Opakované umístění dětí do Klokánků nebo změna přezkumu svéprávnosti u duševně nemocných lidí. To jsou jen některé z 12 úprav nového občanského zákoníku. Obsáhlý kodex, který ovlivňuje každodenní život lidí, funguje rok. Ministerstvo spravedlnosti připravilo jeho první novelizaci. Změny teď míří do vlády a parlamentu, platit by mohly letos na podzim.
Ministerstvo zdravotnictví zřejmě chybovalo, když nevydalo žadatelce o informace právní analýzu trestní zodpovědnosti rodičů za újmu způsobenou dítěti při plánovaném domácím porodu. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti a nařídil Městskému soudu v Praze, aby žalobu neúspěšné žadatelky proti ministerstvu znovu projednal. NSS však zatím nezveřejnil plné odůvodnění, není tedy zřejmé, v čem konkrétně spatřuje chybu.
Akci nazvanou Plavba za normálním porodnictvím dnes spustily tři desítky mladých žen s dětmi. Chtěly upozornit na to, že v Česku ženy nemají na rozdíl od vyspělých západních zemí právo zvolit si místo porodu a mít u toho zkušenou porodní asistentku.
Reportáž České televize – pořad Události v regionech ze dne 12. prosince 2014.
——————–
Za stejný přístup ke všem žákům, ať už jiné národnosti, nebo těm z azylových domů uděluje Liga lidských práv certifikát Férová škola. V České republice jich funguje už 29 a jejich počet stoupá. Třetina z nich je na jižní Moravě.
——————–
Od loňského září přibyl do 5. třídy brněnské Základní školy Tuháčkova nový žák, Kiril. Přistěhoval se s rodiči do Brna z Makedonie. Když nastupoval do školy neuměl ani slovo česky.
——————–
Všichni si mysleli, že jsem z Anglie a že, že se v Makedonii mluví anglicky. Tak já jsem jim ukazoval, oni mně taky ukazovali a já jsem se naučil česky až za 3 měsíce.
——————–
Kiril měl štěstí. I přes určitý handicap ho přijali do běžné základní školy a do kolektivu třídy brzo zapadl.
——————–
My jsme se teda snažili dětem vysvětlit, aby se vžily do jeho role. Určitě velkou roli sehrála třídní učitelka.
——————–
Začleňování dětí se znevýhodněním na běžné základní školy. To je takzvané inkluzivní vzdělávání. Právě tento systém podporuje projekt Férová škola. Před 7 lety ho spustila Liga lidských práv. Za rovný přístup ke všem žákům, školám uděluje certifikát.
——————–
Cílem našeho projektu je prosadit tady tenhle ten model fungování jako systémovou změnu, která by mohl pomoct a posunout českou společnost.
——————–
U mnoha rodičů ale pořád převládá názor, že znevýhodněné děti do běžné výuky nepatří. Podle nich brzdí ostatní ve studiu. Férová Základní škola 28. října v Brně je toho smutným důkazem. Jakmile počet romských dětí na této škole přesáhl hranici 30 procent, ostatní rodiče přestali zapisovat žáky do prvních tříd.
——————–
Ta práce na této škole je velmi náročná, díky státnímu rozpočtu bychom s penězi opravdu nevyšli, proto se přihlašujeme do rozvojových programů.
——————–
Jenom tímto způsobem mohou totiž zabezpečit nadstandardní chod školy a často nezáleží jen na penězích, ale právě na samotném přístupu ředitelů škol. Barbora Staňková, Česká televize.
Paní Eva chtěla po bezproblémovém porodu odejít z nemocnice a užívat si první okamžiky se svým dítětem v klidu domova. Narazila však na nesouhlas lékařů a skončilo to vydáním předběžného opatření, podle kterého musela matka předat své zdravé dítě do péče nemocnice. Případ se dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva, který konstatoval pochybení státu.
