Co dělat, když rodiče nesouhlasí s návratem dítěte do školy nebo se vzděláváním v roušce?

Fotografie od Kelly Sikkema z Unsplash.

 (Aktualizováno ke dni 18. 11. 2020)

Dne 11. 11. 2020 vláda oznámila, že od 18. 11. 2020 se žáci 1. a 2. ročníků základních škol navrátí z distanční výuky zpátky do škol – k prezenční výuce a že po dětech bude požadováno nošení roušek po celou dobu výuky.

Následně vláda dne 16. 11. 2020 vydala usnesení o přijetí krizového opatření č. 1191, které se s účinností od 18. do 20. 11. 2020 nadále zakazuje osobní přítomnost žáků na základních školách s výjimkou mj. žáků 1. a 2. ročníku, což znamená u těchto žáků zrušení distanční výuky a obnovení docházky do škol. Zároveň Ministerstvo zdravotnictví téhož dne vydalo mimořádné opatření č. j. MZDR 15757/2020-39/MIN/KAN, které po žácích vyžaduje nošení roušek prakticky po celou dobu výuky. 

Někteří rodiče ale s návratem děti do škol nesouhlasí, jiní zase nesouhlasí s nošením roušek při výuce. Podívejme se, co k této otázce říká právo a co tito rodiče mohou dělat.

Co říká právní úprava?

Každé dítě má ústavně zaručené právo na ochranu zdraví a právo na vzdělání. Tomu odpovídá povinnost státu zajistit dítěti takové systémové podmínky, které mu umožní se ve zdraví a bezpečí vzdělávat. Právo dítěte na vzdělání je upraveno školským zákonem, ve kterém najdeme právní rámec poskytování vzdělávání, ale i práva a povinnosti žáků i rodičů.

Podle ustanovení § 22 jsou žáci a studenti povinni:

  • řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
  • dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
  • plnit pokyny pedagogických pracovníků škol vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

Podle téhož ustanovení jsou zákonní zástupci povinni:

  • zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
  • na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
  • informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
  • dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami ve školním řádu,
  • oznamovat škole údaje podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka.

Za přestupek zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka hrozí rodičům pokuta až 5.000 Kč. V případě vážnějšího zanedbávání vzdělávání dítěte by mohlo jít dokonce o trestný čin ohrožování výchovy dítěte, za který hrozí až 2 roky vězení. Za nedodržování povinnosti nosit roušku hrozí podle § 92n/1i+3a zákona o ochraně veřejného zdraví pokuta do 3 milionů Kč, ale nezletilý do 15 let není odpovědný za přestupky a uložení pokuty rodičům za jednání žáka je více než sporné.

Podle § 21 školského zákona mají žáci právo na vzdělání a školské služby dle školského zákona. Kromě toho mají žáci i jejich zákonní zástupci mj. právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, a také právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.

Žáci mají také právo na bezpečnost a ochranu zdraví ve škole, čemuž odpovídá povinnost školy jim tyto podmínky zajistit. Podle § 29 školského zákona jsou školy při vzdělávání povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

Zde stojí za zmínku Úmluva o právech dítěte, podle které zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, správními nebo zákonodárnými orgány. Úmluva je postavena na předpokladu, že rodiče nejlépe znají zájmy svého dítěte a dokážou je naplňovat a chránit a také to svými rozhodnutí dělají. Toto právo a povinnost rodičů se promítá v rodičovské odpovědnosti (§ 558 a 875 NOZ), která mj. zahrnuje péči o dítě, o jeho zdraví a tělesný vývoj, ochranu dítěte, zajištění jeho výchovy a vzdělání aj. Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte a rozsah této odpovědnost může změnit jen soud.

Neřešitelný konflikt povinností?

Když právní úpravu shrneme, tak na jedné straně jsou žákům a rodičům stanoveny povinnosti, zejména řádná školní docházka a žákům též dodržování školního řádu, právních předpisů a pokynů školy. Na straně druhé je zde nejlepší zájem dítěte a jeho zájem na ochraně zdraví i na přístupu ke vzdělání. Rodiče mohou pro své dítě vyhodnotit, že obnovení docházky do školy ohrožuje zdraví dítěte nebo zdraví blízkých osob (například v případě rizikové osoby z hlediska nákazy onemocněním covid-19 v domácnosti) nebo že zdraví dítěte ohrožuje celodenní nošení roušky ve škole, neboť narušuje fyziologický proces dýchání u dítěte a představuje rizika pro jeho zdraví.

Rodiče se tak dostávají do konfliktu svých povinností  na jednu stranu chtějí dětem dopřát vzdělání, ale zároveň nechtějí ohrožovat zdraví dítěte nebo potenciálně zdraví členů rodiny a jednat v rozporu se svým svědomím. Ať již rodiče nesouhlasí s návratem dítěte do školy, nebo nesouhlasí s nošením roušky během výuky, mohou se v každém případě pokusit zjistit postoj ředitele školy a domluvit na individuálním řešení situace. Víme o případech, kdy školy vyšly rodičům vstříc a umožnily jim vzdělávání dítěte doma a omlouvání absencí z “rodinných důvodů, nebo na základě potvrzení lékaře tolerovaly nenošení roušky, případně neřešily to, že dítěti rouška “spadne” a nemá ji nasazenou po celou dobu. Také stojí za zmínku případ radních z Přibyslavi, kteří otevřeně dali místní škole doporučení neaplikovat opatření ministerstva.

Pokud není se školou žádná dohoda možná, můžete zkusit využít možnosti vysvětlené v dalším textu. 

1. Pokračování vzdělávání mimo školu

Je možné pokračovat v distančním vzdělávání?

V případě, že přestane platit krizové nebo mimořádné opatření nebo karanténa, kvůli kterým nebyla možná osobní přítomnost většiny žáků ve výuce, pomine zákonný důvod pro distanční vzdělávání (§ 184a školského zákona), a škola se tedy automaticky vrací do běžného režimu prezenční výuky. Pokračování v distančním vzdělávání podle tohoto ustanovení není možné. 

Individuální vzdělávání žáka

Jedna z možností je písemně požádat ředitele školy o povolení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 školského zákona. Podmínkami povolení této formy vzdělávání jsou: 

  • závažné důvody pro individuální vzdělávání, 
  • zajištění dostatečných podmínek pro individuální vzdělávání včetně učebních textů, 
  • minimální požadavky na vzdělání osoby, která bude žáka vzdělávatstřední vzdělání s maturitou v případě vzdělávání žáka 1. stupně a vysokoškolské vzdělání v případě žáka 2. stupně.

Náležitosti žádosti o povolení individuální vzdělávání jsou uvedeny ve zmíněném ustanovení § 41 školského zákona. Problematická je povinnost doložit vyjádření školského poradenského zařízení, protože jeho obstarání vyžaduje čas. Na druhou stranu stojí za zmínku, že zákon k povolení individuálního vzdělávání nevyžaduje kladné vyjádření poradenského zařízení, takže ředitel může rozhodnout o povolení individuálního vzdělávání na základě uvážení, že jsou dány závažné důvody, například zdravotní důvody nebo svědomí rodičů. Proto doporučujeme k žádosti doložit například vyjádření lékaře nebo jiné přesvědčivé listiny a důkazy. Vzor žádosti naleznete na konci článku. 

Pokud dítě nebude do školy docházet do doby, než ředitel o žádosti rozhodne, doporučujeme dítě omluvit z výuky s doložením důvodů nepřítomnosti a zároveň zajišťovat vzdělávání dítěte a o průběhu vzdělávání pořizovat záznamy (například písemné), abyste v případě podezření z přestupku zanedbávání péče o povinnou školní docházku měli jak doložit, že dítě bylo vzděláváno a že tedy vaše jednání nemělo žádnou společenskou škodlivost.

2. Nesouhlas s nošením roušek při výuce

Podle našeho názoru je povinné nošení roušek u dětí při výuce z hlediska jeho práv a zájmů nepřiměřené opatření. Buď by s ohledem na epidemiologickou situaci mělo být nařízeno distanční vzdělávání, nebo by měla být umožněna prezenční výuka s dobrovolným nošením ochranných prostředků a s umožněním vzdělávání z domova na žádost rodičů.

Jaký je aktuální právní stav nošení roušek ve školách?

Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 19. 10. 2020, č. j. MZDR 15757/2020-37/MIN/KAN, byl s účinností od 21. 10. 2020 zakázán pohyb ve vnitřních prostorech bez ochranných prostředků dýchacích cest (dále roušky) s vymezením různých podmínek a výjimek. Pro účely tohoto článku bylo podstatné, že výjimka byla stanovena pro děti a učitele v mateřské škole a dětské skupině a mimo společné prostory též pro žáky a učitele 1. stupně základní školy.

Městský soud v Praze toto mimořádné opatření dne 13. 11. 2020 zrušil, a to ke dni 21. 11. 2020, takže dal ministerstvu čas zareagovat a vydat nové mimořádné opatření. Ke zrušení došlo kvůli nedostatečnému odůvodnění mimořádného opatření a soud také uvedl, že mimořádné opatření nezohledňuje možné negativní dopady dlouhodobého nošení roušek např. během školní výuky.

Ministerstvo v reakci na rozsudek vydalo dne 16. 11. 2020 nové mimořádné opatření č. j. MZDR 15757/2020-39/MIN/KAN, které nejenže nereaguje na výtky soudu a opět je stejně neodůvodněné z hlediska možných negativních dopadů dlouhodobého nošení roušek na zdraví, ale dokonce v něm chybí předchozí výjimka z povinnosti nosit roušku pro žáky 1. stupně základní školy. Na žáky 1. a 2. ročníků základních škol se tedy nově vztahuje zákaz pobytu ve vnitřních prostorech staveb bez ochranných prostředků dýchacích cest. Jinými slovy tito žáci teď mají povinnost mít roušky po celou dobu výuky, ve třídách i ve společných prostorech. 

Jak vyjádřit nesouhlas? 

Rodiče mohou písemně vyjádřit nesouhlas s celodenním nošením roušky u svého dítěte, případně i s výhradou svědomí. Ve vyjádření by měly být důvody odmítnutí nošení roušek s odkazem na práva dítěte i rodičů. Vzor žádosti naleznete na konci článku.

Také můžete předložit potvrzení lékaře, že ze zdravotních důvodů dítě není schopno nosit roušku. To některým rodičům zafungovalo, protože v případě rizika, že by dítě mohlo zkolabovat, si školy pravděpodobně netroufnou na nošení roušky trvat.

