Středa, 19. října 2011Tiskové zprávy
Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský vydal minulý týden průlomovou zprávu z oblasti sociálních služeb: Osoby zbavené či omezené ve způsobilosti k právním úkonům již nemohou být umísťovány do ústavů pouze na základě souhlasu opatrovníka. Od teď je potřeba rozhodnutí soudu.
Ombudsman tak rozhodl na základě případu Jaroslava Červenky z Prahy. Toho nechal jeho opatrovník v únoru tohoto roku převézt do uzavřeného domova se zvláštním režimem pod záminkou rehabilitace a následně uzavřel smlouvu o jeho pobytu s ředitelem ústavu. Červenka o jednání nevěděl a nezúčastnil se ho, přestože je schopen plně chápat smysl smlouvy. Jedinými důvody Červenkova nuceného pobytu v ústavu byla domněnka opatrovníka, že muž není schopen žít sám ve svém bytě, a skutečnost, že ho soud zbavil způsobilosti k právním úkonům.
S umístěním do ústavu Červenka nesouhlasil a informoval proto policii i opatrovnický soud. Všechna jeho podání ale příslušné orgány ignorovaly.
„Byl jsem zbaven způsobilosti a to mě provází dodnes. O tom, že mám jít do ústavu, se rozhodlo za mými zády. Hledal jsem pomoc všude, ale všichni mě ignorovali. Lidé si myslí, že člověk bez způsobilosti je neschopný a nemá právo se rozhodnout o tom, jestli chce nebo nechce žít v ústavu,“ uvedl Červenka.
Kvůli ignoraci úřadů i ústavu se muž nemohl úspěšně bránit
„Umístění do pobytového zařízení sociálních služeb, kde jsou uplatňována režimová opatření, představuje zásah do práva svobody pobytu a pohybu garantovaného Listinou základních práv a svobod,“ komentoval ombudsman Pavel Varvařovský. „Ještě předtím, než dojde k uzavření smlouvy mezi zařízením a opatrovníkem, musí proto takové umístění schválit soud. Považuji přitom za samozřejmé, že se soud seznámí s důvody, proč je umístění do zařízení navrhováno, a zjistí i názor opatrovance,“ vysvětlil ombudsman správný postup.
Nakonec se Červenka se svým problémem obrátil na kancelář Veřejného ochránce práv a na Ligu lidských práv, která začala jeho problém aktivně řešit.
„Režim, kterému byl pan Červenka v ústavu podroben, bez možnosti vycházek, se téměř podobal vězení. Vzhledem k jeho statutu osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům měl prakticky odejmut přístup ke spravedlnosti,“ popsala situaci právnička Ligy lidských práv
a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Barbora Rittichová a uvedla, že orgány, které byly povinny se tímto případem zabývat, tak nečinily, díky čemuž neměl Červenka možnost proti svému nucenému pobytu v ústavu úspěšně bojovat. „Docházelo tak k zamezení přístupu ke spravedlnosti a tedy i práva svobodně žít,“ dodala Rittichová.
Po přešetření celé věci vydal ombudsman průlomové stanovisko, ve kterém uvedl, že osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům může být umístěna do domova se zvláštním režimem pouze po předchozím schválení soudem. Pokud však někdy po svém přijetí nebude člověk se svým pobytem souhlasit a nebude možné jej ze zařízení propustit, je třeba iniciovat řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče.
Ombudsman se přiklonil ke stanovisku, které již funguje v zahraničí
Tímto rozhodnutím se tak výrazně mění praxe v oblasti umisťování lidí do ústavů poskytujících sociální služby. V České republice totiž dosud nebyly speciálním řízením upraveny situace, kdy může být osoba omezená nebo zbavená způsobilosti k právním úkonům držena v takovém ústavu proti své vůli.
Na Slovensku však řešení, které přijal také český ombudsman, funguje už několik let. Tamní Ústavní soud již v roce 2000 rozhodl, že takové omezení lidských práv vyžaduje soudní přezkum, neboť není možné, aby důvodem omezení svobody člověka byl nedostatečný právní mechanismus. Soud při tom doporučil použít institut takzvaného detenčního řízení, který je jak ve slovenském, tak v českém právním řádu již dlouhou dobu zakotven.
Problematika osob zbavených a omezených ve způsobilosti k právním úkonům je v současné době velmi aktuální, a to nejen vzhledem k současným právním trendům ve světě, ale i vzhledem k návrhu nového občanského zákoníku.
Bližší informace poskytne:
Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, mail: brittichova@mdac.info,
tel.: 773 621 228
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC, mail: mmatiasko@llp.cz,
tel.: 777 701 621
Úterý, 18. října 2011Tiskové zprávy
Žáci českých a amerických škol se budou nyní moci veřejně a kreativně vyjádřit k tématu tolerance a diskriminace mezi spolužáky. Vytvořením vlastního krátkého videa o tom, jak to v jejich školním kolektivu vypadá s přístupem k těm, kteří se nějakým způsobem liší, se mohou zapojit do soutěže Zaostřeno na toleranci, říct světu, jak to vidí oni, a zároveň vyhrát atraktivní ceny.
