Pondělí, 13. června 2011Zprávy z médií
Víte, na co všechno má policista právo při silniční kontrole? Jaké doklady může vyžadovat k předložení městský strážník?
Doklad o pojištění odpovědnosti vozidla nebo potvrzení prokazující zdravotní způsobilost seniora nechte v kapse. Městskému strážníkovi do něj totiž vůbec nic není. Stejně tak ani celníkovi. Jediné, co od vás mohou oba vyžadovat, je řidičský průkaz a malý techničák alias osvědčení o registraci vozidla.
Že jste to až dosud nevěděli a poctivě přichystávali všechny dokumenty? Vůbec se nedivíme, málokdo z českých motoristů čte pořádně předpisy a zná všechny povinnosti. Ale tím se zkracujete o svá práva. Samozřejmě nechceme, abyste se nyní houfně hádali s policistou při každé silniční kontrole, ale chtějte důsledně vědět, co jste udělali – a především jaký je za to trest. Běžně se nás ptáte, kolik bodů hrozí za přestupek, který jste už policistovi odkývali.
Neznalost vychází i z toho, že běžný řidič se dostane do kontaktu s policistou či strážníkem jen při silniční kontrole. „Lidé se o právní problematiku nezajímají, pokud zrovna neřeší související problém,“ krčí rameny i Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv.
Občanku doma
Stačí zůstat hned u dokladů, abychom si ukázali, na co policista má, či nemá nárok. Jestliže chce vidět občanský průkaz při běžné silniční kontrole, zeptejte se jej proč. Stačí se totiž podívat do silničního zákona, kde se dočteme, že šofér má mít u sebe řidičský průkaz, osvědčení o registraci a doklady o pojištění odpovědnosti a zdravotní způsobilosti. O občance nikde ani slovo.
Kdy tedy musíte předložit občanský průkaz? Jedině tehdy, když vás policista přímo vyzve k prokázání totožnosti. A ze zákona o policii zase vyplývá, že souhrn možností je přísně taxativní. Patří sem třeba podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, hledání pohřešované osoby či plnění jiného úkolu, pokud je to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti. Výčet sice suchopárný, ale jednoznačný.
A napadlo vás vůbec, proč policistovi nestačí při kontrole řidičák? Není na něm totiž adresa trvalého bydliště, která rovněž patří do pomyslné kolonky „Nutné“ ve sloupku „Prokázání totožnosti“. Platí pak ještě jedno pravidlo, a to že rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřený účelu zjišťování totožnosti.
Nevrátí
Typickým důkazem neznalostí, a to i našich novinářských kolegů, je taneček kolem nedávno medializovaného výroku ombudsmana na adresu městských strážníků. Ti totiž podle něj nemají právo pokutovat za jízdu na červenou.
A hned se rozjel kolotoč dohadů, kdo a jaký má nárok na vrácení zaplacených peněz a umazání bodů. Nechme stranou fakt, že i podle dalších právníků toto právo měšťákům skutečně nepřísluší (coby mylný výklad příkazu „Stůj“ jako vjezdu do míst, kde je to zakázáno), a zaměřme se na ony zaplacené pokuty.
„Když řidič na místě zaplatí a pak si to rozmyslí nebo zjistí, že policisté neměli pravdu, má smůlu a už s tím prakticky nic neudělá,“ objasňuje podstatu problému právník Tomáš Beran. Připomíná sice, že lze iniciovat takzvané přezkumné řízení, ale na jeho zahájení není právní nárok. A v praxi se ukazuje, že jde o zdlouhavou a otravnou akci, které je lepší se vyhnout. Takže se žádné hromadné vracení peněz ani bodů nekoná.
Češi se na silnicích obecně málo hlásí o svá práva. Než aby se s policisty dohadovali a postoupili věc do správního řízení, kde už hrozí vyšší tresty při neúspěchu, raději sklapnou paty, odkývají vše na místě a jdou si zanadávat do hospody. Dokládají to policejní statistiky, kdy za loňský rok bylo vyřešeno na místě 525 790 přestupků a jen 76 566 bylo oznámeno správním orgánům k dalšímu řešení.
