Pátek, 3. dubna 2015Aktuality
Náš otevřený dopis k zastavení pokusu o zavedení násilné zdravotnické péče, který jsme společně s Rozalio koncem března poslali ministrům a poslancům, slaví úspěch. Ministerstvo zdravotnictví na jeho základě stáhlo novelu zákona o ochraně veřejného zdraví z projednávání ve sněmovně!
Dopis upozorňoval na to, že do návrhu zákona se mimo veřejnou diskuzi zapracovala kontroverzní změna, která by v případě schválení novely umožnovala například očkování dětí bez či dokonce proti souhlasu rodičů.
Podařilo se nám dokonce zjistit, kdo za tímto pozměňovacím návrhem stojí – je jím samotné ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienik Valenta.
Budeme i nadále dělat vše proto, abychom zabránili těnto represivním tendencím ve zdravotnictví a prosadili skutečnou svobodnou volbu rodičů v otázce očkování dětí.
Pondělí, 30. března 2015Tiskové zprávy
Adresáti:
Vláda ČR a předseda vlády Bohuslav Sobotka
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček
Poslanecká sněmovna a její Výbor pro zdravotnictví a Ústavně právní výbor
Vážení političtí zástupci a zástupkyně,
až nyní vyšlo najevo, že na konci ledna při projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví (sněmovní tisk 270) poslanci zdravotního výboru schválili dosud neznámý a veřejně nediskutovaný návrh na změnu zákona o zdravotních službách, která umožní poskytovat bez souhlasu zdravotní péči k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění na základě zákona o ochraně veřejného zdraví.[1] Žádáme ministry, poslance a poslankyně, aby návrh zastavili.
Péče bez souhlasu znamená, že ji lze poskytovat bez svobodného a informovaného souhlasu pacienta nebo jeho zákonných zástupců a rovněž proti jejich vůli. Na základě velmi obecně pojatého ustanovení se otevřou dveře násilnému provádění očkování nebo provádění očkování bez vědomí rodičů dítěte (např. hromadné očkování školáků), násilné péči na osobách HIV pozitivních, ale také jakékoliv jiné nedobrovolné péči pod záminkou ochrany před infekčními nemocemi.
Jde o bezprecedentní útok na základní lidské právo na nedotknutelnost a fyzickou integritu, ale i právo na zdraví, který ve vyspělém světě nemá obdoby. Jde o obrovský zásah do práva každého si individuálně zvolit, zda určitou léčbu nebo zákrok, které mají vždy svá rizika, na svém těle nebo svých dětí chce nebo nechce. Je nepřijatelné, aby tak zásadní návrh byl přijímán jako přílepek k jiné novele, bez jakékoliv veřejné diskuze, odůvodnění, vypořádání připomínek a bez projití Legislativní radou vlády a posouzení jeho souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami.
K projednávané novele zákona o ochraně veřejného zdraví a upravovaným pokutám a zákazu přístupu dětí do kolektivů k vynucování povinného očkování se strhla silná veřejná debata. Petici proti represivnímu přístupu státu k očkování podepsalo za několik týdnů více než 17 tisíc lidí.[2] Odpor veřejnosti se přitom týkal „pouhých“ sankcí v souvislosti s očkováním. Možnost provádění očkování nebo jiných zákroků k ochraně před infekčními nemocemi bez souhlasu a jejich násilné vynucování dosud vůbec nepřipadala v úvahu.
Zástupci Ministerstva zdravotnictví neustále opakovali, že se novelou nic nemění. Když nyní vyšlo najevo zavádění možnosti poskytování péče bez souhlasu, pracovnice ministerstva na žádost občanů o vyjádření popřela možné důsledky změny, ovšem z vyhýbavé a nedůvěryhodné odpovědi nebylo zřejmé, k čemu jinému má navrhovaná úprava sloužit.[3]
Žádáme po vládě, aby přijala opatření k odstranění přílepku k vládnímu návrhu zákona nebo aby vzala svůj návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví zpět k projednání Legislativní radou vlády.
Žádáme po poslancích a poslankyních, aby návrh změny zákona o ochraně veřejného zdraví vrátili zpět Výboru pro zdravotnictví k projednání a odstranění přílepku, kterým se mění zákon o zdravotních službách.