Soutěž na téma Tolerance a rozmanitost v naší škole/třídě vyhlásila právnička Iva Pikalová ve spolupráci s Ligou lidských práv a Bridges for a Just Community. Smyslem soutěže je propagovat toleranci na školách v České republice a Spojených státech amerických. Projekt také podporuje tvůrčí myšlení žáků a vybízí je, aby se kreativním způsobem vyjádřili k aktuálním otázkám ve společnosti.
„Chceme tímto dát šanci dětem, které jsou hlavními aktéry vzdělávacího procesu, vyjádřit se k toleranci na jejich škole. Zejména s ohledem na události poslední doby a napjatou sociální situaci se ukazuje, že diskuse na toto téma je velmi potřebná,“ vysvětlila Pikalová.
Týmy žáků budou mít za úkol natočit maximálně pětiminutové video o tom, jak vnímají rozdílnost ve svém kolektivu a jak si představují toleranci ke spolužákům, kteří jsou odlišní ať už v barvě pleti, názorech, víře, vzhledu, nadanosti, rozměru postavy nebo kvůli handicapu. Videa pak budou postupně umisťována na bilingvní web vytvořený speciálně pro soutěž.
Tolerance očima kamery
Nejlepší tři videa vybere odborná komise, ve které zasednou bývalá mluvčí a poradkyně ministra pro lidská práva Lejla Abbasová, herec Jiří Mádl a americký filmový a divadelní producent Chuck Beatty.
„Tolerance je pro mě především snaha o porozumění svému okolí a tím pádem i sebe sama. Je to proces, který často bolí, a to všechny zainteresované strany. Proto je někdy tak úlevné tento nelehký úkol vzdát,“ uvedla Abbasová. „Myslím si, že tolerance musí být hýčkána, podporována a šlechtěna. Jinak zvítězí agresivita a nenávist. A to já si osobně opravdu nepřeju,“ dodala porotkyně důvod, proč se rozhodla soutěž podpořit.
Pro vítěze soutěže je připravena odměna v podobě flip kamery. Jedno z videí také získá cenu veřejnosti. Vyhlášení vítězů proběhne v březnu 2012 v Americkém centru v Praze.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, email: ipikalova@llp.cz, tel.: 607 670 463
Další informace o soutěži najdete zde.
Partneři:
Pondělí, 17. října 2011Zprávy z médií
Praha – Liga lidských práv ocenila osm základních škol, které podporují inkluzivní vzdělávání, tedy otevřený přístup k žákům, kteří během výuky vyžadují zvláštní přístup. Takzvaných férových škol je po dnešku v Česku osmnáct. Férová škola nemá žádnou výběrovou ani speciální třídu, kde by byly zdravotně postižení nebo žáci jednoho etnika, všichni se učí dohromady. Zda si škola ocenění zaslouží, či nikoli posuzuje odborná komise.
„Zajímá nás, jak škola pracuje s individuálními vzdělávacími plány jednotlivých dětí nebo do jaké míry je komunitní, jak pracuje se svým okolím a tak dále,“ přiblížila hodnotící kritéria pedagožka Ligy lidských práv Monika Tannenbergerová. Cenu získala třeba základní škola v Praze-Karlíně, kde se účastní výuky vedle ostatních i žáci se zdravotním postižením, sociálním znevýhodněním, romské děti nebo děti cizinců.
Široká škála specifických potřeb u dětí je ovšem pro školu velice náročná. „Máme jen 3 asistenty, potřebujeme jich mnohem víc, v podstatě do každé třídy,“ postěžovala si speciální pedagožka Klára Fischerová. Inkluzivní vzdělávání podporuje díky nedávné změně legislativy také stát, školy nyní mohou odmítnout přijetí žáka pouze v případě nedostatečné kapacity.
Ředitelé těchto škol ale přesto varují, že pokud bude ministerstvo školství rozdělovat peníze jen na základě výsledků, budou mít problém. „Rozhodně nedopadneme exkluzivně jako vyhlášená gymnázia nebo školy. My totiž za to, že děláme něco nad rámec svých povinností, dostaneme méně peněz, protože jsme v testování nedopadli úplně top,“ říká třeba ředitel ZŠ v Praze 8 Jan Korda. V otázce financování dávají někteří ředitelé za příklad zahraničí, kde stát nejvíce podporuje právě ta zařízení, která ve srovnávání a následném hodnocení skončí nejhůř.
Článek byl publikován dne 17.10.2011 na www.ceskatelevize.cz a najdete jej zde.
Pondělí, 17. října 2011Zprávy z médií
Liga lidských práv dnes předá některým školám certifikáty Férová škola. Slavnostní předávání se odehraje na Základní škole Lyčkovo náměstí v pražském Karlíně. Oceněny budou školy s otevřeným přístupem k inkluzivnímu vzdělávání.
