Pondělí, 18. listopadu 2024Aktuality, Kampaň, Otevřené případy, Případy
Naše klientka vstupovala v roce 2022 do jihočeské porodnice s očekáváním, že bude respektována a v rukou odborníků. Co zažila, by ale neměla zažít žádná žena. Když porodní asistentky zavolaly primáře, zda kvůli nepostupujícímu porodu a odhadu velké porodní váhy dítěte (na kterou upozorňovala opakovaně také naše klientka) není lepší provést císařský řez, odpověděl primář, “Nebudu řezat do mladý holky”. Později jí ale vyčítali, že si císařský řez sama dostatečně nevyžádala, a tím se snažili přenést odpovědnost za svoje rozhodnutí na ni.
Během porodu jí bez vysvětlení tlačili na břicho, což je invazivní a bolestivý zásah, který má vážná zdravotní rizika. Následně došlo k manuální lýze placenty (ruční vybavení placenty) bez anestezie. Tento postup i podle nezávislého odborníka nemá v moderní medicíně místo. Standardním postupem je provést tento zákrok v lokální nebo dokonce celkové anestezii. Bez umrtvení klientce taktéž přes hodinu zašívali poporodní poranění, a přitom jí sdělovali poznámky, které ji hluboce ranily, například „Máte ji jak trhací kalendář.“ Provedení těchto bolestivých zákroků bez umrtvení bylo odůvodněno tak, že došel Entonox a žádná další varianta anestezie klientce nebyla navržena.
Naše klientka dnes trpí fyzickými i psychickými následky jako je prolaps pochvy, pokles dělohy a trauma, které jí vzalo nejen zdraví, ale i touhu mít další děti. Ostatně vzhledem k fyzickému stavu jí to ani lékaři nedoporučují.
Bolestivé zákroky bez umrtvení jsou mezinárodními orgány vnímány jako ponižující zacházení
Naše klientka nechtěla pochybení lékaře nechat bez odezvy a podala nemocnici odůvodněnou stížnost. Místo uznání pochybení a omluvy se setkala s nepochopením a sekundární viktimizací. Proto se obrátila na Ligu lidských práv, aby ji zastoupila v řízení o stížnosti proti nemocnici u krajského úřadu.
Žena ve stížnosti argumentovala primárně tím, že nebyla dostatečně informována o průběhu porodu, tak jak požaduje zákon. Byla jí podána medikace, aniž by o tom byla předem informována, natož s tím udělila souhlas. Až později se dozvěděla, že kombinace léků měly za následek zpomalení postupu porodu. I přes dotazy a námitky jí nebylo vysvětleno, z jakého důvodu jí je tlačeno během porodu na břicho. Nejenom, že nebyla předem informována, že jí budou provedeny velmi bolestivé zákroky, ale ani ji nebyla nabídnuta žádná alternativa chybějícího anestetika v podobě Entonoxu.
Pacient má v první řadě podle zákona nárok na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. K tomu v případě naší klientky zjevně nedošlo. Zároveň může být pacientovi/pacientce poskytnuta tato zdravotní služba pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem.
Poskytovatel je “povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách.” Také musí pacientovi “umožnit klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám.” Ani k tomuto v případě naší klientky nedošlo.
Vyhodnocení stížnosti krajským úřadem bylo nedostatečné. Ten totiž pouze zprostředkoval závěry nezávislého odborníka a sám se s argumenty naší klientky nevypořádal. V konečném důsledku tak o stížnosti klientky rozhodl pouze nezávislý odborník. Nadto se krajský úřad odmítl zabývat jedním ze stěžejních důkazů, a to audio nahrávkou ze schůzky klientky s nemocnicí. Všechna tato pochybení potvrdil i ombudsman, na kterého se naše klientka následně obrátila.
Stížnost České lékařské komoře
Kromě stížnosti na nemocnici se klientka rozhodla podat i stížnost České lékařské komoře na postup lékaře, který vedl porod. Porodník totiž nejen, že postupoval v rozporu se standardními postupy moderní medicíny, ale k tomu se choval ke klientce velmi nevhodně a neeticky.
