Ústavní soud se zastal mentálně postižené – vrátil jí způsobilost

Článek i videozáznambyl zveřejněn dne 20. 9. 2009 na www.ct24.cz a naleznete jej zde.

Ústavní soud vydal přelomový nález, který dává mentálně postiženým lidem větší šance na správné posouzení toho, zda je opravdu nutné je zbavit svéprávnosti, nebo ne. Dal za pravdu Mirce Horníkové, které soudy odmítly vrátit způsobilost k právním úkonům i přes to, že trpí jen lehkou mentální poruchou. Podle Ústavního soudu tak nižší instance neochránily ženina práva. Podobná praxe by se měla změnit s přijetím nového občanského zákoníku.

„Je to ponižující. Hodně mi vadí, že nejsem svéprávná, chtěla bych rozhodovat sama o sobě,“ přeje si Mirka Horníková. Bez povolení soudu nemůže disponovat například ani penězi po rodičích. Právě po jejich smrti v roce 1982 tehdejší národní výbor rozhodl, že paní Horníková není způsobilá k právním úkonům.

Návratu ztracené důstojnosti se ale nedočkala ani v soudních síních. Naději jí přinesl až teď Ústavní soud, který dosavadní postupy obecných soudů kritizuje. Jejich verdikty zrušil a soudcům poslal mezi řádky vzkaz: Buďte pečlivější a nerozhodujte o člověku jako o věci. „Je třeba hledat všechny možné alternativní cesty bez toho, že by byla omezena základní práva osoby a byl jí znemožněn jakýkoli normální život,“ domnívá se zástupce generálního sekretáře Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

Podle Ligy lidských práv rozhodují české soudy příliš formálně. Právní způsobilost berou lehce postiženým často i na základě jednoho znaleckého posudku. „Zbavování způsobilosti k právním úkonům je reliktem starého režimu,“ tvrdí právnička Zuzana Durajová. Změna by měla přijít s novým, zatím neschváleným, občanským zákoníkem. Soudy nebudou moci podle nové úpravy člověka způsobilosti zbavit, pouze ji omezit, což je praxe v Evropě běžná už několik let.

Ústavní soud kritizuje institut zbavení způsobilosti k právním úkonům

Brno – 15. září 2009 – Ústavní soud vydal přelomový nález pod spis. zn. I. US 557/09 týkající se zbavení způsobilosti k právním úkonům. Dal za pravdu ženě, které soudy odmítly navrátit způsobilost k právním úkonům i přes to, že trpěla jen lehkou mentální poruchou a byla schopna vést plnohodnotný život ve společnosti. Ústavní soud kritizoval zejména formalistické posudky soudních znalců a neschopnost soudů zvážit všechny důkazy a okolnosti konkrétního případu. Toto rozhodnutí Ústavního soudu může být prvním krokem ke zrušení institutu, který nepřiměřeným způsobem zasahuje do základních ústavních práv člověka.

Podle názoru soudu je institut zbavování způsobilosti k právním úkonům „reliktem starého režimu“, ve kterém vládla idea totožnosti zájmu jednotlivce se zájmem společnosti či státu. Ve světle nových ústavních hodnot se však tento institut stává podle soudu „ústavně značně problematickým“. Ústavní systém České republiky garantuje právo na zachování lidské důstojnosti, které vylučuje, „aby s člověkem bylo zacházeno jako s objektem či předmětem“. Podle Zuzany Durajové, právničky Ligy a MDAC, „má každý člověk právo na to, aby byla respektována jeho důstojnost, součástí které je i možnost výkonu svých základních lidských práv.“

Ústavní soud ve svém nálezu poukázal zejména na dva důležité principy pro posuzování návrhů na zbavení způsobilosti. Jednak považuje za nutné vždy dobře zvážit, zda je zásah do základních práv člověka z hlediska ochrany jiné důležité hodnoty nevyhnutelný. Podle Ústavního soudu „samotná skutečnost, že osoba trpí duševní poruchou (…) ještě není důvodem pro omezení její způsobilosti k právním úkonům (…) ale musí být vždy konkrétně uvedeno, koho, resp. co ohrožuje plná způsobilost k právním úkonům (…) osoby omezované.“

Druhým principem, na který Ústavní soud ve svém nálezu upozornil je nutnost „zvážit všechny mírnější alternativy, (…) kterými by bylo možno ještě dosáhnout sledovaného cíle v podobě ochrany konkrétně označených konkurujících práv či veřejných zájmů vyvoditelných z ústavního pořádku, přičemž omezení způsobilosti k právním úkonům musí být vždy považováno za prostředek nejkrajnější.“

Náš právní systém však v současné době nemá ke zbavení způsobilosti k právním úkonům mnoho alternativ. „Nový nález Ústavního soudu znamená výrazný posun v judikatuře českých soudů, které dosud upřednostňovaly zbavení způsobilosti před jinými možnostmi ochrany lidí s duševním či mentálním postižením,“ říká Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC. Tuto situaci dlouhodobě kritizují neziskové organizace, jejichž připomínky se promítly také do návrhu nového Občanského zákoníku. Připravovaný kodex již zbavení způsobilosti k právním úkonům nezná a namísto toho upravuje řadu alternativ na ochranu osob s postižením.