„Všechny ty školy byly oceněné, protože splnily nějakým způsobem dané podmínky, které ještě kontrolovaly naše komisařky,“ vysvětluje pedagožka projektu Férové školy Katarína Krahulová.
Inkluzivním vzděláváním férová škola projevuje snahu vzdělávat všechny děti společně. Tedy i děti sociálně a zdravotně znevýhodněné, děti jiného etnika, děti cizinců a podobně.
Článek byl publikován dne 17.10.2011 na www.rozhlas.cz a najdete jej zde.
Autorkami článku jsou Tereza Kubíčková a Lucie Maňourová, www.rozhlas.cz.
Pondělí, 17. října 2011Tiskové zprávy
Při dnešní slavnostní certifikaci v Praze ocenili pedagogové Ligy lidských práv dalších osm základních škol z celé České republiky za jejich otevřený přístup ke vzdělávání žáků, kteří mají speciální potřeby. Počet oceněných škol, které podporují inkluzivní vzdělávání, tak vzrostl na osmnáct.
To, zda si daná škola certifikát zaslouží, posuzovala tříčlenná odborná komise, která v letošním roce vybírala z dvanácti zájemců. Pokud se škola z vlastní vůle rozhodne ucházet o certifikát, navštěvují ji speciální koordinátoři a pedagogové, kteří zjišťují informace potřebné k hodnocení školy, kontrolují dodržování podmínek certifikace v běžné praxi školy a poskytují konzultace. Certifikátem byly nakonec oceněny ZŠ a MŠ Červený vrch, ZŠ a MŠ Dub, ZŠ a MŠ Chotýšany, ZŠ a MŠ Klobuky, ZŠ a MŠ Praha 8 – Karlín, ZŠ Most, ZŠ Vítkov a ZŠ Žďár nad Sázavou.
Školy učí žáky toleranci a ohleduplnosti
Školy, které mají nebo mohou získat označení „férové“, musejí splňovat určité podmínky vztahující se k problematice inkluze. Taková je například základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze-Karlíně, kde se slavnostní certifikace konala. Zde je podle komise heterogenita třídních kolektivů obrovská. Společně se tu učí žáci se zdravotním postižením, se sociálním znevýhodněním, romské děti a děti cizinců.
Z odborného hodnocení komise také vyplývá, že „škola je velmi aktivní v komunikaci rodič – žák – učitel a má velice dobře zpracovaný postup konzultací, vycházející z pozitivních výsledků žáka a jeho vlastního hodnocení, a plánů osobního rozvoje žáka“. Pedagogové například poskytují odbornou podporu a pomoc dětem, které si své domácí úkoly zpracovávají v družině. Odlišnost školáků je v karlínské škole vnímána jako příležitost k rozvíjení respektu k sobě i ostatním, rozvíjení schopnosti empatie, tolerance, ohleduplnosti a zodpovědnosti.
Stejnou filozofií se řídí také malá základní škola ve středočeských Chotýšanech, jejíž vedení si zakládá na komunitním a otevřeném přístupu nejen k dětem, ale i k dospělým. Učitelé tu připravují během roku několik akcí pro rodiče i širší veřejnost a informují o aktivitách i dění ve škole prostřednictvím místních novin, plakátů a webových stránek školy. Chotýšanští pedagogové přizpůsobují metody výuky dětem a respektují rozdílné typy učení a předpoklady dětí.
Inkluzivní vzdělávání podporuje i stát, zatím však nedostatečně
Kromě projektu Férová škola Ligy lidských práv se o otevřenější přístup škol k znevýhodněným žákům starají také orgány státní správy. Současný legislativní stav v oblasti školství je uspokojivější například díky novelizaci vyhlášek 72 a 73/2005 Sb., které vešly v platnost na začátku září. Díky této změně školy mohou mimo jiné odmítnout přijmout žáka pouze kvůli nedostatečné kapacitě školy.
Bohužel však stále přetrvávají ustanovení, která umožňují školám provádět kroky opačným směrem a segregovat děti z běžného školství. „Přesto se však najde mnoho škol, a certifikace Férové školy je toho důkazem, které prosazují rovný přístup ke všem žákům i za stávajícího stavu školské legislativy,“ komentovala situaci právnička Ligy a koordinátorka Férové školy Iva Pikalová.
