Úterý, 29. května 2012Aktuality
Liga lidských práv si Vás dovoluje upozornit na další soudní jednání v případu, který sledujeme pro možné zneužití verbálních trestných činů proti nepohodlným lidem. Manželé Ľubovi byli obviněni z pomluvy za to, že upozornili na možné týrání dětí v dětském domově.
Středa 30. května od 8:30 hodin v budově Okresního soudu v Novém Jičíně, Tyršova 3, v místnosti č. 38, 2. patro.
O případu manželů Ľubových Liga v minulosti opakovaně informovala. V letech 2007 a 2008 pár upozornil na možné fyzické týrání dětí v Dětském domově v Novém Jičíně, za něž by mohl být odpovědný tamní zástupce ředitelky Michal Pokorný. Ten ale s těmito tvrzeními nesouhlasil a na oba manžele podal trestní oznámení pro pomluvu. To nakonec vyústilo až v trestní řízení před soudem.
Manželé byli nakonec skutečně Okresním soudem v Novém Jičíně odsouzeni, ale odvolací soud našel v rozsudku vážné chyby a věc vrátil okresnímu soudu zpět. Nekonečná kauza údajné pomluvy tak pokračuje dál.
Krajský soud nyní požaduje dovyslechnutí dalších svědků: etopeda diagnostického ústavu, kterému se údajně týraný chlapec svěřil s fyzickým násilím ze strany pracovníka dětského domova, dříve pokousaného chlapce či sourozence bitého chlapce, který o fyzickém týrání svého bratra také věděl.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel.: 777 893 871
Kontakt na obžalované:
Miroslav Ľuba, tel.: 725 713 400
Čtvrtek, 24. května 2012Tiskové zprávy
Po loňském úspěchu soutěže Lidskoprávní diplomka vyhlašuje Liga lidských práv v roce 2012 její druhý ročník. Každý student/absolvent, který napsal a obhájil závěrečnou práci zaměřenou na lidská práva, může své dílo přihlásit, být ohodnocen odborníky a získat finanční odměnu. (Pokračování textu…)
Úterý, 22. května 2012Zprávy z médií
Nemocnice Milosrdných bratří v Brně zrušila jako jediná ze tří porodnic v Brně poplatek za otce u porodu. ČTK to potvrdil primář gynekologicko – porodnického oddělení Ivan Huvar s tím, že důvody zrušení poplatku nezná. Další dvě porodnice patří Fakultní nemocnici Brno a otec či další osoba u porodu tu zaplatí 500 korun.
„Poplatek za otce u porodu pan ředitel zrušil,“ potvrdil Huvar. Kromě nemocnice Milosrdných bratří mohou ženy v Brně rodit v porodnicích na Obilním trhu či v Bohunicích. Obě patří Fakultní nemocnici Brno a zrušení poplatku se tu neplánuje.
Podle mluvčí Fakultní nemocnice Anny Mrázové poplatek 500 korun odpovídá výdajům, které nemocnice s další osobou na sále má. „Jde o úklid, použité prádlo a další výdaje,“ popsala Mrázová s tím, že na sále nemusí být jen otec, ale například i matka nebo jiná blízká osoba rodící ženy. Duly, neboli profesionální porodní asistentky, ale zaplatí dvakrát více, tedy 1000 korun. „Mají na tom postavenou živnost, proto je poplatek větší,“ zdůvodnila Mrázová.
Zora Javorská z České asociace dul k poplatku ČTK řekla, že je zcela nepřiměřený a nemocnice na něj nemá nárok. „Za asociaci jsme se ptali, za co peníze vybírají, a oni napsali soupis, kde jedna položka zněla ‚nahlížení do zdravotnické dokumentace v ceně 250 korun‘. Což je nezákonné,“ uvedla. Zdůraznila, že nemocnice bez souhlasu rodičky nemůže nikomu její zdravotnickou dokumentaci ukazovat.
Podle Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv lze poplatek odmítnout. Když ženy nechtějí ve vypjaté situaci před porodem jít do konfliktu s nemocničními zaměstnanci, mohou podle ní zaplatit. „Pak lze peníze vymáhat na nemocnici jako její bezdůvodné obohacení. Troufnu si tvrdit, že takové vymáhání by bylo úspěšné, není právní důvod peníze chtít,“ uvedla Candigliota.
