ÚS: Inspekce řádně nevyšetřila podezření z nelidského zacházení policie vůči účastníku blokády na Šumavě
Ústavní soud dnes opět zkritizoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) za její neschopnost účinného vyšetřování v případech podezření z nelidského a ponižujícího zacházení. Inspekce podle soudu musí znovu a lépe prošetřit trestní oznámení účastníka blokády nezákonného kácení na Šumavě proti zasahujícím policistům a zpřístupnit mu vyšetřovací spis. Soud také řekl, že pokud trestné činy policistů vyšetřují zaměstnanci GIBS, kteří jsou bývalými policisty, může být nezávislost takového vyšetřování pouze iluzorní.
Dnešní nález se týká vyšetřování policejního násilí při blokádě nezákonného kácení v Národním parku Šumava. Stěžovatel Jan Skalík podal s pomocí Ligy lidských práv trestní oznámení na policisty, kteří jej dusili, škrtili a dupali mu po nohách, nechali zaměstnance správy národního parku sypat mu lesní mravence za krk a přivolali lesního dělníka, aby stěžovatele metr od jeho hlavy zastrašoval zapnutou motorovou pilou.
Ústavní soud řekl, že kdyby se tvrzení stěžovatele prokázala, jednalo by se o nelidské a ponižující zacházení
„V tomto případě proto měly orgány činné v trestním řízení postupovat se zvláštní pozorností. Podle standardů Evropského soudu pro lidská práva má stát povinnost v takových případech zajistit, aby vyšetřování bylo rychlé, důkladné, nestranné a se zapojením oběti, což znamená zpřístupnit oběti vyšetřovací spis“, uvedla advokátka stěžovatele Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Také v případě, že se jedná o špatné zacházení ve smyslu článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, musí orgán, jenž byl incidentu přítomen, vysvětlit, jak došlo ke způsobeným zraněním.
V případě Skalíka však podle soudu orgány postupovaly laxně a jeho tvrzení bagatelizovaly. Po podání trestního oznámení věc odložili s tím, že nejde o trestný čin. Skalík se obracel na všechny úrovně orgánů činných v trestním řízení a požadoval řádné prošetření věci a také přístup do spisu. To mu bylo odpíráno s tím, že nebylo zahájeno trestní řízení, takže stěžovatel formálně není v pozici poškozeného, tudíž nemá na přístup do spisu právo. Podle ústavního soudu je právě možnost nahlédnutí do spisu jednou z možností kontroly postupu orgánů.
„Policejní inspekce spolu s mým případem zametla pod koberec i dalších 13 trestních oznámení na policisty za jejich hrubé jednání během blokády nelegálního kácení. Vyšetřování se nyní podle Ústavního soudu musí účastnit i nezávislí inspektoři, a tak věřím, že se ozřejmí mnoho dalších případů policejního násilí,“ poznamenal Skalík.
Ústavní soud kritizoval také neexistující nezávislost GIBS
V inspekci pracují bývalí policisté a bývalí zaměstnanci Inspekce policie a měli by tedy nyní dohlížet na svůj vlastní postup. Soud proto zakázal orgánům nadále porušovat práva stěžovatele tím, že účinně vyšetří jeho tvrzení, a potrestají případné viníky. Šetření by mělo být navíc prováděno za účasti nezávislých osob, tedy osob, které nejsou spojovány s policií, či s bývalou Inspekcí policie
„Práce Generální inspekce bezpečnostních sborů je nekvalitní od samého počátku jejího vzniku a tento případ jen potvrzuje naše zjištění v analýze Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu,“ komentuje nález Candigliota. Podle analýzy je problém v naprosto nedostatečné vnější kontrole GIBS, ale také v nekvalitním personálním obsazení inspekce.
Liga lidských práv dlouhodobě kritizuje nekvalitní činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů, která není ochotna řádně vyšetřovat případy policejního násilí. Liga vydala analýzu problematických aspektů fungování GIBS, ale také se účinnému vyšetřování věnuje v Extra-ligových novinách.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel. 773 692 282, e-mail: zuzana.durajova@llp.cz
Jan Skalík, stěžovatel, tel. 607 185 686, e-mail: jan.skalik@gmail.com
Co znamená nález Ústavního soudu k očkování pro rodiče?
Ústavní soud včera poprvé potvrdil, že je možné rodičům udělit výjimku z očkovací povinnosti svých dětí na základě jejich výhrady svědomí. Již v roce 2011 uznal tuto výjimku z důvodu náboženského přesvědčení rodičů. Ovšem v minulém roce plénum Ústavního soudu shledalo, že povinné očkování jako takové je v souladu s Ústavou. Co tedy z nového i předchozích rozhodnutí vyplývá?
- Očkování zůstává povinné v tom smyslu, že sice není vynutitelné proti vůli rodičů, ale je možné za jeho nesplnění uložit rodičům pokutu a nepřijmout dítě, které není řádně očkované, do mateřské školy či dětské skupiny. Rodiče tedy dosud mohli svoje dítě nenaočkovat z jakýchkoli důvodů, ale museli počítat s možností sankcí.
