Stát odškodnil oběť policejního násilí

Přinášíme první a zároveň pozitivní zprávu v tomto roce. Náš klient, s kterým policisté nelidsky zacházeli na policejní cele, dostal od státu zadostiučinění ve výši požadovaných 100.000 Kč a přes 5.000 Kč za utrpěnou škodu na zdraví. Muž uspěl se svou stížností na policejní brutalitu a následné nevyšetření jeho trestního oznámení u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který poprvé odsoudil Českou republiku za špatné zacházení ze strany policie.

Odškodnění muž obdržel na základě dohody o narovnání s Ministerstvem vnitra. Jedná se o jeden z mála případů, kdy se oběť nepřiměřeného a brutálního jednání policistů a následné nečinnosti státu domohla odškodnění. Klienta nejprve zastupovala Liga lidských práv, později jeho zastoupení převzal advokát David Netušil skrze Pro bono centrum.

Více informací o případu naleznete zde.

Oběti mají dle Ligy lidských práv šanci na účinnější vyšetřování

Obětem trestných činů a nezákonného zacházení ze strany státní moci podle Ligy lidských práv svitla naděje na důslednější objasnění jejich případů. Vyplývá to prý z nedávného usnesení Ústavního soudu (ÚS). Ztotožnil se v něm s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle které má oběť právo na efektivní a všestranné vyšetřování. Dosavadní postoj české justice byl jiný, řekla dnes ČTK advokátka a právní ředitelka ligy Zuzana Candigliota.

(Pokračování textu…)

Žena chce po státu odškodnění za to, že ji soud poslal do psychiatrické léčebny

Květoslava Šamajová z Prahy chce po státu odškodnění za to, že ji soud loni poslal do Bohnic. V léčebně strávila více než půl roku kvůli tomu, že napsala na svůj blog pomluvu. Neobvyklý případ míří k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Důchodkyně totiž neuspěla u Ústavního soudu, který její stížnost odmítl. Přesto bylo podle něj nařízení ochranného léčení sporné.

(Pokračování textu…)

Evropští soudci mají řadu otázek k domácím porodům v Česku. Stát tvrdí, že je to jeho věc.

Dnešní projednávání stížnosti dvou českých rodiček u Evropského soudu pro lidská práva ukázalo zájem soudců o situaci v Česku. Podle očekávání nešlo o formální jednání – soudci kladli řadu doplňujících otázek, zejména vládě. Předmětem stížnosti je přístup státu k domácím porodům, které se snaží omezit tím, že u nich zabraňuje poskytování péče porodními asistentkami. Rozhodnutí ve věci lze očekávat v řádu týdnů nebo měsíců.

Soudci požádali vládu o komentář k rozhodnutí Ústavního soudu ve věci kriminalizované porodní asistentky Ivany Königsmarkové a k jeho závěru, že rodičům je nutné nechat určitou míru rozhodování a že součástí přijatelného rizika je i porod mimo nemocnici. Dále chtěli znát procenta případů, kdy dochází k nepředvídatelným komplikacím. Zeptali se také na to, proč vláda rovnou nezakáže domácí porody jako takové, když je považuje za nebezpečné.

Vláda argumentovala například tím, že asistovaný porod v domácím prostředí nechce povolit, neboť jí to neumožňují další mezinárodní závazky. „Tuto argumentaci odmítáme, neboť pak by své mezinárodní závazky porušovaly země jako Německo, Rakousko či Velká Británie. V těchto zemích se pro plánovaný porod doma rozhodne jedno až tři procenta žen,“ říká právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Právo žen je podle ní porušováno jednak tím, že porodní asistentky jsou odstrašovány od poskytování péče u porodů doma, ale také chybějící právní úpravou, která by je umožnila.

Souboj statistik

Dalšími argumenty vlády byly zejména statistiky dokládající špičkové výsledky české porodnické péče založené na porodech výhradně v nemocnicích. Dále zástupci státu upozornili, že je věc státu si regulovat zdravotnictví a rozsah přípustné péče podle svého a soud by do této oblasti neměl zasahovat.

Zástupci stěžovatelek, advokáti Richard Hořejší a David Zahumenský s pomocí biostatističky Markéty Pavlíkové, zase poukázali na jiné statistiky a výzkumy, které potvrzují, že porod v domácnosti je srovnatelně bezpečný s porodem v nemocnici. Upozornili také na praxi v západních státech, kde je porod doma dostupnou variantou a výsledky péče jsou rovněž na vynikající úrovni.

Další informace poskytnou:

Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043

Adéla Hořejší, právní zástupkyně jedné ze stěžovatelek, tel. 776 696 656

 

Videozáznam z dnešního jednání naleznete zde.

Podrobnosti k případu naleznete zde.