Hned pryč
Našli jste na autě botičku a čekáte už tři hodiny na policistu či strážníka, než přijedou a sundají ji z kola? Tak se braňte! Oba jsou totiž povinni odstranit bez zbytečného odkladu tento prostředek k zabránění odjezdu. „Nadměrně a bezúčelně nesmí omezovat vozidlo, pokud se řidičem spáchaný přestupek projedná v blokovém řízení, nebo policie zjistí řidičovou totožnost,“ radí Liga lidských práv ve své publikaci Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem. Tento manuál rad a návodů, jak jednat mimo jiné i při silniční kontrole, si můžete sami zdarma stáhnout ze stránek Ligy.
A to není všechno. „Povinnost policistů odstranit botičku platí i v případě, kdy řidiče na místě nezjistí,“ doplňuje právník Tomáš Beran s odkazem na znění zákona, kdy tak musí učinit „po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby“ (§ 36 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb.). Že se tak v praxi neděje? Nesmíte si nechat všechno líbit.
Kočárkový test
A víte, kdy vám vůbec mohou strážci zákona nasadit botičku? Podle zákona o Policii ČR či o obecní policii tak lze učinit v případech, kdy vozidlo stojí na místě, kde nemůže, a řidič není zrovna přítomný. Současně ale nesmí překážet silničnímu provozu.
Jinými slovy – pokud zaparkujete na chodníku a okolo projde i maminka s kočárkem a po druhé straně projede tramvaj, dostanete botičku. Jestliže by musel chodec vstupovat do vozovky nebo by mlékaři nemohli zavézt samoobsluhu, auto hledejte na odstavném parkovišti (neplatí pro vozidlo invalidy). Pak je to ještě dražší.
Á propos, osobu blízkou v tomto případě ani nezkoušejte, u botičky totiž nefunguje. A to ani přes obecně platné pravidlo, že náklady spojené s jejím přiložením a odstraněním hradí řidič. „Ale pokud je neznámý, platí je provozovatel vozidla, což je většinou vlastník, zatímco řidičem v konkrétním případě může být třeba jeho rodinný příslušník,“ varuje Liga lidských práv.
Když vám botičkou či odtahem vozidlo poškodí, řešte to hned na místě.
Prohledat, najít!
V řidičském životě se můžete setkat i s horšími situacemi než botičkou za neoprávněné parkování. Třeba příkazem k ohledání vozidla. Víte vůbec, v jakých případech a kdo má právo tak učinit?
Stejně jako domovní prohlídka není ani kontrola interiéru auta samozřejmě samo sebou. Ale de facto stačí, abyste se policistovi v něčem znelíbili a on nabyl dojmu, že převážíte cokoliv nezákonného. Auto smí prohledat, i pokud pronásleduje pachatele trestného činu a má důvod domnívat se, že je ve vozidle, stejně tak i věci související s trestným činem (i pašování, drogy, jedy a tak dále). Prostě stačí jakákoliv domněnka, že je auto nějak spojeno s trestným činem – ať už jako kradené nebo třeba figurovalo při nehodě se zraněním.
A pozor – policista dokonce může použít i sílu, aby se dostal tam, kam potřebuje, když nemá jinou možnost. Ale platí tady zásada přiměřenosti. Pokud spolupracujete, rozhodně by neměl nic poškodit. Nahlížet může i do zavazadel. Tohle všechno neplatí pro městského strážníka. Ten nemá žádné právo prohledat vozidlo. A je toho ještě dost, co nemůže – například zadržet řidičský průkaz.
Zaplať, jinak neodjedeš!
Málokdo to ví, ale i čeští policisté mají právo vybírat kauce. A rozhodně ne malé. Nebo u sebe snad běžně nosíte pět až padesát tisíc korun?
Je to v případech, kdy má policista konkrétní důvod, že byste se vyhýbali projednání. Maximální výše však může dosahovat jen nejvyšší hrozící pokuty za toto jednání. „Vybírání od Čechů s trvalým pobytem na území ČR je prakticky vyloučeno,“ vysvětluje právník Beran s odkazem na podmínku důvodného podezření, že se bude motorista řízení vyhýbat. „Nedovedu si představit, jak by to policisté ve standardním případě odůvodnili,“ dodává. Připouští ale, že jisté riziko hrozí za situace, kdy bude řidič vykřikovat, že „jim na to kašle“.
V případě cizinců jde však o jinou situaci, kterou policisté zdůvodní mnohem snadněji.