Klientka však nemá vyhráno ani v řízení u České lékařské komory. V čele posudkové komise, která má její stížnost řešit, totiž stojí zaměstnanec právě té nemocnice, kde porod proběhl. Její námitku podjatosti neshledala revizní komise komory jako důvodnou. Podle ní není zaměstnanec stejné nemocnice podjatý, když pracuje na jiném oddělení a může tedy stát v čele komise, která rozhoduje o jeho kolegovi. Naše klientka se dále potýká s nepřiměřenou délkou řízení, nedostatečným informováním o průběhu řízení a nemožností nahlížet do spisu. To vše je částečně zapříčiněno nedostatečnou procesní úpravou disciplinárního řízení v zákoně o České lékařské komoře. To nechává poměrně široké pole působnosti stavovskému předpisu.
Jsme Liga lidských práv a ani po všech předchozích právních krocích se nevzdáváme. Připravujeme pro naši klientku žalobu, kterou chceme dosáhnout toho, aby nemocnice přijala odpovědnost a naše klientka konečně dosáhla spravedlnosti. Potřebujeme vaši pomoc na náklady právního zastoupení, které by jinak nemohla sama financovat. Přitom její případ je důležitý nejen pro ni, ale pro všechny rodící ženy, které by se měly v průběhu porodu cítit bezpečně a dostávat zdravotní péči na náležité odborné úrovni.
“Všichni mi říkají, že se nic hrozného nestalo. Chci to dotáhnout do konce, ale jsem už velmi vyčerpaná.”
Vaše podpora je klíčová – díky ní můžeme stát po boku těch, kteří to sami nezvládnou. Pomozte nám zajistit, aby práva naší klientky nebyla dále opomíjena, a přidejte se k boji za bezpečné porodnictví, které respektuje důstojnost a zdraví žen. Mnoho případů porodnického násilí se před soud nedostane, přitom výsledkem soudního řízení může být nejen samotné odškodnění pro rodičku, ale taktéž může rozsudek přimět nemocnici změnit svou praxi.
Tento strategický případ můžete podpořit příspěvkem na portálu Darujme.cz.
Chceme, aby byla respektována práva rodiček, aby jim byla poskytována evidence-based péče na vysoké úrovni, a aby měly možnost volby dle informovaného souhlasu.
Chceme spravedlnost pro naši klientku a tím také pro všechny další ženy!
Bližší informace pro média poskytne Jana Řepová: jana.repova@llp.cz
Podniknuté kroky v případu:
- 2. 1. 2022 porod
- 13. 2. 2022 podána stížnost nemocnici
- 14. 11. 2022 schůzka s nemocnicí
- 3. 1. 2023 podána stížnost ČLK
- 10. 2. 2023 stížnost KÚ
- 26. 4. 2023 přerušení šetření o stížnosti k ČLK
- 4. 10. 2023 rozhodnutí KÚ
- 21. 12. 2023 podnět ombudsmanovi
- duben 2024 obnova šetření ČLK
- 18. 8. 2024 stížnost pro podjatost předsedy komise ČLK
- 4. 9. 2024 zamítnutí stížnosti pro podjatost
- 8. 10. 2024 zpráva ombudsmana o šetření
- 13. 11. 2024 zasedání čestné rady OS ČLK
O dalších krocích vás budeme informovat.
Děkujeme vám – jste součástí změny, kterou tato země potřebuje. Podpořit tento případ můžete na portálu Darujme.cz!
Úterý, 8. října 2024Aktuality, Nedobrovolné sterilizace, Tiskové zprávy
Liga lidských práv představila nová data a zdůraznila přetrvávající nedostatky týkající se procesu odškodnění obětí nedobrovolných sterilizací. Vyzývá vládu k předložení návrhu k prodloužení účinnosti zákona o odškodnění.
Praha, 8. října 2024 – Na tiskové konferenci v prostorách Britské ambasády právnička LLP Sandra Pašková, členka Výboru proti mučení, nelidskému a krutému zacházení, který sdílí obavy popsané Veřejným ochráncem práv uvedla: „Výbor se rozhodl doporučit vládě prodloužení zákonné lhůty pro uplatnění nároku na odškodnění minimálně o jeden rok. S ohledem na rozsah problému je tento krok zcela oprávněný a legislativně proveditelný.“
Elena Gorolová, aktivistka, oběť nedobrovolné sterilizace, která se za práva žen zasazuje již více než 18 let, zdůraznila: “Ženy jsou z chování ministerstva nešťastné, potřebují odpovědi na jejich otázky a hlavně potřebují rozhodnutí včas. Mnoho z nich je nemocných a část již zemřela.”