Zprávu vydala agentura ČTK, dne 22. května 2012 ji zveřejnil server Zdravotnické noviny.
Pondělí, 21. května 2012Aktuality
Zveme Vás na diskuzi o problematice reprodukční medicíny, která se uskuteční v pondělí 21. května od 14 hodin na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zúčastní se jí právnička Ligy Zuzana Candigliota. (Pokračování textu…)
Pátek, 18. května 2012Zprávy z médií
Otázkou, zda ženy mají nárok na porod doma, se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. Obrátila se na něj Liga lidských práv zastupující několik žen, které doma chtěly rodit, kvůli aktuálně platnému zákonu a přístupu úřadů však nesehnaly porodní asistentku. Případ už řešil brněnský krajský soud, ženám však asistentku nepřidělil.
„Liga proto podala odvolání a v případě neúspěchu je připravena se obrátit i na Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva,“ řekla novinářům právnička Zuzana Candigliota.
Ženy se u soudu domáhaly přidělení porodních asistentek k jejich domácímu porodu. Soudce brněnského soudu Michal Ryška jim sice dal za pravdu v tom, že na domácí porod mají právo, soud však podle něj nemůže zdravotníkovi asistenci u domácího porodu přikázat. „Uložení takové povinnosti nemocnici by bylo v rozporu se zákazem nucených prací a služeb,“ řekl. Podle něj je nyní na státu, aby vytvořil jasná zákonná pravidla pro domácí porody a respektoval práva žen.
Candigliota s rozsudkem nesouhlasí, podle ní prakticky říká, že si žena sice může na porušení svých práv stěžovat, ale změny se nedočká. „Stát by přitom měl předcházet porušování práv. Odškodnění ženě nepomůže,“ uvedla.
O domácí porod či porod s vlastní asistentkou má prý zájem asi procento rodiček. Na Unii porodních asistentek se týdně obrací zhruba deset takových žen. Situaci jim však od dubna ztížil nový zákon, který za neoprávněně poskytnutou zdravotní péči stanovil až milionovou pokutu. Porodní asistentky mají kvůli tomu strach péči poskytovat.
Zákon tak podle Kateřiny Hájkové Klíčové z unie paradoxně postavení žen zhoršil a uvrhl je do nebezpečnější situace. Když neseženou asistentku, která by se jim v těhotenství věnovala a na domácí porod je připravovala, není, kdo by poznal, že právě u nich hrozí komplikace. Není ani, kdo by jim jejich plán vymluvil nebo včas nařídil odjezd do porodnice.
Podle Candiglioty je v pořádku, když zákon za neoprávněnou zdravotní péči dává milionovou pokutu. Problém je však podle ní u krajských úřadů, které samostatným porodním asistentkám vydávají pro práci oprávnění. Domácí péči jim sice v praxi povolují, ale v závorce dodávají, že se netýká vedení porodu. Takový výklad považuje za svévolný.
I Ryška upozornil na vědecká doporučení ze zahraničí, která jasně doporučují podporovat domácí porody. „V našich podmínkách posttotalitární střední Evropy to ale může být pro mnohé zdravotníky zásadně odmítající domácí porody těžké přijmout,“ řekl.
Autorem zprávy je ČTK, dne 18. května 2012 ji zveřejnil server tyden.cz.
Pondělí, 14. května 2012Zprávy z médií
Právníky raději nepomlouvejte. Květa Šamajová kvůli tomu strávila osm měsíců na psychiatrii.
Léčbu paní Šamajové nařídil soud poté, co o právníkovi napsala, že byl spolupracovníkem Stb. Obvinila ho ale neprávem a soud ji označil za nebezpečnou sobě i svému okolí.