Víte, že… … za loňský rok bylo dopravními policisty zjištěno celkem 602 356 přestupků řidičů motorových vozidel a 17 233 dopravních přestupků ostatních účastníků silničního provozu? Naproti tomu strážníci obecních policií projednali 574 438 přestupků proti bezpečnosti silničního provozu. K tomu pak dalších šedesát tisíc zaviněných překročením maximální dovolené rychlosti. … strážníci obecních policií loni vydali na čtyřicet tisíc rozhodnutí o odstranění vo zidel a skoro šest set hledaných aut nalezli? související problém. V zahraničí je to stejné. nezajímají, pokud zrovna neřeší Ani ne. Spíše se lidé obecně o právní problematiku než ostatní národy? Máte dojem, že Češi znají svá práva méně ale máme i takové zkušenosti. Dochází k tomu spíše při jiných situacích, kontrolách? zmíněného policejního násilí při silničních Obrací se na vás někdo se zkušeností a strážníkem. například neznají rozdíly mezi policistou řekne, je bráno jako důkaz. Lidé také násilí. Vadí nám třeba, že cokoliv strážník Chtěli jsme ukázat na problém policejního Proč jste vydali tuto publikaci? s policistou a strážníkem počínat při kontaktu publikace Jak si práv a spoluautorku právničku Ligy lidských …
Tři otázky pro…
… Zuzanu Candigliotu, právničku Ligy lidských práv a spoluautorku publikace Jak si počínat při kontaktu s policistou a strážníkem
*Proč jste vydali tuto publikaci?
Chtěli jsme ukázat na problém policejního násilí. Vadí nám třeba, že cokoliv strážník řekne, je bráno jako důkaz. Lidé také například neznají rozdíly mezi policistou a strážníkem.
*Obrací se na vás někdo se zkušeností zmíněného policejního násilí při silničních kontrolách?
Dochází k tomu spíše při jiných situacích, ale máme i takové zkušenosti.
* Máte dojem, že Češi znají svá práva méně než ostatní národy?
Ani ne. Spíše se lidé obecně o právní problematiku nezajímají, pokud zrovna neřeší související problém. V zahraničí je to stejné.
Nevypovídat
Znalost práv se v českém prostředí smrskla na známé výmluvy na osobu blízkou.
„Nikdy jsem toho nevyužil a nehodlám se k tomu snížit,“ zní typická odpověď v malé anketě. „Každý by si měl nést zodpovědnost za své činy,“ říkají jiní. Nechceme jim brát přesvědčení, skutečně tohoto institutu lze zneužít. Jenže mince má i druhou stranu.
Sledujete detektivky, kde vždy po lapení pachatele zazní „Máte právo nevypovídat“? Ony výmluvy na osobu blízkou se totiž vážou k nezadatelnému právu nemluvit, pokud by to poškodilo jak osobu blízkou, tak i samotného podezřelého. Zkrátka jestliže nemá orgán činný v přestupkovém či trestním řízení dost důkazů, neservírujte mu výpovědí dobrovolné přiznání. Byť třeba jen k tomu, že jste na osmdesátce jeli o deset víc. Než nám napíšete nesouhlasné dopisy, zkuste se nad tím aspoň zamyslet…
Článek byl pulikován dne 13. 6. 2011 v časopise Svět motorů.
Pondělí, 6. června 2011Aktuality
Pedagogové Ligy lidských práv se s projektem Férová škola dostali do finále mezinárodní soutěže Cena Nadace ERSTE za přínos v oblasti sociální integrace.
Porota nás vybrala do finálové třicítky z 1850 přihlášených. Cílem soutěže je nejen ocenit a podpořit ty, kteří přišli s inovativním a účinným nápadem, jak překonat rozdíly ve společnosti, ale také veřejně tematizovat důležitost těchto snah a upozornit na další podstatné sociální problémy.
Náš projekt Férová škola se snaží prosadit rovné příležitosti ve vzdělání na základních školách pro všechny děti bez výjimky. Zda porazíme soupeře z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Kosova, Slovenska nebo Maďarska, bude jasné při vyhlášení vítězů 20. června v Praze.
Navštivte web soutěže.
Středa, 1. června 2011Tiskové zprávy
Ženeva – 1. června – Státní delegace vedená Michaelou Šimůnkovou, zmocněnkyní pro lidská práva, se včera zodpovídala ženevskému Výboru pro práva dítěte OSN z nedostatečného plnění Úmluvy o právech dítěte. Výbor vyjádřil znepokojení nad tím, že Česká republika opakovaně ignoruje v minulosti udělená doporučení. Hlavní výtky se týkaly chybějícího národního akčního plánu pro dodržování dětských práv, absence orgánu zodpovědného za plnění Úmluvy, přetrvávající segregace ve školství a vysokého podílu dětí vyrůstajících v ústavní péči.
