Pátek, 17. července 2009Zprávy z médií
Ženě odebrali lékaři v Liberci zdravé vaječníky
Trest je to směšný a odškodnění jen symbolické, přitom lékař liberecké nemocnice trvale poškodil pacientku a porušil její lidská práva. Takové rozhořčení vyjadřuje Liga lidských práv v kauze ženy, která se soudí s libereckou nemocnicí, protože jí lékař při operaci dělohy před třemi lety odstranil zdravé vaječníky.
Pacientka za zásah do práva na ochranu osobnosti požadovala půlmilionovou satisfakci. Krajský soud poškozené namísto toho přiznal jen odškodné 80 tisíc korun a omluvu.
„Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský. Podle něj české soudy stále nemají odvahu přiznat pacientům náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat,“ dodal právník.
To, že zákrok ženu trvale poškodil, potvrdil i znalecký posudek. U pacientky podle něj došlo kvůli odstraněným vaječníkům k předčasnému nástupu menopauzy. S tím je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl.
Soudkyně Jitka Kalfeřtová přitom v rozsudku jednoznačně potvrdila, že zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta je nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Nemocnice se zatím nechce k případu operatéra vyjadřovat, dokud nenabude právní moci. „Až dostaneme rozsudek, budeme to řešit. Zatím ale nemůžeme zaujímat žádné stanovisko,“ komentoval lékařský náměstek Martin Zítek. „V chirurgických oborech jde vždy o kolektivní rozhodnutí. Vím, že se toho účastnil třeba i kolega, který už u nás nepracuje. Když jsem nahlížel do dokumentace, věděl o tom i bývalý přednosta,“ dodal náměstek. Česká lékařská komora, podle svého mluvčího Michala Sojky, případ neřeší. „Podle jména operatéra jsem v evidenci nenašel žádný záznam. Patrně nikdo nepodal stížnost a Česká lékařská komora se tím nemůže zabývat,“ řekl mluvčí komory.
Poškozená pacientka chce, podle svých slov, především varovat před opakováním podobných případů. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu žena. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Co se stalo
Pacientka se v roce 2006 podrobila operaci dělohy v Krajské nemocnici v Liberci, lékaři jí ale vyjmuli zdravé vaječníky. Neměli k tomu žádný důvod. Skutečnost, že zákrok ženu trvale poškodil, potvrdil i znalecký posudek. Žádala pět set tisíc korun, krajský soud jí ale přiznal jen osmdesát tisíc. Případ bude řešit Vrchní soud v Praze.
Článek byl zveřejněn dne 17. 7. 2009 v deníku MF Dnes, naleznete jej také na www.blisty.cz.
Středa, 15. července 2009Tiskové zprávy
Lékař liberecké krajské nemocnice porušil zákon, když pacientce v roce 2006 při operaci dělohy odstranil zdravé vaječníky. Rozhodl tak Krajský soud v Liberci a za zásah do práva na ochranu osobnosti přiznal poškozené jen omluvu a osmdesát tisíc.
Znalecký posudek potvrdil, že v důsledku odstranění vaječníků došlo u pacientky k předčasnému nástupu menopauzy, s čímž je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních i následných vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl. Paní K. požadovala za způsobenou újmu půl milionu korun.
Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, soudy bohužel stále nemají odvahu přiznat pacientce náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat. Nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský.
Rozhodnutí je přesto pro pacienty zásadní. Soudkyně Jitka Kalfeřtová v něm jednoznačně potvrdila, že je zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Lékař, který zákrok provedl, bude potrestán Českou lékařskou komorou. Ta dospěla k závěru, že svévolným odstraněním orgánu porušil etické normy lékařské profese. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu paní K., která se s pomocí právníků Ligy odvolala. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Bližší informace:
David Zahumenský, Liga lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Rozsudek je dostupný online zde: http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/pripady/Rozsudek_A_K_Krajsky_soud.pdf
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat řadu informací o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé bezplatně využít poradnu pro pacienty. Usilujeme také o rozvoj mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Úterý, 14. července 2009Tiskové zprávy
Praha – 14. července 2009 – Neziskové organizace hájící práva osob se zdravotním postižením předaly hejtmanovi Středočeského kraje MUDr. Davidu Rathovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzvaly k pokračování transformace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením. Kraj pod vedením hejtmana Ratha totiž úspěšně započatý transformační proces před časem zastavil. Neziskové organizace se nyní obávají, že se porušování lidských práv osob se zdravotním postižením těmito kroky ještě prohloubí.
