Pondělí, 22. srpna 2011Tiskové zprávy
Zdravotní péče bude moci být beztrestně poskytnuta na nedostatečné úrovni. Bez souhlasu rodičů se nikdo v sedmnácti nedostane ani k zubaři. To jsou jen dvě z novinek připravovaných zdravotnických zákonů, jež budou poslanci zítra od deseti hodin projednávat ve výboru pro zdravotnictví.
Návrhy zdravotnických zákonů (zákon o zdravotních službách a zákon o specifických zdravotních službách), které v současné době projednává poslanecká sněmovna, přinášejí řadu pozitiv a posílení práv pacientů. „Některé novinky však postavení pacientů oslabí, což je může nepříjemně překvapit,“ vyjádřila se právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená. „Většinu zásadních nedostatků však lze v této fázi ještě velmi jednoduše napravit. Doufáme proto, že výbor pro zdravotnictví navrhne změny, které poslanecká sněmovna schválí,“ doplnila Červená.
Liga lidských práv připravila dokument jménem Desatero překvapeného pacienta, který shrnuje deset nejzásadnějších chystaných změn ve zdravotnických zákonech:
1. Zdravotní péče může být beztrestně poskytována na nedostatečné úrovni
2. Můžete říct, jakou péči budete žádat pro případ ztráty způsobilosti, ale vaše přání bude respektováno bezdůvodně jen pět let
3. Bez souhlasu rodičů se nedostane nikdo v sedmnácti ani k zubaři
4. Zavedení zneužitelného práva lékařů vypovědět pacienta ze své péče
5. Zavírání pacientů do ústavů namísto plnohodnotného života mezi blízkými
6. Čeká nás očkování i proti vůli pacienta nebo jeho zákonných zástupců
7. Ženy a děti při porodech doma zůstanou zcela bez zdravotní péče
8. Prošetřování stížností se odehraje netransparentně za zavřenými dveřmi
9. Potrat, sterilizace či psychochirurgický zákrok proti vůli pacienta
10. Zákon se nevzdává kritizovaných ponižujících kastrací
Bližší informace poskytne:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 189 926
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Stručné shrnutí Desatera překvapeného pacienta je k dispozici zde:
http://www.ferovanemocnice.cz/desatero-prekvapeneho-pacienta-56/desatero-prekvapeneho-pacienta-2476.html
Podrobné odůvodnění deseti připomínek k návrhům zdravotnických zákonů je k dispozici zde:
http://www.ferovanemocnice.cz/data/10pripominek_zdravotnicke_zakony.pdf
Středa, 17. srpna 2011Tiskové zprávy
Zahrát si, pobavit se, stmelit kolektiv a podpořit správnou věc. Pod tímto heslem pořádá nezisková organizace Liga lidských práv benefiční fotbalový turnaj pro firmy a jejich zaměstnance. Liga Cup 2011 se koná 3. září na hřišti 1. FC Zbrojovka Brno v Brněnských Ivanovicích. Výtěžek bude věnován na chod bezplatné právní poradny pro pacienty.
Nejen zábavu a pozitivní teambuilding, ale i navázání vztahů s novými obchodními partnery nabízí firmám účast na fotbalovém turnaji Liga Cup 2011. V prostředí sportovního areálu fotbalového klubu Zbrojovka Brno mohou účastníci změřit síly s ostatními brněnskými společnostmi zvučných jmen, jako jsou BVV, GE Money Bank, FNZ a další.
Jednotlivá mužstva navíc čeká exhibiční zápas s hvězdným týmem herců divadla Husa na provázku. Pro vítěze jsou připraveny atraktivní ceny a pohár. Fanoušci a rodiny doprovázející podnikové týmy se ale také nudit nebudou. Mohou si totiž užít mnoha atrakcí a pestrého doprovodného programu. Zájemci o turnaj se mohou přihlásit do konce srpna na níže uvedené kontaktní adrese.
Výtěžek z turnaje bude věnován na chod Férové nemocnice, bezplatné právní poradny pro pacienty.
„Férová nemocnice bohužel nebyla v letošním roce podpořena z nadací. Proto pevně věříme, že s pomocí brněnských firem se nám podaří získat takovou částku, která zajistí její fungování na další rok,“ vysvětlil důvod pořádání turnaje Petr Jeřábek z Ligy lidských práv.