Výbor pro práva dítěte, složený z 18 odborníků na dětskou problematiku, je expertním orgánem monitorujícím dodržování Úmluvy o právech dítěte. Státy, které ratifikovaly Úmluvu o právech dítěte, jsou povinny v pravidelných intervalech podávat Výboru zprávy o stavu dodržování dětských práv v dané zemi. Poslední zasedán Výboru, na kterém byla prověřována situace v České republice, se konalo v září 2003. Na tomto zasedání Výbor uložil České republice přes 30 doporučení, většina z nich však zůstala do dnešního dne nesplněna.
Výbor pro práva dítěte byl nečinností ČR nepříjemně překvapen
Nyní se Výbor sešel znovu. 57. zasedání Výboru zahájila delegace z České republiky a byla podrobena více než stovce otázek týkajících se dodržování Úmluvy. Hned zpočátku byl Výbor nemile překvapen zjištěním, že v České republice stále neexistuje jeden stálý orgán, který by koordinoval provádění Úmluvy na celostátní úrovni, a že ani nebyl vytvořen komplexní národní plán činností uvádějící v život všechny zásady a ustanovení Úmluvy. „Představili jste mnoho národních sektorálních politik, tyto politiky se však týkají pouze úzce vymezených oblastí. Jsme znepokojeni, že nejsou nijak vzájemně koordinovány a provázány a nepokrývají všechna práva dětí zakotvených v Úmluvě,“ konstatoval Jean Zermatten, předseda Výboru pro práva dítěte.
Dalším nepříjemným zjištěním byl fakt, že Česká republika nemá ani nezávislý orgán pro kontrolu dodržování Úmluvy, jenž by zároveň prošetřoval jednotlivé stížnosti dětí. Již v minulosti Výbor doporučoval rozšíření mandátu veřejného ochránce práv nebo ustanovení samostatného ombudsmana pro děti.
Segregaci dětí chce stát řešit proškolením pedagogicko-psychologických pracovníků
Mnoho otázek bylo věnováno problematice přetrvávající segregace ve školství. Liga lidských práv na tento problém upozornila ve své stínové zprávě, kterou Výboru představila na jednání v únoru 2011. „Velmi často se setkáváme s tím, že romské děti jsou umísťovány do speciálních škol, na základě posudku pedagogicko-psychologické poradny, který je klasifikuje jako děti trpící lehkou mozkovou dysfunkcí. To, že jsou takto označovány v převážné většině romské děti, neuniklo ani Výboru,“ podotýká Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, která se zasedání v Ženevě osobně účastnila. Na otázku Výboru, jakým způsobem chce stát této praxi zabránit, uvedla česká delegace, že pracovníci pedagogicko-psychologické poradny budou proškoleni. Liga se domnívá, že takové školení samo o sobě nemůže být dostatečnou zárukou, že segregační praxe bude vymýcena a je přesvědčena, že změny ve školském systému musí být hlubší. Z hlavního vzdělávacího proudu ostatně nejsou vyčleňovány jen děti romské, ale i například děti cizinců nebo děti s postižením.
Chybí preventivní péče o rodiny
Členové Výboru se dále zajímali o problematiku vysokého počtu dětí v ústavní péči, byli znepokojeni zejména faktem, že se nedaří snižovat počet dětí každoročně umísťovaných do ústavů. Státní delegace pak musela odpovídat na nepříjemné otázky týkající se nedostatečného množství pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, kteří by poskytovali preventivní péči rodině, čímž by předcházeli problémům vedoucím v konečném důsledku k odebrání dítěte z rodiny a jeho umístěním do ústavní péče.
Závěrečná doporučení pro Českou republiku bude Výbor publikovat v pátek 17. června 2011 ve večerních hodinách.
Bližší informace poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy, email: mtetrevova@llp.cz, tel. +420 724 219 796
Úterý, 31. května 2011Tiskové zprávy
Ženeva – 31. května – Situací českých dětí se bude dnes v Ženevě zabývat Výbor pro práva dítěte, který dbá na dodržování Úmluvy OSN o právech dítěte. Z otázek, které na zasedání položí Výbor české delegaci, vyplyne, jaká doporučení bude adresovat české vládě.