V každém případě jsou ředitelé škol v nelehké pozici, protože na jednu stranu v budově školy platí povinnost nosit nepřetržitě roušky a ředitel nemá výslovné oprávnění tuto povinnost zmírnit, ale má povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání. Na druhou stranu část rodičů odmítá u svých dětí celodenní nošení roušek ve škole a oprávněně poukazuje na to, že je v rozporu se základními fyziologickými potřebami žáků, ztěžuje dýchání, z čehož vyplývají negativní zdravotní dopady i potíže se soustředěním. Lze namítat, že výuka dítěte v takových podmínkách odporuje nejlepšímu zájmu dítěte a zároveň odporuje svědomí rodičů. 

Co je dobré vědět?

Ať už je pozice ředitele školy a učitelů jakkoliv nesnadná, je dobré jako rodič vědět toto: 

  • Personál školy nemá právo vynucovat nošení roušek fyzicky, například nasazovat roušku žákovi bez souhlasu žáka a jeho rodičů.  
  • Personál školy není oprávněn bránit žákovi v povinné školní docházce kvůli nenošení roušky, například znemožněním vstupu do školy. Takové jednání by bylo zjevně nepřiměřené s ohledem na ústavně zaručené právo dítěte na vzdělání a na stanovené výjimky z povinnosti nosit roušky (učitelka v MŠ roušku mít nemusí, ale u žáka ZŠ je nutné ji vynucovat odpíráním vzdělávání?). 
  • Personál školy může žáka upozornit na jeho povinnost nosit roušku, ale takovým způsobem, aby nedocházelo k ponižujícími zacházení (=jednání vyvolávající v člověku pocity úzkosti a méněcennosti, které zlomí jeho psychický odpor a které nutí člověka jednat proti své vůli nebo svědomí). 
  • Nedodržování povinnosti nosit roušku sice může být přestupkem, ale nezletilí, kteří nedovršili 15 let věku, nejsou odpovědní za přestupky; odpovědnost zákonných zástupců je více než sporná a podle našeho názoru nereálná. 
  • Z důvodu, že jednání může být přestupkem, není možné vyloučit, že někteří ředitelé škol zavolají k žákovi bez roušky do školy Policii ČR nebo městskou policii, nebo oznámí věc orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Proto je na místě děti poučit, že v takovém případě mají využít svého práva nevypovídat, a tedy cizím lidem nemají nic říkat bez přítomnosti rodičů a mají trvat na přítomnosti rodičů. Toto poučení dítěte je ostatně vhodné obecně i pro jakékoliv jiné případy.
  • V případě, že nechcete své dítě vystavovat konfliktní situaci a nošení roušek raději akceptujete navzdory svému nesouhlasu s jejich nošením ve výuceje dobré vědět, že není nijak specifikováno, z jakého materiálu mají být roušky vyrobenyproto můžete svému dítěti pořídit roušku z co nejprodyšnější látky, která ale není vyloženě děravá, takže stále splňuje podmínku, že brání šíření kapének. 

Právní řešení  stížnosti, soudy

Kromě již uvedeného je možné se spojit s dalšími rodiči a hledat další způsoby řešení. Rodiče sdílí svoje zkušenosti v řadě FB skupin. V případě nepřijatelného postupu školy (např. znemožnění vstupu žáka do školy, šikana ze strany školy apod.) je možné využít stížnosti k České školní inspekci, případně stížnosti pro diskriminaci k veřejnému ochránci práv. V extrémním případě porušení práv žáka je také možné podat žalobu na školu nebo trestní oznámení. 

Dále je možné se obrátit na soud s návrhem na jeho zrušení nového mimořádného opatření ukládajícího nosit žákům roušky, jak již úspěšně učinil žák, kterého zastupovala advokátka Zuzana Candigliota, která zároveň spolupracuje s Ligou lidských práv. Také je možné zkusit podat návrh na vydání předběžného opatření. 

V případě dalších dotazů se obraťte na naši poradnu: poradna[zavináč]llp.cz

VZOR – žádost o individuální vzdělávání

ZŠ Komenského
Mgr. Eva Nováková, ředitelka
Komenského 1
602 00 Brno

 

V Brně dne 18. 11. 2020

 

Žádost o povolení individuálního vzdělávání 

 

Vážená paní ředitelko,

obracíme se na Vás s žádostí o povolení individuálního vzdělávání naší dcery Elišky Svobodové, RČ 145801/1234, trvale bytem Akátová 1, 602 00 Brno, která v tomto školním roce 2020/21 navštěvuje 2. ročník ZŠ Komenského Brno.

Žádáme o povolení individuálního vzdělávání do konce tohoto pololetí, a to z důvodu ochrany zdraví dcery i rodinných příslušníků.

Dosud s ohledem na epidemiologickou situaci probíhala výuka distanční formou. Dne 16. 11. 2020 vláda přijala krizové opatření č. 1191, podle kterého se žáci 1. a 2. ročníků základních škol navrátí od 18. 11. 2020 k prezenční výuce do škol. Zároveň téhož dne Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření č. j. MZDR 15757/2020-39/MIN/KAN, které po dětech vyžaduje celodenní nošení roušek včetně výuky.

S návratem dcery k prezenční výuce, ani s celodenním nošením roušky zásadně nesouhlasíme.

V domácnosti s námi žije 70letá babička s chronickými zdravotními problémy a v případě, že by dcera přinesla ze školy nákazu a nakazila ji, tak by babička byla vážně ohrožena na životě. Celodenní nošení roušek ve škole nepovažujeme za dostatečnou záruku toho, že dcera nákazu ze školy nepřinese. Roušky nemají dostatečnou účinnost k vyloučení přenosu nákazy, navíc je obecně známo, že děti nejsou schopny s rouškami správně nakládat tak, aby jejich použití bylo bezpečné pro ně i pro druhé. Také se obáváme, že se kvůli návratu dcery do školy zvýší pravděpodobnost, že se celá rodina dostaneme znovu do karantény nebo izolace, což ohrožuje podnikání a příjmy naší rodiny.

Dalším důvodem našeho nesouhlasu jsou negativní dopady celodenního nošení roušek na zdraví dcery, které je v rozporu se základními fyziologickými potřebami dítěte. Déletrvající nošení roušky ztěžuje dýchání, může způsobit hypoventilaci, snížení saturace kyslíkem a zvýšení tepové frekvence, zatěžovat kardiovaskulární a termoregulační systém a vést k psychickému stresu, únavě a potížím se soustředěním atd. Vycházíme zejména ze studie „Effect of face veil on ventilator function among Saudi adult females“, z článku „Covid-19: important potential side effects of wearing face masks that we should bear in mind“ i z prohlášení 78 německých lékařů o rizicích nošení roušek při vyučování, což jsou všechno veřejně dostupné zdroje. Také vycházíme ze zkušeností naší dcery, které již deset minut v roušce působí potíže a nutkání „lapat po dechu“, což jí znemožňuje se soustředit.

Výuka dcery v podmínkách celodenního nošení roušky odporuje jejímu nejlepšímu zájmu, přitom podle Úmluvy o právech dítěte musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí. Nucení dcery do celodenního nošení roušky a její návrat do školy s ohledem na riziko pro babičku a naši rodinu odporuje navíc i svědomí nás rodičů a nepřiměřeně zasahuje do našeho ústavně zaručeného práva na svobodu myšlení a svědomí.

Je evidentní, že se naše dcera může efektivně vzdělávat i doma formou individuálního vzdělávání. Již několik týdnů se vzdělávala distančně, což zvládala, plnila si svoje povinnosti a dělala pokroky. Se vzděláváním jsme jí pomáhali my rodiče i babička. Dcera má k výuce doma zajištěny veškeré materiální podmínky – má svůj pokoj s psacím stolem, má k dispozici notebook a internetové připojení a má veškeré školou doporučené a používané učebnice. Vzdělávání dcery bude mít na starosti matka Ing. Jana Svobodová, která má vysokoškolské vzdělání (kopii dokladu o vzdělání přikládáme).

Vzhledem k nedostatku času nebylo možné zatím obstarat vyjádření školského poradenského zařízení, ale současně s touto žádostí jsme požádali o vyjádření Pedagogicko-psychologickou poradnu Brno, které doplníme následně. Připojujeme vyjádření dětské lékařky, která u dcery nedoporučuje celodenní nošení roušky.

Navrhujeme, aby bylo naší žádosti vyhověno a aby dceři bylo povoleno individuální vzdělávání, neboť jsou splněny všechny zákonné podmínky, tedy:

  • jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,
  • jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání,
  • osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
  • jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.

S pozdravem

 

Ing. Jana Svobodová, Ing. Petr Svoboda
rodiče nezletilé 

VZOR – nesouhlas s vynucováním nošení roušky při výuce s výhradou svědomí

ZŠ Komenského
Mgr. Eva Nováková, ředitelka
Komenského 1
602 00 Brno

 

V Brně dne 18. 11. 2020

 

Nesouhlas s vynucováním nošení roušky při výuce a výhrada svědomí

 

Vážená paní ředitelko,

s ohledem na aktuální situaci se na Vás obracíme s vyjádřením nesouhlasu s tím, aby u naší dcery Elišky Svobodové, nar. 1. 8. 2014, bylo jakkoliv vynucováno nošení roušky během výuky, neboť to odporuje jejímu nejlepšímu zájmu i našemu svědomí jako zákonných zástupců.

Dosud s ohledem na epidemiologickou situaci probíhala výuka distanční formou. Dne 16. 11. 2020 vláda přijala krizové opatření č. 1191, podle kterého se žáci 1. a 2. ročníků základních škol navrátí od 18. 11. 2020 k prezenční výuce do škol. Zároveň téhož dne Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření č. j. MZDR 15757/2020-39/MIN/KAN, které po dětech vyžaduje celodenní nošení roušek ve školách, nejen ve společných prostorech, ale i ve třídách při výuce.

S návratem dcery k prezenční výuce nemáme žádný problém, nemáme ani problém s tím, aby nosila roušku ve společných prostorech školy, ale s celodenním nošením roušky včetně výuky zásadně nesouhlasíme.