V rámci tohoto unikátního projektu zodpověděli odborníci již přes 1 500 dotazů k problematice práv pacientů, proškolili lékaře a další zdravotnický personál, vydali užitečné manuály a nabídli zdarma právní pomoc i zastoupení. Pouze pacient dostatečně informovaný o svém zdravotním stavu a právech může být lékařům partnerem.
Turnaj pořádá Liga lidských práv, nezisková organizace, která již od roku 2002 hájí férové a důstojné podmínky pro život v České republice. Liga provozuje bezplatnou právní poradnu, vyhrává soudní spory na straně slabších a pomáhá zlepšit práci zdravotníků, učitelů, soudců i policistů.
Bližší informace poskytne:
Petr Jeřábek, koordinátor dárcovství Ligy lidských práv
tel.: 776 234 446, e-mail: pjerabek@llp.cz
Pozvánka na Liga Cup 2011.
Informace o projektu Férová nemocnice.
Účastníci:
Partneři:
Mediální partner:
Sobota, 13. srpna 2011Zprávy z médií
Záchranáři ji odvezli do nemocnice a ona je za to žaluje. Její právnička o tom říká:
Brno – Nestihla odjet do nemocnice, proto rodila doma. Pak zavolala záchranku, aby dítě zkontrolovala. Ta ji donutila odjet se zdravým dítětem do nemocnice. S nepříjemnou zkušeností se svěřila na webových stránkách brněnské Ligy lidských práv. Protože se od záchranářů nedočkala omluvy, zažalovala je. Matka chce zůstat v anonymitě. Brněnskému deníku Rovnost se však podařilo získat rozhovor s její právní zástupkyní. „Myslím, že soud určitě vyhrajeme,“ říká právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.
Původně jste se chtěli se záchranáři mimosoudně dohodnout. Proč záležitost nakonec skončila u soudu?
Matka nejprve nechtěla žádné peníze. Ze začátku jsme podali jen stížnost a v ní navrhovali, aby se nám záchranáři za své neetické chování omluvili. Tím by to bylo vyřešené. Oni to ale nechtěli řešit, udělali ze ženy viníka. Tvrdili, že může za úmrtí lékaře, který po porodu zasahoval. On totiž krátce nato zemřel a záchranáři tvrdili, že za to můžeme my, protože jsme si na něho stěžovali. Že nezvládl ten stres. Nezdálo se nám to vhodné. Proto jsme se rozhodli, že podáme žalobu a budeme chtít i přiměřené peněžní zadostiučinění.
Stěžovali jste si i na nemocnici, kde žena ležela. Tu jste nežalovali.
Ano, chovali se k matce dítěte nevhodně a neprofesionálně. Dávali jí najevo nepřátelský postoj, že si dovolila rodit doma. Ředitel sice prohlásil, že lékaři postupovali správně, ale vyjádřil politování a slušně s námi jednal. To nám stačilo.
Plánovala žena domácí porod už od začátku?
Bylo to její třetí dítě. První dvě porodila v porodnici a v tomto případě to byl hodně rychlý porod. Žena sice nepatří mezi ty, kteří odsuzují domácí porody, ale neplánovala to. V opačném případě by si totiž zajistila porodní asistentku. Věděla, že to má z domu kousek do porodnice a myslela, že to stihne. Proto čekala na poslední chvíli. Nakonec už začala rodit, tak zůstala doma.
Proč tedy do nemocnice nakonec nechtěla?
Chtěla tam jet až druhý den. Nejdřív se umýt a uklidnit. Ale zdravotníci byli nekompromisní. Nechtěli počkat ani hodinu.
Stalo se nakonec něco dítěti?
Po porodu bylo naprosto v pořádku. V nemocnici však zjistili, že je podchlazené, což se spravilo v inkubátoru. Ale už to, že je museli dát do inkubátoru na ně mělo negativní vliv. Nemohlo být s matkou.
Myslíte, že když vyhrajete, tak to rozhodnutí soudu bude zásadní pro český právní systém? Že z toho vznikne nějaký precedent?