Lidé s postižením doposud v České republice žijí převážně v ústavech, které jsou izolovány od zbytku světa. Často jsou to různé zámečky či kláštery mimo města a obydlí. Tato skutečnost je pozůstatkem zastaralé a překonané politiky, která nerespektuje jedinečnost každého člověka a porušuje lidská práva osob se zdravotním postižením.
MUDr. David Rath od svého zvolení hejtmanem Středočeského kraje pozastavil transformační proces ústavů sociálních služeb a odvolal ty ředitele, kteří transformaci prosazovali. Přestože zkušenosti ze zemí, kde je transformace v pokročilejším stadiu, ukazují, že služby umožňující život v přirozeném prostředí jsou ekonomičtější, efektivnější a zároveň zvyšují kvalitu života svých uživatelů. Podle hejtmana Ratha se do izolovaných ústavů budou muset vrátit dokonce i lidé, které se již podařilo do běžného života začlenit.
Zástupci pětadvaceti neziskovek s těmito Rathovými kroky ostře nesouhlasí a dnes ráno mu oficiálně předaly otevřený dopis, v němž ho vyzvaly „… k zastavení kroků úřadu Středočeského kraje směřujících k potlačení transformačních snah… a k naplnění sociálně-demokratických hodnot, ke kterým se ČSSD hlásí, jako jsou hodnoty humanitní demokracie, rovnosti všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech, solidarity a sociální spravedlnosti. Pokud své jednání v tomto směru nechcete změnit, vyzýváme Vás, abyste odstoupil z funkce hejtmana Středočeského kraje.“
Transformaci ústavů podporuje aktivně Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vzhledem k tomu, že zřizovateli ústavů jsou v drtivé většině samosprávní celky, je dosah ministerstva na jejich politiku omezený. Ve Středočeském kraji nyní hrozí, že veškeré snahy o transformaci ústavů sociální péče budou zastaveny a přístup k lidem s postižením se navrátí do doby před rokem 1989.
Bližší informace poskytnou:
Milena Johnová, ředitelka QUIP-společnost pro změnu,
tel.: +420 233 322 360; +420 605 121 350
e-mail: milena.johnova@kvalitavpraxi.cz
Maroš Matiaško, právník Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv,
tel.: 545 210 446; 773 621 228,
e-mail: mmatiasko@mdac.info
Pátek, 10. července 2009Tiskové zprávy
Česká republika ve středu přestala být posledním státem Evropské unie, který neratifikoval Římský statut zakládající Mezinárodní trestní soud (ICC). Prezident Václav Klaus smlouvu tento týden podepsal a ratifikační proces tak může být ukončen uložením ratifikační listiny u Organizace spojených národů. Nyní je naší povinností sladit trestní legislativu s Římským statutem.
České nevládní organizace Liga lidských práv, Amnesty International, Český červený kříž a Člověk v tísni podporovaly přistoupení České republiky k ICC již od roku 2002 v rámci neformální koalice. Po nedostatečných snahách minulých vlád a parlamentů koalice nevládních organizací v tomto volebním období znovu opakovaně vyzývala vládu i parlament ke spolupráci na schválení Římského statutu. K tomu došlo v loňském roce. Poslední překážkou plné ratifikace pak byl až do tohoto týdne prezident republiky, který s podpisem smlouvy otálel. Z toho důvodu české organizace společně s více než dva a půl tisíci mezinárodními organizacemi vyzvaly prezidenta Václava Klause v dubnu 2009, aby co nejdříve podepsal ratifikační listinu, uložil ji u OSN a připojil se ke státům odhodlaným bojovat proti beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších zločinů.
