Porodní asistentce stát odmítá udělit povolení vést domácí porody
Zastupujeme bezplatně porodní asistentku, které stát znemožňuje asistovat u fyziologických porodů tím, že ji omezuje v registraci. Klientka nebojuje jen za sebe, ale za práva všech porodních asistentek v Česku – aby mohly ženám poskytovat komplexní péči v jejich sociálním prostředí včetně asistence u porodů doma a poskytnutí následné péče novorozencům, jak je to běžné v západní Evropě a jak doporučuje i Světová zdravotnická organizace.
Naše klientka je od roku 2015 registrovaná na Ministerstvu zdravotnictví jako odbornice v oboru porodní asistentka pracující bez odborného dohledu. Krajský úřad jí ale možnost poskytovat ženám kompletní péči porodní asistentky odepřel, když v jejím oprávnění uvedl dodatek: „vyjma vedení fyziologického porodu„. Tím jí výrazně omezil rozsah poskytované péče a fakticky znemožnil výkon její profese, jelikož poskytování péče u porodu je hlavní podstatou práce porodní asistentky.
Porodní asistentka se proti rozhodnutí úřadů několikrát odvolala a žádala o zrušení omezení své registrace, ale Ministerstvo zdravotnictví sporné rozhodnutí úřadu potvrdilo. Její zastoupení jsme proto převzali a pomohli jí proti rozhodnutí ministerstva podat správní žalobu, na jejímž základě soud rozhodnutí obou úřadů zrušil. Úřady poté žádost o rozšíření registrace i napotřetí zastavily. V listopadu 2019 jsme proto podali další správní žalobu.
Omezení oprávnění k poskytování zdravotních služeb se bezprostředně dotýká i dalších osob – žen, které mají zájem o péči poskytovanou porodní asistentkou. Z tohoto důvodu jsme vyzvali ženy, které se tímto cítí dotčeny na svých právech (tj. ženy, které chtěly v minulosti nebo budoucnosti využít tohoto druhu péče), aby se přihlásily o práva osob zúčastněných. Několik žen se skutečně chtělo připojit jako osoby zúčastněné. Soud ale rozhodl, že nesplnily podmínky pro přiznání postavení osob zúčastněných na řízení. S takovým právním posouzením nesouhlasíme, a proto jsme podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který zatím ve věci osob zúčastněných nerozhodl.
Podniknuté kroky:
- prosinec 2014 – podána žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb v „oboru porodní asistentka, pro druh zdravotní péče ošetřovatelská péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta“.
- leden 2015 – Krajský úřad Středočeského kraje klientce udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb v „oboru porodní asistentka (vyjma fyziologického porodu) pro druh zdravotní péče ošetřovatelská péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta“, proti kterému klientka podala odvolání s námitkou, že o omezení služeb nežádala
- březen 2015 – Ministerstvo zdravotnictví napadené rozhodnutí úřadu potvrdilo s tím, že omezení je dáno přímo zákonem o zdravotních službách a že úřad omezení uvedl, aby ze strany klientky předešel případnému protiprávnímu jednání.
- červen 2015 – Klientka podala žádost o udělení, respektive rozšíření oprávnění i pro vedení fyziologického porodu.
- červenec 2015 – Krajský úřad klientku vyzval k doložení dokladů o technickém a personálním zabezpečení požadovaných služeb a po reakci klientky, že nehodlá zřizovat zdravotnické zařízení a tedy není co dokládat, řízení zastavil pro nedoložení dokladů. Naše klientka se proti tomuto odvolala.
- listopad 2015 – Ministerstvo zdravotnictví usnesení úřadu zrušil a vrátil k opětovnému projednání s odůvodněním, že úřad žádost klientky nesprávně posoudil jako žádost o změnu oprávnění ve smyslu jeho rozšíření o pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny fyziologické porody.
- leden 2016 – Na výzvu úřadu k odstranění nejasností v žádosti klientka upřesnila, že hodlá poskytovat „zdravotní péči ve vlastním sociálním zázemí pacienta“.
- únor 2016 – Krajský úřad řízení opět zastavil s odůvodněním, že o žádosti klientky o „udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru porodní asistentka, pro druh zdravotní péče ošetřovatelská péče v souvislosti s porodem a těhotenstvím, forma péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta“, již bylo dříve rozhodnuto.
- duben 2016 – Proti usnesení úřadu podala klientka odvolání, které ale Ministerstvo zdravotnictví svým rozhodnutím zamítlo a napadené usnesení potvrdilo.
- červen 2016 – Klientka s pomocí Ligy lidských práv podala správní žalobu proti rozhodnutí ministerstva.
- duben 2019 – Krajský soud v Praze rozhodnutí ministerstva i usnesení Krajského úřadu Středočeského kraje zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že v případě řízení o žádosti se překážka věci rozhodnuté vztahuje pouze na pozitivní správní rozhodnutí, tj. pouze na takové, kterým bylo určité právo přiznáno, nikoliv na rozhodnutí negativní.
- červen 2019 – Krajský úřad Středočeského kraje řízení potřetí zastavil s odůvodněním, že žádost je právně nepřípustná, neboť ze zákona o zdravotních službách a souvisejících prováděcích právních předpisů lze dovodit, že ve vlastním sociálním prostředí pacienta nelze fyziologický porod vést. V odůvodnění úřad odkázal i na rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2016, dle kterého „v České republice nemůže porodní asistentka získat oprávnění k samostatnému vedení fyziologického porodu v domácím prostředí“. I proti tomuto usnesení se klientka odvolala.
- srpen 2019 – Ministerstvo zdravotnictví odvolání jako nedůvodné zamítlo a napadené usnesení úřadu o zastavení řízení potvrdilo s odůvodněním, že úřad správně odkázal na právní předpisy, jež jasně deklarují, že péče spočívající ve vedení porodu je podmíněna existencí zdravotnického zařízení s personálním a věcným vybavením, kterážto právní úprava neumožňuje poskytovat tuto péči a tyto výkony pro jejich rizikovost pro pacienty (ženy i děti) ve vlastním sociálním prostředí pacienta.
- listopad 2019 – Klientka s pomocí Ligy lidských práv podala správní žalobu proti rozhodnutí ministerstva.
- květen 2020 – Klientka obdržela vyjádření protistrany ke znění správní žaloby.
- červenec 2020 – Přihlášení několika žen o práva osob zúčastněných na řízení, u nichž soud rozhodl, že nesplňují podmínky.
- srpen 2020 – Podali jsme kasační stížnost proto usnesení soudu ohledně práv osob zúčastněných, kterou jsme později doplnili o právní argumentaci.