Hlavním důvodem našeho nesouhlasu jsou negativní dopady celodenního nošení roušek na zdraví dcery, které je v rozporu se základními fyziologickými potřebami dítěte. Déletrvající nošení roušky ztěžuje dýchání, může způsobit hypoventilaci, snížení saturace kyslíkem a zvýšení tepové frekvence, zatěžovat kardiovaskulární a termoregulační systém a vést k psychickému stresu, únavě a potížím se soustředěním atd. Vycházíme zejména ze studie „Effect of face veil on ventilator function among Saudi adult females“, z článku „Covid-19: important potential side effects of wearing face masks that we should bear in mind“ i z prohlášení 78 německých lékařů o rizicích nošení roušek při vyučování, což jsou všechno veřejně dostupné zdroje. Také vycházíme ze zkušeností naší dcery, které již deset minut v roušce působí potíže a nutkání „lapat po dechu“, což jí znemožňuje se soustředit.

Výuka dcery v podmínkách celodenního nošení roušky odporuje jejímu nejlepšímu zájmu, přitom podle Úmluvy o právech dítěte musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí.

Při posuzování nejlepšího zájmu dítěte v souvislosti s celodenním nošením roušky ve škole jakožto „ochrany“ před šířením nákazy onemocněním covid-19 nelze odhlédnout od skutečnosti, že pro děti má toto onemocnění jen zanedbatelná rizika a že ohrožení jiných, rizikových osob, lze v případě učitelů předcházet použitím účinných ochranných pomůcek (respirátorů) nebo v případě rizikových osob v rodině žáka individuálním vzděláváním žáka na žádost rodičů. Také nelze odhlédnout od toho, že roušky nemají dostatečnou účinnost k vyloučení přenosu nákazy, navíc je obecně známo, že děti nejsou schopny s rouškami správně nakládat tak, aby jejich použití bylo bezpečné pro ně i pro druhé.

Nucení dcery do celodenního nošení roušky odporuje navíc i svědomí nás rodičů a nepřiměřeně zasahuje do našeho ústavně zaručeného práva na svobodu myšlení a svědomí.

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 1253/14, shledal, že v případě povinnosti očkování musí existovat výjimka z důvodu myšlení a svědomí, na základě které není možné osobu sankcionovat a vynucovat si splnění povinnosti. Ústavní soud k posouzení výjimky stanovil určitá hodnotící kritéria, mezi která patří například konzistentnost a přesvědčivost tvrzení osoby, naléhavost ústavního zájmu na ochraně autonomie osoby, ale také nebezpečí pro společnost.

Tímto vznášíme výhradu svědomí vůči vynucování nošení roušky u naší dcery při výuce, neboť toto odmítnutí z naší strany naplňuje kritéria Ústavního soudu. Jsme vážně a konzistentně přesvědčeni o tom, že je ohrožen nejlepší zájem naší dcery, její zdraví a její schopnost se vzdělávat. Zároveň nevynucování nošení roušky v jejím případě těžko může představovat ohrožení pro společnost s ohledem na výjimku z nošení roušek pro děti a učitelky v mateřské škole.

Zároveň Vám sdělujeme, že personál školy nemá žádnou kompetenci nošení roušek vynucovat, ani není oprávněn bránit žákovi v plnění povinné školní docházky. Personál školy může žáka pouze informovat o jeho povinnosti nosit roušku, ale nesmí tak činit způsobem, který by dítě nutil činit něco proti své vůli a proti vůli a svědomí jeho rodičů.  

Trváme tedy na tom, aby Vaše škola respektovala naši výhradu svědomí a žádným způsobem nevynucovala nošení roušky při výuce u naší dcery.

S pozdravem

 

Ing. Jana Svobodová, Ing. Petr Svoboda
rodiče nezletilé 

Úhrada „velkého“ ultrazvuku v těhotenství

V průběhu nízkorizikových těhotenství (tj. nekomplikovaných, fyziologických těhotenství) jsou ženám plně hrazena celkem tři ultrazvuková vyšetření. V praxi se ale ženy setkávají s tím, že tzv. „velký“ ultrazvuk (ultrazvuk prováděný v 18. – 20. týdnu těhotenství) bývá zpoplatňován. A to přesto, že mají nárok na jeho úhradu ze zdravotního pojištění. V následujícím textu se proto věnujeme problematice úhrady za tento ultrazvuk a poskytujeme doporučení co dělat, pokud gynekolog vyžaduje úhradu.

Rozsah péče v těhotenství 

Počet ultrazvukových vyšetření hrazených pojišťovnou vychází z doporučených postupů České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČGPS ČLS JEP), které se jmenují „Zásady dispenzární péče ve fyziologickém těhotenství“ a „Pravidelná ultrazvuková vyšetření v průběhu prenatální péče“. Tyto doporučené postupy lze považovat za standard péče o těhotnou ženu s nízkým rizikem, který je třeba dodržovat vždy, pokud nejsou závažné objektivní důvody k jinému postupu. Z takových důvodů může být například indikováno více ultrazvukových vyšetření.

Je důležité neopomenout, že právo využít hrazenou péči neznamená povinnost. Pokud si to žena nepřeje, nemusí v těhotenství absolvovat žádné vyšetření. Pokud tuto péči ale využít chce, je důležité být informovaná o tom, která péče je hrazená a která nikoliv. 

Péče o těhotnou ženu v úhradové vyhlášce 

Jak probíhají úhrady poskytovatelům zdravotních služeb ze strany zdravotních pojišťoven, najdete v tzv. úhradové vyhlášce (vyhláška č. 268/2019 Sb., od 1. 1. 2021 vyhláška č. 428/2020 Sb.). Péče o těhotné ženy je hrazena v paušálních úhradách za každý trimestr. Zdravotní pojišťovna tedy nehradí každý výkon zvlášť. Některé výkony, mezi které patří i „velký“ ultrazvuk, jsou tzv. signálními výkony a jejich provedením je vykazován kontakt těhotné s poskytovatelem zdravotní péče. Někteří lékaři se mylně domnívají, že jim tyto výkony pojišťovna neproplácí. Není to tak, tyto výkony jsou součástí paušálních plateb za jednotlivé trimestry. 

Pokud některý ze signálních výkonů provede jiný než váš registrující lékař, který za vás obdržel paušální platbu za celý trimestr, pojišťovna poskytujícímu lékaři výkon plně uhradí. Zároveň ale platbu odečte vašemu registrujícímu lékaři, protože tyto výkony se hradí pouze jednou. 

Ultrazvukový screening ve druhém trimestru neboli „velký“ ultrazvuk 

Jde o speciální screeningové vyšetření k včasnému záchytu patologií, které se provádí v 18. – 20. týdnu těhotenství. Ověřuje se správný vývoj plodu, biometrie, odhad hmotnosti plodu, morfologie plodu, lokalizace placenty, množství plodové vody apod. Toto vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a jedná se o výkon pod kódem 63411. Zdravotní výkony jsou plně hrazeny podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., která obsahuje Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami

Pro doplnění uvádíme, že i když je ve vyhlášce uvedeno, že se vyšetření provádí v 18. – 20. týdnu těhotenství, podle výše zmíněných odborných standardů lze vyšetření provést v 18. – 23. týdnu těhotenství. Pozdější termín provedení nemá vliv na to, že je výkon hrazen ze zdravotního pojištění. 

Pokud váš lékař toto vyšetření sám neprovádí, vypíše na něj žádanku, kde uvede, že chce provést zdravotní výkon 63411 a z jakých důvodů. Jeho provedení bude požadovat od jiného gynekologa, který ho běžně provádí, případně od vyššího pracoviště. V takovém případě je vyšetření zdravotní pojišťovnou hrazeno plně neregistrujícímu poskytovateli zdravotní služby.

Podobným vyšetřením, jako je tzv. „velký“ ultrazvuk, může být „podrobné morfologické vyšetření plodu“, které ale není hrazené zdravotní pojišťovnou a hradí ho žena. Pokud by však gynekolog těhotné ženě vůbec nenabídl zdravotní výkon 63411, který je hrazený zdravotní pojišťovnou, a chtěl ho nahradit výkonem „podrobné morfologické vyšetření plodu“ (toto vyšetření nemá kód, protože je za přímou úhradu), jednal by v rozporu se smlouvou se zdravotní pojišťovnou.

Také superkonsiliární vyšetření ultrazvukové (kód 63415), jehož obsahem je také podrobné morfologické vyšetření plodu, je ze zdravotních důvodů plně hrazeno. Musí však být provedeno nebo vyžádáno vaším registrujícím gynekologem. 

Co dělat, pokud máte zájem pouze o péči hrazenou pojišťovnou? 

V prvé řadě doporučujeme udělat si přehled o tom, na které výkony máte právo. Pro tento přehled můžete nahlédnout do již zmíněných doporučených postupů „Zásady dispenzární péče ve fyziologickém těhotenství“ a „Pravidelná ultrazvuková vyšetření v průběhu prenatální péče“V případě, že máte zájem pouze o standardní ultrazvuk hrazený pojišťovnou a nemáte zájem o jiný výkon za přímou úhradu, požadujte po gynekologovi výkon s kódem 63411.

Jako pacientka máte právo být předem informována o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady (§ 28 odst. 3 písm. f) a § 31 zákona o zdravotních službách). Pokud za některý zdravotní výkon platíte, vždy si vyžádejte účtenku. Mělo by z ní být patrno, o jaký výkon se jednalo, kdo a kdy vám jej poskytl a kolik činila zaplacená částka.

A co když gynekolog přesto odmítne hrazený výkon zajistit?

Pokud by gynekolog odmítl provést hrazený výkon nebo vás na něj odeslat, požadujte po něm vydání písemné zprávy o odmítnutí provedení tohoto úkonu. Pro ochranu svých práv také můžete pořizovat zvukovou nahrávku z komunikace s gynekologem, a to i bez jeho souhlasu a bez upozornění (§ 88 občanského zákoníku). Nahrávka se vám bude hodit, pokud se rozhodnete si na lékaře stěžovat.

V případě, že vám gynekolog odpírá hrazený výkon, máte možnost:

  • zvolit si jiného poskytovatele (§ 11/1b zákona o veřejném zdravotním pojištění), nebo
  • požádat svou zdravotní pojišťovnu o zajištění místně a časově dostupného poskytovatele hrazených služeb (§ 40/7 téhož zákona) – jinými slovy pojišťovna má povinnost zajistit vám dostupnost péče, takže po pojišťovně můžete požadovat, aby vám našla smluvního poskytovatele, který vám hrazený výkon poskytne.

Kam podat stížnosti

Pokud vám gynekolog odmítl zajistit hrazený výkon a nabízel vám pouze výkon za přímou úhradu, můžete na něj podat stížnost ke krajskému úřadu. Návod na podání stížnosti najdete v našem článku Stížnost proti poskytovateli zdravotních služeb snadno a efektivně. Neodborný a neetický postup lékaře může být také důvodem ke stížnosti k České lékařské komoře.