Myslím, že ano. Podle mých zkušeností hlavně v porodnictví není vůbec respektováno právo žen rozhodovat o sobě a o svých dětech. Je to porušované naprosto běžně. Hlavně v porodnicích. Lékaře, kteří nerespektují přání pacientů, může donutit ke změně jen strach ze žaloby.
A pokud prohrajete?
Nemyslím, že prohrajeme. Protože to je evidentní a jasné. Dítě bylo zdravé a zákon hovoří naprosto jednoznačně. Aby mohl zasáhnout lékař, tak musí být dítě bezprostředně ohrožené něčím konkrétním. Nějakou patologií. Nic takového tam záchranáři nezjistili.
Článek byl publikován dne 13. 8. 2011 v Brněnském deníku.
Autorkou článku je Zuzana Pletichová, Brněnský deník.
Čtvrtek, 11. srpna 2011Aktuality
Nejen o nedávném ocenění cenou nadace ERSTE mluvila právnička Férové školy v pořadu Studio ČT24. V desetiminutovém výstupu stručně nastínila rozdíly mezi inkluzivním a běžným školstvím, představila myšlenku udílení certifikátu Férová škola a zmínila dopad nejnovějších změn v politice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Celý pořad najdete na webu České televize.
Odkaz na pořad Studio ČT24, rubrika Profil začíná v 52 minut a 40 sekund.
Středa, 10. srpna 2011Zprávy z médií
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje, že se někteří nezaměstnaní budou hlásit v předem určených termínech na Czech Pointech. Chce tím zamezit nelegálnímu zaměstnávání.
Opatření má být zavedeno v průběhu několika týdnů až měsíců, záleží na tom, kdy se podepíší smlouvy s Českou poštou. První dva roky provozu systému mají stát 230 milionů korun – část půjde z evropských fondů.
„Cílem nového projektu je maximálně zamezit možnosti černého zaměstnávání uchazečů o zaměstnání,“ upozornil mluvčí úřadu práce Jiří Reichl. Nezaměstnaní budou zváni na Czech Pointy na poštách v termínech, které odpovídají standardní pracovní době, budou se muset dostavit, a nebudou tak moci pracovat. Pokud se nedostaví, budou muset doložit například potvrzení, že byli u lékaře. Pokud novou povinnost nesplní, budou moci být vyřazeni z evidence úřadu práce. Mohli by tak například přijít o podporu, navíc by si museli sami platit sociální pojištění.
Hlásit se nebude muset každý nezaměstnaný
Do systému Czech Point bude moci být zařazen v zásadě jakýkoli uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce. Nezaměstnaní, kterých se to bude týkat, budou vytipováni na základě několika kritérií. Mohlo by jít například o nezaměstnané, kteří jsou úřadem práce evidováni opakovaně, uchazeče, kteří měli v posledních šesti měsících zaměstnání kratší než deset dní, mladistvé do 26 let věku nebo absolventy. „Prvotní termín bude stanoven prostřednictvím Úřadu práce ČR, následné termíny budou generovány již přímo systémem Czech Point,“ upřesnil Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva.
Nezaměstnaní by se měli chodit hlásit na Czech Pointy nejblíže místu trvalého bydliště. V případě, že se v něm nezdržují, mohou se domluvit a bude vybrán Czech Point na základě místa trvalého pobytu. Návštěvy zde budou častější než na úřadu práce.
Míra nezaměstnanosti v ČR
Výtky, že by pravidelné navštěvování Czech Pointů mohlo vést ke stížnostem týkajícím se ochrany soukromí uchazeče o zaměstnání nebo jiných práv, Reichl odmítl. „Je to irelevantní, úředník na Czech Pointech je jako každý jiný,“ podotkl. Úředníci zde podle něj pracují s citlivými údaji a jsou dostatečně proškoleni. Opatření je podle něj navíc v souladu se zákonem o zaměstnanosti.
Ani Česká pošta, která Czech Pointy provozuje, se konfliktů nebojí. „Zaměstnanci České pošty přicházejí dennodenně do styku s klienty, někteří z nich mohou být agresivnější, ale oni jsou empatičtí, jsou proškoleni a opravdu tento projekt tato skutečnost nemůže ohrozit,“ podotkla mluvčí pošty Marta Selicharová.
