Pátek, 29. března 2019Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes vyhověl části stěžovatelů – účastníků blokády na Šumavě, které policie měla podrobit dušení, škrcení, způsobení bolesti a poranění. Podle soudu bylo u dvou z pěti stěžovatelů postupem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Krajského státního zastupitelství v Plzni a Vrchního státního zastupitelství v Praze porušeno jejich právo na účinné vyšetřování nelidského a ponižujícího zacházení. Ústavní soud kritizoval i to, že zásah policistů vůči stěžovatelům nebyl natočen na kameru, přestože byl přítomen policejní kameraman. Liga lidských práv, která stěžovatelům zajistila právní pomoc, vybízí k systémovým změnám, které by podobným případům do budoucna zabránily.
Jednalo se již o druhou stížnost proti nedostatečnému vyšetřování špatného zacházení s účastníky blokády na Šumavě. Již v prvním nálezu (sp. zn. I. ÚS 1042/15) Ústavní soud konstatoval porušení práva na účinné vyšetřování a tehdy také zakázal Generální inspekci bezpečnostních sborů pokračovat v tomto porušování práv stěžovatele. Tentokrát už Ústavní soud zakazující výrok nepřipojil, protože je podle něj vysoce nepravděpodobné, že by další vyšetřování přineslo nové skutečnosti. Místo toho odkázal úspěšné stěžovatele na řízení o náhradu nemajetkové újmy proti státu.
Ústavní soud kritizuje policii za chybějící videozáznamy policejních
zákroků
Ústavní soud několikrát zopakoval, že klíčové zákroky policie nebyly zachyceny na kameru, i když byl policejní kameraman přítomen a nic nenasvědčovalo tomu, že by nějaké zvláštní okolnosti v pořízení či pokračování záznamu bránily. To podle Ústavního soudu vzbuzuje pochybnosti o přiměřenosti zákroku policie. Policie tímto postupem také prakticky znemožňuje státu prokázat, že byl zásah přiměřený a v souladu se zákonem. Ústavní soud připomíná, že v těchto situacích je to stát, který musí prokázat, že ke špatnému zacházení nedošlo.
„Není to poprvé, co vrcholné soudy kritizují chybějící videozáznamy z klíčových okamžiků policejních zásahů. Například podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v kauze squatu Milada působí podezřele a vyvolává přinejmenším určité pochybnosti, pokud se podstatná část zákroku na záznam policie nedostane.“ uvádí advokátka stěžovatelů a právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Dřívější veřejný ochránce práv Otakar Motejl už v roce 2006 při prošetřování policejního zásahu proti účastníkům akce CzechTek 2005 upozorňoval na nezájem příslušníků policie zachycovat svá překročení zákonnosti a na to, že když se „něco děje“, tak kamera raději zamíří jinam.
Liga požaduje systémové řešení
Podle Ligy lidských práv měla být už dávno do postupů policie zapracována doporučení ombudsmana a soudů k pořizování videozáznamů při policejních zákrocích. Zejména pak při těch typech zákroků, u kterých policie opakovaně čelí obvinění z nepřiměřených postupů (zásahy proti aktivistům). Pokud záznamy rozhodných okamžiků nejsou bezdůvodně pořízeny, měla by za to konkrétní osoba nést odpovědnost. Častým problémem je také skrývání služebního čísla policistů ve snaze vyhnout se identifikaci a odpovědnosti, za což by podle Ligy rovněž měla být vyvozovány právní důsledky.
Liga lidských práv rovněž požaduje po GIBS a jejím novém řediteli, od kterého se očekává profesionalizace a napravení pověsti GIBS, aby vyhodnotila svůj postup a přijala taková opatření, aby její postupy v případě podezření z nelidského a ponižujícího zacházení odpovídaly požadavkům na účinné vyšetřování a aby tyto případy posílala před trestní soudy.
