Pondělí, 23. listopadu 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 23. 11. 2009 na www.zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.
Vláda dnes vyjádřila politování nad nedobrovolnou sterilizací, kterou podstoupily většinou Romky v rozporu se zákonem. Spolek žen omluvu přijal jako morální zadostiučinění. Podle ministra pro lidská práva Michaela Kocába by podobným případům měla zabránit další připravovaná opatření.
„Jsme velice rády, že jsme tohoto dosáhly. Bojovaly jsme pět let, aby se nám dostalo veřejné omluvy. Velice děkujeme Fischerově vládě a všem ostatním jako je ombudsman, ministr, či neziskové organizace, protože my ženy samy bychom to až sem dotáhnout nezvládly,“ uvedla zástupkyně Spolku žen poškozených sterilizací Elena Goralová. Ta byla donucena k souhlasu se zákrokem v roce 2007, kdy čekala čtvrté dítě.
Přestože postižené ženy chápou dnešní krok vlády jako omluvu, podle zmocněnce pro lidská práva Jana Litomiského se vláda omluvit nemůže.
„Není to omluva, protože vláda odmítá převzít zodpovědnost za individuální pochybení, která žádným způsobem neiniciovala,“ řekl Litomiský po tiskové konferenci vlády. Za případy prý stojí konkrétní lékaři, kteří sterilizaci provedli.
Léta řešili desítky stížností
Sterilizace může proběhnout po informovaném souhlasu ženy. Některé pacientky, kterým lékaři zákrok provedli, si ale stěžují, že nebyly předem informovány. Před lety si 87 z nich stěžovalo u veřejného ochránce práv, 58 sterilizací proběhlo nezákonně.
Statistiky počtu žen, které byly tímto zákrokem poškozeny, v České republice ale neexistují.
Nedobrovolnou sterilizací se dlouhodobě zabývalo i ministerstvo pro lidská práva. Ministr Michael Kocáb dnes uvedl, že podobné případy se vykytovaly i za komunismu, za vědomí úřadů.
Politování Fischerova kabinetu sice zřejmě nepomůže ženám vysoudit odškodnění, protože většina zákroků se stala před několika lety a případy jsou i při porušení zákona po třech letech promlčeny. Ministr Kocáb ale upozornil, že Česká republika byla kvůli tomuto problému vystavena dlouhodobé kritice například z výborů OSN a že bylo třeba po čase zaujmout jasné stanovisko.
„Je to pro nás velmi důležité usnesení, dlouho jsem vymáhal vyjádření vlády,“ uvedl Kocáb.
Stále chybí právní ukotvení
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl upozornil, že problematika stále není právně ukotvena.
„Není u nás platná právní úprava sterilizace, kvalifikovaný souhlas navržený zákonem nám chybí. Již byl součástí zdravotnického balíčku minulé vlády, ale zůstal neschválen. V současnosti tedy jde pouze o tu morální, etickou stránku věci,“ uvedl ombudsman.
Podle Kocába je nyní třeba vytvořit novou definici přístupu státu a zdravotnictví k této otázce. „Ministryně zdravotnictví má podle usnesení vlády zařadit otázku sterilizací do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče,“ uvedl Kocáb. Další opatření a kroky, které mají pomoci problematiku řešit, zatím Kocáb blíže nespecifikoval.
Liga lidských práv: litovat nestačí
Podle Ligy lidských práv je pouhé politování nedostatečné, organizace požaduje pro ženy finanční odškodnění.
Vláda prý zvolila pouze kompromisní přístup, měla však podle ní všechny případy řádně vyšetřit a ustavit mechanismus odškodňování sterilizovaných žen. Tento úkol zůstane na dalších vládách.
„Je důležité, aby se celkovým kontextem a konkrétními případy v budoucnu zabývaly také další vlády a zvážily, jakým způsobem protiprávně sterilizované ženy odškodnit,“ uvedl předseda Ligy David Zahumenský.
Pondělí, 23. listopadu 2009Tiskové zprávy
Brno – 23. listopadu – Liga lidských práv oceňuje snahu ministra pro lidská práva Michaela Kocába dosáhnout alespoň nejmírnější formy satisfakce pro ženy sterilizované v rozporu s právem v bývalém Československu a České republice. Dosažený kompromis s ministerstvy zdravotnictví a práce a sociálních věcí, která v minulosti úsilí o omluvu a odškodnění úspěšně blokovala, ovšem zanechává pro budoucnost řadu otazníků. Vláda totiž ustoupila od snahy události z minulosti řádně vyšetřit a ustavit odškodňovací mechanismus pro sterilizované ženy. Jedinou odškodněnou tak zřejmě zůstane protiprávně sterilizovaná žena ze Severních Čech, které Vrchní soud v Praze přiznal začátkem listopadu 2009 částku 200 000 Kč.