Toto přelomové rozhodnutí je v souladu s vlnou reforem opatrovnictví ve státech západní Evropy, ze kterých už většina od zbavování způsobilosti k právním úkonům upustila. Je také v souladu s čl. 12 Úmluvy o právech osob s postižením, který mění filozofii ochrany osob s postižením při jejich rozhodování a zavádí tzv. podporované rozhodování.


Bližší informace poskytne:

Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, tel. 545 210 446, mobil: 773 692 282, e-mail: zdurajova@mdac.info,
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC, tel. 545 210 446, mobil: 773 621 228, e-mail: mmatiasko@mdac.info

ÚS se zastal lehce retardované ženy, které soudy odmítaly vrátit způsobilost

Článek byl publikován dne 15. 9. 2009 na www.lidovky.cz a naleznete jej zde.
Ústavní soud (ÚS) vydal další z řady nálezů, v nichž kritizuje formalismus soudů při rozhodování o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Tentokrát vyhověl ženě, jíž soudy odmítly navrátit způsobilost, přestože trpěla jen lehkou mentální poruchou a byla schopna vést plnohodnotný život.

Na rozhodnutí upozornila Liga lidských práv, jež se problematice způsobilosti u postižených lidí dlouhodobě věnuje. ČTK má nález k dispozici.

Žena, jejíž případ nyní znovu projedná soud v Kladně, přišla o způsobilost k právním úkonům v roce 1982, kdy se spolu se svou sestrou ocitla v ústavu.

V roce 2002 se přestěhovala do rodiny svého bratrance a opatrovníka a získala zpět alespoň způsobilost nakládat s částkami do 500 korun a později i do 1000 korun. Návrhu na navrácení plné způsobilosti k právním úkonům ale soudy nevyhověly, přičemž vycházely z jediného znaleckého posudku.

ÚS připustil, že stěžovatelka trpí lehkou mentální retardací. To prý ovšem automaticky neznamená, že je třeba výrazně omezovat způsobilost.

„Lehká mentální porucha, která nadto ani není duševní poruchou v pravém slova smyslu, nemůže a nesmí být sama o sobě důvodem k tomu, aby osoba byla zbavena možnosti projevovat v běžných životních situacích svou vůli a v souladu s ní činit právní úkony,“ uvedla v nálezu soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Podle Ligy lidských práv z nálezu vyplývá, že obecné soudy vždy musejí zvážit, zda je zásah do základních práv člověka nevyhnutelný. Je také nutné vzít v potaz všechny mírnější alternativy. „Omezení způsobilosti k právním úkonům musí být vždy považováno za prostředek nejkrajnější,“ tvrdí Ústavní soud. Jeho tříčlenný senát však nebyl při rozhodování jednotný. Soudkyně Ivana Janů zaujala odlišné stanovisko.

„Nový nález Ústavního soudu znamená výrazný posun v judikatuře českých soudů, které dosud upřednostňovaly zbavení způsobilosti před jinými možnostmi ochrany lidí s duševním či mentálním postižením,“ řekl právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško. Liga však zároveň upozorňuje na to, že současný právní řád nenabízí mnoho alternativ ke zbavení způsobilosti, což dlouhodobě kritizují neziskové organizace. Měl by to prý změnit nový občanský zákoník.

„Toto přelomové rozhodnutí je v souladu s vlnou reforem opatrovnictví ve státech západní Evropy, ze kterých už většina od zbavování způsobilosti k právním úkonům upustila,“ uvedla Liga lidských práv v tiskové zprávě.

Paušální zbavování způsobilosti označila na základě nálezu Ústavního soudu za „relikt starého režimu“.

Ústavní soud už vynesl několik podobných nálezů. S člověkem nelze manipulovat jako s věcí, uvedl loni v rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Jiří Nykodým. Podle některých neziskových organizací se problém zbytečného omezení způsobilosti může týkat více než 20.000 lidí.

ÚS opět kritizoval formalismus při rozhodování o způsobilosti

Článek byl zveřejněn dne 15. 9. 2009 na www.ceskenoviny.cz a naleznete jej zde.

Ústavní soud (ÚS) vydal další z řady nálezů, v nichž kritizuje formalismus soudů při rozhodování o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Tentokrát vyhověl ženě, jíž soudy soudy odmítly navrátit způsobilost, přestože trpěla jen lehkou mentální poruchou a byla schopna vést plnohodnotný život. Na rozhodnutí upozornila Liga lidských práv, jež se problematice způsobilosti u postižených lidí dlouhodobě věnuje. ČTK má nález k dispozici.

