Úterý, 8. října 2024Aktuality, Nedobrovolné sterilizace, Tiskové zprávy
Liga lidských práv představila nová data a zdůraznila přetrvávající nedostatky týkající se procesu odškodnění obětí nedobrovolných sterilizací. Vyzývá vládu k předložení návrhu k prodloužení účinnosti zákona o odškodnění.
Praha, 8. října 2024 – Na tiskové konferenci v prostorách Britské ambasády právnička LLP Sandra Pašková, členka Výboru proti mučení, nelidskému a krutému zacházení, který sdílí obavy popsané Veřejným ochráncem práv uvedla: „Výbor se rozhodl doporučit vládě prodloužení zákonné lhůty pro uplatnění nároku na odškodnění minimálně o jeden rok. S ohledem na rozsah problému je tento krok zcela oprávněný a legislativně proveditelný.“
Elena Gorolová, aktivistka, oběť nedobrovolné sterilizace, která se za práva žen zasazuje již více než 18 let, zdůraznila: “Ženy jsou z chování ministerstva nešťastné, potřebují odpovědi na jejich otázky a hlavně potřebují rozhodnutí včas. Mnoho z nich je nemocných a část již zemřela.”
Právnička a psycholožka Jana Řepová z Ligy lidských práv představila případ klientky, která čekala na první rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví dlouhých 554 dní. Přestože nakonec uspěla, mnoho dalších žen musí podávat rozklad nebo žalobu kvůli zamítnutým žádostem a lhůty jsou ještě delší. Nejdéle čeká na finální rozhodnutí naše klietka 874 dnů. Ženy mnohdy potřebují psychickou podporu v tomto náročném procesu” uvedla Řepová.
Podle aktuálních údajů bylo k 19. září 2024 podáno téměř 2000 žádostí, což výrazně předčilo očekávání. Přetížené ministerstvo zdravotnictví však nestíhá žádosti zpracovávat v zákonných lhůtách. To negativně dopadá na ženy, které často čekají více než rok, přičemž některé z nich jsou ve špatném zdravotním stavu a nemusí se odškodnění dožít. Bohužel i některé naše klientky se odškodnění nedočkaly. Tento osud může potkat i jinou naši klientku, která je onkologickou pacientkou a stále čeká na finální rozhodnutí”, dodala Řepová.
Ministerstvo zdravotnictví také nadále staví své rozhodování převážně na zdravotnické dokumentaci, která však byla v mnoha případech nezákonně skartována nebo zničena. Tento přístup odporuje rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který zdůraznil, že v případě nedostupné dokumentace mají být brány v úvahu i jiné důkazy, jako například svědecké výpovědi.
Ani ženy, které mají kompletní zdravotnickou dokumentaci, však nemají vyhráno, jak dokládá příběh jiné klientky LLP. Ta byla úspěšná až u městského soudu. Tato žena měla ve zdravotnické dokumentaci pouze obecný souhlas s operací. Podle platných právních předpisů v té době však informovaný souhlas se sterilizací musel obsahovat písemné poučení o tom, co sterilizace znamená, zejména pak to, že je to zákrok nevratný. I přesto, že si je této skutečnosti ministerstvo vědomo, napadlo rozhodnutí u vyššího soudu. Žena si tudíž není dodnes jistá, jestli si vyplacené odškodnění bude moci ponechat.
Sandra Pašková, právnička a spoluautorka zákona o odškodnění obětí uvedla, že Ministerstvo zdravotnictví není pouze pod kritikou nevládního sektoru. Opakovaně je podrobeno kritice ze strany Veřejného ochránce práv. “Liga lidských práv se plně ztotožňuje s návrhy veřejného ochránce práv, které navrhuje vládě k uložení ministrovi”, potvrdila Pašková. Jako členka Výboru proti proti mučení a nelidskému zacházení Rady vlády pro lidská práva také ráda uvedla, že Výbor dospěl ke zcela zásadnímu rozhodnutí a sice doporučit vládě navrhnout prodloužení alespoň o 1 rok zákonné lhůty pro uplatnění nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky. Jakkoli byl tento krok ze strany Ministra zdravotnictví na jaře odmítán, ve světle nové judikatury zejména Nejvyššího správního soudu se jeví jako opodstatněný krok a je zvládnutelný v režimu legislativní nouze.
