Pátek, 24. října 2008Zprávy z médií
Dne 16. 9. 2008 rozhodl Vrchní soud v Praze, že bývalí policisté Marek Vraštil a Karel Berousek se musí omluvit rodině Danišových (matce a synovi) za to, že v květnu roku 2003 kolem půlnoci vnikli protiprávně do jejich bytu. Vraštil se jim musí omluvit také za to, že je napadl, a zaplatit třem členům jejich rodiny náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 110 000 Kč.
Marek Vraštil se navíc musí omluvit paní Danišové za to, že ji v bytě napadl, udeřil ji pěstí, strkal do ní atd.
Po jeho útoku byla čtrnáct dní v pracovní neschopnosti.
Kromě fyzického násilí častoval Vraštil paní Danišovou vulgárními výrazy, z nichž některé měly rasistický podtext – za to se jí musí též omluvit. Synovi náleží Vraštilova omluva dále také za to, že ho napadl, škrtil a nadával mu, v důsledku tohoto napadení byl týden v pracovní neschopnosti. V trestním řízení byli oba útočníci odsouzeni ze trestný čin porušování domovní svobody pouze k podmíněným trestům. Orgány činné v trestním řízení z nevysvětlitelných důvodů vůbec neprověřovaly indicie o možném rasovém motivu útoku, ačkoli hned od počátku šetření věděly o rasistických nadávkách, které Vraštil použil. Z letargie neprobudilo vyšetřující orgány ani to, že je na jejich pochybení v trestním řízení upozorňovali právníci Ligy lidských práv, kteří rodinu po celou dobu zastupovali. Stejně tak neteční byli i k celkem jasnému podezření, že zejména Marek Vraštil mohl svým jednáním spáchat i další trestné činy např. ublížení na zdraví či násilí proti skupině či jednotlivci. České soudy bývají podle mne často přehnaně opatrné ve svém rozhodování a též značně skoupé, pokud jde o náhradu nemajetkové újmy v penězích. Z těchto důvodů je zmíněné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který nejenže správně odhalil a odsoudil rasistický podtext nadávek, ale přiznal obětem útoku i náhradu nemajetkové újmy, jednoznačným úspěchem.
Potud je vše dobré. Podívejme se však na celý příběh ještě jednou z jiného úhlu a zamysleme se nad tím, jaký signál vysílá zmíněný rozsudek Vrchního soudu v Praze. Představte si, že se něco podobného stane vám. V noci, když spíte, vtrhnou do vašeho bytu cizí násilníci, které jste nikdy neviděli, napadnou vás a ostatní členy vaší rodiny, budou vám nadávat a vyhrožovat. „Cikáni zkurvení, vás by bylo nejlepší vystřílet!“ – mimo jiné i to křičel bývalý policista Vraštil, jak potvrdily oběti jeho útoku. Jak byste se cítili? Jakou náhradu za vytrpěnou újmu byste požadovali? Jednotlivým členům rodiny Danišových soud přiznal jako náhradu nemajetkové újmy v penězích 50 tis., 20 tis. a 40 tis. korun. Zda toto zadostiučinění vnímají jako dostačující také Danišovi, to mohou posoudit jen oni sami.
Přiměřené zadostiučinění např. ve formě omluvy nebo i v penězích musí plnit několik základních funkcí. Předně musí představovat satisfakci za to, co museli prožít.
Další významnou funkcí náhrady nemajetkové újmy, kterou dle mého názoru české soudy podceňují, je funkce preventivní. Rozsudek má protiprávní jednání jasně odsoudit a odradit potenciální následovníky, kteří by snad chtěli provést něco podobného. Rozsudek soudu v sobě odráží taktéž hodnoty, na nichž je tato společnost vystavěna a jichž si váží. Úcta k hodnotám, jako je lidské zdraví, život, soukromí či nedotknutelnost lidské osobnosti, se musí zrcadlit v normách, kterými se naše společnost řídí. Jak ve světle těchto kriterií obstál rozsudek Vrchního soudu v Praze? Odsouzení rasově motivovaných nadávek, stanovení povinnosti obou žalovaných omluvit se příslušným členům rodiny Danišových a povinnost žalovaného Vraštila zaplatit na náhradě nemajetkové újmy 110 000 Kč patří k jednoznačným pozitivům tohoto rozhodnutí, ačkoli přiznaná náhrada měla být podle mého názoru výrazně vyšší.