V Praze dne 30. 3. 2015
Liga lidských práv, Zuzana Candigliota, advokátka, tel. 607 005 043
Spolek ROZALIO – Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování, Martina Suchánková, předsedkyně, tel. 605 214 798
[1] Viz usnesení výboru pro zdravotnictví č. 71 ze dne 29. ledna 2015 a jeho poslední část, která zavádí nové znění § 38 odst. 7 zákona o zdravotních službách: „Bez souhlasu se též poskytují zdravotní služby stanovené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění zákonem o ochraně veřejného zdraví nebo v nezbytném rozsahu na jeho základě.“
[2] Petice je k dispozici zde.
[3] E-mail JUDr. Zdeny Krýsové ze dne 27. 3. 2015, 14:48. Dostupný zde.
Pondělí, 30. března 2015Tiskové zprávy
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) neplní svou základní funkci, tedy vyšetřování policejního násilí a špatného zacházení. Naopak z řady případů vyplývají nezákonné postupy GIBS vůči policistům nebo i vlastním příslušníkům. Petice za odvolání ředitele GIBS Ivana Bílka iniciovaná Ligou lidských práv požaduje po předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, aby z tohoto stavu vyvodil důsledky a Ivana Bílka odvolal z postu ředitele GIBS.
„GIBS má za poslední roky na svém kontě tolik prokázaného bezpráví, chyb a špatně odvedené práce, že by v každé jiné civilizované zemi byla dávno za to vyvozena odpovědnost vedení této instituce. Jen v České republice se zdá, že řediteli GIBS projde naprosto vše.“ říká senátor Václav Láska. Podle Lásky je petice prostředkem, jak upozornit na problém, který se dlouhodobě neřeší, a sám ji podepíše.
Za současný stav nese hlavní odpovědnost předseda vlády Bohuslav Sobotka, který by z pozice nadřízeného měl ředitele GIBS kontrolovat a vyhodnocovat jeho činnost. To ovšem nedělá a svou činnost nadřízeného omezuje pouze na udělování statisícových odměn řediteli GIBS a odmítá veřejnosti sdělit jejich výši a důvod. Přitom již před rokem Liga lidských práv na selhání GIBS upozornila a předsedu vlády na to upozornila dopisem se zaslanou analýzou, na nějž ani nereagoval.
Liga například zastupuje pana Hamerníka, kameramana, kterého policista bezdůvodně a bez varování při natáčení reportáže pro Českou televizi udeřil do hrudníku, přičemž mu způsobil několikačetnou zlomeninu žeber. Když si pan Hamerník stěžoval na GIBS, dostalo se mu odpovědi, že se nejedná o trestný čin a věc byla předána k šetření policii, která ovšem protiprávní jednání svého policisty neshledala. Případ nyní čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.
„Je zapotřebí, aby se o nastíněných problémech veřejně hovořilo a byl tak veden tlak na užití stávajících odpovědnostních mechanismů. Předseda vlády, jako přímý nadřízený ředitele GIBS, musí vyvodit odpovědnost a zamezit dalšímu zneužívání a nečinnosti GIBS.“ říká právník Ligy lidských práv Jindřich Jílek.
Pro více informací kontaktujte:
Jindřich Jílek, právník Ligy lidských práv, tel.: 777 964 599, e-mail: jjilek@llp.cz
Martin Dutkiewič, PR Ligy lidských práv, tel.: 734 158 280, e-mail: mdutkiewic@llp.cz
Václav Láska, senátor Parlamentu České republiky, advokát, bývalý policista; Kancelář senátora Lásky, asistentka Monika Shaw Salajová, tel.: 776709157, e-mail: monika.salajova@vaclavlaska.cz
Poznámky:
-
Před nedávnem jsme vydali speciální vydání Extra ligových novin, které se celé věnují férovému vyšetřování a kde najdete podrobný popis případu pana Hamerníka.
-
Další případ nevyšetřování policejního násilí můžete vidět ve videu o squatterech, kteří si po brutálním zásahu při vyklízení squatu Milada stěžovali na postup policie.
-
V roce 2014 Liga vydala Stínovou výroční zprávu GIBS a analýzu „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“.
Pátek, 27. března 2015Tiskové zprávy
Ani po roce od účinnosti nové právní úpravy neubývá zásahů do svéprávnosti osob se zdravotním postižením. Naopak, mnohé z nových rozhodnutí soudů připomínají spíše zbavení než omezení svéprávnosti. Podle Ligy lidských práv je evidentní že ani nový občanský zákoník nezajistil posílení autonomie v rozhodování u lidí s mentálním postižením, či duševní poruchou. Je potřeba připravit další, navazující zákony a metodické materiály, na což se prozatím Ministerstvo spravedlnosti nechystá.