Zástupkyně romské menšiny, Lucie Fuková, zároveň vyzvala k zahájení dialogu a spolupráci mezi vládními institucemi a postiženými ženami, aby se předešlo dalšímu zpoždění a zvýšila se transparentnost celého procesu.
Omezená data představená na tiskové konferenci. Kompletní data nemohla být prezentována z důvodu neochoty Ministerstva zdravotnictví poskytnout informace na základě zákona o svobodném přístupu informacím v zákonné lhůtě. Požádáno bylo v dubnu tohoto roku.
Ministerstvo zdravotnictví k 19. 9. 2024 eviduje 1971 žádostí. Z toho bylo 1381 žádostí vyřízeno, 656 žádostem vyhověno, v 229 případech řízení zastaveno a 496 žádostí bylo zamítnuto.
Analyzováno celkem 581 rozhodnutí, která si vyžádala a uhradila organizace Romea.
285 rozhodnuto kladně
130 zamítnuto
166 zastaveno
Průměrná délka řízení:
- o žádosti: 136 dnů – u klientek LLP 240 dnů
- o rozkladu u klientek LLP: 154 dnů
- řízení včetně soudního procesu LLP: 714 dnů
Nejdéle trvající řízení:
- o žádosti: 554 dnů
- o rozkladu: 311 dnů
- řízení před MZ: 874 dnů (žádost – rozklad – vráceno k novému rozhodnutí – opět rozklad)
Dokazování:
- z 285 kladných rozhodnutí, byly úspěšné pouze 4 ženy, které neměly zdravotnickou dokumentaci, přitom 2 z nich přitom měly alespoň malou část.
Nemocnice s největším počtem zákroků, kde bylo odškodnění přiznáno:
- Most (podáno 84 žádostí, z toho úspěšných 80)
Ze zastavených řízení bylo 23 žádostí, které se týkaly sterilizací provedených po 31. 3. 2012.
„Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů“.
V případě zájmu o bližší informace kontaktujte:
V případě zájmu o bližší informace kontaktujte:
Jana Řepová, právnička a psycholožka LLP, e-mail: jana.repova@llp.cz
Sandra Pašková, právnička LLP, tel.: 733 524 316
English version:
Press Release: The League of Human Rights Presents New Data and Highlights Ongoing Shortcomings in the Compensation Process for Victims of Forced Sterilization, Urges Government to Extend the Compensation Law
Prague, 8th October 2024 – At a press conference hosted at the British Embassy, Sandra Pašková, lawyer from the League of Human Rights (LLP) and member of the Committee Against Torture, shared the committee’s concerns about the compensation process, echoing the sentiments of the Public Defender of Rights. She stated, “The committee has recommended that the government extend the legal deadline for claiming compensation by at least one year. Given the scope of the problem, this is a fully justified and legislatively feasible step.”
Elena Gorolová, activist and victim of forced sterilization, who has been advocating for women’s rights for over 18 years, emphasized, “Women are distressed by the ministry’s actions. They need answers and, more importantly, timely decisions. Many are ill, and some have already passed away.”
Jana Řepová, lawyer and psychologist from LLP, presented a case where a client waited 554 days for the Ministry of Health to make its first decision. While she eventually succeeded, many other women must file appeals or lawsuits after their claims are denied, facing even longer waits. “Our longest-standing case has been pending for 874 days,” Řepová noted. “Many women require psychological support through this challenging process.”
As of 19th September 2024, the Ministry of Health has received nearly 2,000 applications for compensation, far exceeding expectations. However, the ministry is struggling to process the claims within the legal timeframes. This has a severe impact on the women, many of whom wait over a year for a decision, with some in poor health, risking not living long enough to see their compensation. Sadly, some of our clients have already passed away without receiving compensation.
Additionally, the Ministry of Health continues to rely on medical records, many of which were unlawfully destroyed. This contradicts rulings from the Supreme Administrative Court, which has emphasized that alternative evidence, such as witness statements, should be considered when documentation is unavailable. Even women with complete medical documentation are not guaranteed success. One LLP client won her case in court after her medical record contained only a vague consent for surgery, lacking the required detailed explanation about the irreversible nature of sterilization.
Sandra Pašková, co-author of the compensation law, pointed out that the Ministry of Health has been repeatedly criticized, not only by NGOs but also by the Public Defender of Rights. “The League of Human Rights fully supports the Defender’s recommendations to the government,” she confirmed. Pašková, a member of the Committee Against Torture, noted that the committee has reached a crucial decision to recommend that the government extend the deadline for compensation claims by at least one year.
