Čtvrtek, 19. prosince 2013Tiskové zprávy
Liga lidských práv reaguje na tendenční sdělení ministerstva ohledně vedení porodu porodní asistentkou v nemocnici a tzv. ambulantního porodu. Ministerstvo vydává obě možnosti za „novinky“ a „kompromis“, přitom jde o již dnes existující možnosti a práva žen, která jsou ovšem běžně v nemocnicích porušována.
„Ministerské novinky v porodnictví jsou zástěrkou, jak zakonzervovat či dokonce zhoršit současný nevyhovující stav, který odporuje jak doporučením Světové zdravotnické organizace, tak i svobodě a právům žen a dětí,“ kritizuje ministerstvo právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Podle ní je ministerstvo ovládáno lékaři, kteří lobují za udržení svého mocenského postavení, finančních zájmů a za omezování pravomocí porodních asistentek.
K porodu s porodní asistentkou
Dosud žádný právní předpis nebránil vedení porodu porodní asistentkou, a to ani v nemocnici ani mimo ni. Naopak již při vstupu do Evropské unie jsme sladili naši úpravu s evropskou, která upravuje kompetenci porodních asistentek samostatně a bez dohledu a indikace lékaře vést spontánní porody, rozpoznat patologii či vyšetřit novorozence.
Především v moravských porodnicích je již po delší dobu běžnou praxí, že normální porod vede porodní asistentka, která přivolá lékaře v případě komplikací. Kromě toho má každá žena ze zákona o zdravotních službách právo odmítnout nabízenou péči nebo její část (např. odmítnout péči lékaře u porodu a trvat pouze na péči porodní asistentky). Stejně tak má žena právo si vzít do porodnice jako doprovod soukromou porodní asistentku, ke které má důvěru, nebo jinou zvolenou osobu.
Ministerstvo naopak nepřijatelně zavádí možnost porodu s porodní asistentkou, pouze pokud to schválí ošetřující porodník, který provede vstupní vyšetření. Zabraňuje tedy ženám, aby mohly rodit od počátku s porodní asistentkou, jak je to běžné v řadě zemí Západní Evropy.
Vnucuje jim bez jejich informovaného souhlasu podrobení se lékařské péči, která není nutná. Přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) „jsou porodní asistentky nejvhodnějšími poskytovateli primární zdravotní péče při normálním porodu“ a přínos porodních asistentek je v tom, že „se snaží o uchování normality a zabránění nepotřebným intervencím“. WHO upozorňuje, že lékaři na rozdíl od porodních asistentek mají tendenci více zasahovat do porodu.
Shrnutí: Nyní má žena právo na porod jen s porodní asistentkou, což je běžná praxe v řadě nemocnic. Návrh ministerstva představuje „povinné“ vyšetření každé rodičky lékařem a patrně i podrobení se lékařské péči, pokud ji nebude chtít předat do péče porodní asistentky. Návrh je v rozporu s právem ženy na svobodný a informovaný souhlas a nemá oporu v zákoně.
Ambulantní porod
Ambulantní porod neboli odchod ženy s dítětem po porodu domů také není žádnou novinkou. Podle zákona mohou lékaři bránit propuštění dítěte pouze v případě jeho přímého ohrožení a při nutnosti neodkladné péče. To znamená, že u zdravého novorozence neexistuje zákonný důvod pro vynucování si jeho několikadenní hospitalizace. V současné době některé nemocnice ambulantní porod umožňují, ovšem velmi často se současným zastrašováním rodičů, hlášením na sociální odbor pro zanedbání péče nebo svévolným kladením si podmínek jako sdělení jména zvoleného pediatra. Některé nemocnice se ovšem matkám v odchodu snaží nezákonně bránit zcela s tím, že ambulantní porod „není možný“.
„Zavádění“ ambulantního porodu ministerstvem není projevem respektu k právům žen a dětí, ale reakcí na právě probíhající řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věci Hanzelkovi proti České republice (č. stížnosti 43643/10). Jde o případ, kdy bylo bezdůvodně a hrubým způsobem zasaženo do soukromí rodiny tím, že žena se zdravým dítětem byla přinucena vrátit se po svém předčasném odchodu do porodnice za asistence policie. Stěžovatelka paní Nolčová, dříve Hanzelková, má jasno, proč podala stížnost: „Rodiče mají mít svobodnou volbu, každému vyhovuje něco jiného. V České republice ale za rodiče chce někdo rozhodovat, kvůli penězům. Změna je nutná.“ Případ ve spolupráci s Ligou zastupuje advokátka Radka Korbelová Dohnalová.