Na kulatém stole, který dne 25. 3. organizovala Liga lidských práv ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, se potkali zástupci nevládních organizací, rodiče dětí se zdravotním postižením, zástupci poskytovatelů sociálních služeb, krajských úřadů i ministerstev, a další odborníci, aby diskutovali o současné situaci v oblasti právního postavení lidí se zdravotním postižením. Tato akce byla realizovaná v rámci projektu Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, č. CZ.1.04/5.1.01/77.00025, jehož realizátorem je Instand, z.ú., v rámci výzvy č. 77 OP LZZ, oblast podpory 5.1 – Mezinárodní spolupráce. Účastníci workshopu u kulatého stolu se shodli na tom, že největšími překážkami v efektivním využívání nové legislativy jsou chybějící komplexní úprava opatrovnictví a nových podpůrných alternativ, ale i nedostatek metodické podpory a vzdělávání pro soudce, opatrovníky, či pečující osoby. Bohužel, zástupkyně Ministerstva spravedlnosti Barbora Záleská potvrdila, že komplexní právní úprava se v tuto chvíli nechystá. Požadovaný opatrovnický zákon měl původně přinést vyjasnění pravomocí opatrovníků i dalších souvisejících otázek, včetně potřebných úprav postavení podpůrců či zástupců z členů domácnosti. Podle zástupkyně ministerstva však bude předložena jen jeho okleštěná verze, která bude řešit pouze technické a finanční zajištění veřejného opatrovnictví.
„Zjistili jsme, že soudy mnohdy neví, jak s novou právní úpravou zacházet. Některé používají téměř formulářový výčet pro vymezení oblastí zásahu do své právnosti a dalších lidských práv. Výsledná podoba je tak v podstatě úplným zbavením svéprávnosti, jen s odlišným názvem. Některé soudy alternativy k omezení odmítají aplikovat vůbec. To jde přímo proti duchu nové právní úpravy, která má být postavena na individuálním řešení situace osoby a nalezení vhodné podpory a pomoci, která by jí byla tzv. šitá na míru“, říká Barbora Rittichová právnička Ligy lidských práv.
„Běžné tedy je, že soudy často přistupují k extrémním zásahům do základních lidských práv, jakými jsou např. zákaz uzavřít manželství, preventivní zastavení rodičovské odpovědnosti nebo práva volit“, dodává Rittichová
Workshop u kulatého stolu se konal týden před zasedáním Výboru pro práva osob se zdravotním postižením v Ženevě, kde bude Česká republika představovat, jak se jí daří implementovat povinnosti stanovené právě Úmluvu OSN. Tento dokument, který stát ratifikoval již v roce 2009, přitom státu ukládá, aby opustil zastaralý systém zásahů do svéprávnosti a každému člověku s postižením poskytnul dostatečnou podporu a ochranu. Na to navázal i nový občanský zákoník, který již neumožňuje zbavit člověka svéprávnosti a naopak přináší nové podpůrné alternativy. Jak se však ukázalo, zatím se tyto alternativy využívají minimálně a soudy často rozhodují v duchu starých paternalistických modelů.
Více informací poskytne:
Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv, e-mail brittichova@llp.cz, tel.: +420 773 621 228
Čtvrtek, 26. března 2015Tiskové zprávy
Výbor Poslanecké sněmovny pro zdravotnictví odmítl zařadit do projednávané novely zákona o ochraně veřejného zdraví odpovědnost státu za újmu způsobenou očkováním, ke které před nedávnem vyzval Ústavní soud. Namísto toho vyšlo najevo, že se výbor snaží do novely zavést možnost očkování bez souhlasu a proti vůli rodičů. Návrh novely půjde v úterý 31. 3. 2015 ze zdravotního výboru do druhého čtení.
Snaha zdravotnického výboru o zavedení očkování proti vůli rodičů vyšla najevo až nyní, kdy si jeden z rodičů všiml nenápadného posledního odstavce v usnesení výboru ze dne 29. ledna 2015 a upozornil na něho na sociálních sítích. „Návrh umožní očkování dětí bez souhlasu i proti vůli rodičů, což nemá obdoby v žádné západní, ani východní evropské zemi,“ říká Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, která o tomto návrhu zveřejnila svůj kritický článek a požádala výbor o informace, kdo je původcem tohoto návrhu. O návrhu výboru neproběhla žádná veřejná diskuze, pouze byl nenápadně schválen v usnesení.