Žena, jejíž případ nyní znovu projedná soud v Kladně, přišla o způsobilost k právním úkonům v roce 1982, kdy se spolu se svou sestrou ocitla v ústavu. V roce 2002 se přestěhovala do rodiny svého bratrance a opatrovníka a získala zpět alespoň způsobilost nakládat s částkami do 500 korun a později i do 1000 korun. Návrhu na navrácení plné způsobilosti k právním úkonům ale soudy nevyhověly, přičemž vycházely z jediného znaleckého posudku.

ÚS připustil, že stěžovatelka trpí lehkou mentální retardací. To prý ovšem automaticky neznamená, že je třeba výrazně omezovat způsobilost. „Lehká mentální porucha, která nadto ani není duševní poruchou v pravém slova smyslu, nemůže a nesmí být sama o sobě důvodem k tomu, aby osoba byla zbavena možnosti projevovat v běžných životních situacích svou vůli a v souladu s ní činit právní úkony,“ uvedla v nálezu soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Podle Ligy lidských práv z nálezu vyplývá, že obecné soudy vždy musejí zvážit, zda je zásah do základních práv člověka nevyhnutelný. Je také nutné vzít v potaz všechny mírnější alternativy. „Omezení způsobilosti k právním úkonům musí být vždy považováno za prostředek nejkrajnější,“ tvrdí Ústavní soud. Jeho tříčlenný senát však nebyl při rozhodování jednotný. Soudkyně Ivana Janů zaujala odlišné stanovisko.

„Nový nález Ústavního soudu znamená výrazný posun v judikatuře českých soudů, které dosud upřednostňovaly zbavení způsobilosti před jinými možnostmi ochrany lidí s duševním či mentálním postižením,“ řekl právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško. Liga však zároveň upozorňuje na to, že současný právní řád nenabízí mnoho alternativ ke zbavení způsobilosti, což dlouhodobě kritizují neziskové organizace. Měl by to prý změnit nový občanský zákoník.

„Toto přelomové rozhodnutí je v souladu s vlnou reforem opatrovnictví ve státech západní Evropy, ze kterých už většina od zbavování způsobilosti k právním úkonům upustila,“ uvedla Liga lidských práv v tiskové zprávě. Paušální zbavování způsobilosti označila na základě nálezu Ústavního soudu za „relikt starého režimu“.

Ústavní soud už vynesl několik podobných nálezů. S člověkem nelze manipulovat jako s věcí, uvedl loni v rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Jiří Nykodým. Podle některých neziskových organizací se problém zbytečného omezení způsobilosti může týkat více než 20.000 lidí.

Při řízeních o způsobilosti k právním úkonům jsou stále porušována lidská práva! Liga představila doporučení, jak problémy řešit

Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) vydaly nové systémové doporučení „Řízení o způsobilosti k právním úkonům“, které upozorňuje na porušování lidských práv osob trpících duševním postižením v řízení o způsobilosti k právním úkonům.

Systémové doporučení poukazuje na špatnou legislativu a praxi českých soudů, která vytváří prostor pro porušování základních práv a svobod lidí s postižením. Jedná se zejména o právo být slyšen, právo na doručení rozhodnutí a právo na efektivní právní zastoupení. „S despektem soudů k lidem s postižením se setkáváme velice často. Soudce s nimi málokdy jedná jako s plnoprávnými účastníky řízení, byť je to jeho povinností,“ říká právník Ligy a MDAC Maroš Matiaško.

Právníci Ligy a MDAC mají se zastupováním klientů v řízeních o způsobilosti k právním úkonům mnohaleté zkušenosti. O tragickém přístupu českých soudů k lidem s postižením svědčí kromě mnoha dalších také případ pana Milana, který byl dvakrát zbaven způsobilosti, aniž by se o tom dozvěděl. Řízení trvalo téměř dvanáct let. Okresní soudce pana Milana nikdy osobně neviděl, nikdy jej nepředvolal na jednání, nikdy jej nevyslechl a dvakrát za sebou mu rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům ani nedoručil. „Takový přístup má často neblahé důsledky na psychiku člověka s postižením, jeho sebedůvěru a vůbec důvěru ve státní moc,“ uvádí Matiaško.

Právě na tyto problémy reaguje Liga a MDAC systémovým doporučením, v němž řízení o způsobilosti k právním úkonům podrobně analyzuje, uvádí nedostatky a nabízí šestnáct konkrétních doporučení, jak českou právní úpravu změnit, aby k tak zřejmému porušování lidských práv osob se zdravotním postižením dále nedocházelo.

Bližší informace poskytne:

Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy lidských práv
tel.: 545 210 446; 773 621 228
e-mail: mmatiasko@mdac.info

Systémové doporučení naleznete zde.