Úterý, 3. září 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Průlomové rozhodnutí Ústavního soudu otevírá nové možnosti pro porodní asistentky a jejich klientky. Ústavní soud rozhodl, že porodní asistentky mohou vést domácí porody, aniž by se však jednalo o zdravotní péči v právním smyslu. Toto rozhodnutí přináší zásadní změnu pro ženy, které se rozhodnou rodit doma, a pro porodní asistentky, které jim při tomto rozhodnutí mohou odborně asistovat.
Právní úprava domácích porodů
Ústavní soud se ve svém rozhodnutí zabýval stížností porodní asistentky a její potenciální klientky, které usilovaly o rozšíření oprávnění porodních asistentek vést domácí porody. Ačkoliv stížnost zamítl, soud se rozhodl pro nový výklad právních předpisů. Soud ve svém nálezu uvedl, že dosavadní právní výklad, který umožňoval ženám rodit doma, ale o samotě nebo za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka*ice, vedl k absurdním důsledkům. Ústavní soud také kritizoval stávající právní úpravu činnosti porodních asistentek jako „velmi spletitou až nepřehlednou“ a apeloval na státní orgány, aby reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a reprodukčních práv.
Podle Ligy lidských práv je třeba usilovat o právní i praktické uznání kompetencí porodních asistentek jako vysokoškolsky vzdělaných zdravotnic.
Vyjádření advokátky Zuzany Candiglioty
Advokátka Zuzana Candigliota, spolupracující advokátka Ligy lidských práv, která v případu zastupovala stěžovatelky, komentovala rozhodnutí následovně:
„Rozhodnutí Ústavního soudu lze jistě považovat za kreativní a překvapivé. Péče porodní asistentky při porodu, ať už probíhá kdekoliv, je nepochybně fakticky zdravotní péčí. Jde o oblast zdravotní péče, která je v zahraničí i důkladně prozkoumaná vědeckými studiemi. Jejich závěr je, že u ženy s nízkým rizikem je porod doma za asistence porodní asistentky bezpečnou volbou pro matku i dítě.“
Candigliota dále uvedla, že ačkoliv nový výklad nepovažuje domácí porody za regulovanou zdravotní péči, tento výklad je prospěšný jak pro ženy, které poptávají odbornou pomoc při domácím porodu, tak pro porodní asistentky. „Výklad Ústavního soudu ženám a porodním asistentkám umožní se domluvit na asistenci při porodu doma svobodně, transparentně a bez hrozby sankcí,“ dodala.
Význam rozhodnutí
Toto rozhodnutí má významný dopad na praxi porodních asistentek v České republice a přináší větší svobodu a právní jistotu pro ženy, které se rozhodnou pro domácí porod. Porodní asistentky nyní mohou své služby nabízet transparentně, aniž by se obávaly sankce, a ženy mají možnost si zvolit odbornou péči při porodu.
Liga lidských práv a spolupracující advokátka Zuzana Candigliota, která zastupovala stěžovatelky, by chtěly poděkovat všem, kdo se účastnili tohoto případu a úsilí, aby porodní asistentky mohly legálně asistovat u domácích porodů a aby ženy mohly tuto službu využívat:
- stěžovatelkám porodní asistentce Johance Kubaňové a Petře Langové a také dalším ženám, které se účastnily předchozího řízení jako osoby zúčastněné a zájemkyně o péči porodní asistentky,
- advokátům Adéle a Richardovi Hořejším a jejich klientce porodní asistentce L. K., kteří se připojili do řízení před Ústavním soudem se svým vyjádřením tzv. amicus curiae brief s detailním rozborem vadné právní úpravy a praxe,
- Unii porodních asistentek, která se rovněž připojila do řízení se svým podrobným vyjádřením amicus curiae brief,
- všem dalším zúčastněným: hlavně porodním asistentkám a ženám, které také prosazují změnu v jiných řízeních, a za právní pomoc na případu Lucii Bialkové, Pavlíně Janíčkové a Davidu Dušánkovi.
V nejbližších dnech na našem webu zveřejníme k nálezu Ústavního soudu obsáhlejší rozbor.
Tiskovou zprávu Ústavního soudu najdete zde.