Liga lidských práv pro Výbor zpracovala kritickou zprávu, kde hodnotí situaci práv dětí v řadě oblastí. V některých z nich, bohužel, za více než osm let nedošlo k velkému pokroku, a proto lze očekávat, že se výtky Výboru budou částečně opakovat. Právnička Ligy Michaela Tetřevová se zasedání Výboru účastní jako pozorovatel a bude o jeho průběhu informovat. Otázky, které členové Výboru vládní delegaci položí, předurčí také text závěrečných doporučení, které by měly být vydány v druhé půlce června.
V závěrečných doporučeních z 31. ledna 2003 vyjádřil Výbor pro práva dítěte znepokojení například nad nedostatečnou pomocí a poradenstvím, které by měly být poskytovány rodinám a jejichž absence vede k nadměrnému umisťování dětí do dětských domovů. Vedle toho se Výbor pozastavil také nad skutečností, že řada dětí je neodůvodněně vylučována z hlavního vzdělávacího proudu a vzdělávána v takzvaných zvláštních školách.
O průběhu zasedání bude Liga informovat dnes večer po jeho skončení.
Bližší informace poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy (Ženeva), tel. +420 724 219 796
David Zahumenský, předseda Ligy (Brno), tel. +420 608 719 535
Pondělí, 23. května 2011Zprávy z médií
Chybu po loňském domácím porodu v Brně odmítají jihomoravští záchranáři. Matku a její novorozené dítě tehdy proti její vůli odvezli do porodnice. Nyní je za to kritizovala Liga lidských práv, která ve spolupráci se ženou podala žalobu na ochranu osobnosti.
Šéf krajské záchranné služby Milan Klusák včera postup týmu označil za adekvátní Podle něj byl stav novorozeného chlapce „natolik vážný, že nesnesl odklad transportu do odpovídajícího zdravotnického zařízení“. Přivolání policie bylo podle něj „jedinou možností jak předejít hrozící tragédii a jak hájit právo novorozence na život“.
Žena porodila doma a poté zavolala záchranáře kvůli kontrole, zda je dítě v pořádku. Podle Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv lékař konstatoval, že je dítě v naprostém pořádku, přesto ženu i s ním přinutil ihned odjet do porodnice. Když nechtěla, zavolal policii.
Článek byl publikován dne 18. 5. 2011 v deníku Lidové noviny.
Pondělí, 23. května 2011Zprávy z médií
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
——————–
Češi už vědí, kde jsou nejpomalejší soudy. Ukázal to průzkum Lidových novin. Pevné nervy a dostatek času potřebují hlavně lidé na jižní Moravě. Jmenovitě v Brně. V první desítce nejpomalejších se umístila dokonce pětice místních soudců. Oni sami se ale hájí. Průzkum je prý zavádějící.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Pokud se chcete soudit v Brně, musíte počítat s tím, že na verdikt si nejspíš počkáte nejdéle z celé republiky. Podle aktuálních průzkumů tady totiž soudům leží na stole nejvíc nevyřízených civilních případů v zemi, které se táhnou i několik let a další přibývají.
Gabriela STOČKOVÁ, mluvčí brněnského městského soudu
——————–
Městský soud v Brně, obecně řečeno, nevyjadřuje nesouhlas s těmito výsledky. Nicméně je nutno si uvědomit, že to je největší soud prvního stupně v České republice, má nejvyšší nápad a poté je velmi snadné na základě těchto atributů, notabene na základě jiného kritéria ho napadat.
Kateřina ČERVENÁ, Liga lidských práv
——————–
Na nás se obrací stále čím dál více lidí, kteří si stěžují na průtahy a my jim říkáme braňte se, máte ty možnosti, žádejte odškodnění. Paradox je v tom, že i v samotném tom odškodňování vznikají průtahy.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Tady už to vidíte na mapě. Pokud se vezme v úvahu počet nevyřešených případů na jednoho soudce, nejhůře dopadlo Brno, hned za ním Ostrava, Plzeň a Most. Naopak nejrychleji se podle získaných dat soudí v jižních Čechách a v Praze 1. Ostatně čísla mluví za vše. Hned 5 soudců z první desítky s nejvyšším počtem nevyřízených případů je právě z brněnského městského soudu. Civilní spory se tady táhnou neskutečně dlouho. Soud ještě nedokázal rozlousknout hned 452 případů starších 7 let. I na to prý ale existuje vysvětlení.
