Na mentálně postižené nejsou školy zatím připravené

Zprávu vydala 14. listopadu 2012 agentura ČTK, převzal ji například server aktualne.cz.

 

Začlenit tělesně postižené žáky do výuky na běžných školách není problém, na mentálně postižené ale ještě nejsou školy připraveny.

Podle ředitelek ze základních škol, které byly ve středu za integraci problémových dětí oceněny značkou Férová škola, totiž školám chybí podpora, hlavně co se týká vzdělávání kantorů.

Liga lidských práv ve středu vyzvala, aby bylo v příštím roce začleněno do běžných škol 365 žáků s tělesným, mentálním nebo sociálním znevýhodněním.

„Myslím si, že na integraci žáků s lehkým mentálním postižením, se zařazením těchto žáků do hlavního vzdělávacího proudu, si myslím, že na to nejsme moc dobře ještě nastaveni,“ řekla například Marta Zakopalová z otrokovické Základní školy T. G. Masaryka.

Kantoři neovládají odlišné výukové metody

Škola dostala certifikát, protože vzdělává i žáky s nejrůznějšími typy postižení. Chodí k nim třeba těžce zdravotně postižená žákyně, která píše ústy, ale i tak se prý učí s ostatními dětmi, jezdí na školní výlety i lyžařský výcvik.

Školáci s lehkým mentálním postižením ale podle ředitelky potřebují odlišné metody výuky, kantoři je ale neovládají a na jejich vzdělávání nejsou peníze. „Nemáme finance na to, aby toto dítě mohlo být vzděláváno ve třídě, kde je deset žáků, prostě jsou vzděláváni ve třídě, kde je 25 žáků,“ dodala.

„Chybí jim (kantorům) opravdu vzdělávání a zase je to o penězích. Stejně tak tyhlety děti potřebují i speciální podmínky,“ dodává také ředitelka Jana Večeřová z další oceněné ZŠ Trávníky v Otrokovicích.

V případě, že má škola dostatečnou podporu, si ale kantoři začleňování dětí chválí. „Žáci si úplně normálně zvykli,“ popsal ředitel ZŠ Poběžovice Vladimír Foist, z jehož 250 žáků je 70 až 80 takzvaně sociálně znevýhodněných a 40 má individuální vzdělávací plán. Využívají prý také asistenty pedagoga a nejrůznější speciální pomůcky.

Podle Karly Černé z malotřídky v Ivančicích-Řeznovicích je ale právě asistent někdy problém, školy totiž nemají jisté, že jej dostanou, a navíc jej potom dotují.

Ocenění Férová škola udělila Liga lidských práv už 23 školám, za šest let trvání projektu prý pomohly začlenit 50 znevýhodněných žáků.

Proti takzvané inkluzi ale protestují zástupci praktických škol určených dětem s lehkým mentálním postižením. Tyto děti prý v klasické škole nedostanou dostatečnou péči a budou zaostávat. Petici proti omezování praktických škol už podepsalo přes 21 000 lidí.

Za video o toleranci mezi spolužáky mohou školáci vyhrát smart phone

Až do konce února mohou žáci amerických a českých škol natáčet soutěžní spoty týkající se tolerance a diskriminace ve školním kolektivu. Autory nejlepších snímků vybere porota, v níž usedne bývalá tisková mluvčí a poradkyně ministra pro lidská práva Lejla Abbasová, herec Jiří Mádl a americký filmový producent Chuck Beatty. Hlavní cenou soutěže Zaostřeno na toleranci jsou chytré telefony pro každého člena vítězného týmu. (Pokračování textu…)

Školáci mají šanci vyjádřit se k problematice tolerance, zasoutěží si o kameru

Žáci českých a amerických škol se budou nyní moci veřejně a kreativně vyjádřit k tématu tolerance a diskriminace mezi spolužáky. Vytvořením vlastního krátkého videa o tom, jak to v jejich školním kolektivu vypadá s přístupem k těm, kteří se nějakým způsobem liší, se mohou zapojit do soutěže Zaostřeno na toleranci, říct světu, jak to vidí oni, a zároveň vyhrát atraktivní ceny.