Liga nový metodický návod pro předčasné propouštění novorozenců připomínkovala a upozornila na jeho zjevnou jednostrannost. Návod vypracovaný lékaři bez zapojení porodních asistentek trpí dvěma zásadními nedostatky. Jednak se snaží nepravdivě navozovat dojem, že nemocniční péče je bezpečnější a lepší pro dítě. Přitom podle WHO nezávisí kvalita poporodní péče na délce pobytu v nemocnici a u zdravé matky a zdravého dítěte je vhodnější péče v domácím prostředí.
Druhým problémem je chybějící poučení rodičů o zajištění návazné péče a jejich právu na hrazené návštěvy porodní asistentky i pediatra v domácnosti. Již nyní existuje možnost následné domácí péče, o které ovšem nejsou rodiče informováni a pro nemocnice je snadnější na ně vyvíjet nátlak, aby se matka s dítětem raději podrobila rutinní hospitalizaci. Není tedy pravda, jak tvrdí ministerstvo, že by se matka s dítětem při předčasném propuštění nacházely ve vakuu.
Shrnutí: Dřívějšímu odchodu matky se zdravým dítětem po porodu z nemocnice dnes žádná zákonná překážka nebrání. Nový metodický návod by byl přínosem, pokud by pravdivě informoval rodiče o výhodách i rizicích nemocniční i domácí péče a o všech možnostech navazující domácí péče včetně péče porodní asistentky, což by umožnilo svobodné a informované rozhodnutí rodičů.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel.: 607 005 043
Čtvrtek, 12. prosince 2013Tiskové zprávy
Úkolem policie při blokádě v Národním parku Šumava před dvěma lety bylo nejprve posoudit zákonnost těžby. Pokud nezjistila, že kácení bylo v souladu se zákonem, měla poskytnout účastníkům blokády ochranu a zastavit jejich ohrožování a nikoliv proti nim zasahovat. K takovému závěru včera dospěl Krajský soud v Plzni, který dal za pravdu žalobci, přírodovědci Mojmíru Vlašínovi.
Podle soudce měla policie vyhodnotit při respektování uvedeného principu, že šlo o shromáždění. V případě, že pak docházelo k ohrožení života a zdraví účastníků, měla posoudit, zda to, co narušuje jejich bezpečí, je zákonnou činností. Soudce naznačil, že nebylo nic složitého zjistit, že kácení nebylo řádně povoleno – stačilo nahlédnout do příslušného zákona.
„Policie selhala v tom, že opakovaná upozornění účastníků blokády na nezákonnost těžby i jejich trestní oznámení ignorovala a chránila nezákonnou těžbu,“ uvádí k případu právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která žalobce na jednání zastupovala. Ministerstvo životního prostředí následně uložilo Správě Národního parku za škodlivé zásahy a zakázané činnosti v parku pokutu ve výši 250.000 Kč.
Poučení pro policii
Předseda senátu Alexandr Krysl své ústní odůvodnění rozsudku postavil na judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, která vychází z principu bezformálnosti shromáždění. To znamená, že pro posouzení, zda šlo o shromáždění, není důležitá forma, ale její smysl a časová a místní souvislost. V tomto případě forma shromáždění právě časově i místně reagovala na těžbu.
„Při zásazích proti pokojné demonstraci mě policisté zklamali svoji neprofesionalitou. Přesto, že jsem je opakovaně do protokolu upozorňoval, že kácení je ilegální, nebrali na to ohled. To, že se policisté neumí za svoji chybu omluvit, svědčí o tom, že nic nepochopili,“ řekl k rozsudku žalobce Mojmír Vlašín.
Soudce uvedl, že rozsudek je i poučením pro policii, jak se chovat v podobné situaci příště, neboť v této oblasti zatím není dost české judikatury. Policie nejspíš proti rozsudku podá kasační stížnost, takže jej bude znovu přezkoumávat Nejvyšší správní soud. Soud vyhotoví písemný rozsudek do měsíce a jeho doručením účastníkům nabude právní moci.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a zástupkyně žalobce, tel. 607 005 043
Mojmír Vlašín, žalobce, tel. 602 404 285
Vratislav Vozník, mluvčí blokády, tel: 732719699
Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem – praktický manuál Ligy lidských práv určený široké veřejnosti. Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policie. Manuál je k dispozici ke stažení zde.