Lucie Fuková, government commissioner for the Roma minority, called for dialogue and collaboration between government institutions and affected women to avoid further delays and increase the transparency of the process.
Despite the limited data presented at the press conference, complete figures were unavailable due to the Ministry of Health’s failure to provide the requested information under the Freedom of Information Act. The request was submitted in April of this year.
As of 19th September 2024, the Ministry of Health had received 1,971 applications, of which 1,381 were processed. Of those, 656 were approved, 229 were halted, and 496 were denied.
The League of Human Rights, along with the Roma organization, analyzed 581 decisions:
- 285 approved
- 130 denied
- 166 halted
Average case processing times:
- Request: 136 days (240 days for LLP clients)
- Appeal: 154 days for LLP clients
- Judicial process for LLP clients: 714 days
Longest case processing times:
- Initial decision: 554 days
- Appeal: 311 days
- Full case before the Ministry: 874 days
The League’s analysis also revealed that only four women without medical records successfully obtained compensation, with two having partial records.
Hospitals with the highest number of successful claims:
- Most (84 applications filed, 80 successful)
23 halted cases involved sterilizations performed after 31st March 2012, making them ineligible under the compensation law.
This project was funded by the Office of the Government of the Czech Republic. The project’s outcomes do not reflect the views of the Office of the Government, and the office is not responsible for the use of the information provided.
For more information, please contact:
Jana Řepová, Lawyer and Psychologist, LLP: jana.repova@llp.cz
Sandra Pašková, Layer LLP, tel.: 733 524 316
Úterý, 3. září 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Průlomové rozhodnutí Ústavního soudu otevírá nové možnosti pro porodní asistentky a jejich klientky. Ústavní soud rozhodl, že porodní asistentky mohou vést domácí porody, aniž by se však jednalo o zdravotní péči v právním smyslu. Toto rozhodnutí přináší zásadní změnu pro ženy, které se rozhodnou rodit doma, a pro porodní asistentky, které jim při tomto rozhodnutí mohou odborně asistovat.
Právní úprava domácích porodů
Ústavní soud se ve svém rozhodnutí zabýval stížností porodní asistentky a její potenciální klientky, které usilovaly o rozšíření oprávnění porodních asistentek vést domácí porody. Ačkoliv stížnost zamítl, soud se rozhodl pro nový výklad právních předpisů. Soud ve svém nálezu uvedl, že dosavadní právní výklad, který umožňoval ženám rodit doma, ale o samotě nebo za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka*ice, vedl k absurdním důsledkům. Ústavní soud také kritizoval stávající právní úpravu činnosti porodních asistentek jako „velmi spletitou až nepřehlednou“ a apeloval na státní orgány, aby reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a reprodukčních práv.
Podle Ligy lidských práv je třeba usilovat o právní i praktické uznání kompetencí porodních asistentek jako vysokoškolsky vzdělaných zdravotnic.
Vyjádření advokátky Zuzany Candiglioty
Advokátka Zuzana Candigliota, spolupracující advokátka Ligy lidských práv, která v případu zastupovala stěžovatelky, komentovala rozhodnutí následovně:
„Rozhodnutí Ústavního soudu lze jistě považovat za kreativní a překvapivé. Péče porodní asistentky při porodu, ať už probíhá kdekoliv, je nepochybně fakticky zdravotní péčí. Jde o oblast zdravotní péče, která je v zahraničí i důkladně prozkoumaná vědeckými studiemi. Jejich závěr je, že u ženy s nízkým rizikem je porod doma za asistence porodní asistentky bezpečnou volbou pro matku i dítě.“
Candigliota dále uvedla, že ačkoliv nový výklad nepovažuje domácí porody za regulovanou zdravotní péči, tento výklad je prospěšný jak pro ženy, které poptávají odbornou pomoc při domácím porodu, tak pro porodní asistentky. „Výklad Ústavního soudu ženám a porodním asistentkám umožní se domluvit na asistenci při porodu doma svobodně, transparentně a bez hrozby sankcí,“ dodala.
Význam rozhodnutí
Toto rozhodnutí má významný dopad na praxi porodních asistentek v České republice a přináší větší svobodu a právní jistotu pro ženy, které se rozhodnou pro domácí porod. Porodní asistentky nyní mohou své služby nabízet transparentně, aniž by se obávaly sankce, a ženy mají možnost si zvolit odbornou péči při porodu.
