Ústavní soud se zastal mentálně postižené – vrátil jí způsobilost

Neděle, 20. září 2009Zprávy z médií

Článek i videozáznambyl zveřejněn dne 20. 9. 2009 na www.ct24.cz a naleznete jej zde.

Ústavní soud vydal přelomový nález, který dává mentálně postiženým lidem větší šance na správné posouzení toho, zda je opravdu nutné je zbavit svéprávnosti, nebo ne. Dal za pravdu Mirce Horníkové, které soudy odmítly vrátit způsobilost k právním úkonům i přes to, že trpí jen lehkou mentální poruchou. Podle Ústavního soudu tak nižší instance neochránily ženina práva. Podobná praxe by se měla změnit s přijetím nového občanského zákoníku.
„Je to ponižující. Hodně mi vadí, že nejsem svéprávná, chtěla bych rozhodovat sama o sobě,“ přeje si Mirka Horníková. Bez povolení soudu nemůže disponovat například ani penězi po rodičích. Právě po jejich smrti v roce 1982 tehdejší národní výbor rozhodl, že paní Horníková není způsobilá k právním úkonům.

Návratu ztracené důstojnosti se ale nedočkala ani v soudních síních. Naději jí přinesl až teď Ústavní soud, který dosavadní postupy obecných soudů kritizuje. Jejich verdikty zrušil a soudcům poslal mezi řádky vzkaz: Buďte pečlivější a nerozhodujte o člověku jako o věci. „Je třeba hledat všechny možné alternativní cesty bez toho, že by byla omezena základní práva osoby a byl jí znemožněn jakýkoli normální život,“ domnívá se zástupce generálního sekretáře Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

Podle Ligy lidských práv rozhodují české soudy příliš formálně. Právní způsobilost berou lehce postiženým často i na základě jednoho znaleckého posudku. „Zbavování způsobilosti k právním úkonům je reliktem starého režimu,“ tvrdí právnička Zuzana Durajová. Změna by měla přijít s novým, zatím neschváleným, občanským zákoníkem. Soudy nebudou moci podle nové úpravy člověka způsobilosti zbavit, pouze ji omezit, což je praxe v Evropě běžná už několik let.

ÚS se zastal lehce retardované ženy, které soudy odmítaly vrátit způsobilost

Úterý, 15. září 2009Zprávy z médií

Článek byl publikován dne 15. 9. 2009 na www.lidovky.cz a naleznete jej zde.
Ústavní soud (ÚS) vydal další z řady nálezů, v nichž kritizuje formalismus soudů při rozhodování o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Tentokrát vyhověl ženě, jíž soudy odmítly navrátit způsobilost, přestože trpěla jen lehkou mentální poruchou a byla schopna vést plnohodnotný život.

Na rozhodnutí upozornila Liga lidských práv, jež se problematice způsobilosti u postižených lidí dlouhodobě věnuje. ČTK má nález k dispozici.

Žena, jejíž případ nyní znovu projedná soud v Kladně, přišla o způsobilost k právním úkonům v roce 1982, kdy se spolu se svou sestrou ocitla v ústavu.

V roce 2002 se přestěhovala do rodiny svého bratrance a opatrovníka a získala zpět alespoň způsobilost nakládat s částkami do 500 korun a později i do 1000 korun. Návrhu na navrácení plné způsobilosti k právním úkonům ale soudy nevyhověly, přičemž vycházely z jediného znaleckého posudku.

ÚS připustil, že stěžovatelka trpí lehkou mentální retardací. To prý ovšem automaticky neznamená, že je třeba výrazně omezovat způsobilost.

„Lehká mentální porucha, která nadto ani není duševní poruchou v pravém slova smyslu, nemůže a nesmí být sama o sobě důvodem k tomu, aby osoba byla zbavena možnosti projevovat v běžných životních situacích svou vůli a v souladu s ní činit právní úkony,“ uvedla v nálezu soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Podle Ligy lidských práv z nálezu vyplývá, že obecné soudy vždy musejí zvážit, zda je zásah do základních práv člověka nevyhnutelný. Je také nutné vzít v potaz všechny mírnější alternativy. „Omezení způsobilosti k právním úkonům musí být vždy považováno za prostředek nejkrajnější,“ tvrdí Ústavní soud. Jeho tříčlenný senát však nebyl při rozhodování jednotný. Soudkyně Ivana Janů zaujala odlišné stanovisko.