- I nadále tedy platí, že kvůli neočkování dítěte může Krajská hygienická stanice s rodiči zahájit správní řízení pro přestupek. Ovšem nově se mohou rodiče odvolávat nejen na své náboženské přesvědčení, ale také mohou uplatnit výhradu svědomí, která má jiný než náboženský nebo spirituální charakter.
- Výhrada svědomí může mít různé důvody. V případě stěžovatelů, s kterým se můžete seznámit zde, hrála mimo jiné roli skutečnost, že matka pracuje jako terapeutka autistických dětí a měla osobní zkušenost s tím, že se řadě dětí spustil autismus po očkování. Proto jí její svědomí nedovolilo své dítě nechat očkovat. Běžné jsou případy, kdy rodiče mají předchozí negativní zkušenosti s očkováním a mají proto obavy dítě naočkovat nebo v očkování pokračovat. Také dochází k tomu, že zdravotní stav dítěte není v pořádku, ale lékař neuznal zdravotní kontraindikaci, přesto se rodiče obávají očkovat. Například tyto případy by mohly spadat pod výhradu svědomí.
- V projednávaném případě se jednalo o výjimku z uložení sankce ve formě pokuty, ovšem podle našeho názoru se výjimka z důvodu svědomí může vztáhnout i na přístup dítěte do mateřské školy. Ústavní soud uvedl, že v případě, kdy jsou dány důvody pro výjimku, nesmí orgány veřejné moci povinnost ani jinak vynucovat. Veřejná ochránkyně práv považuje za sankci i odepření přístupu do mateřské školy. Již nyní některé mateřské školy uznávají výjimku z povinnosti očkování, a to nejen na základě Ústavním soudem dříve vyložené náboženské výjimky z povinného očkování, ale též na základě rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který uznal, že výjimku lze udělit i pro přístup do mateřské školy.
Podle Ústavního soudu může být uznána výjimka z důvodu svědomí rodičů, pouze pokud jsou zároveň splněna tato čtyři kritéria:
> ústavní relevance tvrzení obsažených ve výhradě svědomí
– rodič se dovolává konkrétních svých ústavně zaručených práv, nejen svobody svědomí, ale též např. rodičovských práv, nedotknutelnosti osoby aj.,
> naléhavost důvodů, o které rodič opírá svou výhradu svědomí
– může jít např. o subjektivní přesvědčení, že očkování může trvale poškodit zdraví dítěte,
> konzistentnost a přesvědčivost tvrzení
– přesvědčivost je založena na hodnotách dané osoby, které mají být jednoznačné a srozumitelné, ovšem nevyžaduje se, aby přesvědčení dané osoby bylo objektivně pravdivé, konzistentnost vyžaduje, aby osoba své přesvědčení ospravedlňovala již od prvních fází řízení,
> společenské dopady, jež může konkrétní výhrada svědomí mít
– zohlední se žádoucí míra proočkovanosti obyvatelstva proti přenosným nemocem tak, aby se výjimka nezměnila v pravidlo.
Ústavní soud rozšířil možnosti získání výjimky z očkovací povinnosti
Ústavní soud dnes rozhodl, že rodičům, kterým jejich svědomí nedovoluje očkovat své dítě, hygienická stanice nesmí udělit pokutu. Ve svém předchozím rozhodnutí z roku 2011 řekl, že je možné udělit takovou výjimku pouze v případě náboženského přesvědčení rodičů. Dnešní rozhodnutí rozšiřuje tuto argumentaci i o výjimku z důvodu sekulární výhrady svědomí.
Dle soudu přitom není nutné, aby se přesvědčení rodičů zakládalo na objektivní pravdě nebo racionalitě. Musí být ovšem prokázáno, že přesvědčení rodičů je naléhavé, konzistentní a jejich tvrzení jsou přesvědčivá. Musejí být také zhodnoceny společenské dopady, které může v konkrétním případě akceptovaná sekulární výhrada svědomí mít. V případu našich klientů byly všechny podmínky pro udělení výjimky splněny a soud jim proto dal za pravdu.
Co znamená nález Ústavní soudu k očkování pro rodiče?
Ústavní soud ve svém rozhodnutí dále uvedl, že výhradu svědomí mohou uplatnit například rodiče, jejichž mladší dítě mělo vysoce nežádoucí reakci po očkování. I když se tím soud výslovně nezabýval, argumentace vyslovená soudem může být v individuálních případech uplatněna i při přístupu dětí do školky. Stále ovšem platí, že na přijetí neočkovaného dítěte do školky nemají rodiče právní nárok. Více informací o přístupu neočkovaných dětí do školky naleznete zde.
Více informací poskytnou:
Tereza Hrubá, právnička Ligy lidských práv, e-mail: tereza.hruba@llp.cz
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Více informací