„V případech znásilnění je to často také „tvrzení proti tvrzení“, ale případ jde před nezávislý soud, který zhodnotí všechny důkazy, věrohodnost svědků a rozhodne buď o odsouzení nebo zproštění viny obžalovaného. Stejně by se mělo postupovat i v případech policejního násilí a ne tak, že GIBS kryje policii a případ rovnou sama zarazí, takže se nemá šanci dostat k soudu.“ uvádí advokátka Zuzana Candigliota. Stěžovatel Jan Skalík upozornil na to, že po prvním rozhodnutí Ústavního soudu byl při výslechu dotazován na nesmysly typu, zda na blokádu přijel autem nebo vlakem, ale podrobný průběh policejního zásahu vyšetřovatelku GIBS příliš nezajímal.
Podle Skalíka lze očekávat, že podobné případy, jako byla
blokáda na Šumavě, budou přibývat s ohledem na stále častější ekologické problémy
a nechuť části veřejnosti k těmto problémům jen přihlížet a s ohledem
na jejich požadavky na efektivní kroky k ochraně životního prostředí.
Proto by si přál, aby jeho případ byl impulsem k přijetí takových změn,
aby se podobné jednání policie už neopakovalo. Úspěšní stěžovatelé zváží
možnost domáhat se odškodnění, jak jim naznačil Ústavní soud, v takovém
případě by získané peníze darovali ekologickým organizacím.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a
advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Pátek, 22. března 2019Tiskové zprávy
Obvodní soud pro Prahu 2 v úterý 19. 3. zamítl žalobu 4letého Honzíka z Jihomoravského kraje, který podle svých ošetřujících lékařů utrpěl trvalé ochrnutí poloviny obličeje v důsledku očkování hexavakcínou. Rodiče chlapce pro něj za tyto zdravotní následky chtěli získat finanční zadostiučinění, ale podle soudkyně Ivany Hercíkové chybí právní úprava, která by upravovala odpovědnost státu za újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním.
Podle posudku ošetřujícího dětského neurologa Milana Vacušky, který byl předložen soudu, je očkování hexavakcínou vysoce pravděpodobná příčina postižení chlapce – levostranné parézy lícního nervu těžkého stupně. Očkování koreluje se vznikem potíží a i přes provedená vyšetření nebyla jiná příčina odhalena. S tímto závěrem se shoduje i lékařská zpráva z Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.
Žalované Ministerstvo zdravotnictví v řízení předložilo vyjádření předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly (současný náměstek pro zdravotní péči), že příčinná souvislost mezi očkováním a vakcínou Infanrix Hexa a obrnou lícního nervu je naprosto nepravděpodobná a prakticky ji můžeme vyloučit. Toto tvrzení ve svém posudku odmítl ošetřující neurolog s tím, že neodpovídá medicínskému poznání a odkázal na odbornou literaturu, která uvádí toto postižení jako vzácnou komplikaci po očkování proti hepatitidě B, což je složka hexavakcíny. Ostatně i příbalová informace k hexavakcíně obsahuje informaci, že ochrnutí může být vzácným nežádoucím účinkem.
Nicméně zdravotní stránka sporu v soudním řízení vůbec řešena nebyla, neboť soudkyně dospěla k názoru, že současná právní úprava odškodňování neumožňuje. Advokátka zastupující chlapce Zuzana Candigliota v řízení poukazovala na právní názor profesora Iva Telce vyjádřený v článku „Spravedlivá náhrada újmy způsobené veřejným očkováním“, podle kterého sice v ČR není speciální právní úprava odškodňování, ale odpovědnost státu lze dovodit z obecných zákonných ustanoveních. Soudkyně ovšem vyjádřila názor, že to tak může posoudit odvolací soud a pokud ten dospěje k závěru, že tady odpovědnost státu je, pak bude žaloba chlapce věcně projednána. Po dohodě s rodiči bude po doručení rozsudku podáno odvolání.