Ve všech třech případech sterilizovaných žen, které zastupovala Liga lidských práv, soudy konstatovaly, že šlo o sterilizaci protiprávní. Dvěma z nich však soud odmítl přiznat odškodnění, a to vzhledem ke skutečnosti, že se na soud obrátily až po třech letech od zákroku. Nejvyšší soud přitom v minulosti přiznával odškodnění i obětem protiprávních zákroků, které se na soud obrátily až po této lhůtě. V roce 2007 však svoje stanovisko změnil. Vzhledem k tomu, že ve zmiňovaných případech došlo k porušení Evropské úmluvy o lidských právech, podaly všechny tři protiprávně sterilizované ženy stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Dnešní omluvu vlády, která toliko „vyslovila politování nad zjištěnými individuálními pochybeními“, považuje Liga pouze za politický kompromis, který je třeba oddělit od historické skutečnosti. Nepopiratelným faktem zůstává, že ke sterilizacím docházelo v dobách komunismu programově, jak je uvedeno v podrobném stanovisku veřejného ochránce práv z prosince 2005. Po změně režimu pak bylo prověřeno zatím několik desítek případů v různých českých nemocnicích. Ani v jednom z prověřovaných případů veřejný ochránce práv nepotvrdil, že by byť jediný případ sterilizace byl proveden s informovaným souhlasem. „Je důležité, aby se celkovým kontextem a konkrétními případy v budoucnu zabývali také další vlády a zvážily, jakým způsobem protiprávně sterilizované ženy odškodnit,“ uvádí předseda Ligy David Zahumenský.
Vývoj případů protiprávních sterilizací, které před českými soudy zastupovala Liga lidských práv:
Paní Helena (přeje si zůstat v anonymitě)
- 2001 – Při porodu druhého dítěte jí byla ve věku 19 let provedena sterilizace.
- 2005 – Krajský soud v Ostravě rozhodl, že sterilizace byla provedena protiprávně a že nemocnice se ženě musí omluvit. Nárok na peněžitou satisfakci soud prohlásil za promlčený.
- 2007 – Vrchní soud v Olomouci potvrdil, že se nemocnice musí omluvit.
- 2009 – Nejvyšší soud podané dovolání odmítl, s tím, že se jím nebude zabývat.
- 2009 (říjen) – Ústavní soud odmítl ústavní stížnost.
- V současnosti se zpracovává stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku.
Paní Iveta z Ostravy (přeje si zůstat v anonymitě)
- 1997 – Při porodu druhého dítěte jí byla ve věku 21 let provedena sterilizace.
- 2007 – Krajský soud v Ostravě rozhodl, že sterilizace byla provedena protiprávně a že nemocnice má ženě vyplatit půl milionu korun.
- 2008 – Vrchní soud potvrdil, že se nemocnice musí omluvit, nárok na odškodnění ale prohlásil za promlčený.
- 2009 – Podané dovolání leží u Nejvyššího soudu, který jej s největší pravděpodobností podobně jako v případě paní Ferenčíkové odmítne.
- 2009 (červenec) – u Evropského soudu pro lidská práva již vedle toho leží od srpna stížnost na porušení Evropské úmluvy o lidských právech.
Paní ze Severních Čech (přeje si zůstat v anonymitě)
- 2003 – Při porodu čtvrtého dítěte byla sterilizována. Bylo jí 33 let.
- 2008 – Krajský soud rozhodl, že sterilizace byla protiprávní a že nemocnice se ženě musí omluvit. Soud rozhodl, že ženě náleží také odškodnění, ale přiznal nedůstojných padesát tisíc korun.
- 2009 – Vrchní soud v Praze odškodnění pro sterilizovanou ženu zvýšil na celkem dvě stě tisíc korun.
- Vzhledem k předčasnému ukončení vyšetřování trestního oznámení ze strany veřejného ochránce práv byla již v lednu 2008 zaslána stížnost Evropskému soudu pro lidská práva na porušení článků Evropské úmluvy o lidských právech.
Bližší informace:
David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz
Středa, 18. listopadu 2009Tiskové zprávy
Tisková zpráva Ligy lidských práv, Public Interest Lawyers Association (PILA) a Iuridicum Remedium.
Brno – Dvacet let po sametové revoluci je justice v České republice stále nucena se podřizovat výkonné moci. Český model justice je na exekutivě závislý skoro nejvíce z celé Evropy. Shodli se na tom představitelé všech stupňů soudů, kteří se dnes sešli v Brně na pracovním semináři pořádaném Ligou lidských práv a Public Interest Lawyers Association (PILA).
