Stát v tichosti plánuje zpřísnění sankcí za povinné očkování

Ministerstvo zdravotnictví hodlá zavést horní věkovou hranici 18 měsíců pro povinné očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (tzv. MMR vakcína) a tím i novou možnost pokutovat rodiče za její nesplnění. Vyplývá to z návrhu § 5 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. U MMR vakcíny dosud nebyl termín očkování omezen a rodiče tak mohli bez hrozby sankce očkování odložit až do doby nástupu dítěte do mateřské školky. Návrh ministerstvo zveřejnilo v tichosti bez možnosti projednání v komisi pro očkování, v níž má zástupce odborná i laická veřejnost a která byla k tomuto účelu zřízena.

Doposud mohl rodič legálně očkování odložit a nemohl za to být sankcionován pokutou. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu mu hrozilo nanejvýš odmítnutí přístupu dítěte k předškolnímu vzdělávání. Rodiče tak byli motivováni naočkovat dítě před vstupem do mateřské školy a naprostá většina rodičů tak učinila.

Liga lidských práv změny navržené ministerstvem kritizuje, podle ní by došlo k velkému zásahu do rodičovských práv, aniž by k tomu byl legitimní důvod. „Někteří rodiče začínají očkovat hexavakcínou ve věku jednoho roku dítěte a MMR vakcínu nechají aplikovat před tím, než dítě nastoupí do mateřské školy. Návrh vyhlášky ale počítá s tím, že všechny dávky hexavakcíny (nově namísto 4 dávek pouze 3 dávky) se musí stihnout do jednoho roku věku dítěte a MMR vakcína do 18. měsíce věku. Návrh tedy paradoxně způsobí největší problémy těm rodičům, kteří očkování neodmítají, ale chtějí individuální přístup,“ komentuje návrh nové úpravy právnička Ligy Zuzana Candigliota.

Změnu ministerstvo odůvodňuje takto: „Nově se stanoví horní věková hranice pro podání první dávky MMR vakcíny, která zabrání snahám rodičů oddalovat podání první dávky MMR vakcíny do pozdějšího věku. Na základě vyhodnocení výsledků sérologického přehledu protilátek proti příušnicím, které se konalo v roce 2013 a které potvrdilo i trend výskytu onemocnění spalničkami i v roce 2015, se upravuje (posunuje) interval podání druhé dávky MMR vakcíny.“

Oficiální statistiky prokazují, že nedošlo k žádné změně epidemiologické situace, která by odůvodňovala zavedení horní věkové hranice, a to navíc zrovna ve věku 18 měsíců. V posledních letech u zarděnek není žádný výskyt tohoto onemocnění, u spalniček byl zvýšený výskyt v roce 2014, ale v dalších letech už bylo jen 9 a 7 výskytů nemoci ročně. U příušnice došlo sice ke zvýšenému výskytu v roce 2016, ale ze statistik lze vyčíst, že se to týká hlavně věkové skupiny 10-19 let.[1] Statistiky neuvádí, kolik nemocných bylo očkováno a kolik nikoliv, ale lze předpokládat, že naprostá většina nemocných byli očkovaní jedinci.

Liga lidských práv rozeslala připomínky k návrhu všem členům očkovací komise a vzhledem k tomu, že není oprávněna návrh oficiálně připomínkovat, vyzvala k tomu Kancelář veřejného ochránce práv.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Více informací:

 

[1] Zdroje: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/infekcni-nemoci-drive-prenosne-nemocihttp://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2007-2016-absolutne

 

 

 

Analýzy potřebnosti vakcinace neexistují

Praha – Stát stále nepřevzal odpovědnost za nařízené očkování, tvrdí právnička z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Ozývají se vám rodiče, jejichž děti mají zdravotní problémy po aplikaci vakcíny?