Kde však rozsudek kulhá daleko za tím, že by plnil výše popsané funkce? Soud nestanovil druhému žalovanému – Berouskovi – žádnou povinnost nahradit rodině Danišových nemajetkovou újmu. Zřejmě se mu zdálo, že když v noci někomu protiprávně vnikne do bytu a přihlíží tomu, jak jeho „kamarád“ policista bije jeho obyvatele a nadává jim, postačí, když se jim za to písemně omluví. Nejsem si jist, do jaké míry je v tomto případě doporučený dopis satisfakcí pro poškozené či jak moc odradí někoho od toho, aby jen přihlížel násilí, kterého je svědkem. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v této části jistě neplní svou funkci satisfakční ani preventivní. Co je ovšem nejsmutnější, vyjadřuje postoj příslušných soudců k hodnotám, jako je soukromí či lidská důstojnost. Rozsudek ve vztahu k žalovanému Berouskovi připomíná spíše napomenutí malého dítěte ve smyslu, že něco takového se přece nedělá. Jenže Berousek není malé dítě, ale bývalý policista, který spáchal trestný čin. Pouhá omluva za jeho jednání je tedy málo.
Článek vyšel dne 24. 10. 2008 v časopise Romano vod’i.
Čtvrtek, 16. října 2008Aktuality
Ve středu 15. října 2008 proběhlo na Právnické fakultě UP v Olomouci úvodní školení o právech pacientů. Tříhodinového vzdělávacího bloku se zúčastnilo 14 studentek a studentů právní kliniky. Vedle nácviku rozhovoru s klientem se studenti praktickou formou seznámili s právní úpravou přístupu do zdravotnické dokumentace, informovaného souhlasu, povinného očkování nebo např. náhrady škody na zdraví. Studenti se zapojují do studentské právní poradny a pod vedením právníků Ligy budou řešit i problémy, se kterými se na centrum obrátí pacienti.
V rámci projektu „Férová nemocnice“ se Liga vedle dalšího snaží zvýšit přístup pacientů k informacím o tom, jaká mají práva a jak mohou svá práva vymoci. Ve spolupráci s olomouckou právnickou fakultou tak Liga posílí své působení i na region Střední Morava.
Pondělí, 13. října 2008Aktuality
V průběhu měsíce září a počátkem října se na devíti školách podařilo již naplno rozběhnout proces související s udělením certifikátu Férová škola. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská, která jako zástupkyně certifikační komise komunikuje s řediteli a pedagogy, zatím zjišťuje, do jaké míry jsou školy na udělení Certifikátu připraveny a zda mohou prokázat naplnění Základních zásad Certifikátu. Součástí procesu certifikace se totiž může stát jen škola, která tyto zásady dodržuje.
Právnička a pedagožka Lucie Obrovská při svých návštěvách analyzuje úroveň školních vzdělávacích programů a zařazení inkluzivních, antidiskriminačních a multikulturních zásad do výuky všech žáků bez ohledu na jejich věk. Zjišťuje rovněž, kde by školy měly zapracovat na zlepšení a poskytuje jim bezplatné konzultace.
Liga lidských práv nabízí ředitelům a učitelům také vzdělávací semináře s právní a pedagogickou problematikou. Týkají se zejména tématu diskriminace ve školství, předsudků a stereotypů, vyučování multikulturní výchovy nebo zvládání problémových situací ve třídě. Šesti břeclavským základním školám hradí tyto semináře Agentura pro sociální začleňování, s níž nyní Liga lidských práv uzavřela lokální partnerství.