Liga lidských práv a spolupracující advokátka Zuzana Candigliota, která zastupovala stěžovatelky, by chtěly poděkovat všem, kdo se účastnili tohoto případu a úsilí, aby porodní asistentky mohly legálně asistovat u domácích porodů a aby ženy mohly tuto službu využívat:
- stěžovatelkám porodní asistentce Johance Kubaňové a Petře Langové a také dalším ženám, které se účastnily předchozího řízení jako osoby zúčastněné a zájemkyně o péči porodní asistentky,
- advokátům Adéle a Richardovi Hořejším a jejich klientce porodní asistentce L. K., kteří se připojili do řízení před Ústavním soudem se svým vyjádřením tzv. amicus curiae brief s detailním rozborem vadné právní úpravy a praxe,
- Unii porodních asistentek, která se rovněž připojila do řízení se svým podrobným vyjádřením amicus curiae brief,
- všem dalším zúčastněným: hlavně porodním asistentkám a ženám, které také prosazují změnu v jiných řízeních, a za právní pomoc na případu Lucii Bialkové, Pavlíně Janíčkové a Davidu Dušánkovi.
V nejbližších dnech na našem webu zveřejníme k nálezu Ústavního soudu obsáhlejší rozbor.
Tiskovou zprávu Ústavního soudu najdete zde.
Pro další informace prosím kontaktujte:
Zuzana Candigliota
Tel.: +420 607 005 043
E-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Úterý, 4. června 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl, že zákaz přítomnosti otců u porodu v době pandemie covid-19 byl nezákonný. Podle soudu šlo o významný zásah do základních práv, zejména do práva na soukromý a rodinný život. Zároveň tento zásah nebyl nezbytně nutný a nejšetrnější způsob ochrany veřejného zdraví. Rodině žalobců soud přiznal náhradu nemajetkové újmy 50.000 Kč.
Liga lidských práv už informovala o rozsudku v den jeho ústního vyhlášení dne 12. 4. 2024. Následně byl rozsudek vyhotoven v písemné podobě a doručen účastníkům. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo zdravotnictví nepodalo odvolání, rozsudek je konečný. Po 4 letech úsilí tak došlo k oficiálnímu uznání, že toto opatření porušovalo práva dětí a rodičů.
K projednání žaloby dal pokyn Ústavní soud
K Obvodnímu soudu pro Prahu 2 se kauza vrátila po zrušujícím nálezu Ústavního soudu z loňského roku. Ústavní soud odmítl formální důvody, pro které soudy neumožnily žalobcům – rodičům s dítětem – domáhat se náhrady újmy v souvislosti se zmíněným zákazem. Naopak zdůraznil zásadní význam přítomnosti otce jak pro matku, která má v těchto náročných okamžicích někoho, kdo ji podporuje, tak i pro samotné dítě, které například v případě komplikací u matky může těžit z přímého kontaktu s otcem (tzv. bonding, což je doporučený postup). Ústavní soud věc vrátil zpět soudu I. stupně k posouzení, zda byl zákaz přiměřený.
Žalované Ministerstvo zdravotnictví argumentovalo tím, že každá další osoba zvyšovala riziko přenosu nákazy a stát musel toto riziko minimalizovat k ochraně všech zúčastněných. Žalobci předložili řadu odborných vyjádření z Česka i ze zahraničí (WHO, OSN, Velká Británie, Francie, Německo). Například přednosta jedné z českých fakultních nemocnic uvedl, že jim zákaz spíš zkomplikoval práci. Dle Světové zdravotnické organizace přítomnost doprovodu rodičky zlepšuje průběh porodu a neměla by být odpírána ani v době covidu.
Zákaz otců u porodu poškodil rodinu žalobců
Během svého výslechu žalobkyně vypověděla, že na rozdíl od předchozích porodů jí chyběla podpora partnera, byla při porodu osamocená a po porodu jí nebyl umožněn bonding právě z důvodu nepřítomnosti doprovodu. Dítě tak první hodiny života plakalo v postýlce ve stejné místnosti a matka na lůžku jej nemohla utišit. Žalobce, otec dítěte, uvedl, že při předchozích porodech partnerce pomáhal do sprchy, podával jí jídlo a pití, usnadňoval komunikaci s personálem. Byl připraven se kvůli přítomnosti u porodu podrobit jakýmkoliv opatřením, třeba si i nasadit “skafandr”.