Bližší informace poskytnou:
Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, email: ipikalova@llp.cz, tel.: 607 670 463
Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv, email: kkrahulova@llp.cz, tel.: 731 455 789
Monika Tannenbergerová, pedagožka Ligy lidských práv, email: mtannenbergerova@llp.cz, tel.: 608 362 594
Více informací o inkluzivním vzdělávání a o projektu Férová škola najdete zde:
http://www.ferovaskola.cz/
Více informací o novelizaci školských vyhlášek najdete zde:
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/skoly-jiz-nemohou-odmitnout-zaka-kvuli-nedostatecnym-podminkam-z578
Pondělí, 17. října 2011Tiskové zprávy
Evropský soud pro lidská práva již před rokem uznal právo žen svobodně si zvolit místo a okolnosti porodu. Podle názoru soudců má stát také povinnost zajistit jim pro uskutečnění této volby podmínky, tedy přístup k odpovídající péči porodní asistentky. České Ministerstvo zdravotnictví se přesto nadále snaží volbu žen různými prostředky omezovat. Také proto se dnes rozhodly maminky vyjádřit svůj nesouhlas s restrikcemi před ministerstvem. Pokud česká vláda svůj postoj k právům žen nezmění, Liga lidských práv doporučuje řešit situaci před soudy.
Ženy v Německu a Rakousku mají širokou volbu péče během těhotenství a porodu podle toho, co jim individuálně nejvíce vyhovuje. Mohou rodit jak v porodnici za přítomnosti lékařů, tak i v porodním domě nebo doma za asistence porodních asistentek. Existuje i možnost kontinuální péče, kdy jediná porodní asistentka se o ženu stará jak během těhotenství, tak i během porodu a následně v šestinedělí. Péče porodních asistentek je zčásti nebo zcela hrazena ze zdravotního pojištění.
Nic z výše uvedeného neplatí pro Českou republiku. Ministerstvo zdravotnictví nejenže brání alternativám k porodům v nemocnici, ale i nemocniční péče má být do budoucna omezována v neprospěch výběru rodiček. Menší porodnice, které mnoha ženám vyhovují právě z důvodu osobnějšího přístupu a intimnějšího prostředí, mají být zrušeny. Mezi konkrétní kroky ministerstva patří například nastavení vyhlášky tak, aby nemohly vznikat žádné porodní domy. Dále odmítá udělovat oprávnění k vedení porodů soukromým porodním asistentkám, čímž je nutí péči poskytovat nelegálně. Úředníci pak neváhají na porodní asistentky opakovaně podávat trestní oznámení a tím je zastrašovat.
„Ministerstvo jaksi nebere v potaz, že určité procento žen bude vždy rodit doma a je v zájmu žen i dětí, aby u toho byla zajištěna odborná péče porodní asistentky,“ vysvětluje hlavní problém právnička Ligy Zuzana Candigliota. Další argument, na který ministerstvo odmítá slyšet, je celá řada zahraničních studií, které poukazují na srovnatelnou bezpečnost fyziologických porodů v nemocnici a doma.
Liga lidských práv vidí jako nejefektivnější řešení porušování práv žen v porodnictví soudní cestu. Právníci Ligy letos podali ústavní stížnost a stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva jménem maminky, která kvůli nedostupnosti péče porodní asistentky rodila doma sama. Ženám, které se rozhodnou rodit v porodnici, ale mají obavy, že zdravotníci nebudou během porodu respektovat jejich přání, Liga doporučuje sepsat si porodní plán. Ten je v případě odmítnutí určité péče nebo způsobu poskytování péče pro zdravotníky závazný. Rodičky tak mohou chtít v případě fyziologického porodu jen péči porodní asistentky a odmítnout veškeré lékařské zásahy.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777893871, email: zcandigliota@llp.cz
Pátek, 14. října 2011Tiskové zprávy
Liga lidských práv si Vás dovoluje pozvat na slavnostní předávání Certifikátů Férová škola dalším oceněným školám a s tím spojenou tiskovou konferenci. Cílem udělování certifikátů je připomenout veřejnosti, že společné vzdělávání všech dětí v běžných třídách v českém školství může fungovat a je přínosem pro všechny. Liga tímto ocení další základní školy z celé České republiky, které spravedlivě přistupují ke všem žákům bez rozdílu.
Slavnostní certifikace a tisková konference proběhne v pondělí 17. 10. 2011 od 11.00 hodin v prostorách Základní školy Lyčkovo náměstí 6, Praha‐Karlín.
Tisková konference se bude konat bezprostředně po předání certifikátů. Novináři budou mít během celého dopoledne možnost prohlédnout si školu, která patří mezi oceněné, a zejména se podívat, jak probíhá výuka v běžné třídě inkluzivní školy.
Po tiskové konferenci následuje série workshopů a přednášek, při nichž odborníci poskytnou praktické rady a informace v souvislosti s inkulzivním vzděláváním.
Tiskové konference se zúčastní:
Norman L. Eisen – velvyslanec USA
Iva Pikalová – koordinátorka projektu Férová škola
Monika Tannenbergerová – pedagožka projektu Férová škola
Lenka Felcmanová – předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání
Vanda Hájková – Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta UK
Jan Korda – ředitel ZŠ a MŠ Praha 8
Program certifikace a konference naleznete zde.