Vzhledem k tomu, že nezajištěním hrazeného úkonu gynekolog pravděpodobně porušil svoji smluvní povinnost vůči zdravotní pojišťovně, je na místě informovat i pojišťovnu a požadovat zjednání nápravy. Pro kontrolu se můžete také u pojišťovny informovat, které výkony vašemu gynekologovi uhradila. Pojišťovny mají povinnost poskytovat pojištěnci informace o uhrazených výkonech (§ 11/1g-h a 43/2 zákona o veř. zdr. pojištění), zpravidla pojišťovny tyto informace zpřístupňují pojištěncům on-line na svých stránkách. Nesrovnalost v úhradách je také důvodem k informování pojišťovny.

Právní manuál pro svobodné a informované rozhodování o očkování – 2. očkovací kalendář a individuální očkovací plán

V této části manuálu se dozvíte, proti kterým nemocem se v České republice očkuje, jakými vakcínami a v jakých termínech. Zjistíte také, kde si najít aktuální informace o očkování, jelikož očkovací kalendář může procházet změnami.

Informace o povinném očkování a vakcínách

Kde najdu aktuální očkovací kalendář?

Povinná očkování, za jejichž nesplnění hrozí pokuta nebo vyloučení dítěte z některých dětských kolektivů, jsou stanovena ve vyhlášce o očkování proti infekčním nemocem. Vyhláška nařizuje pravidelná plošná očkování proti:

  • 6 nemocem, které se běžně očkují společně tzv. hexavakcínou:
    • záškrtu,
    • tetanu,
    • černému kašli,
    • haemophilu influenzae b,
    • dětské obrně a
    • hepatitidě B;
  • a proti tzv. dětským nemocem:
    • spalničkám,
    • zarděnkám a
    • příušnicím.

Vyhláška upravuje u dětí spadajících do rizikových skupin také očkování proti tuberkulóze a pneumokokovým nákazám a další zvláštní a mimořádná očkování.

Na internetu lze najít řadu přehledných tabulek znázorňujících očkovací kalendář. Některé z nich, a to včetně těch na webových stránkách státních institucí (např. Státní zdravotní ústav), ovšem manipulativně informují o lhůtách povinného očkování a vytváří dojem, že je potřeba očkovat dříve, než ve skutečnosti ukládá vyhláška. Pro zjištění časového rozmezí pro očkování, v rámci kterého se mohou rodiče zcela legálně pohybovat, je třeba vycházet z právních předpisů.

Dobrovolná očkování jsou buď hrazená zdravotní pojišťovnou, nebo je hradí rodiče. Očkování hrazená pojišťovnou jsou upravena v § 30 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. V současné době jde u nezletilých o očkování proti pneumokokovým infekcím a proti lidskému papilomaviru, která jsou hrazena při dodržení podmínek v zákoně. Na další očkování na žádost rodičů může přispět zdravotní pojišťovna v rámci svého fondu prevence. O této možnosti je potřeba se informovat u své zdravotní pojišťovny.

Kde najdu příbalové letáky vakcín?

Na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv www.olecich.cz lze vyhledat jakýkoliv léčivý přípravek včetně vakcín a jeho příbalový leták i o něco podrobnější souhrn údajů o přípravku. Na nezávislém webu www.vakciny.net lze rovněž najít tyto dokumenty, ale i přehledné tabulky existujících vakcín a další užitečné informace.

Kde najdu informace o cenách vakcín?

Informace o úhradách a cenách léčivých přípravků hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o průměrných cenách nehrazených léčivých přípravků naleznete ve vyhledávači na webu Ministerstva zdravotnictví – http://www.mzcr.cz/leky.aspx.

Kde najdu informace o nežádoucích účincích vakcín?

Souhrnné informace o hlášených nežádoucích účincích vakcín za kalendářní rok jsou pravidelně zveřejňovány ve zpravodaji Nežádoucí účinky léčiv, který je dostupný na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Speciální číslo věnované problematice nežádoucích účinků vakcín vyšlo v roce 2015. Je ovšem třeba zohlednit, že kvůli extrémní podhlášenosti nežádoucích účinků, kterou SÚKL toleruje a nesankcionuje v souladu se zákonem, jde jen o jejich zlomek a že objektivní informace o skutečných rizicích nejsou k dispozici.

Reálné zkušenosti rodičů s nežádoucími reakcemi po očkování lze najít například v publikacích Společnosti pacientů s následky po očkování „Jak zasáhl systém očkování do života některých rodin“.

Záškrt, tetanus, černý kašel, haemophilus influenzae B, obrna, hepatitida B

Čím se očkuje?

Očkování proti všem uvedeným nemocem je obsaženo v hexavalentní očkovací látce, která je stanovena vyhláškou a je standardně rodičům nabízena. Podle vyhlášky se v případě kontraindikace podání některé ze složek hexavalentní očkovací látky provádí očkování alternativní očkovací látkou.

Rovněž na žádost rodičů lze očkovat jinou registrovanou očkovací látkou (§ 47 zákona o ochraně veřejného zdraví), a to nejen hexavalentní očkovací látkou, ale i jinou kombinací očkovaných nemocí (například pouze trojkombinace záškrt, tetanus a černý kašel). V tomto případě ovšem může nastat problém s úhradou z veřejného zdravotního pojištění (viz dále).

Přehledné seznamy registrovaných očkovacích látek naleznete například na webu www.vakciny.net.

Kdy se u kojenců očkuje hexavakcína?

Vyhláška říká, že základní očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, haemophilu influenzae b, dětské obrně a hepatitidě B se provádí v době od započatého 9. týdne po narození dítěte. Podávají se dvě dávky hexavalentní očkovací látky v průběhu prvního roku života dítěte v intervalu dvou měsíců mezi dávkami. Třetí dávka se podává mezi 11. a 13. měsícem věku dítěte.

U dětí očkovaných proti tuberkulóze se základní očkování provede od započatého 13. týdne po narození dítěte, vždy však po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze. U nedonošených dětí se očkování provede 3 dávkami očkovací látky podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a 4. dávkou podanou nejméně 6 měsíců po podání 3. dávky.

Do kdy je možné hexavakcínu odložit?

To, že se může začít očkovat hexavakcínou ve třech měsících věku dítěte, neznamená, že se v této době musí začít očkovat. Zcela v souladu s vyhláškou a bez porušení jakékoliv povinnosti ze strany rodičů je možné toto očkování zahájit kdykoliv do 10. měsíce věku dítěte. Samozřejmě, že rodiče se mohou rozhodnout odložit očkování i na později, to se ovšem již dostanou do rozporu s vyhláškou s rizikem sankce v podobě pokuty.

Rozpětí očkování hexavakcínou v souladu s vyhláškou:

1. dávka              od 9. týdne do 10. měsíce života

za 2 měsíce následuje:

2. dávka              nejpozději do 12. měsíce života

a následuje:

3. dávka              mezi 11. a 13. měsícem života

Kdy probíhá přeočkování těchto nemocí?

Podle vyhlášky se přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli provádí od dovršení 5. do dovršení 6. roku věku dítěte. Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli spolu s aplikací 4. dávky inaktivované očkovací látky proti přenosné dětské obrně se provede od dovršení 10. do dovršení 11. roku věku dítěte. Další přeočkování se provádí u dospělých v časových rozmezích stanovených vyhláškou.

Spalničky, zarděnky a příušnice

Kdy se očkuje proti těmto nemocem?

Podle vyhlášky se základní očkování provádí živou očkovací látkou, a to nejdříve 1. den 13. měsíce po narození dítěte, nejpozději však do dovršení 18. měsíce věku dítěte. Podání druhé dávky očkovací látky se provede od dovršení 5. roku věku dítěte do dovršení 6. roku věku dítěte.

Dříve u tohoto očkování nebyla stanovena lhůta, do kdy musí být provedeno, proto nebylo možné rodiče za nesplnění očkovací povinnosti sankcionovat. Novelou vyhlášky v roce 2016 ale došlo ke změně, která umožnila ukládání pokut rodičům. 

Je možné očkovat jen proti některé z nemocí?

Za předpokladu, že by registrovaná vakcína byla na trhu, bylo by to možné. Monovakcíny ovšem nejsou dostupné.

Tuberkulóza

Je očkování proti tuberkulóze povinné?

Plošné povinné očkování proti tuberkulóze bylo zrušeno v roce 2010 z důvodu častého výskytu nežádoucích účinků a nedostatečné účinnosti vakcíny. Od té doby je očkování povinné pouze pro rizikové skupiny specifikované ve vyhlášce.

Indikace očkování proti tuberkulóze (rizikové skupiny) jsou následující:

1. Jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní tuberkulózu.

2. Dítě, jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy než 40 případů na 100000 obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví každoročně uveřejní seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy do 30 dnů od aktualizace provedené Světovou zdravotnickou organizací.

3. Dítě bylo v kontaktu s nemocným s tuberkulózou.

4. Indikace k očkování vyplývá z anamnestických údajů poskytnutých lékaři novorozeneckého oddělení nebo registrujícímu praktickému lékaři pro děti a dorost zákonnými zástupci dítěte.

Jak se postupuje u očkování proti tuberkulóze?

Zákonný zástupce dítěte vyplní v porodnici dotazník k definici rizika tuberkulózy (dotazník je přílohou vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem – viz níže). Lékař novorozeneckého oddělení na základě dotazníku vyhodnotí indikaci k očkování, vyhodnocení zapíše do dotazníku a vyplněný dotazník předá registrujícímu praktickému lékaři pro děti a dorost jako součást propouštěcí zprávy. V případě, že u dítěte bude indikace k očkování, porodnice informuje současně pracoviště kalmetizace, kde se očkování provádí.

Registrující dětský lékař zpravidla do jednoho měsíce po převzetí dítěte do péče odešle dítě, které má indikaci a které nebylo dosud očkování, na pracoviště kalmetizace. Registrující lékař také zjistí indikaci při prvním kontaktu se zákonným zástupcem dítěte, u kterého nebylo splnění indikace posouzeno v porodnici.

Individuální očkovací kalendář

Existuje nějaké schéma individuálního očkovacího plánu?