Odbory: Nezaměstnaní by se měli mít možnost hlásit kdekoli v ČR
„Pokud se má se šedou ekonomikou něco udělat, nebyl bych proti,“ okomentoval záměr ministerstva místopředseda Asociace samostatných odborů Jaroslav Pejša. Nezaměstnaní by se podle něj ovšem měli mít možnost hlásit po celé republice, nikoliv pouze v místě trvalého bydliště. „Aby mu předepisovali pouze jedno místo, tak by to při častých návštěvách bylo už šikanování,“ dodal Pejša.
Mnohem větší výhrady má k plánům ministerstva Liga lidských práv. Podle ní je pravidelné hlášení přehnaným zásahem státu do života nezaměstnaných a hlavně zásahem vedeným špatným směrem. „Lidé bez práce jsou vděční za cokoli a vezmou i práci načerno, takže kontrola by se měla zaměřit na zaměstnavatele,“ řekla ČT24 právnička ligy Kateřina Červená.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v poslední době přitvrdilo v postupu proti práci načerno. Jen během první poloviny června kontroloři odhalili na 500 případů nelegálního zaměstnávání. Zhruba 200 nelegálních pracovníků přitom zároveň pobíralo podporu v nezaměstnanosti. Jen jejich vyřazením z evidence úřadu práce ušetřil stát na podpoře 7 milionů korun.
Reportáž byla publikována dne 10. 8. 2011 na ct24.cz a naleznete ji zde.
Autorkami reportáže jsou Tereza Kručinská a Hedvika Dědková.
Pondělí, 8. srpna 2011Aktuality
Ženám, které Liga zastupuje v případech protiprávních sterilizací, svitla nová naděje. Nejvyšší soud prohlásil v případě paní Ivety z Ostravy, že nedobrovolná sterilizace nemůže být promlčena. Díky tomu mají šanci získat odškodnění. Rozhodnutí soudu je důkazem, že pouhá omluva vlády nestačí.
Pondělí, 8. srpna 2011Tiskové zprávy
Nejvyšší soud vynesl průlomové rozhodnutí v případu paní Ivety z Ostravy, které lékaři v roce 1997 provedli sterilizaci. Bez informovaného souhlasu tak přišla o možnost mít další děti. V následujícím řízení jí bylo přiznáno odškodnění, Vrchní soud v Olomouci ale prohlásil případ za promlčený. Nejvyšší soud nyní tvrdí, že tak závažnou záležitost není možné promlčet.
Paní Iveta z Ostravy podstoupila sterilizaci po druhém porodu císařským řezem, aniž by tušila, že se jedná o nevratnou operaci. Protože další děti mít chtěla, snažila se dokonce o umělé oplodnění. Když odhalila skutečnou příčinu své „neplodnosti“, obrátila se na soud.
Paní Ivetu před soudem zastupoval David Zahumenský, předseda a právník Ligy lidských práv. Ačkoliv Vrchní soud v Olomouci uznal protiprávnost sterilizačního zákroku, zamítl vyplacení odškodného, protože případ byl dle něj promlčený. Poslední verdikt Nejvyššího soudu ale tvrdí, že sterilizaci není možné promlčet. Paní Ivetě se tak otvírá cesta k odškodnění, jež jí původně Krajský soud v Ostravě přiznal.
Bližší informace poskytne:
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Kateřina Červená, právnička projektu Férová nemocnice, tel. 545 210 446
Nález Nejvyššího soudu je k dispozici zde.
Shrnující tiskovou zprávu věnovanou případům sterilizace u nás najdete zde.
Stanovisko ombudsmana k nuceným sterilizacím romských žen.
Liga lidských práv již dříve zpracovala publikaci „Právní protiopatření proti protiprávní sterilizaci“, která je volně k dispozici zde.
Pondělí, 8. srpna 2011Zprávy z médií
Pro Ivetu z Ostravy to bylo druhé těhotenství. A opět musela rodit císařským řezem. V červenci 1997 se jí narodila dcera Kristýna. Jenže žena si to datum pamatuje ještě silněji kvůli jiné věci: jako den, kdy ztratila možnost mít další děti.