Od svého vzniku v roce 2002 Mezinárodní trestní soud založil pracoviště ve všech státech, kde probíhají jeho nezávislá vyšetřování a vydal třináct veřejných zatykačů na osoby, které údajně nesou největší odpovědnost za brutální zločiny v Demokratické republice Kongu, Ugandě, Středoafrické republice a Dárfúru. První přelíčení v případě, kde je obžalovaným za válečné zločiny v Demokratické republice Kongu Thomas Lubanga Dyilo, začala před ICC na počátku tohoto roku.
„Jsme přesvědčeni, že každá další ratifikace Římského statutu učiní ICC silnějším a lépe vybaveným k plnění své primární role, tedy předcházení tomu, aby ve světě docházelo k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.“ říká právník Ligy David Zahumenský.
Podle spolupracujících organizací je nyní prioritní, aby Česká republika schválila smlouvu o výsadách a imunitách představitelů ICC a přijala vyhovující prováděcí legislativu umožňující efektivně s Mezinárodním trestním soudem spolupracovat.
Bližší informace:
David Zahumenský, Liga lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Čtvrtek, 9. července 2009Aktuality
Zajímají vás otázky kolem vzrůstajících rasových útoků a neonacistických pochodů nebo byste se raději dozvěděli, na co máte nárok jako pacient? Zastavte se u nás na kus řeči na festivalu Colours of Ostrava. Kromě mnoha užitečných materiálů o našich projektech jsme pro vás připravili speciální vydání Ligových novin, které se může hodit nejen pro ukrácení dlouhé chvíle mezi koncerty či ve frontě na pivo. Ani děti u nás nepřijdou zkrátka. Těšíme se naviděnou na Colours!
Úterý, 7. července 2009Zprávy z médií
Anketa zveřejněná dne 7. 7. 2009 na www.blisty.cz je ke stažení zde.
Jarmila Poláková
Absolvovala obor zasilatelství na průmyslovce v Břeclavi, pracovala ve Svazu Romů v Břeclavi.
Větší klid mezi lidmi, nemuseli by se bát vyjít na ulici, kamkoliv. Vedení státu by ukázalo, že se umí postavit na stranu lidí a nedopustí další potlačování svobody, že se nevrátí to co zde bylo před válkou.
Janko Horváth-Dóme
Aktivista, publicista, žije v Janově.
Zadostiučinění za všechno co tato fašistická partaj Romům provedla, za ty pochody Litvínovem. Také varování, že nelze beztrestně porušovat platné zákony.
Lucie Sharrii Oračková
Studentka SOŠ managementu a práva v Brně.
Přineslo by to hlavně svobodu Cigánům, konečně by proti nim nikdo nebojoval. Kdežto za současného stavu se Cigáni pomalu bojí vycházet ven, aby nedostali od nácků přes hubu.
Milan „Elvis“ Gábor
Zpívá a hraje v přerovské skupině Imperio.
Určitě by bylo dobré, kdyby DS byla zrušena, protože by si její příznivci a jim podobní určitě přestali dovolovat to, co si dovolují dnes. Samozřejmě, že DS by určitě úplně nezanikla a nějakým podvodem by utvořila jiné hnutí, které by pokračovalo v práci a politice DS. Bylo by ovšem dobré kdyby extremisté aspoň zakusili strach z toho, že mohou být trestáni za svoje činy, které s lidskostí nemají nic společného.
Jan Mišurec
Tiskový mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů.
Určitě by se občané v tomto státě cítili bezpečněji. V okolí demonstrací DS není moc bezpečno a navíc se jedná o stranu, která svými výroky porušuje zákon. K tomu není zapotřebí komentář. Strana měla být už dávno zakázána, alespoň by Romové nemuseli ve strachu opouštět ČR a hledat domov jinde. Je ostudné pro tuto zemi, že tak musela učinit i novinářka Anna Poláková!
Helena Krištofová
Pracovnice Magistrátu města Brna.