Individuální očkovací plán není žádným způsobem v předpisech upraven a neexistuje ani žádné předepsané schéma. Je třeba, aby každý očkující lékař přistupoval k dítěti individuálně a vycházel z aktuálního zdravotního stavu dítěte. V případě, že má dítě dočasnou kontraindikaci, musí lékař odložit očkování, do doby než bude dítě moci být očkováno. Už v tomto případě můžeme mluvit o individuálním očkovacím plánu. Pokud rodiče nesouhlasí s očkováním proti některým nemocem nebo chtějí dítě očkovat v jiném termínu, než který stanoví vyhláška, mohou se s lékařem na individuální očkovací plán dohodnout. Jelikož není individuální plán žádným způsobem upraven, jedná se ve své podstatě pouze o částečný negativní revers, který musí lékař respektovat. (Více k negativnímu reversu zde) 

Je možné učinit odklad očkování případně rozložit vakcíny?

Očkování je zákrok, který lékař může provést jen s vaším souhlasem. Pokud tedy chcete očkování odložit nebo i odmítnout, musí lékař Vaše přání respektovat. Pokud odložíte vakcinaci dítěte do pozdějšího věku, než předpokládá vyhláška, můžete se dopustit správního deliktu, pokud k odložení očkování nejsou zdravotní důvody.

Shrnutí

  • Očkovací povinnost vyplývá ze zákona o ochraně veřejného zdraví a jeho rozsah je stanoven vyhláškou Ministerstva zdravotnictví.
  • Očkuje se povinně proti devíti nemocem – hexavakcínou proti šesti nemocem a MMR vakcínou proti tzv. dětským nemocem.
  • Očkování hexavakcínou je možné odsunout do 10. měsíce věku dítěte, aniž by došlo k porušení právních předpisů.
  • Proti tuberkulóze se od roku 2010 neočkuje plošně. Očkování je povinné pouze pro rizikové skupiny.
  • Individuální očkovací plán není výslovně upraven. Pokud individuální plán nedoporučí přímo lékař ze zdravotních důvodů, ale žádá jej rodič, jedná se v podstatě o částečný negativní revers.

[8] Stanovisko je dostupné zde: http://www.vakciny.net/AKTUALITY/MZDRP015XJ6W_(914989).pdf

[9] http://www.mzcr.cz/verejne/obsah/seznam-statu-s-vyssim-vyskytem-tbc_2465_5.html

Právní manuál pro svobodné a informované rozhodování o očkování – 1. úvod

Představujeme vám manuál pro rodiče, kteří chtějí svobodně rozhodovat o očkování svých dětí. Cílem manuálu je informovat rodiče o jejich právech a právech jejich dětí v kontaktu s lékaři a institucemi a podpořit rodiče v informovaném a svobodném rozhodování o očkování svých dětí.

Stručný úvod k právu a očkování v České republice

Povinné očkování neznamená, že lze naočkovat jednotlivce i proti jeho vůli nebo proti vůli jeho zákonných zástupců, což jsou nejčastěji rodiče. Povinné očkování pouze znamená, že za nesplnění povinnosti hrozí sankce v podobě pokuty a vyloučení dítěte z některých kolektivních aktivit, zejména ze školky.

Naočkovat dítě proti vůli rodičů ovšem nikdo nemůže. Povinné očkování nepatří mezi zdravotní výkony, které je možné provést bez souhlasu pacienta nebo jeho zákonných zástupců. Informovaný souhlas s každým očkováním tedy musí být udělen. I přes doporučení lékařů, sociálních pracovnic nebo pracovníků hygienické stanice je konečné rozhodnutí v otázce očkování jen na rodičích.

V České republice je zákonem o ochraně veřejného zdraví stanovena povinnost podrobit se těm očkováním, která upravuje prováděcí vyhláška o očkování proti infekčním nemocem. Ve vyhlášce najdeme konkrétní druhy očkování, jejich členění a lhůty k jejich provedení. Jde nejen o očkování dětí, ale v některých případech i očkování pracovníků rizikových pracovišť a jiných osob. Vyhláška upravuje tzv. povinná očkování a očkování dobrovolná, státem doporučená a hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Mezi doporučená a hrazená očkování patří vakcína proti pneumokokům či lidskému papilomaviru (rakovině děložního čípku). Dále existují očkování na žádost za přímou úhradu, např. očkování proti klíšťové encefalitidě, proti meningokoku, rotavirům nebo hepatidě typu A.

Co se týká povinných očkování, vyhláška upravuje u dětí plošné očkování hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, haemophilu influenzae b, dětské obrně a hepatitidě B, dále pak plošné očkování proti tzv. dětským nemocem – spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Rizikové skupiny dětí se i nadále očkují proti tuberkulóze, plošné očkování v porodnicích bylo před asi 10 lety zrušeno. Očkování se dělí na základní očkování, při kterém se podává jedna nebo více dávek očkovací látky, a přeočkování, které má po nějaké době znovu navodit stav odolnosti proti infekci.

Zákon upravuje dvě výjimky, kdy lze neočkovat – při zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (kontraindikace), nebo při zjištění imunity vůči infekci.

Za provedení očkování ve stanovené lhůtě u dětí do 15 let odpovídají rodiče a při jeho nesplnění každému z nich hrozí za přestupek od hygienické stanice pokuta až do výše 10.000 Kč. Přestupek se promlčuje za rok od uplynutí lhůty, kdy mělo být očkování nejpozději podle vyhlášky provedeno. Pokud není do jednoho roku zahájeno řízení o přestupku, odpovědnost  za přestupek zaniká a pokutu již nelze uložit.

Ovšem podle rozhodnutí Ústavního soudu je možné ve výjimečném případě bez sankce odmítnout očkování z důvodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání rodičů. Rodiče ovšem tyto důvody musí uplatňovat od počátku řízení.

Dále je nesplnění očkování podle zákona důvodem k tomu, aby dítě nebylo přijato do mateřské školy, dětské skupiny a většiny předškolních zařízení a nemohlo se účastnit táborů a jiných zotavovacích akcí. Opět platí výše uvedené výjimky, tudíž dítě se zdravotní kontraindikací se těchto aktivit účastnit může.

Ministerstvem zdravotnictví bylo také upřesněno, že pro přístup do dětského kolektivu se za řádně očkované považuje dítě, jemuž byla aplikována alespoň jedna dávka očkování proti dětským nemocem a které bylo očkováno hexavakcínou ve schématu 2 + 1.

V minulosti byly dokonce tendence neočkování dítěte nebo i pouhé odložení očkování kriminalizovat v trestním řízení nebo vyhrožovat rodičům odebráním dítěte. Takové postupy jsou ovšem nepřijatelné a nezákonné a v současnosti není známo, že by se to dělo. Je ovšem pravda, že lékaři stále bez právního důvodu oznamují neočkující rodiny orgánům sociálně-právní ochrany dětí a rodiče před nimi musí svoje postoje obhajovat.

Striktní a represivní systém povinného očkování je do velké míry způsoben vlivem výrobců vakcín a konfliktem zájmů u osob, které o očkování rozhodují.

Lidskoprávní moot court

Lidskoprávní moot court je celostátní soutěž týmů studentů práv, která nabízí souboj argumentů v simulovaném soudním procesu.

Studenti změří síly v obhajobě i obžalobě případu týkajícího se témat, kterým se v Lize lidských práv věnujeme. Na hodnocení se podílejí soudci Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

Soutěž pořádá Liga lidských práv ve spolupráci s brněnskou Katedrou ústavního práva a státovědy a s finanční podporou Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci.

Aktuální případ

Pětiletý Jiřík podstoupil plánovanou operaci srdce. Na JIPce s ním matka nemohla zůstat přes noc a velmi neklidného Jiříka museli utlumit léky. Incident měl za následek regres ve vývoji chlapce a odklad jeho nástupu do školy. Jiřík se púomočuje, v noci se budí s kříkem a bojí se cizích lidí. Dřív takové problémy neměl. Pochybila nemocnice, když chlapce od matky odloučila?

Jak se přihlásit?

  • členem soutěžního týmu se může stát pouze student, který navštěvuje některou z forem studia na právnické fakultě kterékoliv vysoké školy v České republice
  • týmy musí být složeny minimálně ze dvou a maximálně ze čtyř členů
  • neplatíte žádný registrační poplatek
  • přihlášky posílejte do konce října 2020 na e-mail lpmoot@llp.cz

Harmonogram soutěže

  • uzávěrka přihlášek – konec října 2020
  • termín odevzdání písemných podání – konec listopadu 2020
  • fakultní kola – do 15. ledna 2021 (bude upřesněno později dle aktuálního stavu epidemiologických opatření)
  • finále na Ústavním soudu – únor/březen 2021 (bude upřesněno později dle aktuálního stavu epidemiologických opatření)

Ke stažení

Fakultní koordinátoři

  • Právnická fakulta MU Brno | JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D.
  • Právnická fakulta UP Olomouc | Mgr. Zdeněk Červínek
  • Právnická fakulta UK Praha | JUDr. Jan Exner

Předchozí ročníky

1. ročník - akademický rok 2012 / 2013

Do 1. ročníku Lidskoprávního Moot Courtu – soutěže v simulovaném soudní řízení se na podzim 2012 zapojilo 29 týmů právnických fakult z Brna, Olomouce, Plzně a Prahy, přičemž do finálového kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.

Studenti měřili síly v obhajobě i obžalobě případu matky, která se domáhala práva na výchovu svého dítěte umístěného do ústavu.

Zadání případu

„Svobodná matka Diana Safinová nezvládá výchovu své dcery Anety a pro její dobro ji dobrovolně umístí do Koaly, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Odtud ji Aneta každý víkend navštěvuje. Když ale paní Safinová začne propadat nespořádanému životu a výchovu dcery během víkendových návštěv zanedbávat, pracovníci zařízení se rozhodnou zakročit. Dceru víc k matce nepustí. Diana Safinová se však hodlá bránit…“

Zda zvítězí právo matky na výchovu Anety, nebo potřeba ochrany dítěte už bylo v rukou soutěžních týmů. O průběhu a organizaci celé akce se můžete více dozvědět z vysílání pořadu „Zaostřeno na lidská práva“ Českého rozhlasu 6.

Finále

Samotné finále probíhalo na Nejvyšším správním soudě v Brně. Soudcovskému senátu předsedala soudkyně NSS Kateřina Šimáčková, kterou doplnili advokáti Lucie Atkins a David Zahumenský. Na soudce nejvíce zapůsobil výkon dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzany Kameníkové a Terezy Doležalové. V kategorii nejlepšího písemného podání uspěl naopak tým studentek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve složení Patrícia Poláčková, Andrea BartošováRomana Skácelová a Andrea Kneiflová. Ocenění za nejlepší řečnický výkon si odnesla Šárka Ošťádalová z Univerzity Karlovy v Praze.