Zároveň s císařským řezem jí totiž doktoři provedli i podvaz vaječníků. Aniž by o tom věděla, sterilizaci přitom povolila sama Iveta. „Souhlas“ se zákrokem dala lékařům při odjezdu na operační sál. V 19 letech, pod vlivem prášků. „Ani jsem nevěděla, co to znamená. Prostě říkali, že bych to měla podepsat,“ tvrdí nyní žena.
Myslela prý, že jde jen o jakousi formu antikoncepce. Pravdu zjistila o sedm let později: chtěla otěhotnět, to se jí už ale nepodařilo. Opakovaně neuspěla ani s umělým oplodněním.
Za nezvratitelný zákrok proti její vůli chtěla Iveta po Městské nemocnici v Ostravě jeden milion korun.
Jenže Vrchní soud v Olomouci byl proti. V rozsudku z roku 2008 nařídil nemocnici, aby se ženě omluvila. Odškodné však zamítl s tím, že žaloba přišla již pozdě.
Nyní získala Iveta novou naději: aktuální verdikt Nejvyššího soudu tvrdí, že v daném případě nelze nárok na odškodné považovat za promlčený. „Jak vyplývá z rozsudku odvolacího soudu, z vyložených zásad v tomto ohledu plně nevychází. Proto jej nelze pokládat za správný,“ argumentoval senát v čele s předsedou Pavlem Pavlíkem.
Přeloženo: soudy mají přihlížet, zda šlo žalobu podat dřív. Pokud ne, nemají se omezovat tříletou promlčecí dobou. „Korektiv dobrých mravů v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti,“ stojí ve verdiktu. Vedení ostravské nemocnice se nechce vyjadřovat.
„Rozhodnutí nemáme. Zjišťujeme, co obnáší. Verdikt budeme respektovat,“ vzkázal mluvčí nemocnice Jiří Maléř. O náhradu škody by tak nyní spolu s paní Ivetou mohly žádat další desítky převážně romských žen, které si na nedobrovolnou sterilizaci v minulosti stěžovaly.
Jednou z nich je například i Helena, která pochází rovněž z Ostravy. „Těsně před odjezdem na sál mi dali podepsat nějaký papír. Měla jsem stahy, nezajímala jsem se pořádně, co tam stojí,“ popsala LN žena, která svůj případ dohnala až před Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
„Stát už mi ale přes právníka nabídl mimosoudní vyrovnání. Činilo by zřejmě deset tisíc eur, zvažuji, že na to kývnu. Přece jen už ty tahanice trvají dlouho, od roku 2001,“ dodala paní Helena.
Lékaři jim vzali právo mít děti. Musí za to platit
Psal se rok 2004, když tehdejší ombudsman Otakar Motejl dostal první desítku stížností, které naznačovaly, že v tuzemsku existují snahy řídit porodnost. Autorkami byly ženy – převážně Romky – které v nemocnici podstoupily nedobrovolnou sterilizaci.
Stěžovatelky shodně tvrdily, že lékařům vůbec nedaly souhlas, aby zákrok znemožňující otěhotnět provedli. Potažmo jim zdravotníci dostatečně nevysvětlili, jaké důsledky bude operace mít.
Postupně se na ombudsmana obrátilo asi osm desítek převážně romských žen. Zpočátku nenápadný případ lékařského šlendriánu náhle získal rozměry skandálu, o který se začaly zajímat zahraniční lidskoprávní organizace. Kvůli nechtěným sterilizacím navštívil tehdejšího veřejného ochránce práv dokonce rada velvyslanectví USA pro politické a ekonomické záležitosti.
Po pěti letech omluva
Veřejný ochránce práv záhy do věci zaangažoval policii. A do řešení problému se zapojila i vláda. Komise ministerstva zdravotnictví začala mapovat, kolik žen zákrok nevědomě podstoupilo. Lidskoprávní sekce Úřadu vlády v roce 2007 vypracovala návrh, aby stát poškozené odškodnil.
Bolestné mělo činit 200 tisíc. Ani se čtyřletým odstupem se však ženy, kterým lékaři vzali možnost mít děti, žádné satisfakce nedočkaly. Návrh totiž vláda neschválila. „Bohužel to není pro žádnou vládu priorita, nikdo to vážně neřeší,“ stěžuje si šéfka Spolku žen postižených neoprávněnou sterilizací Elena Gorolová, již lékaři sterilizovali, když jí bylo 21 let.
