Nedobrovolná sterilizace romských žen

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Nedobrovolná sterilizace znovu na přetřesu. Liga lidských práv požaduje, aby se vláda nedobrovolnou sterilizací romských žen co nejdřív zabývala. Podle ligy podstoupily tento protiprávní lékařský zákon, zákrok desítky romských žen. Aktivisté vládě vyčítají liknavost. Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková se ale hájí tím, že jde o rozsáhlý problém, jehož řešení chce svůj čas. Také vy se můžete zapojit do naší debaty na tohle téma e-mailem na adresu radioforum@rozhlas.cz anebo SMSkou na číslo 9077703 ve tvaru RF a váš text. Teď k našim hostům. Ve studiu v Brně nás poslouchá a bude odpovídat David Záhumenský z Ligy lidských práv. Dobrý večer.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Dobrý večer.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
A vedle mě tady v Praze sedí Radka Soukupová, z Rady vlády pro romské záležitosti. I vy vítejte.

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Dobrý večer.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský, začnu úplně od Adama, co vlastně od vlády čekáte, co si slibujete, v čem je hlavní problém a připomeňme, prosím, kdy mělo k té nedobrovolné sterilizaci docházet?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, v podstatě už ve své závěrečné zprávě z konce roku 2005 vyjádřil veřejný ochránce práv přesvědčení, že v České republice problém sexuálních sterilizací prováděných buď s nepřijatelnou motivací nebo protiprávně existuje a že česká společnost stojí před úkolem vyrovnat se s touto skutečností.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Vyrovnat jak?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, vlastně i veřejný ochránce práv navrhl řadu opatření, mezi které by mělo patřit uznání té skutečnosti a vláda by také měla zvážit určitý systém odškodnění žen, které byly nezákonně sterilizovány.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ještě, prosím, kdy k té nedobrovolné sterilizaci mělo docházet?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, tady veřejný ochránce práv rozlišoval vlastně dvě období, kdy minimálně před rokem 90 nebo 91 docházelo ke sterilizacím v podstatě motivovaným státní nebo určitou veřejnou politikou snižování porodnosti romské populace, v pozdějším období se dá mluvit o určitém tolerování nějakých praktik, nerespektování informovaného souhlasu ze strany státu.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Paní Radko Soukupová z Rady vlády pro romské záležitosti, souhlasíte s tím vším?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Tak je potřeba říct, že problematika sterilizací a ony se netýkají jenom romských žen, byť z toho celkového počtu asi devadesát pět procent skutečně byly romské ženy, je velmi politováníhodnou skutečností, na druhou stranu ten postoj stávajícího státu vůči této problematice je poměrně komplikovaný a stanovisko veřejného ochránce lidských práv stojí jako kdyby na jedné straně toho širokého spektra a na druhé straně stojí stanoviska některých resortů, jejichž souhlas se zatím nepodařilo získat. Konkrétně bych uvedla postoj ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí a ministerstva financí. A právě proto, že ta resortní stanoviska se nijak neblíží tomu stanovisku ombudsmana, proto to je tak časově náročné, a proto se vlastně i na půdě Rady vlády pro lidská práva, respektive jejího výboru pro biomedicínu odehrával dlouhý proces, který vyústil v návrh usnesení vlády, který je v tuto chvíli v meziresortním připomínkovém řízení, takže v dohledné době, doufejme, že do jednoho měsíce by se vláda k této problematice měla vyjádřit, ale je pravda, že se nepodařilo najít souhlas s navrhovanou formou usnesení.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský z Ligy lidských práv, vy jste docela ostře zkritizovali paní ministryni Džamilu Stehlíkovou a potažmo i celou vládu za průtahy při projednávání podnětů ke sterilizacím. Nejste přece jen moc přísní, jak slyšíme, je to komplikovaná věc?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Určitě se jedná o komplikovanou věc. My jsme chtěli upozornit na to, že podobný podnět, který se týká řešení, otázky nedobrovolných sterilizací, byl přijat radou pro romské záležitosti už v únoru 2007 a do vlády se vůbec nedostal. Proto jsme chtěli upozornit na tuto skutečnost a předejít tomu, aby se stejná věc vlastně opakovala s tím podnětem, který v prosinci přijala Rada vlády pro lidská práva.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Paní Radko Soukupová, slyšeli jsme výtku. Vaše rada se tou problematikou zabývala v roce 2007 a do vlády se nedostala.