Marcela KOMÁRKOVÁ, předsedkyně brněnského městského soudu
——————–
V těch asi 452 věcech je 240 věcí přerušených pro konkurs. S tím soudce nemůže dělat vůbec nic.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Kromě brněnského městského soudu mají podle průzkumu problém stíhat i další okresní soudy po celé jižní Moravě. Třeba v Břeclavi. Na jednoho soudce tam připadá více než stovka nevyřízených případů, které jsou starší než jeden rok. Ministerstvu spravedlnosti teď proto už došla trpělivost. Na problémové soudy na jižní Moravě si teď hodlá posvítit.
Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Ministerstvo ví o tomto problému, proto také posíláme nyní kontrolu na jižní Moravu, která má zjistit příčiny narůstajících průtahů u jednotlivých soudních kauz.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Jak kontroly dopadnou, bude známo za několik týdnů. Až potom bude jasné, kde a jaké z toho ministerstvo spravedlnosti vyvodí konkrétní důsledky. Michal Janotka, televize Prima.
Reportáž byla zveřejněna dne 23. 5. 2011 na TV Prima v pořadu Zprávy TV Prima.
Neděle, 22. května 2011Zprávy z médií
Brno – Liga lidských práv spustila webový formulář „Chci svůj porod“, který má pomoci zlepšit práva žen v porodnicích. Podle organizace dochází totiž k jejich porušování i přesto, že ministerstvo zdravotnictví prý žádné stížnosti v posledních letech neřešilo. Ženy můžou ve formuláři popsat svoje zkušenosti s omezováním práv nebo nedůstojným zacházením. V kampani mohou lidé oslovit s podněty ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), zdravotní pojišťovny a svého senátora, řekla dnes novinářům za Ligu lidských práv Zora Javorská.
K dalším cílům kampaně Ligy lidských práv patří třeba to, aby ženy nemusely za přítomnost svých partnerů u porodu v porodnici platit nebo aby si mohly vybrat svou porodní asistentku. S tou by byly v kontaktu už během těhotenství a v porodnici po celou dobu porodu. Nemocniční asistentky se u něj dnes střídají podle směn. Podle Javorské je mnoho žen v zemi s porodnictvím nespokojených, ale v šestinedělí, kdy mají mnoho starostí s péčí o dítě, nemají na stížnosti čas. Později raději vše hodí za hlavu.
Představitelka Ligy lidských práv popsala loňský případ z Brna, kdy žena neplánovaně porodila doma své třetí dítě. Porod trval 20 minut, takže odjet nestihla. Pak zavolala záchrannou službu kvůli vyšetření dítěte. Lékař konstatoval, že je dítě v naprostém pořádku, přesto ženu i s ním přinutil ihned odjet do porodnice. Když nechtěla, zavolal policii. „Paní říkala, že do porodnice by s dítětem potom odešla, ale že se chce připravit. Chtěla se omýt, obléct dítě,“ uvedla Javorská. Lékař jí však odmítl dát hodinu, za kterou slíbila sama se do nemocnice dopravit. Podle Javorské navíc nejspíš zdravotníci na cestu dítě špatně zabalili, a tak prochladlo. Případ se stal v únoru. Na pozdější stížnost prý záchranná služba „reagovala arogantně“. Liga podala žalobu na ochranu osobnosti.
Žalobou skončil i případ studentky medicíny – prvorodičky, která si přála porod bez umělých zásahů. Lékař jí údajně schválně udělal nástřih hráze, i když to výslovně odmítla. Žena byla prý zdravá a plod nijak veliký. „Když žena měla zájem to řešit mimosoudně, ze strany nemocnice se dočkala další arogance,“ řekla Javorská.
Ke kampani Ligu lidských práv přimělo i údajné vyjádření zástupce ministerstva zdravotnictví na odborném fóru, že ženy jsou v Česku s těhotenskou, porodní a poporodní péčí spokojeny, protože ministerstvo neprošetřovalo žádnou stížnost. Kvůli kampani zřídila liga stránky http://www.ferovanemocnice.cz. Lidé tam mohou vyplnit připravený formulář, případně text změnit a doplnit o své zkušenosti.