„Dokonce se ani doposud nepodařilo pořádně upravit legislativu tak, aby se podobné případy neopakovaly,“ říká předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.
Stěžovatelkám se podařilo stát přimět zatím k jedinému, spíše symbolickému kroku: v listopadu 2009 se vláda premiéra Jana Fischera za protiprávní sterilizace omluvila. Nápad odškodnit ženy alespoň příspěvkem na umělé oplodnění však neprošel.
Nyní se pod křídly Rady vlády pro lidská práva rodí nový podnět. I tentokrát jeho autoři požadují, aby se zalepily díry v současné právní úpravě a nevzdávají se ani ambice navrhnout ministrům, aby přiznali obětem protiprávních sterilizací odškodnění. „Je nezbytné, aby vláda provedla důkladné šetření provádění sterilizací v rozporu s právem a zavedla účinný odškodňovací mechanismus,“ stojí v materiálu, který mají LN k dispozici.
„Mám pocit, že řada lidí je nakloněna odškodnému. Ale to nestačí: zatím se žádné usnesení v tomto smyslu nepřijalo,“ popisuje Anna Šabatová z Českého helsinského výboru.
Přesné statistiky počtu žen, které byly sterilizací poškozeny, neexistují. Stále se ale objevují nové případy. „V loňském roce se nám přihlásilo několik žen, které v období komunismu zákrok podstoupilo,“ říká Elena Gorolová.
—
Na protiprávní sterilizace si v Česku stěžovalo několik desítek převážně romských žen
Jedna z nich, Iveta z Ostravy, nyní uspěla u Nejvyššího soudu. Aktuální verdikt jí přiznává nárok na odškodnění za lékařský zákrok.
V roce 1997 lékaři z Městské nemocnice v Ostravě provedli paní Ivetě podvaz vaječníků. Žena sice podepsala souhlas se zákrokem, soud ale rozhodl, že nebyla řádně poučena o následcích.
Deset let nato ostravský krajský soud přiznal ženě půlmilionové odškodné. Vrchní soud však v roce 2008 verdikt upravil: nemocnice se musí omluvit, nárok na odškodnění však prohlásil za promlčený.
Právníci paní Ivety si proto stěžují u Evropského soudu pro lidská práva. Nejvyšší soud navíc nyní vyhověl i dovolání a vrátil případ Vrchnímu soudu.
Článek byl publikován dne 8. 8. 2011 na www.tribune.cz a naleznete jej zde.
Autory článku jsou JARKA SYNÁČOVÁ, VLADIMÍR KŘIVKA Lidové noviny
Úterý, 2. srpna 2011Zprávy z médií
Zbavením svéprávnosti a pobytem v psychiatrické léčebně skončil pro ženu s iniciálami H. T. sousedský spor. Lidem v domě se nelíbilo, že doma skladovala kvanta věcí a přátelila se s bezdomovci. Stěžovali si proto na městě. Zpět získala právní způsobilost až díky pomoci brněnské Ligy lidských práv.
„Byla jsem vychovaná k šetrnosti a vadí mi, když lidé vyhazují věci, které se ještě dají použít. Mám hodně přátel, i mezi bezdomovci, kterým bych ráda pomohla, ale nemám na to. Občas mě požádali, jestli bych pro ně neměla třeba tričko nebo bundu. Když jsem něco takového v dobrém stavu našla, zanesla jsem jim to,“ popisuje žena ve středním věku, proti které sousedé sepsali petici.
Radnice se o ni začala zajímat a posílala za ní kontroly. Nakonec úředníci poslali k soudu návrh na zbavení právní způsobilosti. „Soud mi nakázal jít ke znalci na přezkoumání. Já jsem se mu jen tak mezi řečí zmínila o tom, že se zajímám o ezoteriku a že jsem věřící, a on to pak při řízení použil proti mně,“ líčí žena, kterou na základě tohoto posudku soud zbavil svéprávnosti.