Myslím, že konkrétního vůbec nic. Působení DS je sice nežádoucí, ale mnohem vážnější obavy by v nás mělo vzbuzovat sympatizující veřejné mínění a postoje těch občanů, kteří navenek nemají vlastní názor, ve skutečnosti však těmto ideologiím fandí. Spíše než zákaz DS by všem prospěla výchova k multikulturnímu myšlení a toleranci.
Erazim Kohák
Filozof a publicista, člen ČSSD a Dětí Země
Dost bylo betonu! Totiž „konkrétně“ je slovo vypůjčené z anglického ?concretely,? což znamená hmatatelně, čili ?na beton?. Zákon se týká něčeho zásadnějšího. Pokud by prošel, prokázal by připravenost většinové společnosti postavit se jednoznačně proti neo-nacismu. Zavázal by ji, aby mu nepřihlížela, nýbrž mu účinně bránila. To není beton, ale má to svůj konkrétní ocásek. Hlasování by voličům, včetně romských, jednoznačně ukázalo, koho volit a koho nechat propadnout na směšnou skládku rasismu.
Lucie Obrovská
Právnička v Lize lidských práv Brno.
Liga vždy podporovala co nejširší svobodu slova, svobodu sdružování a shromažďování. Praktiky a symboly jak strany Dělnické, tak Národní ale už přesahují hranice, které by v demokratickém zřízení neměly být porušovány. Ani potenciální svoboda slova nemůže dovolit politické straně, aby otevřeně vyzývala k rasismu a rasové nesnášenlivosti – a právě takové postupy DS zaujímá. Zrušením této politické strany by došlo k jednoznačnému odsouzení takovýchto postojů.
Kateřina Jacques
Poslankyně Strany zelených
Zákaz DS by byl především signálem, že ČR striktně odmítá veškeré formy xenofobie a rasové nenávisti. Byl by to vzkaz Romům, že není možné je otevřeně
diskriminovat, a že je společnost konečně bere skutečně vážně. Bohužel k tomu, aby bylo možno DS zakázat, je nezbytné pečlivě připravit veškeré důkazní materiály, což pan exministr vnitra naprosto nezvládl. Věřím, že vláda Jana Fischera se k problému bude schopna postavit zodpovědněji.
Jiřina Somsiová
Vedoucí pobočky SRNM v Olomouci
Zákaz DS může pomoct tím, že se nenávist v médiích ve zprávách z mítinků objevovat. Ono totiž když se tam o nás vždy s odporem mluví, tak se k tomu přidávají i velmi mladí lidé.
Vychází v Romano hangos č. 10-2009
Pondělí, 6. července 2009Zprávy z médií
Máte podezření, že někdo týrá děti? Musíte to oznámit policii a úřadům. Prokáže-li se ono týrání později a zjistí-li se, že jste o tom věděli a nikomu nic neřekli, jste na nejlepší cestě do basy. Ovšem pokud své podezření oznámíte včas, můžete mít do basy nakročeno také. Přijde na to, kdo vám zkříží cestu a jak se rozhodne nakládat s paragrafy.
Případ šestileté dívky z novojičínského dětského domova, již před dvěma lety pokousal ohař zástupce ředitelky, zaznamenala všechna média. Dívka s vážně poraněným obličejem skončila na plastické chirurgii a redaktor České televize podal na pana zástupce trestní oznámení. Zaměstnanci domova tehdy tvrdili, že šlo o naprosto výjimečnou událost, v minulosti že se nic podobného nestalo. Petici s tímto tvrzením pak poslali zřizovateli domova, Moravskoslezskému kraji. “Ten podpis si budu do konce života vyčítat, předcházel mu půlhodinový nátlak ředitelky a zástupce. Neměla jsem odvahu nepodepsat,“ citovala o půl roku později v Lidových novinách Hanka Čápová jednu ze signatářek, dnes bývalou vychovatelku, a celý případ podrobně popsala.
Děti prý lžou
V souvislosti s pokousanou dívkou pak na povrch vyplulo další podezření. Zástupce se měl podle svědectví dvou dětí chovat násilnicky, prý je fackoval, tloukl do žeber, kopal, … vypověděly také, že jeho pes měl už v minulosti pokousat čtyři, možná pět dětí. Zástupce všechno popřel, podle znaleckého posudku si obě děti všechno vymyslely a policie případ odložila . Přitom například výše citovaná vychovatelka část jejich výpovědi o dětech napadených psem potvrdila.