Ani připravovaný odškodňovací zákon by Honzíkovi nepomohl
Soudkyně Hercíková také při odůvodnění rozsudku uvedla, že vyšla spousta článků o tom, že v jiných zemích odpovědnost za následky očkování existuje. Také poukázala na to, že o přijetí speciálního odškodňovacího zákona se mluví už řadu let, ale dodnes zákon nebyl přijat. „Skutečně se už delší dobu připravuje zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, ovšem všechny verze návrhu, které jsem četla, počítají s tím, že se odškodnění bude poskytovat pouze za újmu vzniklou po dni účinnosti zákona. Na základě tohoto zákona by tedy Honzík odškodnění získat nemohl,“ upozorňuje advokátka Zuzana Candigliota. Podle ní by bylo vůči poškozeným spravedlivé, aby nový zákon upravoval odpovědnost státu za újmu vzniklou už od roku 2014, kdy přestal platit starý občanský zákoník, který svěřoval objektivní odpovědnost za újmu vzniklou očkováním poskytovatelům zdravotních služeb. Tak by nevzniklo časové období, během kterého odpovědnost nenese nikdo.
Advokátka kritizuje konflikt zájmů náměstka Prymuly v případu
Advokátka chlapce Zuzana Candigliota také v řízení upozorňovala na konflikt zájmů zpracovatele vyjádření ve prospěch Ministerstva zdravotnictví – Romana Prumuly. Ten se krátce po jeho zpracování za Českou vakcinologickou společnost stal náměstkem ministra. „Právník ministerstva sice na jednání argumentoval, že pan Prymula není v konfliktu zájmů, protože se stal náměstkem až poté, co sepsal vyjádření ve prospěch ministerstva, ale to je nesmysl – z hlediska důvěryhodnosti není o nic méně problematické to, že někdo nejdříve koná ve prospěch ministerstva a pak na ministerstvu dostane funkci. Navíc je skandální, že vyjádření ignoruje medicínské poznatky a je hrubě zkreslené.“ uvádí advokátka, které už Prymula v minulosti vyhrožoval žalobou za to, že upozorňovala na jeho konflikt zájmů. Liga lidských práv už před sedmi lety upozornila v analýze Vliv farmaceutických společností, očkování a reklama na konflikt zájmů a na vazby Romana Prymuly a České vakcinologické společnosti na výrobce vakcín.
Více informací poskytne:
Předchozí tisková zpráva k případu:
Zprávy z médií k případu:
Středa, 13. března 2019Tiskové zprávy
Identita a její různé podoby v globalizovaném světě 21. století – to je téma, které se rozhodl prozkoumat letošní ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět pod heslem Bezpečná blízkost. Akci pořádá Člověk v tísni a do Brna jej v termínu 21. – 29. března přináší Liga lidských práv. Festival letos nabízí projekce i pro diváky s postižením, seniory nebo rodiny s dětmi.
Jubilejní 20. ročník festivalu Jeden svět Brno odstartuje v kině Scala filmem Na jejích bedrech, který sleduje příběh bojovnice za práva jezídů a žen v ozbrojených konfliktech Nadji Muradové. Držitelka Nobelovy ceny za mír se nebojí otevírat staré rány a připomínat celému světu zvěrstva, které páchal Islámský stát na ní a její rodině. Na film naváže debata s blízkovýchodním expertem Markem Čejkou.
Brněnský festival nabídne před 50 projekcí v kině Scala, Café Práh, klubu Leitnerova a kavárně Trojka. Přivítá desítky hostů – například válečnou reportérku Markétu Kutilovou, novinářku Fatimu Rahimi, urbanistu Osamu Okamuru nebo datového žurnalistu Michala Zlatkovského.