Pro další informace prosím kontaktujte:
Zuzana Candigliota
Tel.: +420 607 005 043
E-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Pondělí, 19. srpna 2024Aktuality, Nedobrovolné sterilizace
Žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizace je možné podávat pouze do konce roku 2024
Současná situace je taková, že zhruba polovině žadatelek (z již vyřízených případů) byla jejich žádost zamítnuta. Pro celkovou statistiku odkazujeme na reportáž z webu iRozhlas ze dne 21. 7. 2024. Níže popisovaný případ ukazuje, že u neúspěšných žádostí má smysl usilovat o přiznání nároku na odškodnění opakovaně!
Klientka, nyní zastoupená Ligou lidských práv, podala sama v březnu roku 2022 žádost o odškodnění adresovanou Ministerstvu zdravotnictví České republiky. Její žádost ministerstvo zamítlo, proto se obrátila na Ligu lidských práv, které podalo proti zamítavému rozhodnutí v říjnu roku 2022 rozklad. Ani ten však nebyl úspěšný.
Jednalo se přitom o žadatelku disponující zdravotnickou dokumentací, která vykazovala značné nedostatky pro to, aby byl daný sterilizační zákrok považován za souladný s tehdy platným právem. V daném případě nebyla především splněna podmínka písemného poučení o nevratnosti zákroku a zároveň zde figurovala časová tíseň a nátlak při získávání podpisu žádosti o provedení sterilizace. Zásadním nedostatkem byl strojově předpřipravený obecný souhlas “Souhlasím s operací” a podpis žadatelky. Tento souhlas byl přitom zaznamenán na zcela samostatném a jinak prázdném listu papíru a omezoval se pouze na výše uvedená slova bez dalšího upřesnění. O jakékoliv formě poučení o povaze zákroku se dokument vůbec nezmiňoval. Informace o provedení poučení žadatelky nevyplynuly ani z jiných dokumentů doložených ve spise. Přesto ministerstvo i ministr zdravotnictví v původním řízení uvedli, že se klientce nepodařilo protiprávnost prokázat.
Možností je podání nové žádosti o odškodnění
Podle Ligy lidských práv lze uvedené okolnosti považovat za takové, které vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu. Stejně tak Městský soud v Praze několikrát uvedl, že absence poučení o míře reparability sterilizačního zákroku je důvodem pro přiznání odškodnění. Proto po předchozím neúspěšném pokusu dosáhnout na odškodnění klientka ve spolupráci s Ligou lidských práv podala novou žádost o odškodnění. V ní bylo možné navrhovat nové skutečnosti, než které byly uváděny v původní žádosti, a posílit tak argumentaci ohledně oprávněnosti nároku. Ministerstvo usoudilo, že je na místě se jejím případem opětovně zabývat, byť původní žádost předtím zamítlo. Následně ministerstvo přehodnotilo své původní negativní rozhodnutí a došlo k závěru, že klientce má být nárok na odškodnění přiznán.
Zkušenost s opakovanou žádostí u původně neúspěšné klientky dokládá, že i v těchto případech je šance na odškodnění dosáhnout. Do konce roku 2024 je možné podat novou žádost. Největší význam to má u případů, kdy ministerstvo a/nebo ministr zdravotnictví rozhodli v rozporu s rozhodnutími soudů anebo pokud mají ženy nové důkazy, jako jsou např. nově objevené dokumenty, svědecké výpovědi apod. Více se můžete dočíst také v našem článku o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
- V případech, kdy byla žádost o odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci zamítnuta, se klientky mohou stále obracet na Ligu lidských práv. Podání žádosti o odškodnění je možné pouze do konce roku 2024.
- Projekt s názvem Teď nebo nikdy! je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.
- Pomoci naší práci můžete i vy příspěvkem na portálu Darujme.cz.
Čtvrtek, 15. srpna 2024Aktuality, Nedobrovolné sterilizace
Po kladném rozhodnutí Městského soudu v Praze přiznalo ministerstvo nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci.
V červnu roku 2022 podala klientka Ligy lidských práv žádost o odškodnění za protiprávní sterilizaci adresovanou Ministerstvu zdravotnictví ČR.