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Ano, to je pravda, protože poté z rozhodnutí paní ministryně, která zvažovala, že se sterilizace netýkaly jenom romských žen, byla tato agenda převedená na Radu vlády pro lidská práva, která se vlastně tomu tématu další půlrok velmi intenzivně věnovala, a jak už jsem říkala, v tuto chvíli je na stole návrh usnesení a uvidíme, jestli vláda tomu usnesení, respektive těm krokům, které, které nějakým způsobem předjímá, vysloví podporu.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Rada vlády pro romské záležitosti se tím nejdřív zabývala, pak to předala Radě vlády pro lidská práva, pak následovalo připomínkové řízení. Není to příliš byrokracie, řekněme?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
No, vzhledem k tomu, že se ani za ten půlrok, co se vlastně, nebo ono už dnes je to skoro téměř celý rok, co se ten proces dostal pod křídla Rady vlády pro lidská práva, tak se ukazuje, že nalézt konsensus v takto citlivé záležitosti není vůbec jednoduché, takže na možná na první pohled to byrokraticky může působit, ale na druhou stranu, má-li přijmout vláda skutečně nějaké kroky, které povedou k řešení té situace, tak je potřeba námitky jednotlivých resortů zvažovat a k tomu po celou dobu docházelo.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský z Ligy lidských práv, některé sterilizace byly provedeny už před listopadem. Ombudsman se tou věcí zabýval, byť v roce 2005, ale přece jen už to jsou zase tři roky. Chápete ty průtahy?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, samozřejmě je v pořádku, když podnět přijatý poradním orgánem vlády do připomínkového řízení, ale na druhou stranu je nutno podotknout, že Rada vlády pro lidská práva toho nenavrhuje zase tolik, řekněme. Rada vlády vlastně navrhla v tom podnětu, aby Vláda České republiky uznala, že k těm sterilizacím docházelo a vyslovila politování nad touto skutečností, a aby ustanovila vyšetřovací komisi, která bude dále tu situaci šetřit. To znamená nejedná se o nějaké řešení, spíše o počátek jakoby dalšího šetření a dalšího procesu, který povede k vyrovnáním se se sterilizacemi.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ptám se znovu, proč až teď?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, to samozřejmě, to samozřejmě nejsem schopen vysvětlit a v tom také spočívá ta naše kritika. My bychom poukázali také na to v podstatě ministryně, paní Stehlíková tu problematiku nedobrovolných sterilizací dobře zná, to znamená, myslíme si, že by tu situaci měla ona, protože ta věc spadá do jejího resortu, aktivně posunovat dopředu. Paní Stehlíková ještě předtím, než se dostala do vlády, tak dokonce vypracovávala jeden posudek jako psychiatrička, který se vlastně hodnotil to psychické utrpení, ke kterému byla vystavena jedna ze sterilizovaných žen.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ano, jestli vám dobře rozumím, to jsou vaše argumenty proto, proč to mělo být dřív?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Ano, samozřejmě, myslíme si, že ten postup by měl být rychlejší.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Paní Soukupová, co odpovíte?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Tak rada vlády k tomu přijala své usnesení v prosinci 2007, takže od toho usnesení k ukončení připomínkového řízení jsou necelé dva měsíce, takže já se domnívám, že možná některé věci mohly jít rychleji, ale v tuto chvíli máme na stole usnesení, máme na stole vlastně materiál, který je nějakým způsobem předjednán a s nějakou poměrně, s nějakou mírou pravděpodobnosti je možno očekávat, že vláda konečně nějaké rozhodnutí skutečně přijme.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
I tak se znovu zeptám, proč se to všechno projednává až teď, vždyť o některé sterilizace jde už, to jsou případy staré desítky let?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
To je pravda, ale jak už jsem předeslala, tak některá ministerstva zpochybnila vůbec prokazování oprávněnosti výhrad vůči státu. Odvolávají se na to, že není potřeba, aby český stát k tomu zaujímal nějaké stanovisko, protože je možné, aby konkrétní ženy žalovaly konkrétní subjekt u soudu, koneckonců …