Paní Eva porodila v roce 2007 v nemocnici v Hořovicích zdravé dítě a ještě v den porodu s ním chtěla odejít do domácí péče. Lékaři s tím však nesouhlasili, přestože matka i novorozenec byli v dobrém zdravotním stavu a porod proběhl bez komplikací. Ošetřující personál odmítl dát ženě k podpisu negativní revers v domnění, že bez toho nemůže odejít. Žena s dítětem ovšem odešla domů. Lékaři následně kontaktovali orgán sociálně-právní ochrany dětí s tím, že je dítě údajně ohroženo. Sociální pracovnice podaly návrh na vydání předběžného opatření o předání dítěte do péče nemocnice.
Rodiče neměli žádnou možnost se k věci vyjádřit a o rozhodnutí se dozvěděli, až když jim soudní vykonavatel, sociální pracovnice, policisté a záchranáři přijeli odebrat dítě. Přítomný lékař v bytě novorozence prohlédl a shledal, že je zdravý. Přesto se matka s dítětem musela vrátit do nemocnice, kde nedobrovolně setrvali další dva dny.
V tomto případě pochybili jak lékaři, tak stát.
Lékaři vydali nepravdivou lékařskou zprávu o tom, že je dítě mimo nemocnici ohroženo na zdraví a na životě. Přitom Světová zdravotnická organizace zastává opačný názor – že zdravé dítě nemusí být po porodu v nemocnici a že domácí péče má svoje výhody. Žádný právní předpis neomezuje možnost odejít se zdravým dítětem hned po porodu. V české zdravotnictví ovšem stále přetrvává autoritářský přístup namísto respektování svobodné a informované volby rodičů dětí.
Selhal také stát – sociální pracovnice a soud, kteří se nezajímali o vyjádření rodičů, ani o zdravotní stav dítěte, a přistoupili rovnou k tak závažnému kroku, jako je odebrání novorozence z péče rodičů. Rodiče proto požadovali od státu omluvu a náhradu za nemajetkovou újmu ve výši 40 000 korun. Soud však jejich stížnost zamítl, protože český právní rámec neumožňuje žádné zadostiučinění za předběžné opatření. Celou věc tak musel řešit až Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Podle soudu v Evropě neexistuje jednotný názor na domácí porody a systém péče o novorozence – argumentoval tím, že domácí porody jsou zakotveny v legislativě jen poloviny evropských zemí. „Zapomněl ale na Dánsko a Norsko. A když vezmeme v potaz i Slovinsko a Estonsko, kde se legislativa právě vytváří a Španělsko s Finskem, které domácí porody tolerují, je pohled na mapu Evropy velmi výmluvný. Domácí porody jsou mimo zákon jen v zemích bývalého východního bloku,„ říká biostatistička Markéta Pavlíková.
Po věcné stránce dává naopak rozsudek za pravdu oběma ženám. Podmínky pro svobodnou volbu rodiček jsou stávajícím stavem narušovány. „Soud také uznal, že porod mimo porodnice je co do rizik srovnatelný s porodem v porodnici, pokud se jedná o nízkorizikovou rodičku, které asistuje kvalifikovaná porodní asistentka a je státem zajištěna návazná péče,“ řekl advokát Richard Hořejší.
Podle soudu by měl stát neustále zohledňovat vývoj vědeckých poznatků a práva. Doporučení britské státní instituce NICE z počátku letošního prosince konstatuje, že až pro 45 procnet žen a jejich dětí je prospěšnější rodit mimo zdravotnická zařízení. „Ze statistik i studií jasně vyplývá, že ženy i děti v péči porodních asistentek mají nejméně zdravotních následků: poranění, operativních porodů, nástřihů hráze. Ty jsou při běžné nemocniční péči mnohem četnější,“ říká Pavlíková.
S nesouhlasným stanoviskem k rozsudku vystoupil belgický soudce Lemmens, podle něhož není otázka porodů doma pojímána jako odborná, ale jde o boj o moc, při kterém čeští lékaři neváhají používat nátlakové metody. „Povšiml si, že i pracovní skupina k porodnictví při Ministerstvu zdravotnictví byla „vyčištěna“ od jiných než lékařských názorů,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Liga lidských práv se věnuje právům rodiček na webu www.ferovanemocnice.cz, kde bude nadále ženy informovat o dalším postupu a o tom, jak přispět ke změně a jak se domáhat svých práv.