„Ona mě obvinila, že jsem byl konfidentem Stb, to se ale vyvrátilo, já jsem byl naopak Stb pronásledován. To byl můj první případ, když jsem řekl a dost! Tak jsem na ni podal trestní oznámení,“ řekl právník. „Protože jsem ji viděl u soudu, četl jsem ty její blogy, tak sám jsem dospěl k závěru, že ona je nenormální.“
Blízcí paní Šamajové ale tvrdí, že je pschicky v pořádku. To potvrzují i dřívější posudky – paní Květa totiž prošla mnoha vyšetřeními, aby se mohla stát pěstounkou, v péči má už několik let svého prasynovce.
Šamajová se odvolávala na svobodu projevu. „Blog má taky žák základní školy, takže když mám právo na svobodu slova, tak ani já za to nemůžu být souzená,“ tvrdila.
„Dostávala jsem prášky, které mají dlouhodobé účinky. V lednu mi dali tři injekce a v březnu jednu. Zhoršil se mi zrak. Ze dvou mám čtyři dioprie,“ říká důchodkyně.
Ženy se zastala i Liga na ochranu lidských práv, podle které byla porušena její práva. A tento týden nastal v případu zvrat. Jiný soud nařídil, aby ji byla ústavní léčba přerušena. „Léčba byla kompletně zrušena, takže ani ústavní ani ambulantní forma léčby už nebude aplikována,“ dodal člen Ligy lidských práv.
Paní Šamajová se tak znovu vrací do normálního života. „Těch 8 měsíců mi nikdo nevrátí, nevím, jestli ty účinky nebudou trvalé,“ stěžuje si žena.
Zprávu vydal server tn.cz dne 13 května.
Pátek, 11. května 2012Aktuality
Dobrá zpráva: pokud jste trestně stíháni, přestože jste žádný trestný čin nespáchali, máte nárok na odškodnění. Zdá se vám to zřejmé? V našem případu paní Jasenčukové, která byla trestně stíhána za to, že své děti neočkovala všemi povinnými vakcínami, jsme si museli počkat až na odvolací soud, který jí tento týden přiřknul alespoň symbolické odškodnění ve výši 10 tisíc korun.
Na prvním stupni soudce dospěl k závěru, že se přece nic tak strašné nestalo, klientka „jen“ musela na výslechy na policii a k soudu a že se bála, že jí kvůli tomu vezmou děti, to přece nijak neprokázala…
Více informací najdete v předchozí tiskové zprávě k případu.
Analýza Ligy, která přehledným způsobem ukazuje, jak se k očkování dětí staví země západní Evropy zde.
Čtvrtek, 10. května 2012Zprávy z médií
Soudy nemohou pomoci budoucím matkám, které se u nich domáhají přidělení porodních asistentek ke svým plánovaným domácím porodům. Ženy sice mají právo na domácí porody s asistencí zdravotníka, v Česku k tomu ale chybí opora v zákoně. Oznámil to brněnský soudce Michal Ryška, který jednu z těchto žádostí v uplynulých dnech zamítl.
Podle něj je nyní na státu, aby vytvořil jasná zákonná pravidla pro domácí porody a respektoval práva žen. Ryška zdůraznil, že podle Evropského soudu pro lidská práva stanoví Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, že žena má právo na asistovaný domácí porod. Zdravotníci za asistenci u něj nemají být nijak postihováni. Na druhé straně k tomu ale nejsou v tuzemsku podmínky. ČR je povinna se úmluvou řídit.
Krajské úřady sice evidují porodní asistentky, ty však nemají oprávnění vést domácí porody. Pokud by některá při domácím porodu pomohla, hrozí jí s účinností od letošního dubna na základě zákona o zdravotních službách pokuta až do milionu korun. Proto porodní asistentky nemohou ženám vyhovět.
Na problém poukazovala v minulosti i Liga lidských práv. Na serveru www.ferovanemocnice.cz dokonce její právnička Zuzana Candigliota zveřejnila seznam právních rad pro ženy, které chtějí usilovat o to, přivést své dítě na svět doma.
V nich mimo jiné uvádí, že se ženy mohou pokusit podat soudům návrh na předběžné opatření s tím, aby soud nařídil nemocnicím poskytnout k domácímu porodu registrovanou porodní asistentku.