Oceněné školy:
ZŠ a MŠ Červený vrch, Praha 6, www.zscvrch.cz
ZŠ a MŠ Dub, Dub
ZŠ a MŠ Chotýšany, Chotýšany (okr. Benešov u Prahy), www.zschotysany.cz
ZŠ a MŠ Klobuky, Klobuky (okres Kladno)
ZŠ a MŠ Praha 8, Praha‐Karlín, www.zs‐ln.cz
ZŠ Most, Most, www.8zsmost.cz
ZŠ Vítkov, Vítkov, www.zs.vitkov.indos.cz
ZŠ Žďár nad Sázavou, Žďár nad Sázavou, www.3zszdar.cz
Prezentace oceněných škol proběhne před slavnostní certifikací v době od 9.15 do 11.00 hodin.
Bližší informace poskytnou:
Iva Pikalová, koordinátorka projektu Férová škola, email: ipikalova@llp.cz, tel.: 777 621 227
Katarína Krahulová, pedagožka Ligy a hlavní organizátorka akce , email: kkrahulova@llp.cz,
tel.: 731 455 789
Monika Tannenbergerová, pedagožka Ligy lidských práv, email: mtannenbergerova@llp.cz,
tel.: 608 362 594
Liga lidských práv je nezávislá nezisková organizace, která se zabývá dodržováním lidských práv v České republice. V rámci projektu Férová škola se snažíme o to, aby co nejvíce dětí bylo vzděláváno mimo speciální školství. Chceme, aby všechny děti, ať jsou jakékoli, měly možnost připravovat se na život v běžných školách a třídách a naučily se tak pomáhat, spolupracovat a lépe přijímat odlišnosti.
Více informací o projektu Férová škola naleznete na www.ferovaskola.cz.
Středa, 12. října 2011Manuály, Práva pacientů
Zatímco zdravotní péče je u nás na poměrně vysoké úrovni srovnatelné se západními zeměmi, k pacientům je bohužel stále často přistupováno jako k nezpůsobilým jedincům, kteří nemají žádná práva a kteří se musí podrobit rozhodnutí autority lékaře. Z reálných situací vycházejí i problémy řešené v tomto manuálu. Namísto rozsáhlých teoretických pojednání jsme se téma medicínského práva rozhodli čtenářům přiblížit prostřednictvím otázek a odpovědí. Vydali jsme v roce 2011.
Pondělí, 10. října 2011Zprávy z médií
Dne 1. září nabudou účinnosti novely 1 vyhlášky a. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (dále jen „vyhláška a. 72“) a vyhlášky a. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (dále jen „vyhláška a. 73“).
Mnohem obsáhlejší novela měla původně přinést v českém školském systému změny, které by více podporovaly „proinkluzivní“ přístup, zejména při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „žáci s SVP“). Přinášené změny mají reagovat na nedostatky, které České republice (dále jen „ČR“) vytkl Evropský soud pro lidská práva v rozsudku D. H. a ostatní proti ČR, kterým shledal diskriminaci romských žáků v přístupu ke vzdělání. Finální znění novel prozatím neodpovídá svým rozsahem změnám, které zamýšlel předchozí resort ministerstva školství. Přesto však některé změny přináší. Tento článek neposkytuje prostor pokrýt je všechny, budu se tedy věnovat těm, které se nejvíce dotknou rozhodování ředitele školy a zároveň jsou důležité z hlediska témat, kterým se Liga lidských práv ve svém projektu Férová škola věnuje.
ZAVEDENÍ VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ
První podstatnou změnou, kterou přináší vyhláška č. 73, je změna terminologie. Vzdělávání žáků s SVP bylo doposud zajišťováno tzv. podpůrnými opatřeními, která byla odlišná nebo byla těmto žákům poskytována nad rámec individuálních a organizačních opatření v běžných školách. Kromě podpůrných opatření zavádí vyhláška nově také opatření vyrovnávací, kdy jsou obě opatření určena pro vzdělávání žáků na všech typech škol, tedy ne pouze na běžných školách.
Vyrovnávací opatření jsou dle novely určena pro žáky se zdravotním a sociálním znevýhodněním tak, jak tyto skupiny rozeznává § 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“). Těmito opatřeními se rozumí využívání pedagogických, popř. speciálně pedagogických metod a postupů, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga.
Podpůrná opatření jsou pak určena třetí skupině žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a to žákům se zdravotním postižením. Tato opatření mohou spočívat ve využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině či jiná úprava organizace vzdělávání.
Termín podpůrná opatření používá vyhláška také pro vzdělávání žáků mimořádně nadaných, v této části však legislativní úprava nedoznala žádných změn.
Vyhláška tak jednak zpřesnila, jednak diferencovala opatření, která je škola oprávněna použít při vzdělávání žáků s SVP. O aplikaci těchto opatření rozhoduje ředitel školy a doporučit je může školské poradenské zařízení, což však není podmínkou pro jejich použití.