Podle předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka je u nás justice chápána stále pouze jako ministerský resort, nikoli jako jeden ze tří zásadních pilířů demokratického státu. Je důležité nezapomínat na to, že nezávislost soudů je důležitá primárně nikoli pro soudce, ale pro občany, jejichž práva mají být chráněna.
Kritika nedostatečné právní kultury a dodržování principů právního státu zazněla v uplynulých dnech při hodnocení dvaceti let demokracie mnohokrát. Nezávislost financování justice, podíl soudců na správě justice a nutnost zvýšení pravomocí, které mohou právní kulturu a ochranu práv významně podpořit, však bohužel dosud nejsou součástí veřejné debaty.
Fungování soudů je nepřímo ovlivňováno skrze finanční tok z ministerstva spravedlnosti. Na semináři soudci zmínili příklady, kdy jim ministerstvo spravedlnosti komplikuje netransparentním financováním i snižováním finančních částek pro jednotlivé soudy jejich práci a podráží důstojnost soudců. Navíc v uplynulých letech přibylo útoků na justici, a to ze strany exekutivní, potažmo i zákonodárné moci. Soudci proto volají po řešení. Tím by mimo jiné bylo ustavení takového orgánu justice, který by byl na ministerstvu spravedlnosti nezávislý, jako je tomu v drtivé většině zemí EU. Soudci se rovněž shodli na tom, že se v zahraničí osvědčilo, když jsou v takovém orgánu zastoupeni rovněž zástupci jiných profesí.
Řečníci, kteří představili řadu fungujících modelů ze zahraničí (viz link níže), zdůraznili, že podle Ústavy je to soudní moc, která má chránit základní práva občanů. A to nejen před státními orgány, ale i nadnárodními korporacemi či v jednotlivých případech při zneužití moci politickou většinou. Z těchto důvodů je potřeba velice citlivě reagovat na návrhy, které dále omezují nezávislost soudců.
Podle nevládních organizací (Liga lidských práv, PILA, Iuridicum Remedium) je zásadní, aby se soudci sjednotili v tom, jaký model soudnictví chtějí s důrazem na efektivní a nestrannou ochranu práv občanů prosazovat. Soudci by rovněž měli hledat cesty, jak ve veřejné diskuzi lépe komunikovat s veřejností o důležitosti svých požadavků.
Podkladový materiál s příspěvky soudců Jana Sváčka, Elišky Wagnerové, Zdeňka Kühna a právního experta Davida Kosaře naleznete zde.
Bližší informace:
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535
Vítězslav Dohnal, ředitel PILA, mobil: 776 834 534
Helena Svatošová, Iuridicum Remedium, mobil: 776 890 170
Pondělí, 2. listopadu 2009Aktuality
V rámci pravidelného galavečera Právník roku bude letos poprvé uděleno také mimořádné mimosoutěžní ocenění „Pro bono advokát roku“. To obdrží advokát nebo advokátní koncipient, který z vlastního rozhodnutí dobrovolně poskytuje bezplatné právní služby.
Nemůže se tedy jednat o případy, kdy by sice klient za právní služby neplatil, ale bezplatné zastoupení by bylo přiznáno rozhodnutím soudu nebo České advokátní komory.
Pro bono advokát roku je součástí aktivit ke zvýšení povědomí o tom, že moderní, společensky odpovědný výkon advokacie v sobě zahrnuje i poskytování bezplatných služeb.
Ocenění udělí organizátoři soutěže Právník roku (www.pravnikroku.cz) ve spolupráci s neziskovou organizací Public Interest Lawyers Association (PILA). Nominace může odborná i laická veřejnost zasílat do 10. 11. 2009 na emailovou adresu probono@pilaw.cz.
Více informací najdete v tiskové zprávě PILA.
Pondělí, 19. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 19. 10. 2009 v časopise Tempus Medicorum.
Mediace je způsob mimosoudního urovnání sporu, který využívá neutrální osobu – mediátora – k nalezení uspokojivého řešení pro obě strany. Pomocí mediace lze řešit stížnosti pacientů i případy, kdyby pacient mohl úspěšně zažalovat zdravotnické zařízení a vysoudit na něm finanční odškodnění.
V prvním případě je mediace výhodná proto, že se vedení nemocnice může lépe obeznámit s nedostatky poskytování zdravotní péče na svých odděleních, ve druhém případě je výhodou možnost razantního snížení částky, kterou by jinak nařídil uhradit soud.
Mediace šetří finanční náklady, je rychlá, výsledku musí být dosaženo v průběhu 2 až 5 schůzek, a především je důvěrná. Vše, co se při ní odehraje, zůstává veřejnosti skryto a zdravotnické zařízení tím chrání svou dobrou pověst. Liga lidských práv v současné době nabízí zdravotnickým zařízením bezplatné poradenství v oblasti řešení sporů pomocí mediace a zajistí jim služby mediátora zdarma.