Soudce Ryška, který řešil už několik závažných a mediálně známých kauz spojených s ochranou osobnosti, řekl, že předběžnými opatřeními ženy svého nedosáhnou. „Soudy jim nemohou vyhovět, protože uložení takové povinnosti nemocnici by bylo v rozporu se zákazem nucených prací a služeb,“ zdůraznil soudce. Dodal, že ve vztahu k porodním asistentkám nemůže případné předběžné opatření soudu nahradit řádné oprávnění vést porod. Vydávají je jen kraje.
Obdobný problém jako Česko řešilo donedávna i Maďarsko, kde zdravotníkovi při asistenci u domácího porodu hrozila pokuta až do 100 tisíc forintů (8 700 korun). I tam vznikaly kvůli tomu spory, z nichž jeden (Ternovszky vs. Maďarsko) skončil u Evropského soudu pro lidská práva. Stát tam svoji při prohrál.
Ryška doplnil, že jeho rozhodnutí v žádném případě neznamená, že chce domácím porodům bránit. Naopak upozornil na vědecká doporučení ze zahraničí, která jasně doporučují podporovat domácí porody. „V našich podmínkách posttotalitární střední Evropy to ale může být pro mnohé zdravotníky zásadně odmítající domácí porody těžké přijmout,“ doplnil soudce.
Autorem zprávy ze dne 10. května je ČTK, otiskl ji například Týden.
Čtvrtek, 10. května 2012Zprávy z médií
Praha – Liga lidských práv na svém webu kritizuje to, že rodiče v Česku dostávají peníze, když dají na svých dětech testovat nové vakcíny. Jako příklad uvádí liga společnost Novartis, která nabídla rodičům za testy vakcíny proti meningokoku B jako náhradu nákladů 4500 korun. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který na podnět ligy provedl čtyři inspekce, žádné porušení zákona neshledal, uvedl dnes on-line deník Týden.cz.
Problém nevidí podle deníku ani předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula, který na zkoušení této vakcíny dohlížel.
„Podle našeho názoru se nejedná o náhradu nákladů, ale o nezákonné poskytnutí odměny, která má rodiče k zapojení dítěte do testování motivovat,“ uvedla na webu Ligy její právnička Zuzana Candigliota.
Testování zákon povoluje za přísně stanovených podmínek i na dětech a kojencích. Podle ligy se v Česku podmínky porušují. Liga argumentuje případem, kdy matka zapojila dítě do studie hlavně kvůli penězům. „Byla doma s dítětem, takže neměla ušlý výdělek, do ordinace chodila pěšky, takže náklady na cestovné jí nevznikly. Testovaná vakcína byla podána s pravidelným očkováním, takže nenastala ani výraznější časová ztráta,“ stojí v analýze.
„Celkem bylo skutečně vypláceno 4500 korun, nicméně šlo o 900 korun za návštěvu. Je to kompenzace pro rodiče a myslím si, že nejde o nic přemrštěného,“ řekl deníku Prymula.
Vysvětlil, že rodiče musejí s dítětem na testy dojet, vyplňovat dotazník, sledovat ho. Kdyby jim náklady nebyly kompenzovány, o účast ve studii by byl prý daleko menší zájem. Prymula si ale nemyslí, že by tato částka rodiče motivovala k něčemu, čím by riskovali zdraví dítěte, pokud by nevěřili, že jde o dobrou věc.
SÚKL podle mluvčí Veroniky Petlákové ve čtyřech inspekcích žádné pochybení neshledal. Výše odměny je v kompetenci etických komisí, souhlas jednotlivých etických komisí byl v provedených inspekcích doložen.
Zprávu vydala agentura ČTK 10. května 2012.
Čtvrtek, 10. května 2012Zprávy z médií
Krajský soud v Brně zamítl sérii návrhů na předběžná opatření, která ženám měla zajistit zdravotní péči u domácího porodu. Podle soudce Michala Ryšky ženám soud nepomůže, protože v Česku chybí zákony a díru v legislativě může vyplnit jen stát.
„Civilní soud nemůže v rámci své rozhodovací činnosti obcházet absenci obecně závazného právního předpisu a konstituovat snad dokonce podmínky pro provádění domácích porodů,“ odůvodnil krok Ryška.