Žádost i následný rozklad byly však zamítnuty
Jednalo se přitom o klientku, jejíž zdravotnická dokumentace obsahující záznamy o provedené sterilizaci, vykazovala řadu nedostatků pro to, aby byl daný lékařský výkon shledán jako souladný s tehdy platným právem. Přesto ministerstvo došlo k závěru, že se v daném řízení nepodařilo protiprávnost provedeného sterilizačního zákroku prokázat.
Neúspěšná žadatelka následně podala správní žalobu k Městskému soudu v Praze v zastoupení advokátní kanceláře Dentons, která s Ligou lidských práv na případech nedobrovolně sterilizovaných žen pro bono spolupracuje. Namítala především nesprávné právní posouzení naplnění zákonných podmínek sterilizace, nekonzistentní rozhodování ministerstva v obdobných případech a nezohlednění smyslu a účelu zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací.
V březnu letošního roku dal soud klientce za pravdu, obě napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu k dalšímu řízení
Soud došel k závěru, že žalobkyně nebyla srozumitelným způsobem a v dostatečném rozsahu informována o účelu, povaze, možných důsledcích, vhodnosti, přínosech a rizicích zdravotního zákroku sterilizace a o jiných možnostech řešení jejího zdravotního stavu. Vzhledem k tomu, že ve zdravotnické dokumentaci zcela chybělo písemné poučení žalobkyně o míře reparability zákroku, má žalobkyně právo na přiznání odškodnění. Rozhodnutí ministerstva bylo tudíž nezákonné a tento právní názor soudu musí zohlednit ve svých budoucích rozhodnutích.
V důsledku pravomocného rozhodnutí soudu, které je pro ministerstvo závazné, vydalo ministerstvo nové rozhodnutí, kterým, a to i přes trvající nesouhlas s argumentací žadatelky, nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci přiznalo. Klientka Ligy lidských práv tak byla nakonec se svou žádostí úspěšná a finanční částka jí bude vyplacena.
Na závěr je však nutné podotknout, že řízení ještě není u konce. Ministerstvo podalo proti rozhodnutí Městského soudu v Praze kasační stížnost, a nyní se tedy bude čekat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který definitivně určí, zda si žadatelka bude moct danou částku ponechat.
- V případech, kdy byla žádost o odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci zamítnuta, se klientky mohou stále obracet na Ligu lidských práv. Podání žádosti o odškodnění je možné pouze do konce roku 2024.
- Projekt s názvem Teď nebo nikdy! je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.
- Pomoci naší práci můžete i vy příspěvkem na portálu Darujme.cz.
Pondělí, 5. srpna 2024Aktuality
Nejvyšší správní soud vydal 4. 7. 2024 rozhodnutí, ve kterém vyjasnil podmínky a postup při odškodňování protiprávních sterilizací. Soud rozhodoval ve věci žadatelky, která byla dle svých slov v minulosti protiprávně sterilizována, přičemž její žádost o odškodnění Ministerstvo zdravotnictví zamítlo. Zamítavé rozhodnutí ministerstvo zdůvodnilo zejména tím, že zdravotnická dokumentace žadatelky byla již skartována a ona sama protiprávnost své sterilizace neprokázala.
Nejvyšší správní soud odmítl dosavadní přístup Ministerstva zdravotnictví, které po žadatelkách vyžadovalo, aby samy prokazovaly, že k jejich sterilizaci došlo v rozporu s tehdy platným právem, a aby doložily všechny nezbytné dokumenty. Dle soudu je takový postup v rozporu se smyslem a účelem zákona o odškodnění, který má zajistit efektivní nápravu této neblahé lékařské praxe. Soud zároveň zdůraznil, že kvůli nedostatku důkazů (zejm. neexistující zdravotnické dokumentaci) je pro žadatelky obtížné onu protiprávnost prokázat.
Dle názoru soudu je však právě Ministerstvo zdravotnictví tím, kdo musí do budoucna činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka byla v minulosti podrobena protiprávní sterilizaci. Zároveň má žadatelky poučit o tom, jaké jiné dokumenty či svědecké výpovědi mohou k prokázání protiprávnosti navrhnout.
Co výše uvedené znamená pro praxi?