Právnička a psycholožka Jana Řepová z Ligy lidských práv představila případ klientky, která čekala na první rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví dlouhých 554 dní. Přestože nakonec uspěla, mnoho dalších žen musí podávat rozklad nebo žalobu kvůli zamítnutým žádostem a lhůty jsou ještě delší. Nejdéle čeká na finální rozhodnutí naše klietka 874 dnů. Ženy mnohdy potřebují psychickou podporu v tomto náročném procesu” uvedla Řepová.
Podle aktuálních údajů bylo k 19. září 2024 podáno téměř 2000 žádostí, což výrazně předčilo očekávání. Přetížené ministerstvo zdravotnictví však nestíhá žádosti zpracovávat v zákonných lhůtách. To negativně dopadá na ženy, které často čekají více než rok, přičemž některé z nich jsou ve špatném zdravotním stavu a nemusí se odškodnění dožít. Bohužel i některé naše klientky se odškodnění nedočkaly. Tento osud může potkat i jinou naši klientku, která je onkologickou pacientkou a stále čeká na finální rozhodnutí”, dodala Řepová.
Ministerstvo zdravotnictví také nadále staví své rozhodování převážně na zdravotnické dokumentaci, která však byla v mnoha případech nezákonně skartována nebo zničena. Tento přístup odporuje rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který zdůraznil, že v případě nedostupné dokumentace mají být brány v úvahu i jiné důkazy, jako například svědecké výpovědi.
Ani ženy, které mají kompletní zdravotnickou dokumentaci, však nemají vyhráno, jak dokládá příběh jiné klientky LLP. Ta byla úspěšná až u městského soudu. Tato žena měla ve zdravotnické dokumentaci pouze obecný souhlas s operací. Podle platných právních předpisů v té době však informovaný souhlas se sterilizací musel obsahovat písemné poučení o tom, co sterilizace znamená, zejména pak to, že je to zákrok nevratný. I přesto, že si je této skutečnosti ministerstvo vědomo, napadlo rozhodnutí u vyššího soudu. Žena si tudíž není dodnes jistá, jestli si vyplacené odškodnění bude moci ponechat.
Sandra Pašková, právnička a spoluautorka zákona o odškodnění obětí uvedla, že Ministerstvo zdravotnictví není pouze pod kritikou nevládního sektoru. Opakovaně je podrobeno kritice ze strany Veřejného ochránce práv. “Liga lidských práv se plně ztotožňuje s návrhy veřejného ochránce práv, které navrhuje vládě k uložení ministrovi”, potvrdila Pašková. Jako členka Výboru proti proti mučení a nelidskému zacházení Rady vlády pro lidská práva také ráda uvedla, že Výbor dospěl ke zcela zásadnímu rozhodnutí a sice doporučit vládě navrhnout prodloužení alespoň o 1 rok zákonné lhůty pro uplatnění nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky. Jakkoli byl tento krok ze strany Ministra zdravotnictví na jaře odmítán, ve světle nové judikatury zejména Nejvyššího správního soudu se jeví jako opodstatněný krok a je zvládnutelný v režimu legislativní nouze.
Zástupkyně romské menšiny, Lucie Fuková, zároveň vyzvala k zahájení dialogu a spolupráci mezi vládními institucemi a postiženými ženami, aby se předešlo dalšímu zpoždění a zvýšila se transparentnost celého procesu.
Omezená data představená na tiskové konferenci. Kompletní data nemohla být prezentována z důvodu neochoty Ministerstva zdravotnictví poskytnout informace na základě zákona o svobodném přístupu informacím v zákonné lhůtě. Požádáno bylo v dubnu tohoto roku.
Ministerstvo zdravotnictví k 19. 9. 2024 eviduje 1971 žádostí. Z toho bylo 1381 žádostí vyřízeno, 656 žádostem vyhověno, v 229 případech řízení zastaveno a 496 žádostí bylo zamítnuto.