Soutěž na téma Tolerance a rozmanitost v naší škole/třídě vyhlásila právnička Iva Pikalová ve spolupráci s Ligou lidských práv a Bridges for a Just Community. Smyslem soutěže je propagovat toleranci na školách v České republice a Spojených státech amerických. Projekt také podporuje tvůrčí myšlení žáků a vybízí je, aby se kreativním způsobem vyjádřili k aktuálním otázkám ve společnosti.

„Chceme tímto dát šanci dětem, které jsou hlavními aktéry vzdělávacího procesu, vyjádřit se k toleranci na jejich škole. Zejména s ohledem na události poslední doby a napjatou sociální situaci se ukazuje, že diskuse na toto téma je velmi potřebná,“ vysvětlila Pikalová.

Týmy žáků budou mít za úkol natočit maximálně pětiminutové video o tom, jak vnímají rozdílnost ve svém kolektivu a jak si představují toleranci ke spolužákům, kteří jsou odlišní ať už v barvě pleti, názorech, víře, vzhledu, nadanosti, rozměru postavy nebo kvůli handicapu. Videa pak budou postupně umisťována na bilingvní web vytvořený speciálně pro soutěž.

Tolerance očima kamery

Nejlepší tři videa vybere odborná komise, ve které zasednou bývalá mluvčí a poradkyně ministra pro lidská práva Lejla Abbasová, herec Jiří Mádl a americký filmový a divadelní producent Chuck Beatty.

„Tolerance je pro mě především snaha o porozumění svému okolí a tím pádem i sebe sama. Je to proces, který často bolí, a to všechny zainteresované strany. Proto je někdy tak úlevné tento nelehký úkol vzdát,“ uvedla Abbasová. „Myslím si, že tolerance musí být hýčkána, podporována a šlechtěna. Jinak zvítězí agresivita a nenávist. A to já si osobně opravdu nepřeju,“ dodala porotkyně důvod, proč se rozhodla soutěž podpořit.

Pro vítěze soutěže je připravena odměna v podobě flip kamery. Jedno z videí také získá cenu veřejnosti. Vyhlášení vítězů proběhne v březnu 2012 v Americkém centru v Praze.

Bližší informace poskytne:

Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, email: ipikalova@llp.cz, tel.: 607 670 463

Další informace o soutěži najdete zde.

Partneři:
             

Liga lidských práv ocenila dalších osm Férových škol, které podporují inkluzivní vzdělání

Při dnešní slavnostní certifikaci v Praze ocenili pedagogové Ligy lidských práv dalších osm základních škol z celé České republiky za jejich otevřený přístup ke vzdělávání žáků, kteří mají speciální potřeby. Počet oceněných škol, které podporují inkluzivní vzdělávání, tak vzrostl na osmnáct.

To, zda si daná škola certifikát zaslouží, posuzovala tříčlenná odborná komise, která v letošním roce vybírala z dvanácti zájemců. Pokud se škola z vlastní vůle rozhodne ucházet o certifikát, navštěvují ji speciální koordinátoři a pedagogové, kteří zjišťují informace potřebné k hodnocení školy, kontrolují dodržování podmínek certifikace v běžné praxi školy a poskytují konzultace. Certifikátem byly nakonec oceněny ZŠ a MŠ Červený vrch, ZŠ a MŠ Dub, ZŠ a MŠ Chotýšany, ZŠ a MŠ Klobuky, ZŠ a MŠ Praha 8 – Karlín, ZŠ Most, ZŠ Vítkov a ZŠ Žďár nad Sázavou.

Školy učí žáky toleranci a ohleduplnosti

Školy, které mají nebo mohou získat označení „férové“, musejí splňovat určité podmínky vztahující se k problematice inkluze. Taková je například základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze-Karlíně, kde se slavnostní certifikace konala. Zde je podle komise heterogenita třídních kolektivů obrovská. Společně se tu učí žáci se zdravotním postižením, se sociálním znevýhodněním, romské děti a děti cizinců.

Z odborného hodnocení komise také vyplývá, že „škola je velmi aktivní v komunikaci rodič – žák – učitel a má velice dobře zpracovaný postup konzultací, vycházející z pozitivních výsledků žáka a jeho vlastního hodnocení, a plánů osobního rozvoje žáka“. Pedagogové například poskytují odbornou podporu a pomoc dětem, které si své domácí úkoly zpracovávají v družině. Odlišnost školáků je v karlínské škole vnímána jako příležitost k rozvíjení respektu k sobě i ostatním, rozvíjení schopnosti empatie, tolerance, ohleduplnosti a zodpovědnosti.