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
No, právě, já vám, promiňte, skočím teď do řeči, nahrává tomu dotaz našeho posluchače, cituju: „Není to náhodou klasický trestný čin, kdyby se jím měla zabývat policie, proč vláda?“

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Ano, to byl taky jeden z argumentů, proč vláda. To namítají některá ministerstva a argumentují tím, že se jedná o pochybení konkrétního subjektu, třeba zdravotnického zařízení a že pokud toto se prokáže, takže potom je na tom subjektu, aby se s dotyčnou ženou nějakým způsobem vyrovnal, ale, ale pak je tady ta druhá strana, která zase argumentuje tím, že se pravděpodobně jednalo o nějakou politiku státu, a proto, že by bylo dobře, aby se stát k tomu také vyjádřil.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský, už padlo slovo odškodnění. V jaké výši a pro kolik žen, jak to vidíte?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Tady samozřejmě je to otázka ke zvážení.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Máte nějakou představu určitě.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Ano, to, o kolik případů se jednalo, by mělo vlastně být …, nebo by se mělo ukázat až teprve, když nějaký mechanismus bude existovat, tak musí existovat dostatečně dlouhá doba, kdy budou moct se ženy se přihlásit s tím svým nárokem a bude existovat komise, která ty případy posoudí. Těžko říct, o jakou částku by se mělo jednat. Já si myslím, že by mohlo jít o desetitisíce, řekněme.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Víte, ale máme tady přece případ, kdy loni v říjnu přiznal ostravský krajský soud za nechtěnou sterilizaci odškodnění ve výši půl milionu Romce Ivetě Červeňákové.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Ano, samozřejmě.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Čili v řádu podobném by se to mělo pohybovat to odškodnění, jak vy si představujete?

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Myslíme si, že to odškodnění může být, pokud bude plošné a bude ze strany České republiky, nikoliv vlastně, tam se prokázala, prokázalo konkrétní pochybení toho zdravotnického zařízení. To ale ve většině těch případů, ke kterým docházelo není možné dohledat tam jakoby pochybení konkrétního zdravotnického zařízení, už proto, že třeba neexistuje celá zdravotnická dokumentace, nebo že ty ženy ani nemají třeba prostředky k tomu, aby se obrátily na soudy. Proto, když se bude jednat o plošné odškodnění ze strany vlády, tak vlastně vláda nepřejímá celou zodpovědnost. Pouze by měla uznat, že svůj díl odpovědnosti na tom má a určité odškodnění těm ženám, které byly nezákonně sterilizovány, vyplatit.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Další dotaz našeho posluchače, respektive názor, cituju: „Odškodnění za sterilizace podle přání vašeho hosta, asi té částky, která zazněla, by ani nestačil státní rozpočet,“ s trochou nadsázky řečeno od Pavla z P.B., nevím, z jakého to je města. Co k té výši odškodného můžete říct vy, paní Radko Soukupová z rady vlády?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Já bych tady jenom odcitovala stanovisko ministerstva spravedlnosti, které v rámci meziresortního připomínkového řízení zmiňuje, že by neměla být překročena částka sto padesát tisíc korun, protože to je částka, kterou lze jako maximum poskytnout jako peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle jiného zákona a je ale pravdou, že ministerstvo financí šlo do rozporu s tím materiálem právě proto, že podle programového prohlášení vlády by vláda neměla přijímat žádné kroky, které by vedly k navyšování státního rozpočtu. Takže tady je přesně vidět, jak je ta situace komplikovaná.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Promiňte, vy jste žena, musím vám tu otázku položit, kdyby vy jste takový zákrok, nechtěný zákrok podstoupila, líbilo by se vám ty průtahy?