„Nový nález Ústavního soudu znamená výrazný posun v judikatuře českých soudů, které dosud upřednostňovaly zbavení způsobilosti před jinými možnostmi ochrany lidí s duševním či mentálním postižením,“ řekl právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško. Liga však zároveň upozorňuje na to, že současný právní řád nenabízí mnoho alternativ ke zbavení způsobilosti, což dlouhodobě kritizují neziskové organizace. Měl by to prý změnit nový občanský zákoník.

„Toto přelomové rozhodnutí je v souladu s vlnou reforem opatrovnictví ve státech západní Evropy, ze kterých už většina od zbavování způsobilosti k právním úkonům upustila,“ uvedla Liga lidských práv v tiskové zprávě.

Paušální zbavování způsobilosti označila na základě nálezu Ústavního soudu za „relikt starého režimu“.

Ústavní soud už vynesl několik podobných nálezů. S člověkem nelze manipulovat jako s věcí, uvedl loni v rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Jiří Nykodým. Podle některých neziskových organizací se problém zbytečného omezení způsobilosti může týkat více než 20.000 lidí.

ÚS opět kritizoval formalismus při rozhodování o způsobilosti

Úterý, 15. září 2009Zprávy z médií

Článek byl zveřejněn dne 15. 9. 2009 na www.ceskenoviny.cz a naleznete jej zde.

Ústavní soud (ÚS) vydal další z řady nálezů, v nichž kritizuje formalismus soudů při rozhodování o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Tentokrát vyhověl ženě, jíž soudy soudy odmítly navrátit způsobilost, přestože trpěla jen lehkou mentální poruchou a byla schopna vést plnohodnotný život. Na rozhodnutí upozornila Liga lidských práv, jež se problematice způsobilosti u postižených lidí dlouhodobě věnuje. ČTK má nález k dispozici.
Žena, jejíž případ nyní znovu projedná soud v Kladně, přišla o způsobilost k právním úkonům v roce 1982, kdy se spolu se svou sestrou ocitla v ústavu. V roce 2002 se přestěhovala do rodiny svého bratrance a opatrovníka a získala zpět alespoň způsobilost nakládat s částkami do 500 korun a později i do 1000 korun. Návrhu na navrácení plné způsobilosti k právním úkonům ale soudy nevyhověly, přičemž vycházely z jediného znaleckého posudku.

ÚS připustil, že stěžovatelka trpí lehkou mentální retardací. To prý ovšem automaticky neznamená, že je třeba výrazně omezovat způsobilost. „Lehká mentální porucha, která nadto ani není duševní poruchou v pravém slova smyslu, nemůže a nesmí být sama o sobě důvodem k tomu, aby osoba byla zbavena možnosti projevovat v běžných životních situacích svou vůli a v souladu s ní činit právní úkony,“ uvedla v nálezu soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Podle Ligy lidských práv z nálezu vyplývá, že obecné soudy vždy musejí zvážit, zda je zásah do základních práv člověka nevyhnutelný. Je také nutné vzít v potaz všechny mírnější alternativy. „Omezení způsobilosti k právním úkonům musí být vždy považováno za prostředek nejkrajnější,“ tvrdí Ústavní soud. Jeho tříčlenný senát však nebyl při rozhodování jednotný. Soudkyně Ivana Janů zaujala odlišné stanovisko.

„Nový nález Ústavního soudu znamená výrazný posun v judikatuře českých soudů, které dosud upřednostňovaly zbavení způsobilosti před jinými možnostmi ochrany lidí s duševním či mentálním postižením,“ řekl právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško. Liga však zároveň upozorňuje na to, že současný právní řád nenabízí mnoho alternativ ke zbavení způsobilosti, což dlouhodobě kritizují neziskové organizace. Měl by to prý změnit nový občanský zákoník.

„Toto přelomové rozhodnutí je v souladu s vlnou reforem opatrovnictví ve státech západní Evropy, ze kterých už většina od zbavování způsobilosti k právním úkonům upustila,“ uvedla Liga lidských práv v tiskové zprávě. Paušální zbavování způsobilosti označila na základě nálezu Ústavního soudu za „relikt starého režimu“.

Ústavní soud už vynesl několik podobných nálezů. S člověkem nelze manipulovat jako s věcí, uvedl loni v rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Jiří Nykodým. Podle některých neziskových organizací se problém zbytečného omezení způsobilosti může týkat více než 20.000 lidí.