Vyhlášení výsledků

Slavnostní vyhlášení vítězného týmu soutěže se uskutečnilo ve čtvrtek 13. prosince 2012 v brněnské restauraci Sunset. V rámci večera bylo možné si neformálně popovídat nejen se studenty a pořadateli, ale také se soudci Nejvyššího správního soudu a emeritní soudkyní Ústavního soudu Eliškou Wagnerovou. Součástí programu bylo také ocenění účastníků naší další soutěže – Lidskoprávní diplomky.

O zkušenostech a dojmech účastníků soutěže se můžete více dozvědět z vysílání pořadu „Česká justice“ Českého rozhlasu 6.

Ke stažení – kompletní zadání případu a přílohy.

2. ročník - akademický rok 2013 / 2014

Studenti měřili síly v obhajobě i obžalobě případu žáka, který byl vyloučen ze školy.

Zadání případu

„Konec hry. Nebo spíše konec studia? Osmnáctiletý Lukáš Tynkr patří na veřejném Voltairově gymnáziu k nejlepším studentům v ročníku. Zároveň však vedení školy znepokojuje svými kontroverzními názory, které se nebojí vyjadřovat veřejně. Přes řadu kázeňských opatření se nicméně Lukáš ve svých projevech nijak nemírní, a když do školy přijde v tričku s podobiznou norského vraha Breivika a nápisem „Game over, bitches“, vedení definitivně dojde trpělivost a Lukáše ze školy vyloučí. Ten však vyloučení považuje za nespravedlivé a nehodlá se s ním smířit.“

Měla škola právo Lukáše vyloučit? Do jaké míry lze omezit studentovu svobodu projevu? To už bylo v rukou studentů, kteří museli vypracovat písemná podání, jak z pozice žalovaného, tak z pozice žalobce. Rozlosováním bylo poté určeno, za jakou stranu bude jejich tým ve finále jednat.

Finále

Finále v pořadí druhého ročníku soutěže v simulovaném soudním procesu se uskutečnilo v pátek 14. března 2014 v budově Ústavního soudu v Brně. Po univerzitních kolech vyslala každá z právnických fakult z Brna, Prahy a Olomouce své dva nejlepší týmy do boje před skutečnými soudci – Kateřinou Šimáčkovou z Ústavního soudu, Vojtěchem Šimíčkem Zdeňkem Kühnem z Nejvyššího správního soudu a advokátem Davidem Zahumenským.

Vyhlášení výsledků

Slavnostní vyhlášení proběhlo v kavárně Ottoman Trumpet naproti Ústavnímu soudu. Po vyhlášení výsledků a předání cen se nesl večer v neformálním duchu, kdy mohli studenti, jak mezi sebou, tak i se samotnými soudci, rozebrat problematiku nejen soutěžního případu.

Ve velkém finále se utkaly týmy ve složení Petra Kalenská a Šárka Ošťádalová z Karlovy univerzity v Praze a Martin Hostinský s Šárkou Duškovou z brněnské Masarykovy univerzity. O tom, že se jednalo o velmi vyrovnané a kvalitní finále svědčí i fakt, že nejlepším řečníkem se stala Šárka Dušková z brněnského týmu a soutěž o nejlepší písemné podání vyhrály budoucí právničky z týmu pražského. Z konečného vítězství se nakonec radovali studenti Masarykovy univerzity.

Více informací se můžete dozvědět z pořadu ČT1: Události v regionech: Brno – Souboj paragrafů – právníci soutěžili v soudní síni.

Ke stažení – kompletní zadání případu a přílohy

3. ročník - akademický rok 2014 / 2015

Studenti měřili síly v obhajobě i obžalobě případu ochrnutí půlročního dítětě krátce po povinném očkování.

Zadání případu

„Půlroční chlapec krátce po povinném očkování ochrnul, vrátil se zpět ve vývoji, objevila se mu epilepsie. Rodiče chtějí odškodnění po státu, který očkování nařizuje.“

Způsobilo ale postižení dítěte opravdu očkování. A i kdyby ani, má stát povinnost rodinu odškodnit? To už bylo v rukou studentů, kteří museli vypracovat písemná podání, jak z pozice žalovaného, tak z pozice žalobce. Rozlosováním bylo poté určeno, za jakou stranu bude jejich tým ve finále jednat.

Finále

Ve finále, které se konalo v pátek 13. března 2015 na Ústavním soudě v Brně se utkala čtveřice studentek z Prahy ve složení Adéla Jarošová, Lia Junová, Jana Staňková a Klára Strejcová a brněnský tým ve složení Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel SapákLenka Vavrušová.

Porotu složenou ze soudců Kateřiny ŠimáčkovéVojtěcha Šimíčka (oba z Ústavního soudu) a Pavla Simona (Nejvyšší soud), které doplnila advokátka Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, nakonec nejvíce zaujaly argumenty a vedení případu v podání brněnského týmu. Stříbrný tým z Prahy si navíc odnesl ocenění za nejlepší písemné podání a titul nejlepší mluvčí si rozdělily brněnské studentky Iva Hauptfleischová a Jana Nováková.

Ke stažení

4. ročník - akademický rok 2015 / 2016

Studenti měřili síly v obhajobě i obžalobě případu rodičů, kteří se domáhali péče pro svého postiženého syna v domácím prostředí.

Zadání případu

„Rodiče třináctiletého Davida, který trpí poruchou autistického spektra, hledají alternativu k jeho dlouhodobému pobytu v psychiatrické léčebně. Na vyšetření u ambulantního psychiatra zaměřeného na péči o děti a dorost budou čekat měsíce. A ačkoli předpisy počítají s možností návštěv terénním specialistou u nich doma, její poskytnutí není reálně možné, protože není pojišťovnami nasmlouvané s žádným poskytovatelem.“

Mohou se manželé Mlynářovi soudně domoci kvalitnější péče pro svého syna, umožňující mu život v rodinném prostředí? To už bylo v rukou studentů, kteří museli vypracovat písemná podání, jak z pozice žalovaného, tak z pozice žalobce. Rozlosováním bylo poté určeno, za jakou stranu bude jejich tým ve finále jednat.

Finále

V celorepublikovém finále, které se konalo 7. března 2016 na Ústavním soudu, zvítězil tým z brněnské právnické fakulty ve složení Petr Jedlička, Kamila Abbasi, Markéta ŠpetíkováOndřej Špetík. Na druhém místě skončil tým Univerzity Palackého v Olomouci, jmenovitě Leontýna Bártová, Tereza Heroutová, Jana Nováková, Jan Hudáč a Miroslav Tichý.

Jako nejlepší řečníky ocenila porota dvojici studentů pražské právnické fakulty Lucii Škapovou a Filipa Jelínka. Nejlepší písemné podání odevzdal brněnský tým ve složení Tereza Cahlová, Martina Fojtová, Lea Majerová a Hana Šerá.

O výsledcích rozhodoval senát složený ze soudkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Vojtěcha šimíčka (oba z Ústavního soudu), soudce Filipa Dienstbiera z Nejvyššího správního soudu a advokátky Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv.

Vyhlášení výsledků

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskutečnilo ve stejný den večer v brněnském jazzovém klubu Music Lab. V rámci večera bylo možné si neformálně popovídat nejen se studenty a pořadateli, ale také se soudci, kteří zasedli v senátu. Součástí programu večera bylo již tradičně také ocenění účastníků naší další soutěže – Lidskoprávní diplomky.

Ke stažení

5. ročník - akademický rok 2016 / 2017

Studenti změří síly v obhajobě i obžalobě případu týkajícího se tématu rodičovské odpovědnosti při přístupu dítěte do povinného školní docházky a inkluzivního vzdělávání.

Zadání případu

„Rodiče přehlásili svého syna z běžné školy do školy speciální v domnění, že v ní bude šťastnější. Sociální pracovnice z místního úřadu má ale za to, že je tento postup v rozporu s nejlepším zájmem dítěte. Iniciovala proto řízení o omezení rodičovské odpovědnosti, aby bylo možné rozhodnutí rodičů o přehlášení dítěte do speciální školy zvrátit.“

Co je v této věci nejlepším zájmem dítěte? A kdo by měl o těchto otázkách rozhodovat?

Finále

V celorepublikovém finále, které se konalo 3. března 2017 na Ústavním soudu, zvítězil tým z brněnské právnické fakulty ve složení Filip Vlček, Marek Pivoda, Zdeněk Odehnal, Jaroslav Hroch. Na druhém místě skončil tým taktéž z Brna, jmenovitě Tomáš Vohrabal, Jan Šlajs, Roman Šafář, Břetislav Chod.

Jako nejlepšího řečníka ocenila porota studenta Břetislava Choda z brněnské právnické fakulty. Nejlepší písemné podání odevzdal opět brněnský tým ve složení Tomáš Vohrabal, Jan Šlajs, Roman Šafář, Břetislav Chod.

O výsledcích rozhodoval senát složený ze soudkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Vojtěcha Šimíčka (oba z Ústavního soudu), soudce Lubomíra Ptáčka z Nejvyššího soudu a advokátky Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv.

  • Podívejte se na fotografie z finálového klání na Ústavním soudu a vyhlašovacího večírku zde.

Vyhlášení výsledků

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskutečnilo ve stejný den večer v brněnském jazzovém klubu Music Lab. V rámci večera bylo možné si neformálně popovídat nejen se studenty a pořadateli, ale také se soudci, kteří zasedli v senátu. Součástí programu večera bylo již tradičně také ocenění účastníků naší další soutěže – Lidskoprávní diplomky.

Ke stažení

6. ročník - akademický rok 2017 / 2018

Studenti změřili síly v roli žalobce a žalovaného v případu týkajícího se nároku na hrazení nákladné a mimořádné zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění.

Zadání případu

Nina má 32 let a umírá na rakovinu. Šance na její vyléčení jsou podle lékařů mizivé. Nina je smířená s tím, že zemře, ale chce žít co nejdéle, aby její dvouletý syn měl šanci, zapamatovat si mámu. Lékaři ji proto předepsali nový lék, který jí může proti stávající léčbě život o půl roku prodloužit, ale také snížit jeho kvalitu. Lék není běžně hrazen z veřejného zdravotního pojištění a revizní lékař pojišťovny jeho proplacení nedoporučil.

Má Nina nárok na úhradu nového léku z veřejného zdravotního pojištění? Jak dosáhnout rozhodnutí rychle, aby pro Ninu mělo smysl? Na který soud se má obrátit?