Ano, i když část z nich řeší to, jak odmítnout očkování u druhého dítěte. Řešila jsem případ rodiny, jejíž dítě po očkování ochrnulo a mělo trvalé neurologické postižení. V současnosti máme klientku, která čeká na rozhodnutí Ústavního soudu. Pracuje jako terapeutka pro autistické děti a vysledovala, že se problémy začaly objevovat vždycky v časové souvislosti s očkováním. Nemusí jít o příčinnou souvislost, ale rodiny, se kterými pracuje, jsou přesvědčené, že to žádná náhoda není. Aproto odmítla očkování u svého dítěte, protože je to v rozporu s jejím svědomím. Zatím nemáme žádný případ, kdy by se rodina domáhala odškodnění za následky očkování po státu.

Existuje analýza, podle které se dá zjistit, které očkování je v Česku doopravdy nepotřebné?

Jistě, v 90. letech ji dělal Státní zdravotní ústav k hepatitidě typu B. Ze závěrečného stanoviska vyplývá, že se nedoporučuje plošně očkovat proti této nemoci, pouze rizikové skupiny. Přesto toto očkování ministerstvo zdravotnictví o pár let později zavedlo, a dokonce povinně. U ostatních nemocí analýzy potřebnosti neexistují vůbec. Absurdní je například, že očkování proti tetanu, což je nemoc z člověka na člověka nepřenosná, je podmínkou pro přijetí do mateřské školy.

Jak se vám spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví?

Otázkami povinného očkování se na ministerstvu zabývá Národní imunizační komise, která je jednostranně obsazená, a tím i nedůvěryhodná. Zcela v ní chybí neurologové, a přitom jde o profesi, která nejčastěji v praxi řeší nežádoucí účinky vakcín na dětech. Zato v ní nechybí spolupracovníci farmaceutických firem. Tato komise a ministerstvo měly roky na vytvoření mechanismu pro odškodňování dětí poškozených po očkování a na tvorbu pečlivého systému zaznamenávání nežádoucích účinků. O převzetí odpovědnosti státu za nařízené očkování zatím jen diskutují.

Zprávu vydal Deník dne 22. října 2014.

Liga kritizuje testování vakcín za peníze, SÚKL chybu nenašel

Praha – Liga lidských práv na svém webu kritizuje to, že rodiče v Česku dostávají peníze, když dají na svých dětech testovat nové vakcíny. Jako příklad uvádí liga společnost Novartis, která nabídla rodičům za testy vakcíny proti meningokoku B jako náhradu nákladů 4500 korun. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který na podnět ligy provedl čtyři inspekce, žádné porušení zákona neshledal, uvedl dnes on-line deník Týden.cz. 

Problém nevidí podle deníku ani předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula, který na zkoušení této vakcíny dohlížel.

„Podle našeho názoru se nejedná o náhradu nákladů, ale o nezákonné poskytnutí odměny, která má rodiče k zapojení dítěte do testování motivovat,“ uvedla na webu Ligy její právnička Zuzana Candigliota.

Testování zákon povoluje za přísně stanovených podmínek i na dětech a kojencích. Podle ligy se v Česku podmínky porušují. Liga argumentuje případem, kdy matka zapojila dítě do studie hlavně kvůli penězům. „Byla doma s dítětem, takže neměla ušlý výdělek, do ordinace chodila pěšky, takže náklady na cestovné jí nevznikly. Testovaná vakcína byla podána s pravidelným očkováním, takže nenastala ani výraznější časová ztráta,“ stojí v analýze.

„Celkem bylo skutečně vypláceno 4500 korun, nicméně šlo o 900 korun za návštěvu. Je to kompenzace pro rodiče a myslím si, že nejde o nic přemrštěného,“ řekl deníku Prymula.

Vysvětlil, že rodiče musejí s dítětem na testy dojet, vyplňovat dotazník, sledovat ho. Kdyby jim náklady nebyly kompenzovány, o účast ve studii by byl prý daleko menší zájem. Prymula si ale nemyslí, že by tato částka rodiče motivovala k něčemu, čím by riskovali zdraví dítěte, pokud by nevěřili, že jde o dobrou věc.

SÚKL podle mluvčí Veroniky Petlákové ve čtyřech inspekcích žádné pochybení neshledal. Výše odměny je v kompetenci etických komisí, souhlas jednotlivých etických komisí byl v provedených inspekcích doložen.

 

Zprávu vydala agentura ČTK 10. května 2012.