Soud: Opatření bylo nepřiměřené, nešetrné a diskriminační
Soudce Luděk Pilný ve svém rozsudku dospěl k závěru, že ochrana života a zdraví je legitimním cílem, ale to neznamená, že stát nemusí minimalizovat své zásahy do práva na soukromý a rodinný život. Rozsudek postavil mj. na těchto argumentech:
- krátce po absolutním zákazu došlo k jeho zmírnění a umožnění otců u porodu za určitých podmínek,
- rodička žijící ve stejné domácnosti s partnerem představuje v zásadě stejné riziko pro personál jako její partner,
- přítomnost partnera by navíc minimalizovala kontakt s personálem, neboť partner by nahrazoval personál při mnoha úkonech, které rodička potřebovala,
- otec byl ochoten podstoupit jakékoliv podmínky, aby mohl být přítomen u porodu,
- otec dítěte je rovněž zákonný zástupce a je tedy od narození oprávněn spolurozhodovat o dítěti, což bylo zásadním způsobem omezeno,
- v mimořádném opatření byly stanoveny výjimky pro některé rodičky, jejichž partneři přítomni být mohli (např. cizinky, jejichž partneři byli schopni tlumočit u porodu), tudíž k zásahu do práva na soukromý a rodinný život došlo diskriminačním způsobem.
Podle soudu tak zásah do práva na soukromý a rodinný život nebyl mimořádným opatřením učiněn v nezbytné míře a nejšetrnějším ze způsobů, které vedou k zamýšlenému cíli, a nebyl učiněn nediskriminačním způsobem, proto je mimořádné opatření neústavní a tedy nezákonné.
Teprve s civilní žalobou se podařilo uspět
Civilní žaloba proti státu nebyla prvním prostředkem práva, kterým se žalobci, ale i další rodiče snažili zákaz otců u porodu napadnout. “Nejprve Liga lidských práv a další organizace a jednotlivci přišli s otevřeným dopisem vládě. Pak jsme podali za 20 stěžovatelů hromadnou ústavní stížnost. Žalobci, kteří až teď uspěli s civilní žalobou, se ještě před porodem obrátili na soud se správní žalobou a návrhem na předběžné opatření. Ale až na základě civilní žaloby k soudu na náhradu nemajetkové újmy došlo po 4 letech od zákazu otců u porodu ke konstatování jeho nezákonnosti,” rekapituluje mnohaleté úsilí advokátka Zuzana Candigliota, která ve spolupráci s Ligou případy zastupovala.
Na Ligu se následně obrátila řada dalších lidí, kteří rovněž byli zákazem poškozeni a chtěli se domáhat odškodnění. Nicméně u odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu je stanovena extrémně krátká promlčecí doba 6 měsíců, po jejímž uplynutí je nárok promlčen.
Bližší informace k případu poskytne: Zuzana Candigliota, advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: advokatka@candigliota.cz
Případ je popsán spolu s dalšími právními kroky proti zákazu otců u porodu na webu Ligy lidských práv (viz část „Žaloba na náhradu nemajetkové újmy v civilním soudnictví“)
Neděle, 21. dubna 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci
(v originále Obstetric and gynaecological violence in the EU – Prevalence, legal frameworks and educational guidelines for prevention and elimination)
Výbor pro práva žen Evropského parlamentu a rovnosti žen a mužů (FEMM) představil studii „Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci“.
Studie shrnuje téma porodnického a gynekologického násilí ve členských státech Evropské unie a na úrovní Evropské unie. Identifikuje shodné problémy, shrnuje národní studie, dává doporučení a přináší také přehled národních iniciativ, které se tématem zabývaly nebo zabývají. Za Českou republiku studie zmiňuje osvětovou kampaň “Už dost!”, kterou podpořil Nadační fond Propolis 33, projekt Ligy lidských práv, který podpořily Norské fondy “Vypořádejme se s porodnickým násilím”, festival organizace Hnutí za aktivní mateřství “Respekt k porodu” nebo akci “Růže obětem porodnického násilí” České ženské lobby, dále zmiňuje organizace Aperio a Unii porodních asistentek, které se tématem dlouhodobě zabývají.