Analyzováno celkem 581 rozhodnutí, která si vyžádala a uhradila organizace Romea.
285 rozhodnuto kladně
130 zamítnuto
166 zastaveno
Průměrná délka řízení:
- o žádosti: 136 dnů – u klientek LLP 240 dnů
- o rozkladu u klientek LLP: 154 dnů
- řízení včetně soudního procesu LLP: 714 dnů
Nejdéle trvající řízení:
- o žádosti: 554 dnů
- o rozkladu: 311 dnů
- řízení před MZ: 874 dnů (žádost – rozklad – vráceno k novému rozhodnutí – opět rozklad)
Dokazování:
- z 285 kladných rozhodnutí, byly úspěšné pouze 4 ženy, které neměly zdravotnickou dokumentaci, přitom 2 z nich přitom měly alespoň malou část.
Nemocnice s největším počtem zákroků, kde bylo odškodnění přiznáno:
- Most (podáno 84 žádostí, z toho úspěšných 80)
Ze zastavených řízení bylo 23 žádostí, které se týkaly sterilizací provedených po 31. 3. 2012.
„Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů“.
V případě zájmu o bližší informace kontaktujte:
V případě zájmu o bližší informace kontaktujte:
Jana Řepová, právnička a psycholožka LLP, e-mail: jana.repova@llp.cz
Sandra Pašková, právnička LLP, tel.: 733 524 316
English version:
Press Release: The League of Human Rights Presents New Data and Highlights Ongoing Shortcomings in the Compensation Process for Victims of Forced Sterilization, Urges Government to Extend the Compensation Law
Prague, 8th October 2024 – At a press conference hosted at the British Embassy, Sandra Pašková, lawyer from the League of Human Rights (LLP) and member of the Committee Against Torture, shared the committee’s concerns about the compensation process, echoing the sentiments of the Public Defender of Rights. She stated, “The committee has recommended that the government extend the legal deadline for claiming compensation by at least one year. Given the scope of the problem, this is a fully justified and legislatively feasible step.”
Elena Gorolová, activist and victim of forced sterilization, who has been advocating for women’s rights for over 18 years, emphasized, “Women are distressed by the ministry’s actions. They need answers and, more importantly, timely decisions. Many are ill, and some have already passed away.”
Jana Řepová, lawyer and psychologist from LLP, presented a case where a client waited 554 days for the Ministry of Health to make its first decision. While she eventually succeeded, many other women must file appeals or lawsuits after their claims are denied, facing even longer waits. “Our longest-standing case has been pending for 874 days,” Řepová noted. “Many women require psychological support through this challenging process.”
As of 19th September 2024, the Ministry of Health has received nearly 2,000 applications for compensation, far exceeding expectations. However, the ministry is struggling to process the claims within the legal timeframes. This has a severe impact on the women, many of whom wait over a year for a decision, with some in poor health, risking not living long enough to see their compensation. Sadly, some of our clients have already passed away without receiving compensation.
Additionally, the Ministry of Health continues to rely on medical records, many of which were unlawfully destroyed. This contradicts rulings from the Supreme Administrative Court, which has emphasized that alternative evidence, such as witness statements, should be considered when documentation is unavailable. Even women with complete medical documentation are not guaranteed success. One LLP client won her case in court after her medical record contained only a vague consent for surgery, lacking the required detailed explanation about the irreversible nature of sterilization.
Sandra Pašková, co-author of the compensation law, pointed out that the Ministry of Health has been repeatedly criticized, not only by NGOs but also by the Public Defender of Rights. “The League of Human Rights fully supports the Defender’s recommendations to the government,” she confirmed. Pašková, a member of the Committee Against Torture, noted that the committee has reached a crucial decision to recommend that the government extend the deadline for compensation claims by at least one year.
Lucie Fuková, government commissioner for the Roma minority, called for dialogue and collaboration between government institutions and affected women to avoid further delays and increase the transparency of the process.
Despite the limited data presented at the press conference, complete figures were unavailable due to the Ministry of Health’s failure to provide the requested information under the Freedom of Information Act. The request was submitted in April of this year.
As of 19th September 2024, the Ministry of Health had received 1,971 applications, of which 1,381 were processed. Of those, 656 were approved, 229 were halted, and 496 were denied.
