Středa, 24. října 2007Tiskové zprávy
Krajský soud v Hradci Králové včera rozhodl, že dva policisté, kteří v roce 2003 v noci vnikli do bytu romské rodiny a její členy fyzicky a slovně napadli, se musí jen omluvit. Podle soudu nedosáhl útok intenzity, který by vyžadoval přiznání peněžitého odškodění. Liga klientům doporučí, aby se proti rozsudku odvolali.
V květnu roku 2003 dva dnes už bývalí policisté Marek Vraštil a Karel Brousek v nočních hodinách neoprávněně vnikli do bytu rodiny Danišových. V té době se v bytě nacházela paní Lubica Danišová st. a její dvě děti – Marcel Daniš a Lubica Danišová ml., která byla v devátém měsíci těhotenství. V bytě Vraštil fyzicky napadl pana Daniše a obě ženy tahal za vlasy, když se pokusily zavolat policii. Během celého útoku policisté rodině nadávali i rasistickými nadávkami jako „Kurvo! Svině! Cigánko špinavá! Vás by bylo lepší postřílet!“ V trestním řízení byli oba dnes útočníci odsouzeni za porušování domovní svobody k podmíněným trestům odnětí svobody. Poškozeným měli zaplatit necelých 5.000 Kč jako odškodnění. Dodnes tak neučinili.
Soud dnes rozhodl, že oba žalovaní se musí paní Danišové starší a panu Danišovi zaslat písemnou omluvu. Návrh na zaslání omluvy paní Danišové mladší a přiznání peněžitého odškodnění všem poškozeným soud zamítl. Při vyhlášení rozsudku odůvodnila soudkyně Adámková své rozhodnutí tím, že útočníci strávili v bytě „jen“ dvacet minut a že zdravotní následky útoku nebyly příliš závažné. Liga s tímto rozhodnutím zásadně nesouhlasí a uvedenou argumentaci považuje za absurdní. Soud totiž vůbec nevzal v potaz psychickou újmu – pocit ponížení, strachu, narušení psychické integrity – kterou všichni poškození při útoku zažívali. Přitom tato újma a její následky byly samým základem podané žaloby na ochranu osobnosti. Robert Cholenský, který rodinu Danišovu v řízení zastupoval, k rozsudku řekl: „Dnešní rozsudek znovu ukázal, jak málo pro české soudy znamená psychická integrita člověka. Není možné, aby policista spáchal úmyslný trestný čin, způsobil jím škodu a aby poškozeným soudy přiznaly tak směšné odškodnění.“
Soud se navíc stejně jako v trestním řízení nezabýval rasovým motivem útoku, ačkoli existuje svědek, který potvrdil, že krátce před činem viděl žalovaného Vraštila hajlovat, a ve spise je doloženo množství rasistických urážek, které museli poškození vyslechnout. Povinnost řádně vyšetřit rasový motiv v případech trestných činů páchaných veřejnými činiteli vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (případ Nachova proti Bulharsku).
Liga vyčká na vypracování a doručení písemného rozsudku a svým klientům doporučí, aby se ve věci odvolali k vrchnímu soudu.
Bližší informace:
Robert Cholenský, právník Ligy tel.: 608 967 423
Jana Koláčková, právnička Ligy tel.: 775 909 168
Úterý, 23. října 2007Tiskové zprávy
Krajský soud v Hradci Králové dnes ve 14:30 vyhlásí rozsudek ve věci romské rodiny z Jičína, která se v květnu 2003 stala terčem útoku dvou policistů. Podnapilí policisté vtrhli v pozdních večerních hodinách do bytu rodiny, kde slovně i fyzicky zaútočili mimo jiné na mladou ženou v devátém měsíci těhotenství. Rodina se, za podpory právníků z Ligy lidských práv, domáhá na útočnících omluvy a přiměřeného zadostiučinění za zásah do svých osobnostních práv.
Soudní jednání začne dnes 23. října 2007 v 14:30 u Krajského soudu v Hradci Králové, dveře č. 20.
Bližší informace:
Jana Koláčková – tel. 775 909 168
Pondělí, 15. října 2007Tiskové zprávy
Krajský soud v Hradci Králové bude v pátek 19. října rozhodovat ve věci romské rodiny z Jičína, která se v květnu 2003 stala terčem útoku dvou policistů. Dva podnapilí policisté vtrhli v pozdních večerních hodinách do bytu rodiny, kde slovně i fyzicky zaútočili mimo jiné na mladou ženou v devátém měsíci těhotenství. Rodina se, za podpory právníků z Ligy lidských práv, domáhá na útočnících omluvy a přiměřeného zadostiučinění za zásah do svých osobnostních práv.