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Tak s těmi průtahy zcela jistě souhlasit nelze. Je otázka, do jaké míry byly nutné, protože není asi cílem předložit materiál vládě a potom přijít před veřejnost a říct – vláda žádné kroky nepřijala, staví se k celému problému odmítavě, takže je asi dobře věnovat nějaký čas hledání konsensu a vzájemnému vyjednávání.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Davide Záhumenský z Ligy lidských práv, vy dáváte za příklad Švédsko, to, jak se tam s tímhle problémem vyrovnali. Buďte, prosím, konkrétnější, uveďte ten příklad.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Poukazujeme na to, že k nezákonným nebo protiprávním sterilizacím docházelo i v dalších zemích, jednou z nich bylo i Švédsko, kde k těm sterilizacím docházelo v podstatě od roku někdy 35 asi do roku 75, ale švédská vláda se dokázala nebo švédský stát se dokázal postavit tomu problému čelem a ten mechanismus i odškodnění sterilizovaných žen byl implementován a zhruba tři čtvrtiny z asi dvou tisíc osob, které požádaly o to odškodnění, byly skutečně odškodněny.

Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Dámo a pane, téma, které budeme dál sledovat, pro tuhle chvíli vám oběma děkuji za účast v naší debatě, čtvrt hodina je pryč. Radka Soukupová z Rady vlády pro romské záležitosti, David Záhumenský z Ligy lidských práv, oběma vám hezký večer a děkuji.

Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Na shledanou.

David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Na shledanou.

Textový záznam rozhlasové diskuze na ČRo1 – Radižurnálu ze dne 8.4.2008.

České a slovenské ženy v Ostravě diskutovaly o nechtěných sterilizacích

Lenka BLAŽEJOVÁ, moderátorka
——————–
Neziskové organizace v Ostravě dnes kritizovaly vládu za to, že se ještě nezabývala nechtěnými sterilizacemi. Už podruhé se v krajské metropoli sešly české a slovenské ženy, které byly před rokem 90 zbaveny šance na další mateřství. Liga lidských práv upozornila, že vláda zatím k problému nezaujala žádné stanovisko, přestože ji k tomu vyzval ombudsman i řada evropských organizací. Podle právníka ligy Davida Záhumenského nejde jen o přiznání odpovědnosti a ustavení vyšetřovací komise.

David ZÁHUMENSKÝ, právník Ligy lidských práv
——————–
My si myslíme, že rozhodně by se mělo jednat i o odškodnění těch žen, už proto, že vlastně odškodnění soudní cestou pro většinu žen není možné.

Lenka BLAŽEJOVÁ, moderátorka
——————–
Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková kritiku odmítá. Podnět podle ní už vláda má a materiál by mohla projednat během několika týdnů. Stehlíková dodala, že přípravu nešlo urychlit.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny
——————–
Je to vlastně pomalu kniha, protože to je záležitost, která opravdu vyžaduje z lidskoprávního hlediska důkladné rozpracování, značnou pozornost a je to práce mnoha a mnoha resortů.

Textový záznam rozhlasové diskuze na ČRo – Ostrava ze dne 4.4.2008.

Sterilizované ženy se setkají v Ostravě

Liga lidských práv by v této souvislosti ráda upozornila na průtahy při přijetí podnětů k řešení nezákonných sterilizací vládou ČR. Rada vlády ČR pro lidská práva schválila na svém zasedání 13. prosince 2007 podnět Výboru pro lidská práva a biomedicínu ke sterilizacím prováděným v rozporu s právem. Rada vlády ČR pro lidská práva na základě tohoto podnětu doporučila vládě, aby uznala fakt, že v minulosti k protiprávnímu provádění sterilizací docházelo, vyslovila nad touto skutečností politování a zavázala se podniknout kroky, které by do budoucna podobnému jednání zamezily. Vláda by také měla ustanovit pracovní komisi k prošetření provádění sterilizací od 1. července 1966.