Petici proti represivnímu přístupu státu podepsalo téměž 17 tisíc lidí
Přestože podpisem Petice proti represivnímu přístupu státu k očkování svou nespokojenost se systémem očkování dosud vyjádřilo a ke změnám poslance vyzvalo téměř 17 tisíc občanů České republiky, poslanci zdravotnického výboru míru represe nesnížili. Na svém jednání dne 19. 3. 2015 za účasti a podpory ministra zdravotnictví Němečka zdravotní výbor problémy odsunul s tím, že má vzniknout komise pro otázky spojené s očkováním.
Předsedkyně spolku ROZALIO Martina Suchánková snahu o vytvoření komise a zavedení diskuze na jednu stranu vítá, ale upozorňuje, že je tím řešení problému odsunuto na neurčito: „Z vyjádření ministra Němečka je zřejmé, že vytvořením komise dojde ke změnám až po několika letech. Některé změny je potřeba provést ihned – alespoň zavedení odškodnění za následky očkování a zrušení sankcí pro předškolní zařízení, organizátory táborů a lékaře.“
Změny mohly být přijaty na základě pozměňovacího návrhu Ligy lidských práv nebo na základě pozměňovacího návrhu poslanců Niny Novákové a Jana Farského, kteří také prosazují zavedení možnosti individuálního očkovacího plánu. Možnost individuálního očkovacího plánu zavrhl na jednání zdravotnického výboru hlavní hygienik Valenta s tím, že již existuje. Na ROZALIO se však obrací desítky rodičů měsíčně, jejichž děti měly problémy po aplikaci vakcíny a pediatři chtějí očkovat dál a individuální přístup odmítají.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Martina Suchánková, ROZALIO – Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování, e-mail martina.suchankova@rozalio.cz, tel. 605 214 798
Pondělí, 16. března 2015Aktuality
Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Nejlepší prací ročníku 2014/2015 je bakalářská práce Kristýny Maradové o paliativní a hospicové péči. V celostátním finále simulovaného soudního sporu o odškodnění za zdravotní následky po očkování uspěl tým studentů brněnské právnické fakulty ve složení Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel Sapák a Lenka Vavrušová. Ceny všem vítězům předala ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
Rekordní počet 55 týmů ze tří právnických fakult (Brno, Olomouc, Praha) od loňského listopadu měřil síly v obhajobě i obžalobě případu půlročního chlapce, u něhož se krátce po povinném očkování objevila epilepsie a rodina požadovala po státu odškodnění za vedlejší účinky. Do závěrečného kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.
Ve finále, které se konalo v pátek 13. března na Ústavním soudě v Brně se utkaly čtveřice studentů z Prahy (Adéla Jarošová, Lia Junová, Jana Staňková a Klára Strejcová) a Brna (Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel Sapák a Lenka Vavrušová). Porotu složenou ze soudců Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (oba z Ústavního soudu) a Pavla Simona (Nejvyšší soud), které doplnila advokátka Zuzana Candigliota, která spolupracuje s Ligou lidských práv, nakonec zaujaly argumenty a vedení případu v podání brněnského týmu. Stříbrný tým z Prahy si navíc odnesl ocenění za nejlepší písemné podání a titul nejlepší mluvčí si rozdělily brněnské studentky Iva Hauptfleischová a Jana Nováková.
Stejně jako v minulých letech převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se ale ze zdravotních důvodů slavnostního vyhlášení osobně nezúčastnila.
Ze třinácti přihlášených prací vybrali hodnotitelé trojici autorů, klíčovým kritériem hodnocení byly především inovativní přístup a praktický přesah práce. Cenu za první místo převzala Kristýna Maradová za práci „Umírání živýma očima“. Jako druhá se umístila Tereza Raková s prací „Advocating Human Rights: The Case of Freedom of Expression in Morocco“. A oceněna byla také práce Martiny Grochová s názvem „Význam biologických a faktických vazeb při rozhodování o svěření dítěte do péče: pohled ESLP“.