Tématu lidských práv a policie se věnujeme také v EXTRA Ligových novinách a na webu ferovapolicie.cz.
Úterý, 17. září 2013Tiskové zprávy
Se začátkem školního roku spouští Liga lidských práv webový portál www.mapaferovychskol.cz, který podporuje otevřenost škol ke společnému vzdělávání všech děti. Učitelé a vedení běžných základních škol se na webu mohou podělit o své zkušenosti se vzděláváním zdravotně či sociálně znevýhodněných žáků, kteří mají to štěstí a navštěvují školu společně s ostatními dětmi z jejich okolí.
To, že společné vzdělávání všech dětí bez ohledu na jejich fyzické dispozice, intelektové předpoklady nebo etnickou příslušnost je možné, dokazuje Ligou udělovaný certifikát kvality „Férová škola“, který získalo už 23 škol. „Z naší práce víme, že vhodné podmínky pro vzdělávání znevýhodněných žáků v kolektivu běžných tříd vytváří především nadšení a vnímaví učitelé spolu s vedením škol. Férových škol s certifikátem je zatím 23. My ale věříme, že běžných škol, které vzdělávají alespoň jednoho žáka se sociálním či zdravotním znevýhodněním je v Česku určitě mnohem víc,“ uvedla pedagožka Ligy lidských práv Katarína Krahulová. Vyzývá proto k zapojení do projektu zástupce dalších škol, které se nebojí odlišnosti.
Předávání zkušeností
V České republice dlouhodobě chybí systémová a ekonomická podpora škol, které se vydaly cestou otevřenosti vůči všem dětem. Školy to v dnešní době nemají z důvodu citelné absence zdrojů jednoduché, a proto si zaslouží dostat prostor pro prezentaci velkých i malých úspěchů, kterých se jim daří i přes stávající podmínky dosahovat. Právě za tímto účelem byl spuštěn webový portál www.mapaferovychskol.cz, který současně slouží ke vzájemné podpoře a možnostem sdílení, výměny a předávání zkušeností mezi jednotlivými školami. Příklady dobré praxe pak mohou inspirovat ostatní učitele a pomoci jim překonat obavy a překážky spojené se začleňováním znevýhodněných dětí do výuky a života běžných základních škol.
Nutnost změny
Českému školství se dlouhodobě nedaří reagovat na výzvy, které před něj klade současná společenská situace plná změn a nedorozumění. V důsledku toho dochází k jejich systematickému uzavírání vůči příslušníkům různých minoritních skupin narušujících homogenitu školních kolektivů, které však ani zdaleka neodpovídají skutečnému složení populace.Možnosti řešení jsou ve změně forem a metod výuky s důrazem kladeným na individuální přístup, který vychází z konkrétních potřeb každého jedince a snaží se rozvíjet jeho maximální potenciál. „O podporu společného vzdělávání všech dětí usilujeme z důvodů prospěšnosti nejenom pro děti s postižením či znevýhodněním, ale také pro jejich zdravé spolužáky s dobrým sociálním zázemím a v celkovém důsledku pro celou společnost“, dodává koordinátor projektu Marek Zemský.
Bližší informace poskytnou
Marek Zemský, koordinátor projektu Mapa férových škol, mzemsky@llp.cz, tel. 777 621 227
Katarína Krahulová, pedagog Ligy lidských práv, kkrahulova@llp.cz, tel. 731 455 789
Čtvrtek, 12. září 2013Tiskové zprávy
Místopředseda Krajského soudu v Brně Pavel Bachratý doporučil soudcům, aby zakazovali pořizování zvukových záznamů ze soudních jednání. Takový postup je podle Ligy lidských práv v rozporu se zákonem, ústavními principy veřejnosti a transparentnosti soudního řízení, ale i s ustálenou soudní praxí. Advokát spolupracující s Ligou proto podal na postup soudu stížnost k ministerstvu spravedlnosti.