Čánek byl publikován dne 11.5.2011 na www.čt24.cz, obdobně také na webu ceskenoviny.cz a vitalia.cz.
Pátek, 20. května 2011Tiskové zprávy
Brno – 11. května – Liga lidských práv dnes spustila webový formulář „Chci svůj porod“, který má pomoci při prosazování práva žen zvolit si svobodně poskytovanou zdravotní péči a místo porodu. Formulář umožňuje maminkám, a nejen jim, oslovit odpovědné instituce i politiky a upozornit je, že v České republice stále dochází k porušování práv žen při poskytování péče během těhotenství, porodu a šestinedělí. Systém péče o těhotné a rodičky u nás totiž stále neodpovídá přístupu k ženám například v Německu, Rakousku či Velké Británii.
Zatímco Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že v posledních letech nešetřilo žádné stížnosti na péči v porodnicích a nemá informace o žádných ženách, které by byly s péčí nespokojené, skutečná situace je jiná. V českých porodnicích často dochází k rutinním zásahům do přirozeného průběhu porodu a není výjimkou, že se tak děje bez předchozího poučení a souhlasu žen. Většina porodnic rutinně odděluje matky od novorozenců a některé porodnice stále brání tomu, aby mohly maminky odejít se zdravými novorozenci po porodu domů. V pražských porodnicích vznikl navíc nezákonný systém registrací a ženy s rozběhnutými porody jsou v mnoha případech odmítány, přestože takový postup zákon zakazuje. Ženy si také nemohou zvolit k porodu v porodnici svoji porodní asistentku.
Problémem však není jen přístup personálu v porodnicích, jde o celkové omezování volby žen při výběru péče a místa porodu. Ministerstvo zdravotnictví například brání vzniku porodních domů a snaží se kriminalizovat porodní asistentky, které poskytují ženám péči v těhotenství a při porodech doma. V řadě západních států jde přitom o standardní služby hrazené ze zdravotního pojištění. Podle Evropského soudu pro lidská práva je právem každé ženy zvolit si místo porodu, stát při tom musí zajistit, aby jí byla poskytnuta kvalifikovaná zdravotní péče.
Ženy, které nejsou spokojeny s péčí během těhotenství, porodu a po porodu a chybí jim nabídka služeb samostatně působících porodních asistentek, většinou neví, na koho se s tímto problémem obrátit. Formulář by jim měl vyjádření maximálně zjednodušit. Kromě zmíněného Ministerstva zdravotnictví mohou ženy prostřednictvím webu oslovit i svoji zdravotní pojišťovnu, která je povinna zajistit dostupnou zdravotní péči, nebo svého senátora, jenž může mít vliv na obsah nových zdravotnických zákonů.
On-line formulář bude prezentován také v rámci Světového týdne respektu k porodu, do kterého se právničky a právníci Ligy zapojí se svým seminářem Právní výbavička do porodnice.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských, tel. +420 777 893 871, zcandigliota@llp.cz
Analýzu Ligy o péči porodních asistentek mimo porodnice v šesti evropských státech naleznete zde.
Seminář Právní výbavička do porodnice se uskuteční:
• V Brně v pondělí 16. 5. od 18 do 19:30 h a ve středu od 19:00 do 21:00 h, Family Point, Josefská 1, www.aktivnirodicovstvi.cz
• V Praze ve čtvrtek 19. 5. od 14.00 do 15.45 h, Kino Perštýn, Na Perštýně 6, www.respektkporodu.cz
• V Břeclavi v pátek 20. 5. od 10.00 do 11.00 h, Centrum volného času Duhovka, sídliště Na Valtické, www.iride.cz
• V Českých Budějovicích v sobotu od 12.30 do 14.00 h, Pansofie, Nám. Přemysla Otakara II. 36 – Galerie Dvořák 1. p., www.babysatky.cz
Středa, 18. května 2011Zprávy z médií
Chybu po loňském domácím porodu v Brně odmítají jihomoravští záchranáři. Matku a její novorozené dítě tehdy proti její vůli odvezli do porodnice. Nyní je za to kritizovala Liga lidských práv, která ve spolupráci se ženou podala žalobu na ochranu osobnosti.
Šéf krajské záchranné služby Milan Klusák včera postup týmu označil za adekvátní. Podle něj byl stav novorozeného chlapce „natolik vážný, že nesnesl odklad transportu do odpovídajícího zdravotnického zařízení“. Přivolání policie bylo podle něj „jedinou možností jak předejít hrozící tragédii a jak hájit právo novorozence na život“.