Porodnické a gynekologické násilí zatím není legislativně upraveno v žádném členském státě EU, nicméně Evropský parlament v usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen vyzval k tomu, aby proti němu státy bojovaly posílením postupů zaručujících respektování svobodného a předem informovaného souhlasu a ochranou před nelidským a ponižujícím zacházením ve zdravotnických zařízeních.
Podle studie představuje porodnické a gynekologické násilí sociální a systémový fenomén, který má základ ve dvou strukturálních krizí: diskriminaci na základě pohlaví a nedostatečném financování zdravotnických systémů a institucí.
Zpráva se krátce věnuje i vlivu COVID-19, kdy bylo rozšíření porodnického a gynekologického násilí zřejmé ve více státech. Zákazy doprovodu a požadavky na nošení roušek v průběhu porodu byly zavedeny ve více státech jako například Francie, Slovensko a také Česká republika (viz nedávné rozhodnutí v případu Ligy lidských práv o odškodnění za zákaz přítomnosti otce u porodu).
Migrantky a ženy z menšin jsou podle studie zvláště ohroženy. Zmíněny jsou i protiprávní sterilizace, které postihly (zejména romské) ženy v ČR (a které jsou nyní odškodňovány ze strany státu) a na Slovensku. Diskriminace se dotýká i žen s nadváhou, postižením či odlišnou sexuální orientací.
Studie také upozorňuje na to, že pojem porodnické a gynekologické násilí není přijímán ze strany odborné veřejnosti (poskytovatelů zdravotní péče) nejlépe a v mnoha státech je vyvíjen tlak na to, aby se ustoupilo z používání slova “násilí”.
Závěrečná doporučení jsou zaměřena na různé zúčastněné strany, a to především:
– instituce a orgány Evropské unie
– členské státy
– poskytovatele zdravotní péče
– skupiny/organizace zabývající se právy žen
Doporučení jsou rozdělena následovně:
1. Doporučení pro lepší pochopení a rozpoznání porodnického a gynekologického násilí
- Vytvoření jednotné definice porodnického a gynekologického násilí na EU úrovni
- Zlepšení měření a sběru dat týkající se porodnického a gynekologického násilí
- Podpora iniciativ na zvýšení povědomí o porodnickém a gynekologickém násilí
2. Doporučení ke zlepšení právního rámce použitelného na porodnické a gynekologické násilí a přístupu ke spravedlnosti
- Zlepšení mechanismů hlášení na národní úrovni (stížnostní mechanismy musí být dostupné a dobře srozumitelné, a to i pro marginalizované skupiny, které mají přístup ke spravedlnosti ještě ztížený)
3. Doporučení ke zlepšení prevence a k poskytování ohleduplnější péče
- Omezení nadměrné medikalizace s cílem znovu humanizovat porodnickou a gynekologickou péči
- Přidělit porodnické a gynekologické péči odpovídající lidské a finanční zdroje (např. členské státy by měly podle studie financovat pilotní iniciativy, které lépe reagují na potřeby žen v oblasti porodnické a gynekologické péče (např. porodní domy)
Zajímavé konkrétní doporučení je například pro Evropskou komisi, které je v dokumentu doporučeno předložit otázku porodnických a gynekologických služeb na pořad jednání nově zřízené sítě EU pro prevenci gynekologického a porodnického násilí na základě pohlaví a domácího násilí (2023). Dále by Evropská komise a Rada měly vyzvat členské státy a zúčastněné strany, aby diskutovaly o otázkách v rámci v souvislosti s definicí, prevencí, jakož i k výměně poznatků a osvědčených postupů a praxe, a aby posoudily, jakým způsobem by se Istanbulská úmluva mohla vztahovat na některé formy porodnického a gynekologického násilí.
Můžeme shrnout, že situace v členských státech Evropské unie je v mnoha aspektech podobná. Zhodnocení situace však ztěžuje nedostatek komplexních studií a dat, které nám stále chybí. Nejdůležitější bude především sjednotit přístup k problematice na úrovni celé Evropské unie.