Nyní je na Ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny Džamile Stehlíkové, aby podnět předložila vládě ČR. Ministryně Stehlíková tak ale dosud neučinila. Liga lidských práv, Poradňa pre občianske a ľudské práva a Vzájemné soužití, které se řešením případů sterilizovaných žen dlouhodobě zabývají, se proto obávají, aby v této souvislosti nedošlo k podobné situaci jako před rokem. Rada vlády pro záležitosti romské komunity totiž přijala podobný podnět již v únoru 2007. A přestože povinností ministryně Stehlíkové bylo podnět vládě předložit, nikdy tak neučinila. Podnět byl bez uspokojivého vysvětlení “pozdržen” a k projednání do vlády se nedostal. Je proto potřeba věnovat pozornost tomu, aby se podobný postup neopakoval.

K protiprávním sterilizacím docházelo nejen v ČR a na Slovensku. Některé země se však se svou minulostí dokázaly vyrovnat se ctí. Například ve Švédsku vznikla zvláštní komise, která během několika let zmapovala rozsah problému, doporučila vládě určitá řešení a následně se angažovala i při odškodnění obětí nucené sterilizace. Odškodnění získaly tři čtvrtiny ze zhruba dvou tisíc osob, které si o něj požádaly.

Článek vyšel dne 4.4.2008 na www.blisty.cz, naleznete jej zde.

Proč omezovat omezující prostředky ve zdravotnictví a proč Britské listy dávají prostor pro vytváření virtuální reality?

Na svém zasedání 26. března tohoto roku vláda schválila podnět Rady vlády pro lidská práva k právní úpravě používání omezujících prostředků při poskytování zdravotní péče. Tento podnět Radě vlády připravil její poradní orgán – Výbor pro lidská práva a biomedicínu, jehož jsem členem. Podotýkám, že ve výboru i Radě vlády jsou přítomni zástupci ministerstva zdravotnictví a před tím, než šel podnět do vlády, prošel také připomínkovým řízením ? a to v podstatě bez připomínek (včetně ministerstva zdravotnictví). Proto jej také vláda bez problémů schválila.

Jak podnět osvětluje, v ČR dosud není používání restriktivních prostředků (poutání k lůžku, umisťování na izolační místnost, používání síťových lůžek) regulováno zákonem, ale pouze metodickým pokynem ministerstva zdravotnictví z roku 2005. Z hlediska dodržování ústavních pravidel se jedná o deficit, neboť k omezení základních práv a svobod může dojít pouze zákonem (nikoli metodickým pokynem, kterého se nikdo nedovolá). Na nedostatečnou právní úpravu poukázal také Evropský výbor pro zabránění mučení (CPT) při svých návštěvách v minulých letech. Již v roce 2002 CPT uvedl, že “pravidla pro užívání opatření omezujících pohyb pacienta by měla jednoznačně stanovit, že prvotní pokusy o zklidnění rozrušených nebo agresivních pacientů by měly být pokud možno nekontaktní (např. slovní pokyny) a že v případě nutnosti fyzického zklidnění by se v zásadě mělo jednat o zvládání pomocí rukou. Použití prostředků fyzického omezení pohybu (popruhy, svěrací kazajky apod.) bude oprávněné pouze velice zřídka a musí být buď výslovně nařízeno lékařem nebo o něm musí být lékař neprodleně informován a požádán o souhlas. Pokud prostředky fyzického omezení budou ve výjimečných případech použity, mělo by být jejich použití ukončeno co nejdříve; nikdy by neměly být používány nebo jejich použití prodlužováno, jako trest.”