Žena porodila doma a poté zavolala záchranáře kvůli kontrole, zda je dítě v pořádku. Podle Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv lékař konstatoval, že je dítě v naprostém pořádku, přesto ženu i s ním přinutil ihned odjet do porodnice. Když nechtěla, zavolal policii.
Článek byl publikován dne 18. 5. 2011 v deníku Lidové noviny.
Úterý, 17. května 2011Tiskové zprávy
Liga lidských práv vypracovala v rámci veřejné zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí tři právní analýzy, které se zabývají postavením osob se zdravotním postižením v procesu transformace sociálních služeb. Analýzy se věnují zejména právu lidí s postižením na život v komunitě a závazkům, které z tohoto práva vyplývají pro stát. Právníci Ligy se dále zabývali také možnými případy odpovědnosti v souvislosti s poskytováním sociálních služeb a otázkami právní způsobilosti osob se zdravotním postižením.
Proces podpory transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb probíhá v České republice od roku 2005. Jeho základní myšlenkou je poskytovat co možná nejvíce individualizovaných sociálních služeb v přirozeném prostředí. Proces transformace tedy pomáhá začlenění lidí s postižením do běžné komunity, čímž dochází nejen ke zkvalitnění sociální péče a zvýšení možností jejich rozvoje, ale i k obohacení samotné komunity. Právě právu na život v komunitě je věnována první analýza, která podrobně zkoumá toto právo, které je zakotveno v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením.
Proces transformace s sebou přináší nové situace a právní otázky, s nimiž je třeba se vypořádat. Velmi složitá a problematická je například otázka odpovědnosti. Když hovoříme o odpovědnosti v kontextu poskytování sociálních služeb, odpovědnými mohou být jak uživatelé sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb, opatrovníci, ale i jiné osoby, a to v různých právních oblastech. Například poskytovatelé mohou svým klientům způsobit škodu na zdraví, klienti mohou něco rozbít v obchodě nebo zaměstnanci poskytovatelů nemusí své povinnosti plnit řádně a dojde ke škodě – kdo bude za tyto a další podobné situace odpovídat? Tomu se věnuje druhá analýza věnovaná odpovědnostním vztahům.
Zásadním otázkám způsobilosti k právním úkonům obecně, ale i ve světle nového občanského zákoníku se pak věnuje třetí právní analýza. V porovnání s jinými právními řády, které již od zásahů do způsobilosti k právním úkonům upouští, je v České republice stále platná právní úprava ze šedesátých let, která umožňuje nejen omezování, ale i zbavování způsobilosti, čehož se u nás stále hojně využívá. Způsobilost k právním úkonům je přitom pro nezávislý život lidí se zdravotním postižením klíčovou otázkou. Jde o velký zásah do práv člověka a v současné době není otázka způsobilosti k právním úkonům uspokojivě řešena ani v rámci legislativy, ani v soudní praxi.
Od prosince minulého roku do dubna 2011 právníci Ligy v rámci seminářů prezentovali teoretické poznatky z analýz poskytovatelům sociálních služeb, zástupcům krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí. Dialog s účastníky seminářů, kteří se v praxi potýkají s nejrůznějšími problémy, pak vedl k ještě komplexnějšímu zpracování problematiky.
Bližší informace poskytnou:
Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 545 210 446, email: dslastanova@llp.cz
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info
Barbora Rittichová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: brittichova@mdac.info
Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy lidských práv, email: mmatiasko@mdac.info
Užitečné odkazy:
čl. 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením
Bližší informace o transformaci sociálních služeb
Analýza CRPD a právo na život v komunitě
Analýza Právní odpovědnost poskytovatelů sociálních služeb v procesu transformace sociálních služeb
Analýza Právní postavení uživatelů v procesu transformace sociálních služeb
Všechny tři analýzy byly zpracovány na základě zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou získala Liga lidských práv, název zakázky „Zpracování analýzy a metodického materiálu a lektorování na seminářích k vybraným aspektům procesu transformace“ Zakázka je součástí individuálního projektu „Podpora transformace sociálních služeb“ hrazeného z prostředků Evropského sociálního fondu, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Státního rozpočtu České republiky. Realizátorem projektu Podpora transformace sociálních služeb je Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV.