Na Krajský soud v Brně se v posledních týdnech obrátily nejméně dvě ženy, které se u něj domáhaly vydání předběžného opatření. To by jim zajistilo péči porodní asistentky u plánovaného domácího porodu.
„Vím o dvou ženách, z nichž jedna podávala opakovaný návrh, protože poprvé jí byl zamítnut z formálních důvodů,“ řekla iDNES.cz Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která ženám poskytla právní rady. U první z nich soud nevyhověl usnesením z 2. května, u druhé pak její návrh soud zamítl 30. dubna.
„Žena má obecně právo na asistovaný domácí porod ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,“ konstatuje v tiskové zprávě soudce Michal Ryška a dodává, že pokud má stát zajistit respektování práva ženy na soukromý život, pak takovou povinnost dosud nesplnil. „Vystavuje se proto případnému riziku nastoupení mezinárodní odpovědnosti za porušení závazků plynoucích z Úmluvy,“ varoval Ryška.
Soud je poslední šance, tvrdí žena, která bude rodit doma
Podle brněnské porodní asistentky Ladislavy Ryšavé spory vznikají kvůli tomu, že krajské úřady v celém Česku odmítají udělovat soukromým asistentkám registraci k vedení plánovaného domácího porodu. „Je to patový stav. Stát nastavil takové podmínky, které jsou pro porodní asistentku mimo porodnici nesplnitelné,“ řekla iDNES.cz Ryšavá s tím, že měsíčně se na ní s žádostí o vedení domácího porodu obrací několik žen.
Jedna z žen, které se obrátily na Krajský soud v Brně, iDNES.cz potvrdila, že se s největší pravděpodobností odvolá. Případem se proto nejspíš bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. „Jestliže i soud dospěl k závěru, že žena má právo na asistovaný domácí porod jako součást práva na ochranu soukromého života podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která má v našem právním řádě sílu ústavního zákona, pak není podle mě možné, aby mi současně odepřel soudní ochranu před zásahem do tohoto práva,“ sdělila Kristýna Rytířová.
Na soud se Rytířová obrátila, protože pro ni představoval poslední možnost legálně získat zdravotní péči pro porod doma. „Jelikož máme jednadvacáté století, je pochopitelné, že chci porodit za účasti porodní asistentky, tedy vysokoškolsky vzdělané zdravotnice, a ne se ocitnout zcela mimo systém zdravotní péče,“ míní žena.
Návrhů na předběžné opatření přibývá, ženy volí jednotný postup
Brněnské pokusy matek o předběžné opatření nejsou jedinými. Liga lidských práv eviduje další tři případy v Praze. O jednom rozhodoval pražský městský soud v polovině ledna. Návrh sice zamítl, soudkyně ale zároveň konstatovala, že pokud porod nemůže vést soukromá asistentka, mají ženy právo domáhat se péče u jejich spádové nemocnice (více o rozhodnutí Městského soudu v Praze čtěte zde).
Podle Candiglioty se ženy domlouvají na společném postupu, aby jejich tlak na změnu byl silnější. „Dá se říci, že to máme koordinované, ale ženy o sobě vzájemně neví, protože jim neposkytuji osobní údaje,“ řekla právnička.
Stížností na domácí porody se v únoru vůbec poprvé zabýval i Ústavní soud. Ani on matce, která rodila doma, nevyhověl. Odůvodnění rozhodnutí však rozdělilo ústavní soudce, protože zatímco soudkyně Eliška Wagnerová vyzvala k diskusi nad domácími porody, její kolegové a kolegyně konstatovali, že takový názor není stanoviskem Ústavního soudu, ale pouze postojem Wagnerové (více o sporu ústavních soudců čtěte tady).
Ministr zdravotnictví Leoš Heger nejprve nebyl domácím porodům příliš nakloněn a zastával názor odborných společností, které plánované domácí porody zcela odmítají. Po tlaku ze strany porodních asistentek a matek však nechal zřídit pracovní skupinu, která má hledat kompromis. Zatím se zdá, že jím budou porodní domy (více o plánech ministerstva zdravotnictví čtěte zde).
Zprávu vydal iDNES 10. května 2012, autorkou článku je Hana Válková.