ŽÁK S TĚŽKÝM ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Další změnou je rozšíření definice žáků s těžkým zdravotním postižením, kde přibyli k dosavadnímu výčtu také žáci s těžkým tělesným postižením a žáci se středně těžkým postižením. Praktický význam toto rozšíření příliš nemá, jelikož vyhláška s pojmem žák s těžkým zdravotním postižením dále nijak nepracuje. Pouze školský zákon stanoví možnost vzdělávat žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem, v základní škole speciální a rovněž pro ně zřizovat přípravný stupeň základní školy speciální. Připomínám však, že zde školský zákon neoperuje s pojmem žáci s těžkým zdravotním postižením, ale vybírá jen taxativně některé skupiny dětí spadající pod tento pojem. Pokud by do budoucna chtěl zákonodárce operovat s pojmem žáci s těžkým zdravotním postižením, bylo by namístě zakotvit jejich definici v samotném školském zákoně, nikoliv v jeho prováděcí vyhlášce. Nadále však platí, že těmto žákům má být poskytnuta nejvyšší míra podpůrných opatření.
SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝ ŽÁK
Úplnou novinkou je zavedení definice žáka se sociálním znevýhodněním. Za takového žáka považujeme pro účely poskytování vyrovnávacích opatření zejména žáka z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání, včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žáka znevýhodněného nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Výčet těchto znaků je uveden pouze pro příklad, není tedy potřeba naplnit je všechny a zároveň je tak ponechán prostor pro jejich doplnění.
Zavedení definice reaguje na poptávku ředitelů škol po zákonném vymezení této kategorie žáků, zejména pro účely žádostí o dotace, granty či asistenty pedagoga, a doplňuje tak definici samotného sociálního znevýhodnění dle § 16 odst. 4 školského zákona. Ani tato novelizace však bohužel nepřinesla propojení tohoto institutu se zvýšeným normativem na žáka dle vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. Doufejme tedy, že tato změna bude součástí komplexnějších novelizací, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy veřejně slíbilo.
PŘEDNOST INDIVIDUÁLNÍ INTEGRACE
Pravděpodobně nejvýznamnější je novelizace ustanovení § 3 odst. 4 vyhlášky č. 73. Původní znění tohoto odstavce přikazovalo přednostní vzdělávání žáků se zdravotním postižením formou individuální integrace v běžné škole. Ustanovení však jedním dechem dodávalo: „Pokud to odpovídá podmínkám a možnostem školy.“ Právě tato poslední část umožňovala ředitelům škol odmítnout žáka v případě, že by zajištění jeho vzdělávání bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo škola objektivně nemohla vzdělávání žáka zabezpečit, např. při absenci bezbariérového přístupu pro žáka na vozíku. Bohužel mnohé školy toto ustanovení také zneužívaly k odmítání tzv. nepohodlných žáků.
Toto ustanovení bylo novelizací vyhlášky ve svém původním znění úplně zrušeno a nahrazeno tímto zněním: „Žák bez zdravotního postižení se nevzdělává podle vzdělávacího programu pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením.“ Co to v praxi znamená? Mohlo by se zdát, že zákon tedy neurčuje přednost individuální integrace při vzdělávání žáka se zdravotním postižením. Výslovně již nikoliv. Tuto přednost můžeme ale dovodit výkladem ustanovení § 3 odst. 1 této vyhlášky, které stanovuje formy vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Na první místo řadí toto ustanovení individuální integraci, z čehož lze usuzovat, že právě této formě dává zákonodárce přednost.
Podstatným je ten fakt, že od 1. září 2011 již nemůže ředitel školy odmítnout vzdělávání žáka s odvoláním na nedostatečné podmínky a možnosti školy. Bohužel novelizované znění tohoto odstavce, jak je uvedeno výše, nepřináší nic nového, ale pouze výslovně zakotvuje pravidlo, které vyplývalo již z předchozí právní úpravy. Navíc nezakazuje vzdělávání žáka bez zdravotního postižení ve škole určené pro žáky se zdravotním postižením podle programu pro žáky bez tohoto postižení, což současnou situaci v českém školství nijak neřeší.
Naše vnitrostátní právní úprava tak stále ještě nesplňuje požadavky mezinárodních dokumentů (např. Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením), které zavazují ČR k aplikaci tzv. inkluzivního vzdělávání.
VYROVNÁVACÍ POBYT
Tzv. vyrovnávací pobyt je vyhláškou formulován jako výjimka z pravidla artikulovaného v § 3 odst. 4 vyhlášky. Jedná se o opatření, které umožňuje vzdělávat žáky se zdravotním či sociálním znevýhodněním ve škole, třídě či studijní skupině určené pro žáky se zdravotním postižením po nezbytně nutnou dobu. Pro žáky se zdravotním znevýhodněním pak lze tohoto institutu využít, pokud takovýto žák celkově selhává i při použití vyrovnávacích opatření podle § 1 odst. 2 vyhlášky a pokud to vyžaduje jeho zájem.