Více informací ke studii poskytne právnička a statutární zástupkyně Ligy lidských práv Anna Indra Štefanides: anna.stefanidesova@llp.cz
Pátek, 12. dubna 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Dnešního dne vyhlásil Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudek (sp. zn. 43 C 44/2021), kterým vyhověl žalobě rodičů a dítěte kvůli znemožnění přítomnosti otce u porodu v době covidu. Zákaz vydaný Ministerstvem zdravotnictví v době covidu dle soudu představoval neoprávněný zásah do soukromého a rodinného života žalobců. Podle soudce Luďka Pilného bylo možné přijmout odpovídající opatření k ochraně života a zdraví personálu i pacientů i bez striktního zákazu přítomnosti otců u porodu. Za způsobenou újmu soud přiznal rodině náhradu nemajetkové újmy celkem ve výši 50.000 Kč.
Kvůli mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví, které zakazovalo přítomnost doprovodu rodičky u porodu, nemohl být otec dítěte dne 1. 4. 2020 přítomen porodu své ženy a narození své dcery v porodnici. Rodička tak při porodu byla osamocená a bez podpory svého partnera, který ji u předchozích porodů například masíroval, pomáhal jí při přesunu do koupelny, usnadňoval komunikaci s personálem, podával jí pití apod. Kvůli nepřítomnosti otce a také nedostatku personálu nebyl po porodu umožněn bonding a dítě první hodiny života plakalo bez možnosti jej pochovat a utišit.
Rodiče už před porodem udělali všechny kroky k tomu, aby při porodu mohli být spolu. Podali návrh ke správnímu soudu na zrušení mimořádného opatření i návrh na vydání předběžného opatření, ale do porodu neuspěli. Návrh na zrušení mimořádného opatření byl následně odmítnut z formálního důvodu, že mezitím samo Ministerstvo opatření zrušilo. Rodiče považovali zákaz otce u porodu za nepřiměřený a už z principu si přáli, aby takto svévolně a neodůvodněně nemohl stát zasahovat do práv rodin, proto podali civilní žalobu na náhradu nemajetkové újmy.
Žaloba byla nejprve zamítnuta s odůvodněním, že nárok nelze pod odškodňovací zákon podřadit. Tento výklad však zvrátil Ústavní soud, podle kterého účast otce u porodu spadá do práva na rodinný život a zrušil předchozí rozhodnutí.
Případ se tak znovu vrátil k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Ten vyslechl rodiče a provedl další dokazování. Otec například upozornil na absurditu zákazu v tom, že by u porodu nemohl být přítomen, i kdyby měl ochranný skafandr, který by znemožňoval přenos nákazy. Otec byl připraven dodržet veškerá hygienická opatření a použít ochranné pomůcky.
Soudu bylo předloženo stanovisko Světové zdravotnické organizace, která doporučovala umožňovat rodičkám doprovod i v době covidu s odůvodněním, že to má prokazatelný přínos pro rodičku včetně lepších zdravotních výsledků. I další mezinárodní odborné autority už od počátku epidemie doporučovaly preventivní opatření, ale nikoliv úplný zákaz doprovodu. Rodiče také poukázali na rozhovor s porodníkem a přednostou Fakultní nemocnice Ostrava Ondřejem Šimetkou, který uvedl, že jeho pracoviště se zákazem nesouhlasilo, ten byl přijat bez hlubšího přemýšlení a zkomplikoval jim práci.
Rozsudek bude v písemné podobě teprve vyhotoven a doručen účastníkům, kteří mají možnost proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: advokatka@candigliota.cz
Případ je popsán spolu s dalšími právními kroky proti zákazu otců u porodu zde na webu Ligy lidských práv (viz část „Žaloba na náhradu nemajetkové újmy v civilním soudnictví“)
Středa, 20. března 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Liberties‘ Rule of Law Report 2024 – Liberties‘ Zpráva o právním státu 2024
STAGNACE ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI REFORMY JUSTICE A V BOJI PROTI KORUPCI V ROCE 2023
- Jde o nejrozsáhlejší nezávislou zprávu předloženou EU
- Zvyšující se zákazy protestů, zejména pro klimatická a propalestinská demonstrace
- Liga lidských práv z České republiky se na zprávě podílela s dalšími 36 lidskoprávními organizacemi z celé EU
Podle nově zveřejněné Liberties Zprávy o stavu právního státu 2024 se právní stát v Evropské unii v roce 2023 nadále zhoršoval, a to z toho důvodu, že vlády pokračovaly v oslabování systému brzd a protivah. Došlo k výraznému nárůstu omezení práva na pokojný protest, v mnoha případech se však aplikují selektivně pouze na propalestinské a klimatické protesty. Celá zpráva je ke stažení zde.