Finále

Dne 23. února 2018 se konalo na Ústavním soudu celorepublikové finále. V simulovaném soudním procesu si šest týmu studentů ze tří právnických fakult vyzkoušelo zastupování stran sporu týkajícího se úhrady mimořádné a velmi nákladné zdravotní péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Jádro sporu spočívalo v aplikaci § 16 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění a na modelový případ, umírající matky, které mohla léčba prodloužit život. Zákon stanoví: „Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.“ 

Ve své argumentaci studenti museli vyřešit mimo jiné to, jak se pozná, že je případ konkrétního pojištěnce výjimečný i to co znamená spojení „jediná možnost z hlediska zdravotního stavu pojištěnce“.

Nejlepší výkon předvedl na finále tým z pražské právnické fakulty ve složení Artur Šteffek, Jana Cimlerová a Jan Trnovský. Jako nejlepšího řečníka ocenila porota studentku Janu Hajdučkovou z brněnské právnické fakulty. Nejlepší písemné podání vyhrál tým olomoucké právnické fakulty ve složení Jan Hrdáč, Ondřej Pekárek a Anna Marie Hanušová.

O výsledcích rozhodoval senát složený ze soudkyně Kateřiny Šimáčkové z ústavního soudu, soudce Jana Kratochvíla z městského soudu v Praze a advokátky Zuzany Candiglioty spolupracující s Ligou lidských práv.

Finále proběhlo i díky podpoře sponzorů, kteří poskytli ceny pro soutěží, nebo soutěž finančně podpořili:

Advokátní kancelář David Zahumenský, která se specializuje mimo jiné právě na otázky zdravotnického práva

Nakladatelství Wolters Kluwer, které poskytlo knižní ceny pro vítěze

Exit games The Chamber z Prahy, Mistr úniku z Olomouce a BrainFAQ z Brna

Vyhlášení výsledků

Vyhlášení vítězů proběhlo v nově zrekonstruovaných prostorách Tržnice Brno na Zelném trhu

Ke stažení

7. ročník - akademický rok 2018 / 2019

Studenti změřili síly v roli žalobce a žalovaného v případu týkajícího se trestní odpovědnosti za přenos viru HIV z matky na dceru.

Zadání případu

Šárka se při prostituci nakazila virem HIV. Poté, co otěhotněla, nakazila virem také svou dceru. Léčba v průběhu těhotenství mohla riziko nákazy plodu eliminovat. Šárka ale popírala, že by byla nemocná a neléčila se. Teď čelí trestnímu stíhání.

Lze matku trestat za to, že se v průběhu těhotenství chovala způsobem, který fatálně ovlivnil život dítěte?

Finále

Dne 8. března 2019 se konalo na Ústavním soudu celorepublikové finále lidskoprávního moot-courtu, soutěže pro studenty práv, kterou Liga lidských práv organizuje spolu s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity.

Po napínavém klání jsme k vítězství mohli pogratulovat plzeňskému týmu ve složení Michal Krajčírovič a Eva Poláková.

Porota byla složena z ústavní soudkyně a zaštiťovatelky celé soutěže, Kateřiny Šimáčkové, vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka a advokátky a právničky Ligy lidských práv Zuzany Candiglioty.

Ke stažení

8. ročník - akademický rok 2019 / 2020

Studenti změřili síly v obhajobě i obžalobě případu zanedbání péče o dítě a hrozbě odebrání z rodiny.

Zadání případu

Mentálně znevýhodněné matce se narodila dcera Ema. Kvůli tomu, ale i pro slabší socio-ekonomické zázemí rodičů dozoroval na jejich péči OSPOD. Poté, co Emu na rodinné oslavě pokousal pes, rozhodl soud na návrh OSPODu o přechodné pěstounské péči. Rodiče však Emu milují a chtějí ji rychle získat zpět.“

Má se Ema vrátit k rodičům, nebo zůstat u pěstounů?

Finále

Závěrečný souboj argumentůl se odehrál na Ústavním soudu v pátek 6. března 2020.

Nejlepší výkon předvedl ve finále tým z „domácí“ právnické fakulty – Sarah Ouředníčková a Josef Bulín, který také vyhrál soutěž o nejleopší písemné podání.  Na druhém místě skončil tým pražských studentů ve složení Dominka Drbohlavová a Josef Šimon. Jako nejlepšího řečníka ocenila porota studenta Pavla Linzera z přažské právnické fakulty.

V základních kolech byl senát ve složení Kateřina Šimáčková, soudkyně Ústavního soudu, Lubomír Ptáček, soudce Nejvyššího soudu a Zuzana Candigliota, advokátka a zástupkyně Ligy lidských práv. Finálové kolo spolurozhodoval také Vojtěch Šimíček, soudce Ústavního soudu.

Ke stažení

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyzvala české poslance k odškodnění sterilizací

Jedná se o neoficiální český překlad, originál dopisu je zde.

Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážení členové Poslanecké sněmovny,

Mým úkolem jako komisařky Rady Evropy pro lidská práva je přispívat k účinnému dodržování lidských práv ve všech 47 členských státech Rady Evropy. Důležitou součástí mé práce v tomto ohledu je účastnit se v dialogu s vládami a parlamenty členských států a pomáhat jim řešit případné otázky lidských práv v jejich zákonech nebo postupech.

Píši Vám ve věci Návrhu zákona o jednorázovém finančním odškodnění osob, které se staly obětí protiprávní sterilizace (sněmovní tisk č. 603). Jak jsem pochopila, čeká tento návrh zákona nyní na své první čtení.

Můj úřad začal jednat s českými úřady v otázce nedobrovolných a nucených sterilizací, které byly prováděny zejména u romských žen, před deseti a půl lety. Od té doby každý z mých předchůdců zdůrazňoval potřebu nápravy a odpovídajícího odškodnění obětí, odstranění překážek bránících tomuto odškodnění a ustanovení vhodných mechanismů odškodnění. Navzdory důležitému kroku, který vláda učinila, když v roce 2009 uznala protiprávnost těchto sterilizací, nebyla tato záležitost dosud vyřešena. Návrh zákona dává voleným zástupcům v České republice významnou příležitost tuto historickou nespravedlnost vyřešit.

Praktiky nedobrovolné a nucené sterilizace představují závažná porušení lidských práv, která mají dopad na mnoho aspektů osobní integrity jednotlivce, důstojnosti a práva na soukromý a rodinný život. Směrnice Rady ministrů Rady Evropy z roku 2011 o vymýcení beztrestnosti za závažná porušení lidských práv rovněž stanoví, že členské státy by měly přijmout veškerá vhodná opatření k vytvoření přístupných a účinných mechanismů, které zajistí, že oběti budou okamžitě a adekvátně odškodněny za způsobenou újmu.

Ačkoli újmu způsobenou obětem, ať už fyzickou nebo psychickou, nelze nikdy napravit, vytvoření spravedlivého, dostupného a adekvátního mechanismu odškodnění by těmto ženám poskytlo míru spravedlnosti, které jim tak dlouho nebylo dopřáno. S ohledem na čas, který již uplynul, zcela souhlasím s názorem vyjádřeným zástupkyní veřejné ochránkyně práv a mnoha dalších, že tento návrh zákona může představovat poslední příležitost k zajištění spravedlnosti obětem a že tato příležitost by neměla být promarněna.

Kromě toho, co tento návrh zákona může znamenat pro samotné oběti, by řešení tohoto dlouhodobého problému bylo dokladem širšího závazku České republiky k ochraně práv žen. Bylo by to také významným uznáním obtíží, s nimiž se oběti, zejména romské ženy, setkaly, když usilovaly o to, aby byly slyšeny jejich hlasy a uznány jejich zájmy. V tomto ohledu podotýkám, že důvěru a dobré komunitní vztahy ve společnostech nelze budovat na historii porušování lidských práv, která zůstávají nevyřešena.

Dunja Mijatović

Liga je znepokojena z výběru nového ministra zdravotnictví – ohroženy jsou zájmy pacientů

V Lize lidských práv se dlouhodobě zabýváme lidskými právy a svobodami ve zdravotnictví, ale teď jsme se poprvé rozhodli vyjádřit znepokojení z výběru nového ministra zdravotnictví. Dosazení Romana Prymuly do této funkce představuje přímé ohrožení zájmů pacientů a příjemců zdravotní péče z důvodu jeho masivního střetu zájmů  a chybějící morální integrity. Vyzýváme k zodpovědnému obsazování postů ministrů osobami nejen na odborné, ale i morální úrovni, a bez střetu zájmů.

1. Chybějící bezpečnostní prověrka a enormní střet zájmů

Prymula měl mít už jako náměstek ministra zdravotnictví bezpečnostní prověrku, kterou se mu ani po téměř roce nepodařilo získat. Naposledy o ní byla řeč v květnu 2020 a od té doby není známo, zda prověrku nakonec získal nebo ne. Bylo by absurdní, pokud by jako náměstek prověrku potřeboval, ale jako ministr by se obešel bez ní.

Národní bezpečnostní úřad prověřoval mj. Prymulovy příjmy od farmaceutických firem, které v průběhu několika let činily desítky milionů Kč. V roce 2016 byl Prymula odvolán z funkce ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové z důvodu zamlčování informací o závažném střetu zájmů. Zdravotnický deník rozkryl Prymulův střet zájmů v několika článcích a shledal u něj nepřijatelnou koncentraci rolí, funkcí, moci i peněz (1, 2). Střetu zájmů u Prymuly v souvislosti s očkováním a pobíráním odměn od výrobců vakcín se v roce 2012 zabývala Liga lidských práv v analýze Vliv farmaceutických společností, očkování a reklama.

2. Problematické odměňování rodičů za testování vakcín na dětech

Součástí stejné analýzy (s. 46) bylo i eticky a právně problematické finanční odměňování rodičů ve výši 4.500 Kč za testování vakcín na dětech, což koordinoval právě Prymula. Kromě nepřijatelné a zákonem zakázané finanční motivace rodičů nebyl při provádění klinické studie respektován požadavek na minimalizaci rizika, neboť vakcína byla dětem aplikována současně s dalšími vakcínami. Bližší informace o této studii jsou součástí analýzy Ligy lidských práv (s. 46 a násl.).