To však zdaleka není konec. Děti se totiž původně svěřily jiné vychovatelce, ta to doma pověděla manželovi, od dalšího vychovatele se dozvěděli, že i on v minulosti od dětí slýchal stížnosti na zástupcovo násilnické chování, oba se pak radili s různými organizacemi specializovanými na ochranu dětí a s vědomím, že pokud svědectví dětí neohlásí, dopustí se trestného činu, oslovili zřizovatele. Ten však nic nepodnikl, manželé tedy oslovili další úřady, Fond ohrožených dětí, ombudsmana a média.
Zástupce ředitelky na ně následně podal trestní oznámení pro pomluvu; na sklonku letošního června se konalo první stání u soudu.
Příliš mnoho otazníků
Jakkoli mě pobuřuje fakt, že v domově pobývá pes (ptal se někdo dětí, jestli ho tam chtějí? zjišťoval někdo, zda se ho některé nebojí? bývalá vychovatelka teď u soudu vypověděla, že viděla děti před psem couvat strachy…) a jakkoli mi v celém případu řada věcí nesedí (zástupcův švagr je zástupce ředitele novojičínské policie, pracovníci, kteří z domova odešli, kritizují tamní poměry a poukazují na to, že zástupce ředitelky je poněkud impulzivní, nevyjasnilo se, proč zřizovatel nejednal a proč poměry v domově ani přezkoumat nehodlá, podivné byly okolnosti při sepisování petice, neexistují oponentní znalecké posudky na výpovědi dětí, přičemž ty původní je možné brát vážně, ale také nikoli , atd.), nemám dost informací, abych mohla s jistotou tvrdit, že se nejedná o jakési spiknutí a že se zástupce ředitelky žádného násilí na dětech nikdy nedopustil. Velmi bych o tyto informace stála a dost mě zaráží, že o ně policie ani zřizovatel naopak nestojí.
Navíc jsme svědky absurdní situace. Zatímco zástupce, jehož pes poranil a znetvořil šestiletou dívku, se podle policie dopustil přestupku, týž policejní sbor vyhodnotil počínání manželů jako trestný čin. Řízení navíc provázejí závažné procesní nedostatky – Liga lidských práv, která manžele zastupuje, si opakovaně stěžovala , že se policie snaží fakticky znemožnit účast advokátky obviněných při výsleších.
Platit, nebo bručet?
Popsané skutečnosti mě vedou k domněnce, že mocensky a příbuzensky provázaná skupina jednoduše šikanuje lidi, kteří se jí jeví jako nepohodlní. Bohužel jí to umožňuje náš trestní kodex.
Pomluva totiž zůstala v zákoníku strašit z dob bolševika i po jeho letošní novelizaci, ačkoli tam nemá co dělat. Už před lety ji chtěla skupina poslanců v čele s Hanou Marvanovou vyškrtnout, nepočítal s ní ani předkladatel nového zákoníku, poslanci ji do něj ale znovu zařadili. Jejich argumentace však nebyla dostačující .
Marek Benda (ODS), mimochodem autor “náhubkového zákona“, se obával, že zůstanou-li trestné jen tzv. hromadné verbální činy (například vyzývání k rasové nenávisti) stala by se ochrana společnosti vyšším zájmem než ochrana individua. Poslanec ale úplně opomněl skutečnost, že by tu proti pomluvě nikdo nezůstal bezbranný. Už teď se každý může domoci omluvy a dementování nepravdivých informací plus získat odškodnění u civilního soudu. Tato cesta s sebou navíc nese odpovídající zadostiučinění, jímž se nějaké “popotahování“ nactiutrhače po policejních služebnách a soudech nikdy stát nemůže.
Totéž opomněl Bendův stranický kolega Ivan Langer, když mluvil mj. o nutnosti nést odpovědnost za svá slova.