Tento výbor působící při Radě Evropy již od roku 1990 dohlíží na naplňování Úmluvy o zabránění mučení (č. 9/1996 Sb.), která je v současnosti právně závazná pro všech 48 států Rady Evropy. Zlepšení praxe používání omezujících prostředků upravují obecné standardy CPT od roku 1998, naleznete je i v češtině na jeho webových stránkách . Je potřeba právě na stránkách Britských listů uvést, že již od počátku devadesátých let zástupci tohoto orgánu jmenovaní jednotlivými státy prosazují tyto standardy při pravidelných návštěvách míst omezení svobody všech států od Islandu po Kavkaz a Vladivostok. Navíc jeho členové jsou psychiatři, právníci, specialisté na vězeňství, zadržování mladistvých a další profese a jeho práce vždy reflektuje moderní trendy.

Také ministerstvo zdravotnictví se naštěstí přibližuje západní praxi, evidentně nemá se zlepšením zacházení žádný větší problém a slíbilo tuto úpravu promítnout do nově připravovaného zdravotnického zákona. Podle autora v úvodu zmíněného příspěvku je však vyžadovaná praxe údajně nesmyslná a nemožná. Skutečně je tomu tak? Jak je tedy možné, že podobné principy obsahuje od 1. 1. 2007 účinný zákon o sociálních službách? Zákon regulující sociální služby v § 89 mj. říká: “Opatření omezující pohyb osob lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového jednání osoby, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob. Poskytovatel sociálních služeb je proto povinen podle konkrétní situace nejdříve využít možnosti slovního zklidnění situace a jiné způsoby pro zklidnění situace, například odvrácení pozornosti, rozptýlení, aktivní naslouchání. Osoba musí být vhodným způsobem informována, že může být vůči ní použito opatření omezující její pohyb.” Samozřejmě ani systém sociální péče není bez chyb, jak v lednu ukázala britská BBC. K této kauze toho již bylo napsáno dost. Také CPT ČR opakovaně vybízí, abychom jejich používání ukončili. Já bych pouze poukázal na příspěvek Davida Kocmana, který kauzu poměrně podrobně analyzuje.

Příspěvek autora dále uvádí, že zásada nejméně restriktivního přístupu je v našem zdravotnictví samozřejmostí. Je pak otázkou, proč jeho autora tyto výroky vedly k napsání rozhořčeného článku plného osobních útoků. Není samozřejmě možné, aby zdravotničtí pracovníci nechali pacienty ubližovat sobě nebo někomu jinému. Připoutání k lůžku nebo umístění na izolaci je však závažným zásahem do lidské důstojnosti a je proto na místě, aby právní úprava specifikovala podmínky, za kterých k němu může dojít. A o to v podnětu Rady vlády, který vláda schválila, jde.

Co je ovšem politováníhodnější, že tento příspěvek je jen jedním z mnoha, kterým Britské listy vytváří prostor pro virtuální realitu. Například klecová lůžka jsou dokonce zvláštním tématem Britských listů. Jak vidno z letité praxe evropského CPT – působícího při mezivládní mezinárodní organizaci Rada Evropy založené evropskými státy – byla v Česku zahájena žhavá diskuse až díky výrokům jedné celebrity z anglosaské země na toto téma dosti opožděně. Jako kdyby humánní zacházení s osobami omezenými na svobodě byla nějaká novota imperialisticky prosazovaná Georgem Sorosem nebo K. D. Rowlingovou. To bohužel vypovídá o tom, jak málo je české prostředí propojeno s již letitou praxí nejen v anglosaských zemích, ale i v kontinentální Evropě na západ od nás, včetně praxe psychiatrů. Přejme Britským listům, že z toho aspoň vytěžili virtuální protiimperialistické téma. Proč tomu ovšem musí být v takové podobě, na níž upozorňoval Filip Gregor? Neplatí snad i pro téma používání restriktivních prostředků v podání Britských listů nejtrefněji tento Gregorem zmiňovaný citát, za jehož zveřejnění mu bylo vyhrožováno útočnými PR praktikami? “?měníme realitu. Rádi vyprávíme pohádky. Kolik lidí snese pravdu o tom, že král je nahý? A víte, jak často zjišťujeme, že se pohádky staly realitou? Proto, že vytváříme mýtus. A ten pak, stvořen, žije dál svým vlastním životem. My, kteří jsme mu vdechli život , pak jen zpovzdálí sledujeme, jak to dítě roste. A někdy jsme i pyšní.”
David Zahumenský