The League of Human Rights, along with the Roma organization, analyzed 581 decisions:
- 285 approved
- 130 denied
- 166 halted
Average case processing times:
- Request: 136 days (240 days for LLP clients)
- Appeal: 154 days for LLP clients
- Judicial process for LLP clients: 714 days
Longest case processing times:
- Initial decision: 554 days
- Appeal: 311 days
- Full case before the Ministry: 874 days
The League’s analysis also revealed that only four women without medical records successfully obtained compensation, with two having partial records.
Hospitals with the highest number of successful claims:
- Most (84 applications filed, 80 successful)
23 halted cases involved sterilizations performed after 31st March 2012, making them ineligible under the compensation law.
This project was funded by the Office of the Government of the Czech Republic. The project’s outcomes do not reflect the views of the Office of the Government, and the office is not responsible for the use of the information provided.
For more information, please contact:
Jana Řepová, Lawyer and Psychologist, LLP: jana.repova@llp.cz
Sandra Pašková, Layer LLP, tel.: 733 524 316
Středa, 4. září 2024Aktuality
Mohou porodní asistentky nyní asistovat u domácích porodů bez obav ze sankce (pokuty) ze strany státu? Mohou ženy vyhledat porodní asistentku pro asistenci u jejich domácího porodu?
Odpověď na obě otázky je díky rozhodnutí Ústavního soudu jednoduchá a jednoznačná: Ano, mohou. Rozhodnutí přineslo benefity pro matku i dítě, které mohou dostat odbornou péči.
Mohou porodní asistentky transparentně nabízet své služby u domácího porodu?
Ano, porodní asistentka může bez obav své služby nabízet. Stanovit si podmínky služby, cenu a další potřebné informace. Ženy se tak dostanou k potřebným informacím standardní cestou, což doposud nebylo běžné.
Jaké jsou podmínky pro to, aby mohly porodní asistentky u domácích porodů asistovat?
Dle nálezu Ústavního soudu nejsou takové podmínky ničím dány, vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se podle něj na domácí porody nevztahují. Porodní asistentky by měly i nadále vycházet z mezinárodních standardů a standardů své profesní organizace.
Jaké mají nyní porodní asistentky kompetence?
Na těchto kompetencích se nic nemění, kompetence porodní asistentka získává vysokoškolským vzděláním ve svém oboru. Pouze z pohledu práva nepůjde při asistenci u domácího porodu o poskytování regulované zdravotní péče. Péči budou porodní asistentky poskytovat na základě soukromoprávní dohody (smlouvy) se ženou. Ta rozhoduje o tom, zda si zvolí tento typ péče se všemi jejími důsledky popsanými níže.
Kdo je porodní asistentka a jaké jsou její kompetence viz například Ministerstvo zdravotnictví: Kdo je porodní asistentka a jak se stát porodní asistentkou? – Ministerstvo zdravotnictví nebo Unie porodních asistentek: Kdo je porodní asistentka – UNIPA
Co rozumíme regulovanou zdravotní péčí?
Stát pro ni stanovuje pravidla a garantuje její kvalitu. Péče porodní asistentky u domácího porodu je podle výkladu Ústavního soudu neregulovanou zdravotní péčí, tj. nemá legislativně stanovená pravidla a stát negarantuje její kvalitu.
Je tento stav trvalý nebo lze očekávat další změny?
Není trvalá, pro praxi přinesl významnou změnu v zastavení hrozby pokutování porodních asistentek za asistenci u domácích porodů, ale Ústavní soud nevyřešil systémové problémy. Stav považujeme za dočasný. Stále směřujeme k plnému uznání porodní asistence a jejímu zařazení do systému veřejného zdravotního pojištění.
Ústavní soud apeluje na stát, aby nepřehlížel problémy, které současná právní úprava v oblasti domácích porodů přináší a aby do budoucna reflektoval vývoj v oblasti porodnictví a v oblasti reprodukčních práv.
Ke dni 4. 9. 2024 zpracovala za Ligu lidských práv Anna Indra Štefanides a Sandra Pašková dle nálezu Ústavního soudu.