Neděle, 12. října 2008Manuály
Praktický
manuál je určený studentům, dobrovolníkům a jiným poradcům, kterým má usnadnit poskytování základního právního poradenství pacientům, případně i dalším skupinám. Vydali jsme v roce 2008.
Manuál ke stažení zde.
Pondělí, 6. října 2008Aktuality
U příležitosti desátého výročí založení občanského sdružení Self Help Ústí nad Labem se zástupci Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv účastnili konference „Realita a možnosti svépomocných skupin“. Organizace jako je právě Self Help, Kolumbus nebo Vida, které se na setkání představily, sdružují uživatele a ex-uživatele služeb psychiatrické péče. Jejich posláním je mimo jiné svépomocná péče o klienty s duševní poruchou a obhajoba jejich práv a zájmů.
Pacientské organizace se setkávají s množstvím nejrůznějších pacientů, kterým poskytují základní rady a informace, zprostředkovávají právní pomoc nebo pomáhají udržovat kontakt s právníkem. Členové svépomocných skupin jsou proto důležitou studnicí informací o tom, jakým způsobem funguje právo v praxi a s jakými problémy se potýkají psychiatričtí pacienti.
Právě těchto zkušeností svépomocných skupin využívá Liga i MDAC při vedení strategických případů a prosazování systémových změn v zákonech a v praxi. Na oplátku pak právníci poskytují svépomocným skupinám své zkušenosti se zastupováním klientů před soudy nebo informace o změnách právní úpravy a nové judikatuře.
Sobota, 4. října 2008Zprávy z médií
V Česku nyní žije více než 24 tisíc lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům. Nemohou volit, uzavírat manželství a de facto ani pracovat. Za poslední rok jejich počet vzrostl o více než 1 800. Podle některých se toho leckdy zneužívá, podle jiných se často jedná o jedinou možnost.
Zbaven způsobilosti může být psychicky nemocný člověk, jehož porucha není přechodná. Jedná se tedy třeba o schizofreniky, lidi s maniodepresivní psychózou, stařeckou demencí nebo mentálním postižením.
Podle právníků Centra advokacie duševně postižených (MDAC) je ale někdy zbavení způsobilosti zbytečné.
Časté jsou podle nich případy, že u sebe člověk hromadí věci, někdy i odpadky, a obce to řeší tím, že podají soudu návrh na zbavení způsobilosti. „Neví, jak se jinak s tím člověkem domluvit. Přitom se opravdu někdy jedná jen o to, že hromadí věci,“ posteskla si právnička MDAC a Ligy lidských práv Jana Marečková.
Podle Marečkové například jedna z klientek MDAC ve svém bytě na Praze 13 hromadila různé věci, včetně těch, které našla na ulici. V bytě se množil hmyz a úřad městské části se tedy rozhodl nechat byt vyklidit a paní byla hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
„Obvodní soud ji pak zcela zbavil způsobilosti k právním úkonům, ačkoliv je schopná se o sebe postarat a samostatně jednat. Soud rozhodl, aniž by ji přizval k jednání a vyslechl,“ popsala Marečková.
Psychiatr a bývalý ředitel bohnické léčebny Ivan David má ale na případ odlišný pohled. „Na paní si stěžovali sousedi, v paneláku vadilo, že shromažďovala věci i odpadky, smrdělo to tam,“ popsal David. Hlavním problémem bylo podle něj, že žena neplatila účty za elektřinu a byla tedy odpojena. „Mezi těmi všemi věcmi si svítila svíčkou. Řada takových bytů v poslední době vyhořela. Je to nebezpečné, okolí obtěžují zápachem, v bytech se množí hmyz, navíc hrozí i požáry,“ vysvětlil psychiatr.