3. Pomoc státu vyhnout se odpovědnosti za újmu způsobenou povinným očkováním

Roman Prymula se také aktivně podílel na snaze státu zbavit se odpovědnosti za újmu způsobenou povinným očkováním. Liga lidských práv poskytuje právní pomoc chlapci, který v kojeneckém věku utrpěl trvalé ochrnutí poloviny obličeje, které jeho ošetřující odborní lékaři vyhodnotili jako důsledek očkování. Prymula pro ministerstvo sepsal vyjádření z pozice předsedy České vakcinologické společnosti, ve kterém vyloučil příčinnou souvislost mezi očkováním a ochrnutím obličeje. V té době také nastoupil na ministerstvo jako náměstek. Podle ošetřujícího lékaře chlapce stanovisko Prymuly neodpovídá medicínskému poznání v odborné literatuře, ale ani příbalovému letáku k vakcíně, které oba ochrnutí jako vzácný nežádoucí účinek připouští.

Od Romana Prymuly nelze očekávat nestranný výkon funkce ministra zdravotnictví ve prospěch pacientů, nikoliv proto, že by nebyl odborně kompetentní, ale proto, že je dlouhodobě finančně zainteresován prosazovat své vlastní zájmy a zájmy farmaceutického průmyslu. Absence střetu zájmů je přitom pro výkon funkce ministra stejně tak důležitá jako odborné a manažerské kompetence. U každého kroku tohoto ministra vyvstane otázka, proč a v čí prospěch rozhoduje.

Otevřený dopis ministru školství ke stažení diskriminačního návrhu vyhlášky

Vážený pane ministře,

tímto otevřeným dopisem se na Vás obracíme s žádostí o stáhnutí, resp. nepřijetí návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Návrh vyhlášky je v rozporu se školským zákonem a je přímo diskriminační. Pokud by byla novela vyhlášky přijata, žáci s tělesným postižením, závažnými vadami řeči nebo specifickými poruchami učení přijdou o podpůrná opatření, jako jsou služby asistenta pedagoga, pedagogická intervence nebo hodiny speciální pedagogiky.

Vyhláška je podzákonným právním předpisem a jejím účelem je provádět školský zákon, nikoli omezovat práva, která zákon garantuje. Školský zákon od roku 2016 přiznává všem dětem se speciálními vzdělávacími potřeba nárok na potřebná podpůrná opatření. Vždy se individuálně zkoumá, jaká podpůrná opatření jsou pro konkrétní dítě nejvhodnější. Opakem je přístup diagnostický, kdy poskytnutí podpůrného opatření závisí primárně na diagnóze dítěte. Projednávaná vyhláška stojí právě na diagnostickém přístupu a představuje značný krok zpět na cestě k efektivnímu inkluzivnímu vzdělávání, ve kterém by měly mít všechny děti rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání.

Navrhovaná změna vyhlášky je také diskriminační, neboť v rozporu s antidiskriminačním zákonem omezuje podporu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich přístup ke vzdělání primárně na základě jejich zdravotního postižení.

Podle důvodové zprávy k projednávané vyhlášce využívalo například služby asistenta pedagoga k září 2019 přes 5 tisíc dětí s tělesným postižením, vadami řeči a specifickými poruchami učení. Tyto děti by nově o pomoc asistenta pedagoga přišly. Dalších několik tisíc dětí přijdou o nárok na předmět vedený speciálním pedagogem. Novela také změní způsob využívání tzv. pedagogické intervence. Nově totiž bude plně na uvážení školy, jakým způsobem toto podpůrné opatření využije. Nebude garantovaný rozsah intervence a pedagogové ji budou poskytovat v rámci svých úvazků. Budou tak ještě více vytíženi, než jsou nyní, a nedostanou za tuto práci náležitou odměnu. Hlavními oběťmi však budou samotné děti, kterým se nedostane potřebné podpory.

Přijetí takto navrhované změny inkluzivní vyhlášky se devastačně projeví nejen na úrovni vzdělání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také na samotném právu na přístup těchto dětí k vzdělání, který jim garantují právní předpisy a principy na zákonné i ústavní úrovni, nemluvě o závazcích státu souvisejících s rovným přístupem všech dětí ke vzdělání, jež České republice plynou například z Úmluvy o právech dítěte či Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

Své znepokojení nad možností přijetí novely vyhlášky tento týden vyjádřil Výbor pro práva dítěte, jehož je Liga lidských práv členem, a připojil se k němu také Výbor pro práva osob se zdravotním postižením. K projednávané novele vydala Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) stanovisko, s nímž vyjádřilo souhlas a podporu mnoho dalších organizací, subjektů a osob, zabývajících se mimo jiné právem dětí na vzdělání, včetně naší organizace.

Z výše uvedených důvodů Vás žádáme o stažení návrhu z projednávání a navrhujeme vytvořit platformu k diskusi potřebných efektivních změn v oblasti inkluzivního vzdělávání s odborníky z praxe, např. formou kulatého stolu. S vytvořením tohoto diskusního prostoru naše organizace ráda pomůže.

Pakliže bude vyhláška přijata, je Liga lidských práv připravena pomoci rodičům dětí, které v důsledku novely utrpí na svých ústavně garantovaných právech, s podáním žaloby na stát, jakož i s dalšími možnostmi obrany, které jim český právní řád nabízí. Jsme také připraveni podat podnět veřejnému ochránci práv, aby navrhl Ústavnímu soudu zrušení příslušných problematických částí vyhlášky.

S pozdravem

Mgr. Karel Lach
Právník Ligy lidských práv

Novela tzv. inkluzivní vyhlášky je v rozporu se školským zákonem

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje novelu tzv. inkluzivní vyhlášky, podle níž mnoho dětí se speciálními vzdělávacími potřebami přijde o možnost vzdělávat se v běžných školách s ostatními dětmi. Podle Ligy je v rozporu se školským zákonem a na včerejším zasedání Výboru pro práva dítěte jsme hlasovali pro usnesení vyjadřující znepokojení s přijetím novely. V nejbližšíchch dnech pošleme ministru školství otevřený dopis.

K usnesení výboru (které prozatím není zveřejněno) se připojil i Výbor pro práva osob se zdravotním postižením a novelou se zabývá také vládní zmocněnkyně pro lidská práva prof. Helena Válková.

Novela (odkaz níže) je podle Ligy rozporu se školským zákonem, který garantuje právo všech dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na nezbytnou podporu při vzdělávání, a navíc je i diskriminační, neboť plošně mezi dětmi rozlišuje na základě jejich zdravotního stavu bez toho, aniž by byl sledován konkrétní legitimní cíl, či šlo o přiměřené a nezbytné opatření.

Připravovaná změna se odvrací od nyní zavedeného individuálního přístupu, kdy jsou dítěti se speciálními vzdělávacími potřebami přiznávána podpůrná opatření, která jsou konkrétně pro něho nejvhodnější. Naopak se plošně zavede tzv. diagnostický přístup, kdy bude např. podpora asistenta pedagoga dítěti přiznána pouze na základě jeho diagnózy. O toto podpůrné opatření tak plošně přijdou děti s tělesným postižením, s vadami řeči, specifickými poruchami učení, děti sociálně znevýhodněné či cizinci.

Kromě okleštění využití služeb asistenta pedagoga přestane být z veřejného rozpočtu financována tzv. pedagogická intervence, v rámci níž pedagogové doučují a rozvíjí děti v oblastech, ke kterým se ve výuce nedostanou. Nově bude zajištění této intervence na uvážení jednotlivých škol, které ji budou financovat z vlastního rozpočtu.

Proti změně těchto podzákonných právních předpisů se ohradila široká odborná veřejnost. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání k tomuto vydala stanovisko, ve kterém podrobněji shrnuje, proč je potřeba novelu odmítnout. Liga lidských práv se s tímto stanoviskem plně ztotožňuje.

Pozn.: Konkrétně jde o změnu vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, více zde.

Bezodkladně projednejte návrh zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob, vyzývají oběti i řada odborníků

Nedobrovolně sterilizované ženy se v pátek ráno sešly symbolicky před Ostravskou nemocnicí Fifejdy (pozn.: zdr. zařízení, v němž u mnohých došlo k zákroku), aby upozornily na návrh zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací (sněmovní tisk. 603), který již téměř rok čeká na zařazení do prvního čtení.  S blížícím se koncem volebního období naše naděje klesají, nemůžeme dále čekat. Stala jsem se jednou ze sto nejvlivnějších žen světa podle britské BBC, spravedlnost nám to ale nepřineslo, ta je v rukou Českého státu, a já za ni bojuji již druhou desítku let,” říká mluvčí žen Elena Gorolová.

Dnes odeslali otevřený dopis poslancům odborníci i oběti. V něm apelují na zařazení návrhu zákona o odškodnění nedobrovolně sterilizovaných osob na zářijové jednání Poslanecké sněmovny. Svůj podpis připojili i bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, emeritní ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová, někteří členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a více než stovka dalších.

„Bohužel známe dvě ženy, které se této naděje na odškodnění nedožily, a podle našeho názoru představují exponenciálně větší počet obětí, které zemřely, aniž se jim dostalo spravedlnosti,“ říká Gwendolyn Albert, která letos obdržela Cenu za lidskost od Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR za její práci v otázce odškodnění. „Doufáme, že diskuse v dolní sněmovně neznesvětí jejich památku a nezpůsobí další utrpení jejich rodinným příslušníkům, a přejeme zákonodárcům usilujícím o přijetí zákona maximální úspěch.“

“Nedobrovolné sterilizace představují neoprávněný, hluboký a takřka nenapravitelný zásah do lidské osobnosti, který má závažné dopady do mnoha oblastí lidského života. … Na protiprávní sterilizace a odpovědnost státu za jejich provádění upozornil ombudsman v roce 2005. Stát až do roku 2012 nepřijal dostatečnou právní úpravu informovaného souhlasu s prováděním sterilizací, která by zaručovala dodržování práv pacientů a minimalizovala jejich porušování, čímž umožnil závažné zásahy do základních práv. V některých případech sehrál stát, přesněji jeho sociální politika, klíčovou roli, neboť motivovala osoby k podstoupení sterilizací z eugenických důvodů s cílem “zkvalitnění populace”. … Proto by měl stát přijmout svou odpovědnost a zajistit prostředek nápravy,“ uvedla v dopise jeho autorka, právnička Sandra Pašková.

K tomu dodává, že nejen dobré jméno naší země na mezinárodní scéně, ale zejména úcta k lidských právům by měly být pro Českou republiku důvody pro vyrovnání hříchů minulosti. Nyní je ten správný čas, zákon má přislíbenu podporu napříč politickým spektrem. Pokud jej poslanci neprojednají v tomto volebním období, bude nutné opakovat veškerá vyjednávání od začátku.