Ihned poté přijela sanitka, která ji odvezla do psychiatrické léčebny, odkud ženě pomohla až Liga lidských práv. Vyslali za ní právníka, který jí poradil, jak podat odvolání. „V řízení nebyla paní H. vyslechnuta a advokátka, kterou jí přidělil soud, ji vůbec nekontaktovala,“ upozorňuje právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová.
Z bytu odvezli všechny její věci a vyhodili je
Když se však žena do svého bytu vrátila, byl prázdný. „Všechno, včetně dokladů, památek i osobních věcí mi odvezli a vyhodili,“ vzpomíná na zoufalý okamžik. O věci přišla, přestože se odvolala, a rozsudek proto nebyl pravomocný. Krajský soud jí nakonec, po skoro tříletém boji, dal za pravdu.
Asi před měsícem získala žena za chyby soudu odškodnění 37 tisíc korun. „Jsem ráda, že jsem dokázala, že nejsem blázen. Po celé ty roky jsem ale měla šílený strach, že mě připraví o byt a já skončím na ulici. Dodnes kdykoli někdo zaklepe nebo zazvoní, bojím se, že mě chtějí vystěhovat,“ nezbavila se dosud nepříjemných vzpomínek.
Článek byl publikován dne 2. 8. 2011 na idnes.cz a naleznete jej zde.
Úterý, 2. srpna 2011Zprávy z médií
Brno – Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Aleny Davidové, jejíž desetiletý syn strávil z rozhodnutí soudu šest měsíců v psychiatrické léčebně kvůli sporu rodičů o péči. Soud tímto rozhodnutím podle ÚS porušil práva matky i dítěte a také právo ženy na spravedlivý proces.
Krajský soud se domníval, že chlapcův pobyt v léčebně omezí vliv matky na něj a hoch bude moci najít i vztah k otci. Podle ÚS nebyla léčebna vhodným zařízením, a navíc i kdyby krajský soud sledoval legitimní cíl, postup tomu nebyl přiměřený.
Soudce zpravodaj Vladimír Kůrka dnes novinářům řekl, že pro ÚS byly z věcného hlediska podstatné dvě věci. První byla právě otázka přiměřenosti a druhou délka trvání předběžného opatření. Soud dobu, po níž měl chlapec v léčebně zůstat a odborníci tam s ním měli pracovat, nijak neurčil. „Předběžné opatření bylo nařízeno prakticky na nekonečno, dokud nebude naplněn účel, dokud dítě nezmění své chování. To je další defekt,“ uvedl Kůrka. Soud se prý navíc vůbec nezeptal na chlapcův názor, ačkoli rozhodování o jeho pobytu trvalo rok a půl.
Okresní soud v Šumperku a olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě rozhodovaly o pobytu hocha dvakrát. Soud prvního stupně nejdřív návrh otce, aby byl chlapec umístěn do psychiatrické léčebny, odmítl. Změnil to odvolací soud. Chlapec strávil na psychiatrii půl roku, poté soud prvního stupně na návrh matky předběžné opatření zrušil, a hoch se tak dostal domů.
Stížnost matky směřovala proti dalšímu rozhodnutí odvolacího soudu, že se chlapec do léčebny má vrátit. Davidová ho tam měla odvézt ihned po rozhodnutí. „Z toho, co víme ze spisu, lze usuzovat, že se tak nestalo,“ uvedl Kůrka. U ÚS dnes zaznělo, že chlapec se v léčebně s otcem stýkal a neodmítal ho. Vztah však k němu nenašel. Mimo léčebnu se otec se synem nescházeli. Odvolací soud musí rozhodnout znova, má však přihlédnout k nálezu ÚS.
Podle Kůrky by soudy při nařizování podobných předběžných opatření měly volit šetrné prostředky, které neznamenají vytržení dětí z rodiny, „byť by to bylo prostředí nesené jen jedním rodičem“. Podle Kůrky rozhodnutí neznamená, že by jakákoliv ústavní péče v podobné situaci byla špatná. Odmítnout prý nelze ani psychiatrické léčebny, ale musely by být pro podobné případy zařízeny a mít vhodné odborné sekce. „O této léčebně jsme žádné takové poznatky neměli,“ řekl.
Článek byl publikován dne 2. 8. 2011 na www.ceskenoviny.cz a naleznete jej zde.
.jpg){kind=small}