Ve svém pátém vydání od roku 2019 zpráva identifikuje nejmarkantnější porušování spravedlnosti, korupce, svobody médií, bezpečnosti novinářů, systému brzd a protivah, občanského prostoru a systémových problémů v oblasti lidských práv v Evropské unii v roce 2023. Komplexní analýza, na níž spolupracovalo 37 lidskoprávních organizací 19 zemí EU je dosud nejpodrobnější stínovou zprávou o právním státu, kterou provedla nezávislá síť pro občanské svobody. Evropská komise bere tato zjištění v úvahu při svém každoročním monitorování právního státu, čímž potvrzuje mezinárodní význam zprávy.
V České republice je celková situace stagnující. Nejnaléhavějším problémem je nedostatečný pokrok v reformě soudního systému a v boji proti korupci. Co se týče soudního systému, projekt digitalizace justice stále není dokončen, soudům chybí personál a snižují se platy soudců, což může mít v budoucnu vliv na kvalitu soudnictví. Základními nedostatky trpí taktéž reforma státního zastupitelství a chybí podpora pro soudní znalce. V případě boji proti korupci postupuje Česká republika velice pomalu. Doporučení GRECO ani Evropské komise nebyly uspokojivě splněny. Příkladem je přetrvání Pavla Blažka ve funkci ministra spravedlnosti i přes trvající konflikt zájmů, včetně jeho prověřování policisty z NCOZ v souvislosti s korupcí a kupčením s brněnským městským majetkem. Legislativní otázky, jako je zákon o lobbyingu, etický kodex Parlamentu či zákon o střetu zájmů, stále nejsou uspokojivě vyřešeny. Národní zprávu o právním státu vypracovala Liga lidských práv. Zpráva o České republice je k dispozici zde.
V dobře zavedených demokraciích, jako je Francie, Německo, Belgie, zpráva odhaluje občasné, nikoli však endemické problémy s právním státem. Skutečné obavy vznikají, když existuje možnost, že se k moci dostane extremistická strana, protože ta by mohla tyto sporadické problémy v budoucnu proměnit v systémový problém. V jiných starších demokraciích, například v Itálii, Švédsku, kde se k moci dostaly krajně pravicové strany, které postupně narušují právní stát, se zdá, že rozklad je postupný proces. To lze přičíst odolnosti těchto starších demokratických institucí, které je činí odolnějšími vůči pokusům o převzetí. To naštěstí zastáncům demokracie poskytuje příležitost mobilizovat se, shromáždit podporu a působit proti těmto podkopávajícím silám. V rozvíjejících se demokraciích EU se trajektorie právního státu může rychle změnit – buď směrem k obnově, nebo k úpadku. Příkladem je Slovensko, kde nedávno ustavená vláda inspirovaná maďarským modelem systematicky bourá demokratické struktury. Mezitím na Slovinsku nová prodemokratická administrativa aktivně pracuje na nápravě situace. Polská zkušenost zdůrazňuje složitou výzvu k obnovení právního státu, aniž by došlo k neúmyslnému porušení samotných právních základů, které se snaží obnovit. Na druhou stranu Maďarsko dokládá, že spoléhat se při reformách pouze na nátlak EU a sankce má svá omezení. Navzdory legislativním změnám je pro skutečný posun nutná trvalá podpora demokracie na nejnižší úrovni, protože institucionální zajetí zůstává trvalou překážkou skutečných změn.
Balazs Denes, výkonný ředitel Unie občanských svobod pro Evropu (Liberties), řekl:
“Liberties Rule of Law Report 2024 ukazuje, že úmyslné poškozování nebo zanedbávání nápravy porušování zásad právního státu ze strany vlád, které se neřeší, může časem přerůst v systémové problémy. Sílící krajní pravice, která navazuje na tato zneužití, velmi rychle rozloží evropskou demokracii, pokud Evropská komise nepoužije mnohem důraznějším způsobem nástroje, které má k dispozici, včetně řízení o porušení práva nebo podmíněného zmrazení finančních prostředků EU. Není třeba čekat, až vznikne podobný stav jako v Maďarsku s neodstranitelným antidemokratickým režimem.“
Kontakty:
LIGA LIDSKÝCH PRÁV: Jana Řepová, jana.repova@llp.cz
LIBERTIES: Valentin Toth, +4915734590281 (Signal, Whatsapp), valentin.toth@liberties.eu