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz
David Zahumenský, advokát spolupracující s Ligou, e-mail: advokat@davidzahumensky.cz
Adéla Hořejší, advokátka, tel. 776 696 656, e-mail: adela.horejsi@horejsilegal.cz
Richard Hořejší, advokát, tel. 724 919 279, e-mail: richard.horejsi@wilsonscee.com
Markéta Pavlíková, tel. 603 795 125, e-mail: pavlikova@biostatisticka.cz, web: www.biostatisticka.cz
Popis případu jedné z žen naleznete zde: https://llp.cz/pripady/pravo-zeny-na-asistovany-domaci-porod-resi-soud-ve-strasburku/
Článek biostatističky Markéty Pavlíkové k problematickým postupům v českém porodnictví včetně problematiky poporodní hospitalizace a ambulantního porodu naleznete zde.
Evropský soud pro lidská práva shledal pochybení České republiky, když odebrala zdravého novorozence rodině po té, co s ním matka opustila v den porodu nemocnici. Stát je soudním rozhodnutím donutil vrátit se zpět. Podle soudu šlo o zbytečně drastické opatření v tak citlivé době života rodiny.
Soud uvedl, že „I když může v některých případech vzniknout naléhavá potřeba chránit zdraví dítěte, zásah do rodinného života rodiny stěžovatelky způsobený předběžným opatřením nemůže být chápán jako nezbytný v demokratické společnosti,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Paní Eva porodila v roce 2007 v nemocnici v Hořovicích zdravé dítě a ještě v den porodu s ním odešla do domácí péče. Lékaři s tím však nesouhlasili a na základě jejich podnětu o údajném ohrožení dítěte a za podpory sociálních pracovníků soud dítě předběžným opatřením odebral. Rodiče neměli žádnou možnost se k věci vyjádřit a matka se s dítětem za doprovodu policie musela vrátit do nemocnice, kde nedobrovolně setrvali další dva dny.
Podle soudu nelze novorozence rodičům odebrat pouze na základě převažujícího názoru české lékařské praxe o nutnosti hospitalizace. Světová zdravotnická organizace zastává opačný názor – že zdravé dítě nemusí být po porodu v nemocnici a že domácí péče má svoje výhody.
Soud kritizoval také to, že český právní řád neumožňuje rodičům rozhodnutí soudu o odebrání dítěte v takovém případě napadnout a domoci se zadostiučinění, i když se ukáže, že odebrání dítěte bylo nedůvodné.
Radka Korbelová Dohnalová
tel. 604 310 187
e-mail: korbelova.dohnalova@akkt.cz
Zuzana Candigliota
tel. 607 005 043
e-mail: zcandigliota@llp.cz
Liga lidských práv (LLP) je nezisková organizace se sídlem v Brně a její náplní jsou tři hlavní témata: práva dětí, práva pacientů a lidí s postižením a soudnictví a policie. „Liga je specifická tím, že používá metodu strategické litigace a snaží se prostřednictvím práva změnit systémové problémy ve společnosti, a chránit tak lidská práva,“ říká právnička LLP Zuzana Candigliota, která zde pracuje již od roku 2008.
Liga lidských práv má od 1. prosince 2014 nové stanovy. Největší změnou je vznik poradně-kontrolního orgánu – rady, který je z velké míry nezávislý na valné hromadě členů spolku a jehož cílem je kontrola a podpora vedení organizace. Ke stejnému dni rozšířila Liga i řady členů spolu. Aktuání přehled o členech spolku, vedení Ligy i rady a nových stanovách najdete zde.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová požaduje, aby ČR snížila počet romských dětí ve zvláštních školách. Dnes se jim říká praktické, a jsou určeny pro děti s lehkým mentálním postižením. Mezi jejich žáky je ale téměř třetina zdravých romských dětí. Podle ombudsmanky by mohly studovat klasickou ZŠ, kdyby jim někdo pomohl.