Policie odvezla ženu do léčebny v Bohnicích, kde byla hospitalizována na základě právního rozhodnutí. Nyní se soudy přou o to, zda byla hospitalizace a zbavení svéprávnosti nutné.
Posudek napíše i známý, tvrdí MDAC Soudy při rozhodování o zbavení způsobilosti berou v úvahu hlavně psychiatrický posudek. „Je to snadno zneužitelné. Pokud chce někdo zbavit člověka způsobilosti, může mu napsat posudek známý psychiatr a dotyčný má velmi malou šanci se bránit,“ konstatovala Marečková. „Právě na tohle doplatil další z našich klientů,“ uvedla.
Muž s psychiatrickým onemocněním se dostal do konfliktu s nevlastní dcerou kvůli dědictví po její matce. „Dcera měla známého psychiatra, který napsal nepřiměřený posudek v mužův neprospěch. A nakonec byl opravdu způsobilosti zbaven,“ uvedla právnička.
Přitom se podle ní jedná o fyzicky zdravého muže, který je vzdělaný a dokáže se rozhodovat sám za sebe.
Podle Davida se ale způsobilost k právním úkonům posuzuje přesně danými metodami, kromě psychiatrických posudků se často využívá i posudků psychologických.
Systém opatrovnictví potřebuje změnu, míní právníci V Česku je podle údajů ministerstva vnitra zbaveno způsobilosti k právním úkonům přes 24 tisíc lidí. Těch, co mají omezenou způsobilost je více než čtyři tisíce. Za poslední rok přibylo více než 1 800 osob zbavených způsobilosti úplně, dalších čtyři sta částečně.
„Nesvědčí to o tom, že by byla více omezována práva lidí. Svědčí to spíše o tom, že stále více osob se dožívá stařecké demence. Žijí tak dlouho, že mozek už nepracuje správným způsobem a jejich rozhodnutí mohou být zpochybněna,“ je přesvědčen Ivan David.
Podle MDAC se však zbavení způsobilosti zneužívá, protože se jedná o poměrně snadnou proceduru u soudu. „Čísla dokazují, že je potřeba reformovat systém opatrovnictví. Stávající model vůbec nevyhovuje a prohlubuje sociální vyloučení lidí s postižením,“ konstatoval právník MDAC a Ligy lidských práv Maroš Matiaško.
Nyní se připravuje novela občanského zákoníku, nevládní organizace se proto snaží zapracovat připomínky, které by měly pomoci snížit počty lidí zbavených způsobilosti.
Požadují například, aby měl člověk možnost podepsat předběžné právní opatření. Pokud by očekával, že se v budoucnu jeho psychický stav zhorší, mohl by předem říct, co si přeje a nepřeje. Až by nebyl schopen za sebe rozhodovat, řídilo by se jeho opatrování těmito přáními.
Dalším požadavkem je, aby existovalo takzvané podporované rozhodování. To znamená, že člověk by za sebe mohl rozhodovat sám, ale zároveň by si vybral někoho, ke komu má důvěru a kdo by mu v rozhodování pomáhal.
O připomínkách se nyní jedná s ministerstvem spravedlnosti. „V tuto chvíli považujeme za předčasné připomínky blíže komentovat, neboť jejich vypořádání potrvá pravděpodobně až do konce listopadu,“ sdělila iDNES.cz mluvčí Zuzana Steinerová. Návrh občanského zákoníku by se do vlády měl dostat do konce roku.
Podle Davida je ale stávající systém v pořádku. „Řada lidí je v takovém stavu, že nejsou schopni jednat ve svůj prospěch. Právní úkony, které by provedli, by byly zpochybnitelné,“ řekl David. „Pokud je někdo způsobilosti zbaven, je mu ustanoven ze zákona opatrovník. Ten ale může provádět jen ty úkony, které jsou ve prospěch jeho klienta a nese za ně odpovědnost,“ zdůraznil.
Článek vyšel dne 4. 10. 2008 na www.idnes.cz, naleznete jej zde.