Článek vyšel dne 3.4.2008 na www.blisty.cz, naleznete jej zde.

Sterilizované ženy se setkají v Ostravě – Vláda by se neměla schovávat před odpovědností za nezákonné zásahy do jejich životů

Tisková zpráva Ligy lidských práv, Poradny pre občianske a ľudské práva a občanského sdružení Vzájemné soužití.
Brno, Košice, Ostrava – 3. dubna 2008 – V pátek 4. dubna 2008 se v Ostravě uskuteční již druhé setkání protiprávně sterilizovaných žen ze Slovenska a Česka. V rámci asi pětihodinového odpoledního programu budou účastnicím předneseny příspěvky týkající se historického kontextu problematiky a situace v České republice a na Slovensku. Během volné diskuse pak ženy dostanou prostor pro vzájemnou výměnu zkušeností. Akce, kterou pod heslem „Vzájemná solidarita posiluje“ zorganizovala Poradňa pre občianské a ľudské práva, potrvá až do soboty.

Liga lidských práv by v této souvislosti ráda upozornila na průtahy při přijetí podnětů k řešení nezákonných sterilizací vládou ČR. Rada vlády ČR pro lidská práva schválila na svém zasedání 13. prosince 2007 podnět Výboru pro lidská práva a biomedicínu ke sterilizacím prováděným v rozporu s právem. Rada vlády ČR pro lidská práva na základě tohoto podnětu doporučila vládě, aby uznala fakt, že v minulosti k protiprávnímu provádění sterilizací docházelo, vyslovila nad touto skutečností politování a zavázala se podniknout kroky, které by do budoucna podobnému jednání zamezily. Vláda by také měla ustanovit pracovní komisi k prošetření provádění sterilizací od 1. července 1966.
Nyní je na ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny Džamile Stehlíkové, aby podnět předložila vládě ČR. Ministryně Stehlíková tak ale dosud neučinila. Liga lidských práv, Poradňa pre občianske a ľudské práva a Vzájemné soužití, které se řešením případů sterilizovaných žen dlouhodobě zabývají, se proto obávají, aby v této souvislosti nedošlo k podobné situaci jako před rokem. Rada vlády pro záležitosti romské komunity totiž přijala podobný podnět již v únoru 2007. A přestože povinností ministryně Stehlíkové bylo podnět vládě předložit, nikdy tak neučinila. Podnět byl bez uspokojivého vysvětlení „pozdržen“ a k projednání do vlády se nedostal. Je proto potřeba věnovat pozornost tomu, aby se podobný postup neopakoval.
K protiprávním sterilizacím docházelo nejen v ČR a na Slovensku. Některé země se však se svou minulostí dokázaly vyrovnat se ctí. Například ve Švédsku vznikla zvláštní komise, která během několika let zmapovala rozsah problému, doporučila vládě určitá řešení a následně se angažovala i při odškodnění obětí nucené sterilizace. Odškodnění získaly tři čtvrtiny ze zhruba dvou tisíc osob, které si o něj požádaly.

Další informace poskytnou:
David Zahumenský, Liga lidských práv, +420 608 719 535
Vanda Durbáková, Poradňa pre občianske a ľudské práva, +421 908 695 531
Sri Kumar Vishwanathan, Vzájemné soužití, +420 777 760 191