Úterý, 3. září 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Průlomové rozhodnutí Ústavního soudu otevírá nové možnosti pro porodní asistentky a jejich klientky. Ústavní soud rozhodl, že porodní asistentky mohou vést domácí porody, aniž by se však jednalo o zdravotní péči v právním smyslu. Toto rozhodnutí přináší zásadní změnu pro ženy, které se rozhodnou rodit doma, a pro porodní asistentky, které jim při tomto rozhodnutí mohou odborně asistovat.
Právní úprava domácích porodů
Ústavní soud se ve svém rozhodnutí zabýval stížností porodní asistentky a její potenciální klientky, které usilovaly o rozšíření oprávnění porodních asistentek vést domácí porody. Ačkoliv stížnost zamítl, soud se rozhodl pro nový výklad právních předpisů. Soud ve svém nálezu uvedl, že dosavadní právní výklad, který umožňoval ženám rodit doma, ale o samotě nebo za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka*ice, vedl k absurdním důsledkům. Ústavní soud také kritizoval stávající právní úpravu činnosti porodních asistentek jako „velmi spletitou až nepřehlednou“ a apeloval na státní orgány, aby reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a reprodukčních práv.
Podle Ligy lidských práv je třeba usilovat o právní i praktické uznání kompetencí porodních asistentek jako vysokoškolsky vzdělaných zdravotnic.
Vyjádření advokátky Zuzany Candiglioty
Advokátka Zuzana Candigliota, spolupracující advokátka Ligy lidských práv, která v případu zastupovala stěžovatelky, komentovala rozhodnutí následovně:
„Rozhodnutí Ústavního soudu lze jistě považovat za kreativní a překvapivé. Péče porodní asistentky při porodu, ať už probíhá kdekoliv, je nepochybně fakticky zdravotní péčí. Jde o oblast zdravotní péče, která je v zahraničí i důkladně prozkoumaná vědeckými studiemi. Jejich závěr je, že u ženy s nízkým rizikem je porod doma za asistence porodní asistentky bezpečnou volbou pro matku i dítě.“
Candigliota dále uvedla, že ačkoliv nový výklad nepovažuje domácí porody za regulovanou zdravotní péči, tento výklad je prospěšný jak pro ženy, které poptávají odbornou pomoc při domácím porodu, tak pro porodní asistentky. „Výklad Ústavního soudu ženám a porodním asistentkám umožní se domluvit na asistenci při porodu doma svobodně, transparentně a bez hrozby sankcí,“ dodala.
Význam rozhodnutí
Toto rozhodnutí má významný dopad na praxi porodních asistentek v České republice a přináší větší svobodu a právní jistotu pro ženy, které se rozhodnou pro domácí porod. Porodní asistentky nyní mohou své služby nabízet transparentně, aniž by se obávaly sankce, a ženy mají možnost si zvolit odbornou péči při porodu.
Liga lidských práv a spolupracující advokátka Zuzana Candigliota, která zastupovala stěžovatelky, by chtěly poděkovat všem, kdo se účastnili tohoto případu a úsilí, aby porodní asistentky mohly legálně asistovat u domácích porodů a aby ženy mohly tuto službu využívat:
- stěžovatelkám porodní asistentce Johance Kubaňové a Petře Langové a také dalším ženám, které se účastnily předchozího řízení jako osoby zúčastněné a zájemkyně o péči porodní asistentky,
- advokátům Adéle a Richardovi Hořejším a jejich klientce porodní asistentce L. K., kteří se připojili do řízení před Ústavním soudem se svým vyjádřením tzv. amicus curiae brief s detailním rozborem vadné právní úpravy a praxe,
- Unii porodních asistentek, která se rovněž připojila do řízení se svým podrobným vyjádřením amicus curiae brief,
- všem dalším zúčastněným: hlavně porodním asistentkám a ženám, které také prosazují změnu v jiných řízeních, a za právní pomoc na případu Lucii Bialkové, Pavlíně Janíčkové a Davidu Dušánkovi.
V nejbližších dnech na našem webu zveřejníme k nálezu Ústavního soudu obsáhlejší rozbor.
Tiskovou zprávu Ústavního soudu najdete zde.
Pro další informace prosím kontaktujte:
Zuzana Candigliota
Tel.: +420 607 005 043
E-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