Pondělí, 29. září 2008Aktuality
V polovině září proběhlo v Londýně setkání odborníků na problematiku diskriminace ve zdravotnictví. U kulatého stolu pořádaného organizací Equal Rights Trust se sešli právníci, lékaři, interkulturní mediátoři, výzkumníci a další akademici ze západní a střední Evropy i USA, aby si vyměnili své zkušenosti. David Zahumenský, který Ligu na setkání zastupoval, otevřel svým příspěvkem blok věnovaný diskriminaci osob s duševní nemocí.
Mezi další diskutovaná témata pak patřila například komunikace ve zdravotnictví, ošetření lékařem jiného pohlaví, darování orgánů nebo nepřípustnost ženské obřízky, která je stále praktikována také v některých komunitách západního světa.
Pondělí, 22. září 2008Zprávy z médií
Přijít o svéprávnost není v Česku výjimečné. Často je to zbytečné a zneužívané, tvrdí někteří právníci.
Praha/ Paní Silvie je starší nemocná paní. Její choroba se projevuje například tím, že ve svém bytě ve středních Čechách hromadí všechno možné: papíry, nejrůznější oblečení nebo časopisy. Na návrh městské části přišla o svéprávnost. „Přitom ji soud ani nevyslechl, ani ji o rozhodnutí neinformoval,“ uvádí právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško.
Právě zájem lidsko právních organizací znamenal v případu paní Silvie obrat. Po převzetí zastupování zrušil nižší soud původní rozhodnutí a způsobilost byla paní Silvii vrácena. To změnilo i přístup města, jež nabídlo paní Silvii pomoc a asistenci při řešení jejích problémů. Právníci si stěžují i na to, že prakticky neexistuje kontrola nad opatrovníkem, který za lidi zbavené svéprávnosti rozhoduje. „Víme o případech, kdy se opatrovníci spřáhnou s advokáty s nekalými úmysly, nechají člověka zbavit způsobilosti a pak si za pakatel koupí jeho majetky,“ říká právnička Jana Marečková z Centra advokacie duševně postižených. Problém zbavení svéprávnosti nově řeší návrh nového občanského zákoníku, který připravuje ministerstvo spravedlnosti. Do budoucna by už měla zmizet praxe, kdy soud rozhodne o nezpůsobilosti člověka jen na základě lékařského posudku, aniž by dotyčného viděl.
„Je-li člověk neschopný právně jednat jen v určitých záležitostech, soud rozhodne i o tom, v jakém rozsahu jeho svéprávnost omezí,“ vysvětluje tvůrce chystaného občanského zákoníku Karel Eliáš z Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Zbavit člověka svéprávnosti půjde také jen v případě, že mírnější opatření by bylo nedostačující. Každé tři roky navíc soudce musí své rozhodnutí přezkoumat a rozhodnout,zda důvody pro omezení svéprávnosti trvají.
Zvýší se kontrola opatrovníků
Více by měli být v budoucnu kontrolováni i opatrovníci prostřednictvím opatrovnické rady. Tu by tvořily alespoň tři osoby, které mají v člověku s omezením svéprávnosti blízký vztah. „Bez souhlasu této rady nebude moci opatrovník například změnit trvalé bydliště člověka s omezenou způsobilostí,“dodává Eliáš.
Podle Marečkové by ale nový občanský zákoník měl obsahovat ještě více alternativ. Centrum advokacie například navrhuje, aby potřebnému člověku mohla být určena podporující osoba, která by pouze pomáhala s právními úkony, aniž by za postiženého rozhodovala.
Centrum advokacie duševně postižených upozorňuje, že počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům v Česku narůstá. Podle informací ministerstva vnitra se jejich počet za poslední rok zvýšil téměř o 900. V České republice tak nyní žije více než 24 182 osob úplně zbavených svéprávnosti. O částečnou způsobilost přišlo za poslední rok 165 lidí.