Žák se tedy po dobu nezbytně nutnou stává žákem speciální školy či třídy určené pro žáky se zdravotním postižením. Povinností školy je jedenkrát za školní rok posoudit, zda důvody pro toto opatření stále trvají. Naproti tomu situace žáka se sociálním znevýhodněním umožňuje použití tohoto opatření pouze tehdy, pokud takovýto žák dlouhodobě selhává a vyžaduje to jeho zájem. Vyrovnávací pobyt lze v tomto případě nařídit na maximální dobu pěti měsíců, přičemž žák zůstává po celou dobu žákem původní školy.
Ačkoliv je tento institut zamýšlen jako opatření, které má žákům pomoci překonat případné selhání v rámci vzdělávání v běžné škole, přesto byl naprosto oprávněně kritizován v rámci připomínkového řízení úřadem Zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Jeho odborníci kritizovali, že tato úprava zachovává faktickou situaci, kdy jsou ve speciálních školách vzděláváni žáci bez mentálního postižení. Navrhovali proto toto ustanovení úplně vypustit.
ASISTENT PEDAGOGA
Asistentovi pedagoga přibyla novelizací vyhlášky další povinnost a tou je nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a na akcích pořádaných školou. Tato změna tak reaguje na praktické problémy, které přinášel fakt, že tzv. osobní asistent podle zákona o sociálních službách se buď potýkal s tím, že neměl přístup jako nepedagogický pracovník do budovy školy, anebo pokud již škola jeho vstup do budovy umožnila, jeho funkce spočívala pouze v pomoci žáku o přestávkách a v průběhu vyučovací hodiny byla jeho přítomnost ve škole nadbytečná. Tato změna je tedy vítána a zajišťuje, že žáci s těžkým zdravotním postižením nezůstanou v průběhu vyučování bez nutné pomoci či asistence.
PŘEVÁDĚNÍ ŽÁKŮ DO SPECIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Co se týče postupu, který musí ředitel školy dodržet při přeřazení žáka do školy, třídy či studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením, nedošlo k významnějším změnám. Vyhláška tak pouze zpřesňuje podmínky, které platily již za úpravy před novelizací. Nově formulované podmínky tak stanovují, že pro přeřazení žáka je potřeba písemné doporučení školského poradenského zařízení, projednání tohoto postupu se zákonným zástupcem žáka či se zletilým žákem a jeho informovaný souhlas.
Příloha vyhlášky stanoví obsah srozumitelného poučení, kterého se má dostat rodiči či žáku při projednání tohoto postupu. Novinkou je také podrobný formulář pro informovaný souhlas, který musí být zpracován rovněž dle přílohy k této vyhlášce. Stále tak zůstává v platnosti pravidlo, že konečné slovo v otázce zařazení žáka do typu školy či vzdělávacího programu má jeho zákonný zástupce, bez jehož souhlasu není možné toto přeřazení provést. Obsah tohoto souhlasu je navíc standardizován, a rodič tedy musí být poučen o všech podstatných okolnostech, zejména o struktuře vzdělávacích programů, rozdílech mezi nimi a také o vlivu zařazení žáka na jeho budoucí vzdělávání a profesní uplatnění.
ZMĚNA V DOPLŇOVÁNÍ POČTU ŽÁKŮ
Poslední významnou změnou vyhlášky č. 73 je změna § 10 odst. 2, který upravuje počty žáků ve třídách či studijních skupinách. S platností od 1. 9. 2011 již nebude podle novelizovaného znění možné doplnit třídu či studijní skupinu zřízenou pro žáky se zdravotním postižením, na základě žádosti zletilého žáka či jeho zákonného zástupce, žákem bez zdravotního postižení. Nově tak bude potřeba pro tento postup získat nejen písemné doporučení školského poradenského zařízení, ale navíc lze toto doplnění provést pouze pomocí žáků s jiným typem zdravotního postižení nebo se zdravotním znevýhodněním.
VYHLÁŠKA Č. 72
V poslední části tohoto příspěvku pouze krátce zmíním nejdůležitější změny vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školství. Novelizace opět klade důraz na větší informování zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Proto musí škola či školské poradenské zařízení před poskytnutím poradenské služby jednoznačně informovat o náležitostech poskytované poradenské služby, předvídatelných důsledcích, které mohou vyplynout z poskytování poradenské služby, a také o právech a povinnostech s poskytnutím služby spojených, včetně práva žádat kdykoliv poskytnutí této služby znovu.
Stanovuje se také doba, dokdy nejpozději jsou poradna či centrum povinné začít poradenskou službu poskytovat, a to na tři měsíce od okamžiku přijetí žádosti.