Stejnou filozofií se řídí také malá základní škola ve středočeských Chotýšanech, jejíž vedení si zakládá na komunitním a otevřeném přístupu nejen k dětem, ale i k dospělým. Učitelé tu připravují během roku několik akcí pro rodiče i širší veřejnost a informují o aktivitách i dění ve škole prostřednictvím místních novin, plakátů a webových stránek školy. Chotýšanští pedagogové přizpůsobují metody výuky dětem a respektují rozdílné typy učení a předpoklady dětí.

Inkluzivní vzdělávání podporuje i stát, zatím však nedostatečně

Kromě projektu Férová škola Ligy lidských práv se o otevřenější přístup škol k znevýhodněným žákům starají také orgány státní správy. Současný legislativní stav v oblasti školství je uspokojivější například díky novelizaci vyhlášek 72 a 73/2005 Sb., které vešly v platnost na začátku září. Díky této změně školy mohou mimo jiné odmítnout přijmout žáka pouze kvůli nedostatečné kapacitě školy.

Bohužel však stále přetrvávají ustanovení, která umožňují školám provádět kroky opačným směrem a segregovat děti z běžného školství. „Přesto se však najde mnoho škol, a certifikace Férové školy je toho důkazem, které prosazují rovný přístup ke všem žákům i za stávajícího stavu školské legislativy,“ komentovala situaci právnička Ligy a koordinátorka Férové školy Iva Pikalová.

Bližší informace poskytnou:

Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, email: ipikalova@llp.cz, tel.: 607 670 463

Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv, email: kkrahulova@llp.cz, tel.: 731 455 789

Monika Tannenbergerová, pedagožka Ligy lidských práv, email: mtannenbergerova@llp.cz, tel.: 608 362 594

Více informací o inkluzivním vzdělávání a o projektu Férová škola najdete zde:
http://www.ferovaskola.cz/

Více informací o novelizaci školských vyhlášek najdete zde:
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/skoly-jiz-nemohou-odmitnout-zaka-kvuli-nedostatecnym-podminkam-z578

                               

Férových škol je zas o něco víc

Praha – Liga lidských práv ocenila osm základních škol, které podporují inkluzivní vzdělávání, tedy otevřený přístup k žákům, kteří během výuky vyžadují zvláštní přístup. Takzvaných férových škol je po dnešku v Česku osmnáct. Férová škola nemá žádnou výběrovou ani speciální třídu, kde by byly zdravotně postižení nebo žáci jednoho etnika, všichni se učí dohromady. Zda si škola ocenění zaslouží, či nikoli posuzuje odborná komise.
„Zajímá nás, jak škola pracuje s individuálními vzdělávacími plány jednotlivých dětí nebo do jaké míry je komunitní, jak pracuje se svým okolím a tak dále,“ přiblížila hodnotící kritéria pedagožka Ligy lidských práv Monika Tannenbergerová. Cenu získala třeba základní škola v Praze-Karlíně, kde se účastní výuky vedle ostatních i žáci se zdravotním postižením, sociálním znevýhodněním, romské děti nebo děti cizinců.

Široká škála specifických potřeb u dětí je ovšem pro školu velice náročná. „Máme jen 3 asistenty, potřebujeme jich mnohem víc, v podstatě do každé třídy,“ postěžovala si speciální pedagožka Klára Fischerová. Inkluzivní vzdělávání podporuje díky nedávné změně legislativy také stát, školy nyní mohou odmítnout přijetí žáka pouze v případě nedostatečné kapacity.
Ředitelé těchto škol ale přesto varují, že pokud bude ministerstvo školství rozdělovat peníze jen na základě výsledků, budou mít problém. „Rozhodně nedopadneme exkluzivně jako vyhlášená gymnázia nebo školy. My totiž za to, že děláme něco nad rámec svých povinností, dostaneme méně peněz, protože jsme v testování nedopadli úplně top,“ říká třeba ředitel ZŠ v Praze 8 Jan Korda. V otázce financování dávají někteří ředitelé za příklad zahraničí, kde stát nejvíce podporuje právě ta zařízení, která ve srovnávání a následném hodnocení skončí nejhůř.
Článek byl publikován dne 17.10.2011 na www.ceskatelevize.cz a najdete jej zde.