Jeroným Tejc (ČSSD) by zase s vyškrtnutím pomluvy počkal, až civilní soudy zrychlí svou činnost. Lze však podřídit principiální záležitost technickým nedostatkům?
Way to Hell
Zdánlivě mrtvý paragraf, jemuž média za pomoci svých právníků odolávají (případy končí odložené), vede k celospolečenské zbabělosti a k šikaně jednotlivců. Verbální atak totiž potenciální poškození “řeší“ tím, že celou záležitost přehodí na policisty a státní zástupce. V horším případě pak paragraf zneužívají k zastrašování kritiků (ne každý si může dovolit advokáta, leckoho pak vyplaší samotné “popotahování“…).
Například v roce 2007 česká policie stíhala pro pomluvu šedesát lidí, z toho dvanáct jich pak bylo odsouzeno. Jenže třeba neuvěřitelný případ právníka, který kvůli svému kritickému výroku na adresu někdejšího starosty Prahy 7 skončil za mřížemi s odůvodněním, že veřejné činitele je třeba chránit proti “bezbřehým urážkám kverulantů“, ukazuje, že důvěra v uvážlivé a spravedlivé rozhodnutí soudu je značně naivní.
Zatímco se čeští zákonodárci na rozdíl od svých kolegů ve většině demokratických zemí včetně Bosny, Ukrajiny, Estonska či Gruzie nechali ukolébat představou o ochraně jednotlivce, veřejnost v přímém přenosu sleduje, jak pracovníci dětského domova demotivovaní obdobným případem v Čeladné, kde vychovatelka upozornila, že jí děti popisují, jak je bije ředitelka, a dostala podmíněný trest za pomluvu a pět let zákazu činnosti v oboru, předem odpískali boj s vedením ústavu.
Všichni pak máme jednu jistotu: Zda nejsou ve jménu nadbytečné a nákladné ochrany jednotlivce před pomluvou na svých právech mnohem hůř poškozováni jednotlivci nejbezbrannější, se budeme i nadále dovídat jen stěží.
Článek byl zveřejněn dne 6. 7. 2009 a naleznete jej také na http://mahdalova.blog.respekt.cz.
Sobota, 4. července 2009Zprávy z médií
Reportáž zveřejněná dne 4. 7. 2009 na ČT1 v pořadu Události je ke stažení zde.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
Česká justice bloudí v kruhu. Brzdí ji stížnosti na její vlažné tempo a u soudů se kupí žaloby kvůli průtahům, které jsou jejich vlastním dílem. Ministerstvo spravedlnosti už na odškodném vyplatilo skoro 90 milionů korun. Na většinu žádostí přitom zase nedojde v zákonné lhůtě.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Zdlouhavější dílo by tento pražský umělec asi nevytvořil. Osm let byl Milan Vašíček kvůli hádce a rvačce s taxikářem v zajetí tuzemských soudů. Nejhorší zážitek jeho života, tvrdí teď. Soud vyhrál. Na písemnou podobu rozsudku ale čekal 4 roky. V Itálii ho kvůli tomu odmítli jmenovat profesorem.
Milan VAŠÍČEK, poškozený
——————–
Tam na tom soudu to leželo 4 roky a my nevíme proč. Tohle to skutečně není právní stát. To je džungle.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Teď chce kvůli morální újmě po státu peníze. A není sám. Na ministerstvu spravedlnosti leží stovky dalších žádostí, jenže tamní úředníci většinu z nich nestihnou vyřídit v zákonem dané půlroční lhůtě. Z víc než 800 jich má už teď přes 600 smůlu.
Veronika LUDVÍKOVÁ, mluvčí, ministerstvo spravedlnosti
——————–
Hlavní komplikací je nepoměr mezi počtem zaměstnanců, kteří se této agendě věnují, a mezi počtem stížností, které na ministerstvo přicházejí. Sedm lidí musí vyřešit zhruba 2 tisícovky případů ročně.