Další významnou změnou je, že výsledkem psychologické či speciálně pedagogické diagnostiky je vždy zpráva z vyšetření a doporučení. Zákonný zástupce či žák musí být vždy srozumitelným způsobem informován o obsahu tohoto doporučení, což poté stvrdí svým podpisem. Při této příležitosti má také rodič či žák právo uplatnit tzv. výhrady k doporučení. Vyhláška však již bohužel neupravuje jakým způsobem a dokdy je poradenské zařízení povinno se s těmito výhradami vypořádat. Nezdá se tak, že by touto úpravou došlo k posílení postavení a práv rodiče či žáka samotného. Obecně pak platí, že zpráva a doporučení se vydávají nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení vyšetření a jejich platnost musí být stanovena na dobu určitou. Pro případy doporučení zařazení žáka do školy nebo vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením je pak tato doba platnosti doporučení stanovena na dobu jednoho roku. Poté musí být provedena rediagnostika. Obecně tato novelizace vyhlášky č. 72 přináší více povinností školským poradenským zařízením, přičemž agendu žáků se zdravotním znevýhodněním přenáší z center na poradny, kdy se pak mohou centra více věnovat žákům se zdravotním postižením a žákům s hlubokým mentálním postižením.
ZÁVĚREM
Původní záměr novelizace obou vyhlášek přiblížit více systém českého školství k inkluzivnímu systému vzdělávání, a reagovat tak na rozsudek štrasburského tribunálu nebyl zcela naplněn. Přijaté změny jsou často polovičaté a ustanovení o vyrovnávacím pobytu je dle mého názoru dokonce krokem zpět. I přesto, že legislativa není v tomto směru stále dostatečná, existují v ČR školy, které svým přístupem dokazují, že inkluzivní vzdělávání lze provádět i za stávajících podmínek. Školy se také mohou obracet o pomoc s touto problematikou na nejrůznější organizace, které mají projekty zaměřené na podporu inkluzivního školství.
Výjimkou v tomto směru není ani projekt Férové školy – Férové vzdělávání Ligy lidských práv, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Rovněž je nutné zdůraznit, že dostatečná zákonná úprava je pouze jedním, nikoliv jediným z předpokladů kvalitního školství. Zbytek záleží v podstatné míře na školách samotných.
Článek byl publikován dne 10.10.2011 v časopise Řízení školy.
Autorkou článku je právnička Ligy lidských práv Iva Pikalová.
Čtvrtek, 6. října 2011Zprávy z médií
Proti blokádě zasahovala policie protizákonně. Takový je včerejší nález krajského soudu v Plzni. A ještě: policisté nedostatečně vyhodnotili proti komu mají zasahovat.
Oprávněně proti nesprávné skupině
Soud konstatoval, že policisté byli na místě blokády oprávněně, ale že nezasáhli proti správné skupině lidí. Zní to sice absurdně, ale je to podstatný krok na cestě k nalezení práva v této kauze.
Připomeňme si, že blokáda byla namířena proti kácení stromů v národním parku Šumava, pro které neměla správa parku potřebné zákonné výjimky. Odpovědné úřady se ovšem s kritiky kácení odmítly na toto téma bavit.
Policisté se automaticky postavili na stranu těžařů a zasahovali proti účastníkům blokády.
Krajský soud k tomu nyní řekl: Blokádu bylo třeba v souladu se zákonem považovat za veřejné shromáždění, které je možno rozpustit jen určitým způsobem a za určitých podmínek. Policejní zásah byl protizákonný. A navíc: policie se nezabývala dostatečně otázkou, zda je kácení v souladu se zákonem.
„Postup policie byl velmi jednostranný. Podle svého vyjádření se nezákonností těžby nezabývali, protože žádný orgán se nevyslovil, že by byla nelegální, přitom právě policie by měla tuto otázku sama posoudit.“ komentovala argumentaci policie právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která u soudu „blokádníky“ zastupovala..
„Ekoteroristé“ a právní stát
Jistě, velkou část veřejnosti tento verdikt nepřesvědčí o tom, že blokádníci tam neměli co dělat a že kácení bylo v pořádku. Ale za přemýšlení snad stojí.
Kdokoli může samozřejmě přemýšlet na téma, zda má smysl vydávat sešlost lidí připravených k blokádě za „veřejné shromáždění“ a zda to není jen chytrá právní klička, hledání díry v zákoně. Nicméně by bylo fér přemýšlet i tom, jak je možné, že v době kácení nebylo jasné, zda je kácení legální a proč policie tak samozřejmě označila za problematickou skupinu „blokádníky“, nikoli těžaře.
Teď v podstatě totéž co účastníci blokády a řada odborníků tvrdí i krajský soud.
Možná je to přece jen i pro odpůrce blokády nový úhel pohledu: nemělo smysl pokusit se kácení zastavit do doby, než bude jasno, zda se kácet smí? Není to normální postup v normálním právním státě? A není dobře, když tyhle principy hájí občané v době, kdy se o ně nestarají politici a úřady, či když je dokonce záměrně porušují?
Článek byl publikován dne 6. 10. 2011 na blog.aktualne.cz a naleznete jej zde, obdobně také na www.blesk.cz, www.ceskapozice.cz, www.denik.cz, www.ekolist.cz, www.novinky.cz, www.rozhlas.cz.
Autorem článku je Michal Komárek, blog.aktualne.cz.