Jeden svět pro všechny
Letos je festival ještě dostupnější všem skupinám diváků. Nabízíme speciální projekce pro seniory (včetně asistovaného odvozu do a z kina), tři typy projekcí pro rodiče s dětmi (MamaTata kino, projekce s dílničkami a pásma dětských filmů) a zpřístupnili jsme projekce lidem s postižením či psychickým onemocněním:
- 17 filmů promítáme se speciálními titulky pro neslyšící
- zahájení festivalu a další dvě debaty navíc tlumočíme do znakového jazyka
- kino Scala bude vybaveno indukční smyčkou
- 4 filmy promítáme s audiopopisem pro nevidomé
- nabízíme dvě relaxované projekce – tomto aranžmá (tišší zvuk, více světla, možnost pohybu v sále a projekce bez reklam) si mohou dokumenty vychutnat například lidé s mentálním postižením, autismem či epilepsií
- většina projekčních míst je bezbariérová
Jeden svět na školách
Festival již tradičně v dopoledních hodinách promítá pro publikum základních a středních škol z Brna a okolí. Dětem od 8 do 14 let promítáme série krátkých filmů, pro starší studenty a studentky pak vybrané středometrážní snímky z programu pro veřejnost. Nedílnou součástí každé projekce je diskuze, kde se mladí diváci dozví více o tématu filmu a mají možnost vyjádřit svůj názor.
Kompletní program festivalu, aktuální seznam hostů a všechny další informace jsou dostupné na webu www.jedensvet.cz/brno
Pro více informací či žádosti o novinářské akreditace kontaktujte koordinátora festivalu Dana Petruchu na tel. +420 602 618 909 nebo emailu dan.petrucha@jedensvetbrno.cz
Pondělí, 21. ledna 2019Aktuality
Turnaj firem v malé kopané, beachvolejbalu a volejbalu Liga Cup, který pořádáme na podporu naší bezplatné právní poradny pro pacienty Férová nemocnice, má nového partnera. Děkujeme firmě Expodum.cz, která nám pro pohodovou organizaci dalších ročníků turnaje nezištně věnovala dva rozkládací velkoplošné party stany v „ligové“ modré barvě. Díky tomu můžeme pro naše dlouhodobé partnery pořádat další teambuildingové a sportovní aktivity za každého počasí.
Pátek, 11. ledna 2019Grant
Procesní práva optikou kamery. Audiovizuální nahrávání výslechů v EU.
Procedural rights observed by the Camera – Audiovisual recording of interrogations in the EU.
Cíle projektu:
- mapování vztahu mezi využíváním audiovizuálního záznamu u výslechu a dodržováním práv obžalovaných (zejména patřících do některé ze skupin zranitelných osob) s ohledem na doporučení Komise č. C (2013) 8178/2 (S3§13)
- zjištění role kamerového záznamu při zajišťování práv garantovaných směrnicí č. 2013/48
- identifikace dobré praxe využívaní kamerových záznamů u výslechu napříč státy Evropské unie
- porozumění případných obav z využívání kamerových záznamů
Aktivity:
- říjen 2017: Zahajovací setkání s partnery projektu v Budapešti
- listopad 2018: Experience Exchange Meeting v Paříži – setkání na výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe s relevantními osobami z jednotlivých zemí a experty na problematiku nahrávání výslechů z Francie, Velké Británie, USA a dalších států
- červen 2019: Konference v Bruselu shrnující závěry z jednotlivých zemí před lokálními hosty, včetně představitelů Evropské komise
- červen 2019: Kulatý stůl pro seznámení s průběhem projektu a sdílení zkušeností s osobami z praxe v České republice
- červenec 2019: Publikace národní zprávy a srovnávací zprávy
Publikace jako výstup projektu:
Dílčím výstupem projektu je národní zpráva pro Českou republiku, shrnující poznatky z výzkumu sestávajícího z:
- Rešerše veřejně dostupných zdrojů
- Analýzy relevantní legislativy a judikatury
- Podání žádosti o informace k relevantním orgánům (Policejní prezidium, Ministerstvo vnitra)
- Semistrukturovaných rozhovorů s osobami se zkušenostmi s policejními výslechy
Českou verzi národní zprávy naleznete zde.
Anglickou verzi národní zprávy naleznete zde.
Hlavním výstupem projektu je srovnávací zpráva postavená na komparaci legislativy a praxe nahrávání výslechů ve všech zúčastněných zemích, včetně stručných shrnutí národních zpráv. Tato zpráva je dostupná v angličtině zde.
Projekt koordinuje Maďarský helsinský výbor a je podpořen Evropskou komisí.