Se zákazem pořizování nahrávek se setkal pro bono advokát Mgr. Robert Cholenský, Ph.D. U soudu zastupoval muže s duševním onemocněním, který se přel s léčebnou za ponižující zacházení. Kvůli zákazu pořizování nahrávek podal na soudkyni Dagmar Bastlovou stížnost. Soud ji ale smetl ze stolu pro nepřípustnost. Vedení soudu argumentovalo údajným zneužitím nahrávek v minulosti osobami z řad veřejnosti, které Bachratý označil za „samozvané aktivisty či strážce zákonnosti“.
Podle zákona má přitom účastník řízení, advokát nebo veřejnost na pořizování nahrávek právo. Soudce může tuto možnost vyloučit jen tehdy, pokud by to narušovalo průběh a důstojnost jednání. Krajský soud tvrdí, že zákazem chrání soukromí účastníků řízení, ale nemá ke svému jednání žádnou oporu v zákoně. Navíc v případě klienta Ligy nemohlo být žádné soukromí psychiatrické léčebny dotčeno.
„Nahrávání jednání má sloužit k ochraně klienta, neboť pokud soudce nesprávně protokoluje výpovědi svědků nebo má nevhodné komentáře, má advokát důkaz, co skutečně u soudu zaznělo,“ vysvětluje právní ředitelka Ligy Zuzana Candigliota. K nesrovnalostem v protokolu z jednání v tomto případě skutečně došlo. Podle právničky je postup soudu svévolný a hrubým způsobem narušuje důvěru veřejnosti v soudnictví.
Advokát Cholenský proto podal na postup soudu stížnost k Ministerstvu spravedlnosti. Zapravdu mu dal i odbor vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory, podle kterého soud zákazem nepřiměřeně zasahuje do práv účastníků řízení a postupuje „zřetelně mimo svou pravomoc“.
Bližší informace poskytnou:
Mgr. Robert Cholenský, Ph.D., advokát, tel. 608 967 423
Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043
Česká advokátní komora, kontakt viz stanovisko níže.
Odkazy:
Stížnost na soudkyni
Odpověď místopředsedy Krajského soudu v Brně
Stížnost k Ministerstvu spravedlnosti
Stanovisko odboru vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory
Úterý, 10. září 2013Tiskové zprávy
Dnešní projednávání stížnosti dvou českých rodiček u Evropského soudu pro lidská práva ukázalo zájem soudců o situaci v Česku. Podle očekávání nešlo o formální jednání – soudci kladli řadu doplňujících otázek, zejména vládě. Předmětem stížnosti je přístup státu k domácím porodům, které se snaží omezit tím, že u nich zabraňuje poskytování péče porodními asistentkami. Rozhodnutí ve věci lze očekávat v řádu týdnů nebo měsíců.
Soudci požádali vládu o komentář k rozhodnutí Ústavního soudu ve věci kriminalizované porodní asistentky Ivany Königsmarkové a k jeho závěru, že rodičům je nutné nechat určitou míru rozhodování a že součástí přijatelného rizika je i porod mimo nemocnici. Dále chtěli znát procenta případů, kdy dochází k nepředvídatelným komplikacím. Zeptali se také na to, proč vláda rovnou nezakáže domácí porody jako takové, když je považuje za nebezpečné.
Vláda argumentovala například tím, že asistovaný porod v domácím prostředí nechce povolit, neboť jí to neumožňují další mezinárodní závazky. „Tuto argumentaci odmítáme, neboť pak by své mezinárodní závazky porušovaly země jako Německo, Rakousko či Velká Británie. V těchto zemích se pro plánovaný porod doma rozhodne jedno až tři procenta žen,“ říká právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Právo žen je podle ní porušováno jednak tím, že porodní asistentky jsou odstrašovány od poskytování péče u porodů doma, ale také chybějící právní úpravou, která by je umožnila.
Souboj statistik
Dalšími argumenty vlády byly zejména statistiky dokládající špičkové výsledky české porodnické péče založené na porodech výhradně v nemocnicích. Dále zástupci státu upozornili, že je věc státu si regulovat zdravotnictví a rozsah přípustné péče podle svého a soud by do této oblasti neměl zasahovat.
Zástupci stěžovatelek, advokáti Richard Hořejší a David Zahumenský s pomocí biostatističky Markéty Pavlíkové, zase poukázali na jiné statistiky a výzkumy, které potvrzují, že porod v domácnosti je srovnatelně bezpečný s porodem v nemocnici. Upozornili také na praxi v západních státech, kde je porod doma dostupnou variantou a výsledky péče jsou rovněž na vynikající úrovni.
