dobrovolností pobytu v táboře: „Těžko jim mohu nařídit, aby se tu zdržovali, ale oni pochopí, že jim jinde pšenka nepokvete. Chci jim nabídnout možnost, kde mohou být. Počítám s tím, že stejně budou jezdit do centra, ovšem tam na ně bude tlačit městská policie. Bezdomovci si pak uvědomí, že toto místo je pro ně nejlepší,“ uvedl pro iDnes.cz.

Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv připomíná, že smyslem zákonných kontrol není někoho opakovaně šikanovat a vyhánět ho tak z veřejného prostranství. „Člověk bez domova stejně jako kdokoli jiný má právo se svobodně pohybovat,“ říká. Jedním dechem ale připouští: „Je pravda, že některé přestupky mají natolik gumový základ, že je k šikaně snadno používat lze.“ Vize každopádně byla představena – policie vyklízí bezdomovce kamsi za město, kde je „v jejich vlastním zájmu“ hlídá ochranka, -nejspíš ABL, neblaze proslulá nejen politickým angažmá svého dosavadního šéfa Víta Bárty a podílem na „hlídkách“ Věcí veřejných, ale také tvrdostí vůči bezdomovcům tam, kde si ji městské části najaly na pořádkové služby. Problém se tím sice nevyřeší, ale je to snazší než prevence bezdomovectví investicemi do sociální práce a sociálního bydlení. Lépe se přitom pózuje v médiích a soupeří o hlasy s těmi, kdo hlásají „nulovou toleranci“ vůči lidem na okraji společnosti. A také se přitom snáz posílají peníze z veřejných rozpočtů na ty správné účty.