Kateřina ČERVENÁ, právnička, Liga lidských práv
——————–
Poukazuje to zejména na to, že průtahy v řízení nejsou efektivně řešeny.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Většina stěžovatelů jde proto ještě dál. Kvůli liknavosti soudů podávají na stát žaloby a ty končí znovu u zahlceného soudu. Vítejte v absurdistánu. Vyřídit žalobu za průtahy trvá v průměru 730 dní, to je přes 2 roky.
Zdeněk DOUDĚRA, soudce, Obvodní soud pro Prahu 2
——————–
Tam je problém také v tom, že ty spisy, za které je požadováno to přiměřené zadostiučinění, mnohdy soudu nejsou zasílány. Tím může docházet i k průtahům u zdejšího soudu.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Šibeniční jsou v těchto případech podle Ligy lidských práv i promlčecí lhůty. Stát je nutné žalovat do půlroku, u ostatních žalob je většinou lhůta tříletá. Na ministerstvu spravedlnosti teď úředníci zpracovávají analýzu, nakolik je současný systém efektivní. Nevylučují, že do budoucna bude potřeba i změna zákona. Pavla Sedliská, Česká televize.
Úterý, 30. června 2009Tiskové zprávy
Po třech letech od novely zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu vydává Liga lidských práv analýzu, která rozebírá slabá místa odškodňování občanů za průtahy v soudních řízeních. Pod tlakem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva umožnila tato novela vůbec poprvé na vnitrostátní úrovni peněžitě odškodňovat občany za imateriální újmu utrpěnou průtahy.
Mechanismus odškodňování si však vynutil nárůst byrokracie na ministerstvu spravedlnosti a začal přetěžovat Obvodní soud pro Prahu 2. Právě tam začali zasílat žaloby lidé, kteří se nesmířili s nízkými nebo nulovými náhradami od ministerstva. Pracovníci Ligy lidských práv se proto v uplynulých měsících setkávali se zástupci justice, advokacie i ministerstva spravedlnosti, aby vyhodnotili, jak zlepšit stávající praxi. Jak vyplynulo z rozhovorů, největší problém spočívá v nedostatku preventivních prostředků, které by průtahům zabránily. Analýza dále ukazuje, že ministerstvo spravedlnosti nedostatečně informuje občany jednak o existenci odškodňovacího mechanismu a rovněž o metodice, podle které se odškodnění za průtahy přiznává a v jaké výši.
Na základě provedené analýzy Liga lidských práv navrhuje především:
• zavést preventivní prostředek nápravy průtahů, který by účinně zamezil vzniku nepřiměřené délky řízení nebo zamezil jejímu pokračování;
• provést důkladnou analýzu efektivity předběžného projednávání návrhů na přiznání újmy ministerstvem spravedlnosti;
• zveřejnit, průběžně aktualizovat a systematicky šířit informace o dostupných prostředcích nápravy nepřiměřené délky řízení a zejména o metodice, na základě níž ministerstvo spravedlnosti stanovuje výši zadostiučinění.
• umožnit žadatelům, kteří nárokují újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., požadovat v rámci nákladů řízení také náklady vzniklé v souvislosti s právním zastupováním před ministerstvem spravedlnosti.
• provést důkladnou analýzu příslušnosti soudů pro projednávání nároků podle zákona č. 82/1998 Sb., a s přihlédnutím k personální vybavenosti soudu zvážit vhodnost změny příslušnosti tak, aby Obvodní soud pro Prahu 2 nebyl při vyřizování této agendy přetížen.
Celé znění analýzy naleznete zde.
Bližší informace:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, mobil: 777 189 926
Úterý, 23. června 2009Aktuality
Liga lidských práv, nezisková organizace zaměřená na ochranu lidských práv, hledá spolupracovníka pro rozvoj individuálního dárcovství a dalších fundraisingových aktivit.
Nabízíme spolupráci pro podání žádosti k nadaci Vodafone v rámci výzvy „Rok jinak“. Termín podání žádosti je 31. července 2007. Místo výkonu práce: Brno. Pro více informací kontaktujte Davida Zahumenského, tel. 545 210 446, dzahumensky@llp.cz.
Více informací o projektu Vodafone „Rok jinak“ naleznete zde.