Článek vyšel dne 22. 9. 2008 v Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku, Ústeckém deníku a v Jihlavském deníku.
Čtvrtek, 18. září 2008Tiskové zprávy
Brno – 18. září 2008 – Právníci Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv zjistili, že počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům v České republice dramaticky narostl. Podle informací ministerstva vnitra se jejich počet za poslední rok zvýšil téměř o 900. V České republice tak nyní žije více než 24 000 osob zbavených způsobilosti k právním úkonům.
Přesně 24 182 osob je u nás zbaveno způsobilosti k právním úkonům. Oproti údajům z minulého roku se jedná o velmi výrazný nárůst. Přestože Ústavní soud i nevládní organizace tento nepříznivý vývoj v loňském roce kritizovaly, nedošlo k jeho zastavení, ale naopak k většímu prohloubení. „Trend souvisí zřejmě i s celkovým stárnutím populace, ale může vypovídat také o tom, že zbavování způsobilosti se stává stále oblíbenějším prostředkem ke zneužívání opatrovnictví,“ říká právnička MDAC a Ligy Jana Marečková.
Zvětšuje se také poměr mezi počtem lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům a počtem lidí, kteří jsou ve své způsobilosti pouze omezeni. Podle údajů ministerstva vnitra žije v České republice 4 058 lidí s omezenou způsobilostí. Za poslední rok se jejich počet zvýšil o 165. Počet osob, které jsou způsobilosti k právním úkonům zbaveny úplně, je tedy téměř šestkrát větší. Tento vysoký nepoměr mezi omezením a zbavením způsobilosti k právním úkonům dokazuje, že se jedná o systémový nedostatek. „Čísla dokazují, že je potřeba reformovat systém opatrovnictví v České republice. Stávající model vůbec nevyhovuje a prohlubuje sociální vyloučení lidí s postižením.“ Říká právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško. Podle právníků MDAC a Ligy by měl řešení nabídnout nový občanský zákoník, který by od základů reformoval systém uplatňování způsobilosti k právním úkonům osob s postižením.
Bližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy, tel: 545 210 446, mobil: +420 773 621 228.
Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy, tel: 545 210 446, mobil: +420 773 621 228.
Úterý, 16. září 2008Tiskové zprávy
Vrchní soud v Praze dnes odpoledne projednával odvolání romské rodiny Danišových napadené policisty v květnu roku 2003. Rodina podala loni v říjnu odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, který usoudil, že útok, jež si vyžádal pracovní neschopnost napadené matky a jejího syna, nebyl natolik vážný, aby si jeho oběti zasloužily finanční odškodnění. Vrchní soud v Praze dnes však rozhodl jinak a uložil policistům za napadení kromě jiného peněžitý trest.
Rodina Danišových se stala ve svém bytě v Popovicích u Jičína terčem útoku policistů. Podnapilí policisté vtrhli v pozdních večerních hodinách do bytu rodiny, kde slovně i fyzicky zaútočili mimo jiné na mladou ženou v devátém měsíci těhotenství. Dva z útočníků se podařilo během trestního řízení identifikovat a odsoudit alespoň k podmíněným trestům. Za podpory Ligy lidských práv se pak rodina před civilními soudy domáhala na útočnících přiměřeného odškodnění za zásah do svých osobnostních práv.
Vrchní soud v Praze dnes potvrdil právo obětí policejního násilí na peněžité odškodnění. Jeden ze žalovaných policistů tak musí rodině zaplatit 110 000 Kč za nemajetkovou újmu. Jeden ze žalovaných se musí svým obětem omluvit také za výroky s rasovým podtextem. Liga považuje rozsudek Vrchního soudu za důležité rozhodnutí zejména pro další oběti rasově motivovaného a policejního násilí.
Bližší informace poskytne:
Robert Cholenský, advokát poškozených, mobil: 608 967 423
Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446