Bližší informace poskytnou:
Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka, e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446
Kamila Holoubková, koordinátorka soutěže Lidskoprávní Moot Cour, e-mail: kholoubkova@llp.cz, tel.: 545 210 446
Pátek, 13. března 2015Tiskové zprávy
Nejvyšší správní soud (NSS) vrátil Městskému soudu v Praze zpět k projednání kauzu odmítnutí informací, které po Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) žádala Liga lidských práv. Původní rozsudek postrádal potřebné odůvodnění odpírání informací a ztotožnil se pouze s argumentací jedné ze stran sporu – GIBS.
Liga lidských práv žádala v polovině roku 2013 GIBS o sdělení jmen příslušníků GIBS, jejich funkcí a sdělení výše jejich odměn. Dále požádala o anonymizované výstupy GIBS v oblasti vyšetřování podezření z nelidského a ponižujícího zacházení ze strany policie. Inspekce však informace odmítla poskytnout s odkazem na ochranu soukromí a nutnost utajování svých příslušníků. Svoje výstupy z šetření neposkytla s poukazem na údajnou přílišnou obecnost žádosti.
Žádost o informace dle zákona 106/1999 (o svobodném přístupu k informacím) je přitom jediným způsobem, jak se veřejnost může dozvědět informace o činnosti GIBS. „Identitu příslušníků GIBS jsme chtěli vědět z toho důvodu, abychom zjistili, zda zde nadále pracují dřívější příslušníci Inspekce policie, kteří zametali případy policejního násilí pod koberec,“ vysvětluje advokátka Zuzana Candigliota. V ligovém případě Kummer proti České republice Evropský soud pro lidská práva shledal, že inspekce kryla případ nelidského zacházení.
Liga v řízení poukazovala, že není důvod poskytnout alespoň informace o vedoucích poboček GIBS, ale i ty inspekce utajuje. Poskytla informace pouze o 9 pracovnících z celkových téměř 300. Nejvyšší správní soud uvedl, že takto rozsáhlé odepření informace nebylo řádně zdůvodněno ani GIBS, ani městským soudem.
Více informací poskytne:
Jindřich Jílek, právník Ligy lidských práv, tel.: 777 964 599, e-mail: jjilek@llp.cz
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, tel.: 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz
Pátek, 13. března 2015Tiskové zprávy
Ústavní soud se ve středu vyhověl ženě, jejíž trestní oznámení na personál nemocnice nebylo řádně prošetřeno, ale namísto toho se dočkala nemístných komentářů ze strany policisty. Žena policii s pomocí Ligy lidských práv oznámila své podezření z ublížení na zdraví a nelidského a ponižujícího zacházení, kterého se měl dopustit personál Nemocnice milosrdných bratří. Zdravotníci zasáhli ženě do naprosto fyziologického porodu, aniž by si předtím snažili jakkoliv zjistit stav plodu nebo rodičky. Mimo jiné jí bez upozornění a bez jakéhokoliv důvodu tlačili na břicho dvě ženy a způsobili jí život ohrožující krvácení, četná zranění a dítěti zlomení klíční kosti.
Ústavní soud shledal, že bylo dotčeno právo ženy na život, a tudíž policie měla povinnost provést tzv. účinné vyšetřování. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že šetření musí být nezávislé a nestranné, důkladné a dostatečné, rychlé a podrobené kontrole veřejnosti.
Soud se ztotožnil s názorem stěžovatelky, že vyšetřování bylo zcela nedostatečné, protože policie nevyslechla ani ji, ani lékařku, která byla u porodu a zřejmě se spokojila s výslechem jedné zdravotnice, která provádla tzv. Kristellerovu expresi. Policie nenechala ani zpracovat nezávislý znalecký posudek.
„Případ má velký význam i pro další ženy, na kterých je v českých porodnicích pácháno tzv. porodnické násilí – zákroky bez souhlasu nebo i proti vůli ženy, a to dokonce vysoce rizikové nevědecké postupy, jako je v zahraničí zakázané tlačení na břicho, které v tomto případě mělo za následek ohrožení života rodičky, ale jsou známy i případy smrti rodičky nebo dítěte po tomto zásahu“ vysvětluje Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv. Další význam nálezu je ten, že vysvětluje, kdy musí policie provádět tzv. účinné vyšetřování a co musí takové vyšetřování splňovat.