Soudní jednání začne 19. října 2007 v 9:30 ráno u Krajského soudu v Hradci Králové, dveře č. 61 (1. patro).
Bližší informace:
Robert Cholenský – právník Ligy lidských práv – tel. 608 967 423
Liga lidských práv – kancelář Brno – tel. 545 210 446
Čtvrtek, 22. dubna 2004Tiskové zprávy
Joseph Cooper, učitel angličtiny dlouhodobě žijící v Česku a Matthew Sharp, občan Nového Zélandu, který je v současné době na návštěvě České republiky, byli v noci na pátek 9. dubna 2004 v opuštěné části Prahy údajně surově zbiti strážníky městské policie v Praze. O případu již referoval týdeník Prague Post.
Noční nepříjemné události začaly v baru Práce v Kamenické ulici, kde Joseph Cooper a Matthew Sharp odmítali zaplatit přemrštěný účet. Souhlasili proto s tím, že barman zavolá policii, protože se domnívali, že policie jim pomůže spor vyřešit. Po příjezdu třech strážníků městské policie, z nichž ani jeden nemluvil anglicky, však byli naloženi do služebního auta a odvezeni na místní oddělení Policie ČR Letná. Zde, v čekárně, se Joseph Cooper pokusil zeptat, co se bude dít, načež byl jedním ze strážníků hrubě chycen pod krkem a obličejem sražen ke zdi.
Po přibližně deseti minutách, kdy policisté na stanici neshledali nic, co by zasluhovalo jejich činnost, Cooper a Sharp v doprovodu strážníků stanici opustili. Oba cizinci neví, oč na stanici šlo, neboť nerozumí česky a nikdo s nimi v angličtině nepromluvil. Před stanicí všichni nastoupili zpět do auta, kterým přijeli. Následujících přibližně 15 minut s nimi strážníci beze slov kroužili po Holešovicích, když nakonec auto zamířilo na opuštěné levé nábřeží Vltavy u Trojského jezu. Poté, co strážníci vystoupili z auta, popisuje pan Sharp události takto: „Jeden ze strážníků otevřel zadní dveře u kterých jsem seděl, silně mě udeřil do hlavy a násilně vytáhl z auta, kde mě povalil na zem. Na zemi mě potom několikrát kopl a mlátil obuškem. Je možné, že na mě útočilo více strážníků, nicméně chránil jsem si hlavu a obličej a tak nevnímal kolik jich je.“ Joseph Cooper byl rovněž násilně jedním ze strážníků vytažen z auta, kde byl ihned udeřen obuškem do pravé nohy. Spadl na zem, kde byl několikrát opakovaně strážníkem kopnut. Po relativně krátkém, ale surovém útoku, strážníci nastoupili zpět do auta a odjeli.
Liga lidských práv v tomto jednání strážníků spatřuje porušení několika ustanovení zákona o obecní policii. Jednáním strážníků došlo také k porušení několika mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána. Zejména – čl.3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – “Nikdo nesmí být podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení”. Činy strážníků tak mohly naplnit skutkovou podstatu trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst 1. písm. a) trestního zákona a trestného činu Mučení a jiné nelidské a kruté zacházení podle § 259a odst. 2 písm. a).
Liga lidských práv upozorňuje, že popsané jednání je vysoce společensky nebezpečné. Obecní policie je orgán, který je zřízen k ochraně a bezpečnosti osob. Je tedy nepřijatelné, aby strážníci násilné činy sami páchali. Z těchto důvodu již zástupce Ligy podal na strážníky trestní oznámení Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 7. Liga lidských práv bude požadovat, aby případ byl řádně a nezaujatě prošetřen, jak je vyžadováno mimo jiné mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána.
Více informací: Jan Kratochvíl, Liga lidských práv
tel. 608 021 038
Středa, 18. června 2003Tiskové zprávy
Na podzim loňského roku byl v Praze na Palmovce napaden osmnáctiletý romský mladík Marek Polák, student obchodní akademie, skupinou čtyř rasistických násilníků. V důsledku kopanců těžkou obuví, ran pěstí a trháním vazem utrpěl řadu poranění na těle, tržnou ránu na hlavě, otřes mozku a dodnes se potýká s bolestmi hlavy a se ztíženým soustředěním. Od dubna tohoto roku projednává obžalobu Obvodní soud pro Prahu 8. Pachatelé jsou obžalováni z pokusu o těžké ublížení na zdraví z rasových důvodů a z výtržnictví. Předsedkyně senátu Mgr. Iva Diepoltová však Markovi Polákovi, jeho zmocněnci a jeho rodině klade protizákonně překážky při uplatňování jejich práv před soudem.