Žadatelka stále musí předložit ministerstvu zdravotnickou dokumentaci a další důkazy na podporu svých tvrzení, pokud je má. Pokud zdravotnická dokumentace neexistuje nebo je evidentně nedůvěryhodná, postačí, když žadatelka uvede tzv. hájitelné tvrzení, že v rozhodném období podstoupila sterilizaci v rozporu s právem. Pokud následně ministerstvo samo neprokáže, že k tvrzeným skutečnostem nemohlo dojít, musí vycházet z toho, co uvádí žadatelky.
Co znamená „hájitelné tvrzení“?
Podle soudu se bude jednat o taková tvrzení, u nichž další okolnosti daného případu nebudou připouštět jiné racionální vysvětlení. Důvěryhodnost tvrzení bude možné stavět např. na osobní a rodinné situaci žadatelky, jejím chování v minulosti, jí předloženými doklady, jinými známými skutečnosti a další.
Kdy bude možné zamítnout žádost z důvodu neprokázání protiprávnosti?
Dle soudu mohou nastat tři situace, kdy bude zamítnutí na místě.
- Existuje-li zdravotnická dokumentace
- Ministerstvo ze zdravotnické dokumentace zjistí, že ke sterilizaci žadatelky buď nedošlo, nebo ta nebyla protiprávní (typicky byla provedena na základě jejího nezpochybnitelného informovaného souhlasu), a současně nic nebude nasvědčovat nedůvěryhodnosti takové zdravotnické dokumentace.
- Neexistuje-li zdravotnická dokumentace
- Tvrzení žadatelky nebudou na první pohled hájitelná a ani přes případné kroky ministerstva ke zjištění stavu věci nebude zjištěno nic, co by nasvědčovalo jejich důvěryhodnosti.
- Žadatelka sice předestře hájitelná a na první pohled pravděpodobná tvrzení, ministerstvo je však zpochybní a prokáže, že existuje jiné objektivní vysvětlení popsaných dějů a skutečností.
Jaké jsou závěry?
- Stále je potřeba označovat důkazy na podporu tvrzení žadatelky, včetně zdravotnické dokumentace, pokud existuje.
- Neexistence zdravotnické dokumentace sama o sobě automaticky neznamená přípustnost zamítnutí žádosti.
- Ministerstvo zdravotnictví má aktivně činit kroky k tomu, aby prokázalo, že sterilizační zákrok byl proveden v souladu s právem.
- Je třeba postupovat v souladu se smyslem a účelem zákona o odškodnění.
Závěrem je nutné upozornit na to, že ačkoliv se v této věci Nejvyšší správní soud postavil na stranu žadatelky a zároveň vymezil, jakým postupem se má odškodňovací praxe do budoucna ubírat, každý případ bude nutné posuzovat individuálně a hájitelnost tvrzení hodnotit dle konkrétních okolností.
Zdroj: Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2024, sp. zn. 9 As 61/2023; tisková zpráva NSS vydaná k tomuto rozhodnutí ze dne 4. 7. 2024
Úterý, 4. června 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl, že zákaz přítomnosti otců u porodu v době pandemie covid-19 byl nezákonný. Podle soudu šlo o významný zásah do základních práv, zejména do práva na soukromý a rodinný život. Zároveň tento zásah nebyl nezbytně nutný a nejšetrnější způsob ochrany veřejného zdraví. Rodině žalobců soud přiznal náhradu nemajetkové újmy 50.000 Kč.
Liga lidských práv už informovala o rozsudku v den jeho ústního vyhlášení dne 12. 4. 2024. Následně byl rozsudek vyhotoven v písemné podobě a doručen účastníkům. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo zdravotnictví nepodalo odvolání, rozsudek je konečný. Po 4 letech úsilí tak došlo k oficiálnímu uznání, že toto opatření porušovalo práva dětí a rodičů.
K projednání žaloby dal pokyn Ústavní soud
K Obvodnímu soudu pro Prahu 2 se kauza vrátila po zrušujícím nálezu Ústavního soudu z loňského roku. Ústavní soud odmítl formální důvody, pro které soudy neumožnily žalobcům – rodičům s dítětem – domáhat se náhrady újmy v souvislosti se zmíněným zákazem. Naopak zdůraznil zásadní význam přítomnosti otce jak pro matku, která má v těchto náročných okamžicích někoho, kdo ji podporuje, tak i pro samotné dítě, které například v případě komplikací u matky může těžit z přímého kontaktu s otcem (tzv. bonding, což je doporučený postup). Ústavní soud věc vrátil zpět soudu I. stupně k posouzení, zda byl zákaz přiměřený.
