Podporujeme zavedení antidiskriminačních žalob ve veřejném zájmu

Poslanecká sněmovna v současné době projednává zákon o veřejném ochránci práv. Součástní vládního návrhu novely je také zavedení institutu žalob ve veřejném zájmu, které by mohly výrazně pomoci prevenci diskriminace v České republice. Liga lidských práv společně s čtrnácti dalšími neziskovými organizacemi působícími v oblasti rovného přístupu ke vzdělání doporučuje poslancům parlamentu České republiky přijetí takového znění novely, která institut actio popularis v oblasti diskriminace zakotvuje.

V současnosti se proti diskriminaci může bránit pouze sama oběť. Cílem obrany je poté obdržet odškodnění za vzniklou újmu, nikoli změnit situaci do budoucna. Je-li obětí člověk se středně těžkým mentálním postižením, který navíc může být dítětem, je současný model již na první pohled zřejmě velmi omezující. Zejména ve vztahu k zranitelným skupinám obyvatel nepředstavuje efektivní ochranu. Z praktického hlediska lze tento nedostatek dobře demonstrovat na příkladu přístupu ke vzdělávání. Česká republika má dlouhodobý systémový problém s diskriminací v oblasti vzdělávání, konkrétně v nadužívání segregovaného vzdělávání, a to jak ve vztahu k romským žákům, tak ve vztahu k žákům se zdravotním postižením. Žaloby proti diskriminace v oblasti vzdělávání přitom byly za posledních pět let podle databáze ministerstva spravedlnosti podány jen tři.

Institut žalob ve veřejném zájmu je zaveden již v 16 evropských zemích, přičemž ve všech těchto zemích je žalobu ve veřejném zájmu umožněno podávat neziskovým organizacím, které pracují v oblasti ochrany práv. V Rakousku a Německu je možné podat žalobu ve veřejném zájmu v případě diskriminace na základě zdravotního postižení.

Pro naši situaci jsou obzvláště zajímavé příklady zavedení žalob ve veřejném zájmu na Slovensku a v Maďarsku, které se potýkají s obdobnými problémy diskriminace. Například první žaloba ve veřejném zájmu na Slovensku byla podána proti základní škole v Šarišských Michal’anoch, v níž byla namítána segregace romských dětí, pro které byly na škole zřízeny speciální třídy. Škola ar- gumentovala, že romské třídy umožňovaly učitelům přistupovat k dětem více individuálně a rea- govat na jejich potřebu zvýšené pozornosti kvůli jejich sociálnímu znevýhodnění. Zároveň měla segregace být prevencí proti negativním reakcím ostatních spolužáků. Soud na základě žaloby shledal diskriminaci na základě etnicity a určil, že škola tím, že dětem nezajistila inkluzivní vzděávání, porušila své povinnosti. Škole bylo uloženo ukončit praxi vytváření segregovaných tříd a zřídit třídy smíšené. V Maďarsku mají s institutem žalob ve veřejném zájmu ještě rozsáhlejší pozitivní zkušenosti; ukončení segregace ve vzdělávání prostřednictvím actio popularis tak bylo dosaženo již nejméně v šesti případech, které se navíc soustředily na povinnost obce zajistit přijatelné vzdělávání pro děti na svém území. Ve třech případech navíc samotné iniciované soudní řízení vedlo obec k tomu, aby k desegregaci škol přistoupila sama.

Domníváme se, že nejvhodnější model je zavedení aktivní legitimace pro podání žaloby ve veřejném zájmu jak pro veřejného ochránce práv, tak pro nevládní neziskové organiace, jejichž účelem je ochrana před diskriminací.

První ze čtyř žalob Ligy v případu CzechTek uspěla

Liga lidských práv vítá dnešní rozhodnutí Městského sodu v Praze, podle nějž se ministerstvo vnitra musí omluvit dvěma účastníkům taneční oslavy CzechTek, která se konala v roce 2005 u Mlýnce na Tachovsku. Podle rozhodnutí soudu musí ministerstvo zaplatit prvému 10.000 a druhému 20.000 korun za protiprávní zásah policie.

Liga zastupovala pány Kuchaře a Holouse nejprve v trestním řízení. Navzdory tomu, že se poškozeným podařilo zachytit násilného policistu i s pěti viditelnými čísly ze šesti na fotografii, policisté Inspekce ministra vnitra i poté státní zástupkyně se rozhodli případ odložit. Neumožnili tak soudu, aby případ posoudil a aby se spolu se zástupci poškozených mohl ptát na průběh akce, včetně důvodupo vhození dvou dýmovnic do auta, před zraky veřejnosti.

Proto Lize nezbylo, než ve spolupráci s pražským advokátem Davidem Strupkem podat žalobu na ochranu osobnosti, o níž bylo rozhodnuto dnes v první instanci. Vedle toho byla podána oběma poškozenými ve spolupráci s Ligou a uvedeným advokátem žaloba na náhradu škody, o níž rozhoduje Obvodní soud pro Prahu 7.

Další dvě žaloby byly podány Ligou v případu Evy Waldsteinerové, která byla brutálně sražena k zemi policistou a ze zákroku policie v roce 2005 si odnesla zranění loktu s trvalými následky. Také tyto žaloby se projednávají u Městského soudu v Praze (žaloba na ochranu osobnosti) a u Obvodního soudu pro Prahu 7 (žaloba na náhradu škody).

Bližší informace:
Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446
David Strupek, advokát, mobil: 603 815 445