Soudkyně Diepoltová odpírá zástupkyni Marka Poláka pokládat vyslýchaným osobám otázky k objasnění skutku. Vyjádřila se, že poškozený má pouze právo položit otázky, které se vztahují k náhradě škody způsobené trestným činem – což nemá oporu v zákoně. Poškozený je však podle zákona samostatnou stranou trestního řízení. Stejně jako obžalovaný a státní zástupce má řadu procesních práv. To vše bez ohledu na to, zda požaduje náhradu škody; oběť trestného činu má toto postavení dokonce i když mu není žádná materiální škoda způsobena (typickým příkladem je oběť trestného činu pomluvy, neoprávněného nakládání s osobními údaji, znásilnění apod.).
Právnička Helena Svatošová z Ligy lidských práv, která poškozeného Poláka zastupuje, to komentuje: ”Pokud by směl zmocněnec poškozeného vystupovat jen v otázkách náhrady škody, vedlo by to k absurdním závěrům: poškození, kteří náhradu škody nežádají, by měli právo toliko mlčky přihlížet trestnímu řízení.“ Takto zcela formální účast však samozřejmě neexistuje; trestní řád výslovně dává poškozeným mimo jiné právo účastnit se hlavního líčení, podávat návrhy na dokazování a se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným otázky. Zákon nikde neomezuje výkon těchto práv na účel dokázání výše škody. Pokud z tohoto důvodu předsedkyně senátu odepřela poškozenému vykonávat jeho procesní práva, jde o zřejmou šikanu.
Postup soudu není v souladu se zákonem i v dalších věcech – v protokolu z hlavního líčení konaného 18.4. 2003 není uvedena přítomnost poškozeného Marka Poláka, zato byla bez zákonného oprávnění zjišťována totožnost přítomné veřejnosti. Sdělení totožnosti však může soudce vyžadovat pouze pokud chce vůči konkrétní osobě z řad veřejnosti provést nějaký procesní úkon, jinak zákon hromadné legitimování veřejnosti nepřipouští.
Zde však byla hned na počátku jednání zjišťována totožnost všech přítomných osob v publiku. Většinu z nich tvořily Rómové – rodina a přátelé poškozeného Marka Poláka. Důvod, proč chtěla předsedkyně senátu znát jména přítomné veřejnosti, nebyl sdělen.
”Jednání předsedkyně senátu vyvolává pochyby o tom, zda respektuje klíčový požadavek zákona o soudech a soudcích na nestrannost soudce a ústavní požadavek zákazu diskriminace.“ , konstatuje Helena Svatošová a dodává: ”Proto podáváme na jednání soudkyně stížnost a věříme, že systém nápravy podobných excesů v justici funguje efektivně. Pokud ne, jsme připraveni k dalším právním krokům, abychom dosáhli nápravy. Nejde jen o tento konkrétní případ, ale o prosazení zákonného a řádného zacházení s poškozenými v podobných případech do budoucna”.
Aktivní účast poškozeného či jeho zmocněnce na řízení nezřídka přispívá (vedle dosažení náhrady škody) k řádnému objasnění skutku a viny konkrétních osob – v případě rasistických útoků lze odkázat na známé působení Jakuba Poláka, jehož účast a podněty v řízení, kde vystupoval jako zmocněnec poškozených vedly mj. k prokázání viny vrahů Tibora Danihela či Milana Lacka.
Životně důležitým požadavkem na zajištění kontroly justice je možnost kohokoli navštívit soudní jednání a to bez ohledu na jeho národnost, sociální postavení, vztah k věci (výjimkou je samozřejmě osoba svědka) a bez podmínky sdělení svého jména. Veřejnost soudního jednání je garantuje ústavní pořádek a řada zákonů. Její omezení jsou přísně daná jen zákonem a nad tento rámec je nelze libovolně určovat či rozšiřovat.
Pokračování hlavního líčení ve věci se bude konat v pátek 20.6.2003 od 9,00 hodin v budově Obvodního soudu pro Prahu 8, Dlážděná 5, č.dveří 211.
Kontakt:
Mgr. Ing. Helena Svatošová,
Liga lidských práv,
Za Poříčskou branou 12,
Praha 8,
tel.: 604 41 88 30