Žalované Ministerstvo zdravotnictví argumentovalo tím, že každá další osoba zvyšovala riziko přenosu nákazy a stát musel toto riziko minimalizovat k ochraně všech zúčastněných. Žalobci předložili řadu odborných vyjádření z Česka i ze zahraničí (WHO, OSN, Velká Británie, Francie, Německo). Například přednosta jedné z českých fakultních nemocnic uvedl, že jim zákaz spíš zkomplikoval práci. Dle Světové zdravotnické organizace přítomnost doprovodu rodičky zlepšuje průběh porodu a neměla by být odpírána ani v době covidu.
Zákaz otců u porodu poškodil rodinu žalobců
Během svého výslechu žalobkyně vypověděla, že na rozdíl od předchozích porodů jí chyběla podpora partnera, byla při porodu osamocená a po porodu jí nebyl umožněn bonding právě z důvodu nepřítomnosti doprovodu. Dítě tak první hodiny života plakalo v postýlce ve stejné místnosti a matka na lůžku jej nemohla utišit. Žalobce, otec dítěte, uvedl, že při předchozích porodech partnerce pomáhal do sprchy, podával jí jídlo a pití, usnadňoval komunikaci s personálem. Byl připraven se kvůli přítomnosti u porodu podrobit jakýmkoliv opatřením, třeba si i nasadit “skafandr”.
Soud: Opatření bylo nepřiměřené, nešetrné a diskriminační
Soudce Luděk Pilný ve svém rozsudku dospěl k závěru, že ochrana života a zdraví je legitimním cílem, ale to neznamená, že stát nemusí minimalizovat své zásahy do práva na soukromý a rodinný život. Rozsudek postavil mj. na těchto argumentech:
- krátce po absolutním zákazu došlo k jeho zmírnění a umožnění otců u porodu za určitých podmínek,
- rodička žijící ve stejné domácnosti s partnerem představuje v zásadě stejné riziko pro personál jako její partner,
- přítomnost partnera by navíc minimalizovala kontakt s personálem, neboť partner by nahrazoval personál při mnoha úkonech, které rodička potřebovala,
- otec byl ochoten podstoupit jakékoliv podmínky, aby mohl být přítomen u porodu,
- otec dítěte je rovněž zákonný zástupce a je tedy od narození oprávněn spolurozhodovat o dítěti, což bylo zásadním způsobem omezeno,
- v mimořádném opatření byly stanoveny výjimky pro některé rodičky, jejichž partneři přítomni být mohli (např. cizinky, jejichž partneři byli schopni tlumočit u porodu), tudíž k zásahu do práva na soukromý a rodinný život došlo diskriminačním způsobem.
Podle soudu tak zásah do práva na soukromý a rodinný život nebyl mimořádným opatřením učiněn v nezbytné míře a nejšetrnějším ze způsobů, které vedou k zamýšlenému cíli, a nebyl učiněn nediskriminačním způsobem, proto je mimořádné opatření neústavní a tedy nezákonné.
Teprve s civilní žalobou se podařilo uspět
Civilní žaloba proti státu nebyla prvním prostředkem práva, kterým se žalobci, ale i další rodiče snažili zákaz otců u porodu napadnout. “Nejprve Liga lidských práv a další organizace a jednotlivci přišli s otevřeným dopisem vládě. Pak jsme podali za 20 stěžovatelů hromadnou ústavní stížnost. Žalobci, kteří až teď uspěli s civilní žalobou, se ještě před porodem obrátili na soud se správní žalobou a návrhem na předběžné opatření. Ale až na základě civilní žaloby k soudu na náhradu nemajetkové újmy došlo po 4 letech od zákazu otců u porodu ke konstatování jeho nezákonnosti,” rekapituluje mnohaleté úsilí advokátka Zuzana Candigliota, která ve spolupráci s Ligou případy zastupovala.
Na Ligu se následně obrátila řada dalších lidí, kteří rovněž byli zákazem poškozeni a chtěli se domáhat odškodnění. Nicméně u odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu je stanovena extrémně krátká promlčecí doba 6 měsíců, po jejímž uplynutí je nárok promlčen.