Další informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043
Adéla Hořejší, právní zástupkyně jedné ze stěžovatelek, tel. 776 696 656
Videozáznam z dnešního jednání naleznete zde.
Podrobnosti k případu naleznete zde.
Středa, 28. srpna 2013Tiskové zprávy
Ústavní soud na dnešním veřejném ústním jednání vyhověl ústavní stížnosti porodní asistentky Ivany Königsmarkové, která byla odsouzena za údajné pochybení u plánovaného domácího porodu. Případ další stíhané porodní asistentky Zuzany Štromerové přitom ukazuje, že trestní represe již není reakcí na údajné pochybení jedné porodní asistentky, ale systémové tažení proti samostatným porodním asistentkám propagujícím přirozené porody.
Soudci Ústavního soudu shledali porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces a porušení principů trestního práva. Obecné soudy nekriticky přijaly závěry znaleckých posudků lékařů, kteří vznášeli nepřiměřené nároky pro vedení porodu v domácnosti, které prakticky vedení těchto porodů vylučují. Soudci naznačili, že v daném případě nebylo jednoznačně prokázáno, že stěžovatelka spáchala trestný čin.
V případě další odsouzené porodní asistentky Zuzany Štromerové nešlo o plánovaný porod doma, ale o akutní péči u překotného porodu rodičky, kterou měla původně doprovodit k porodu do nemocnice. Porod skončil narozením již mrtvého dítěte. Podle soudu pochybila tím, že v předporodním období komunikovala s klientkou po telefonu a spoléhala na její subjektivní sdělení ohledně zdravotního stavu, aniž by ji vyšetřila a doporučila jí odjezd do nemocnice. Podle oficiálních statistik (ÚZIS) podobně před porodem v 39. týdnu těhotenství z neznámých příčin zemře asi 25 dětí ročně, vše při porodech v nemocnicích.
Případy obou porodních asistentek mají společné rysy, zejména:
1) hledání viníka za porod v domácím prostředí s nepříznivým výsledkem za každou cenu, přestože k těmto tragédiím dochází přes všechno vybavení i v porodnicích a ze zahraničních studií vyplývá srovnatelný výskyt komplikací doma i v nemocnici, kterým nelze zabránit a které statisticky v určitém promile případů nastávají;
2) popření práva na spravedlivý proces – založení dokazování výhradně na názorech lékařů – odpůrců domácích porodů a „konkurentů“ porodních asistentek, odmítnutí důkazů obhajoby a nevypořádaní se s nimi, především odmítnutí odborných vyjádření jiných porodních asistentek, jejích profesních organizací a zahraničních odborných standardů pro vedení porodu doma;
3) nezohlednění faktu, že volba porodu doma a rozhodnutí neodjet do porodnice je právem rodičky, které neučinila porodní asistentka, jež naopak poskytnutím péče snižuje rizika této volby.
„Z vyjádření zahraničních porodních asistentek vyplývá, že telefonické konzultace jsou běžnou součástí péče a pokud nic nenasvědčuje komplikacím nebo rozběhlému porodu, není vyšetření rodičky nutné. I čeští lékaři běžně poskytují konzultace po telefonu a nejsou za to kriminalizováni. V případě porodních asistentek se používá jiný metr – objektivní odpovědnost za nepříznivý výsledek porodu bez ohledu na zavinění,“ komentuje případ právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Kromě trestního stíhání zastrašuje stát soukromé porodní asistentky likvidačními pokutami, pokud by chtěly poskytovat péči u porodů mimo zdravotnické zařízení. Za odpírání péče ženám a dětem u porodu doma se bude Česká republika v září zodpovídat před Evropským soudem pro lidská práva.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel.: 607 005 043
Poznámky:
Shrnutí zahraničních studií ohledně péče porodních asistentek a porodů doma naleznete zde.
Rozsudek Městského soudu v Praze ve věci Zuzany Štromerové a její dovolání k Nejvyššímu soudu.
Zahraniční odborná vyjádření porodních asistentek a jejích profesních organizací ke správnosti postupu Zuzany Štromerové naleznete v zde:
https://llp.cz/wp-content/uploads/Shrnuti-zahranicnich-studii-Pavlikova.pdf
https://llp.cz/wp-content/uploads/Preklady_zahranicnich_odbornych_vyjadreni.pdf