Dalším pochybením policie a státního zastupitelství bylo znemožnění přístupu stěžovatelky do policejního spisu. Nebyl tak splněn požadavek účinného vyšetřování, kterým je zapojení poškozeného do vyšetřování a kontrola veřejnosti.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Středa, 11. března 2015Aktuality
Ústavní soud dnes rozhodl o ústavní stížnosti Ligy lidských práv ve věci čtrnáctiletého chlapce, který byl z důvodu podezření ze spáchání násilného protiprávního činu umístěn na dětskou psychiatrickou kliniku. Podle Ústavního soudu tímto došlo především k neoprávněnému zbavení osobní svobody nezletilého, a to z toho důvodu, že o tomto umístění bylo rozhodnuto tzv. rychlým předběžným opatřením, které soud vydává na základě návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve lhůtě 24 hodin.
Předběžné opatření má sloužit pouze k rychlému odebrání dítěte z rodiny v případě jeho bezprostředního ohrožení, např. týrání. V tomto případě přitom bylo využito k hospitalizaci nezletilého, s níž jeho rodiče nesouhlasili, a k vyšetření jeho duševního stavu pro účely policejního prověřování. K dosažení obou sledovaných cílů však existují jiné zákonné nástroje, které by nezletilému poskytovaly daleko více procesních záruk, a pro soud by tak bylo těžší pokračující hospitalizaci nezletilého odůvodnit.
„Předběžná opatření a zejména ta, o nichž je rozhodováno v tzv. zrychleném režimu 24 hodin, jsou v České republice využívána velmi široce, aniž by se soudy zabývaly splněním zákonných důvodů a přiměřeností odebrání dítěte z rodiny. Velmi často nejsou ani odůvodňována. Ústavní soud dnes ale konstatoval, že předběžná opatření nelze zneužívat k jiným účelům, než ke kterým slouží, tedy např. jako náhradu nedobrovolné hospitalizace nebo dokonce vazby,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Anna Hofschneiderová, která se na zastupování nezletilého před Ústavním soudem podílela.
Dnešní nález je přitom průlomový ještě z jiného důvodu. Ústavní soud v něm jasně konstatoval, že řízení ve věcech dětí mladších 15 let má fakticky kvazitrestní povahu, navzdory tomu, že podle zákona se jedná o řízení občanskoprávní, a opatření ukládaná podezřelým dětem plní i sankční funkci, ačkoli jsou v zákoně označena jako výchovná. Tento závěr, který může hrát velmi důležitou roli v dalších snahách o reformu současného systému zacházení s dětmi pod dolní hranicí trestní odpovědnosti.
Tiskovou zprávu Ústavního soudu naleznete zde.
Více informací poskytnou:
Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv: e-mail: ahofschneiderova@llp.cz
Maroš Matiaško, advokát spolupracující s Ligou lidských práv: kancelar@akmatiasko.eu
Úterý, 10. března 2015Aktuality
Počátkem března 2015 jsme ve spolupráci s AK Matiaško podali ústavní stížnost ve věci třináctiletého chlapce, který byl policií vyslýchán kvůli podezření z protiprávní činnosti. V ústavní stížnosti se snažíme poukázat na komplexní problém současného nastavení systému zacházení s dětmi pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.
Ačkoli tyto děti s ohledem na svůj věk nemohou být trestně odpovědné, neznamená to, že nejsou odpovědné vůbec. Právní řád i v jejich případě konstruuje určitý druh odpovědnosti, kterou je možné s nepříliš velkým zjednodušením označit za „kvazitrestní“. Na rozdíl od mladistvých, tj. dětí starších 15 let, jim však v průběhu policejního prověřování nejsou poskytnuty žádné procesní záruky, především právo na obligatorní právní pomoc, ani není možné vyřešit jejich případ jinak, než řízením před soudem pro mládež, a to bez ohledu na závažnost činu a především osobnost a postoj podezřelého dítěte. Děti jsou tak vystaveny poměrně náročnému řízení před soudem i kvůli zcela zanedbatelným věcem.
Ústavní stížnost tedy na podkladě jednoho případu poukazuje na systémové problémy, které se týkají všech dětí mladších 15 let, vůči nimž vznikne podezření ze spáchání protiprávního činu. Z tohoto důvodu je ústavní stížnost spojena s návrhem na zrušení příslušné části zákona. V souladu s tímto návrhem by Ústavní soud měl vyzvat příslušné orgány k přípravě a přijetí reformy řešení protiprávní činnosti dětí pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.
Konkrétní problémy současného systému soudnictví ve věcech dětí mladších 15 let i návrhy jejich řešení jsou podrobně zpracované v Systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 10, které vypracovali právníci Ligy a AK Matiaško.