Bližší informace k případu poskytne: Zuzana Candigliota, advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: advokatka@candigliota.cz
Případ je popsán spolu s dalšími právními kroky proti zákazu otců u porodu na webu Ligy lidských práv (viz část „Žaloba na náhradu nemajetkové újmy v civilním soudnictví“)
Pondělí, 20. května 2024Aktuality, Uzavřené případy
Liga lidských práv zastupuje porodní asistentku Johanku Kubaňovou, která čelila likvidační pokutě 120 000 Kč za poskytování péče během porodů v domácím prostředí.
Naši právníci podali naposledy v listopadu 2020 odvolání proti druhému rozhodnutí se sníženou pokutou 80 000 Kč. Po dlouhé nečinnosti státních orgánů pak podali stížnost na průtahy k Ministerstvu zdravotnictví. To se za průtahy omluvilo a rozhodlo o zastavení řízení s odůvodněním, že došlo k promlčení.
Řízení o pokutě bylo tedy zastaveno. Naopak teď Johanka Kubaňová požaduje odškodnění za nezákonný postup.
Díky této kauze se podařilo docílit výkladu, že poskytování první pomoci porodní asistentkou při domácím porodu nemůže být protiprávním jednáním. Tento výklad zaujalo Ministerstvo zdravotnictví na základě našeho prvního odvolání.
“Celé řízení proti porodní asistentce trvalo 4 roky, kdy jí hrozila pokuta v enormní výši, byla odrazována od výkonu své profese a řízení ji profesně poškozovalo. Přitom se klientka ničeho protiprávního nedopustila, naopak poskytováním péče ženám a dětem jednala v jejich nejlepším zájmu. Omluvu tedy nepovažujeme za dostačující a požadujeme náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku tohoto řízení.“ uvedla advokátka Zuzana Candigliota.
Náhradu nemajetkové újmy porodní asistentce nyní soud přiznal
Městský soud v Praze nyní pravomocně přiznal porodní asistentce odškodnění za nesprávný úřední postup – nepřiměřenou délku přestupkového řízení kvůli asistenci u domácích porodů.
Stručná rekapitulace k náhradě nemajetkové újmy:
- leden 2023 – Podali jsme žalobu na náhradu újmy za nepřiměřenou délku řízení.
- duben 2023 – Ministerstvo se vyjádřilo k žalobě a také vyřídilo žádost o odškodnění tak, že nárok neuznalo.
- červenec 2023 – Zaslali jsme soudu repliku k vyjádření ministerstva a s doplněním skutkových tvrzení, konalo se také jednání a po poučení ze strany soudu jsme doplnili tvrzení ohledně likvidačního charakteru pokuty.
- srpen 2023 – Konalo se další jednání, kde byl vyhlášen rozsudek.
- říjen 2023 – Ministerstvo si podalo odvolání, my jsme odvolání nepodávali, ale vyjádřili jsme se k odvolání ministerstva.
- 26. 4. 2024 – Městský soud v Praze vydal rozsudek bez nařízení jednání, kde je pravomocně přiznáno odškodnění za nepřiměřenou délku přestupkového řízení kvůli asistenci u domácích porodů.
Tiskovou zprávu k této kauze najdete zde.
K tomuto případu vydala stanovisko také Unie porodních asistentek. Díky tomu mají porodní asistentky odborné i právní vodítko, jak postupovat.
Detailnější informace o případu naleznete na tomto odkazu.
Všem podporovatelům, kteří přispěli v naší (již uzavřené) kampani na platformě Darujme.cz, velmi děkujeme. Díky vaší pomoci byly Johance Kubaňové poskytnuty právní služby.
Liga lidských práv zastupuje porodní asistentku Johanku Kubaňovou v dalších řízeních. Stále totiž pokračujeme v zastupování porodních asistentek, kterým stát znemožňuje asistovat u fyziologických porodů tím, že jim omezuje registraci. Krajské úřady totiž při udělování oprávnění pro porodní asistentky uvádí dodatek: “vyjma vedení fyziologického porodu”. A přitom právě vedení fyziologického porodu je kompetencí porodních asistentek. Bližší informace vám přineseme již brzy.
