Středa, 22. ledna 2014Tiskové zprávy
Ženy by si neměly nechat líbit zásahy do svých práv při porodu a měly by se proti nim bránit právní cestou. Shodla se na tom zhruba desítka právniček a právníků, zabývajících se porodnictvím a přizvané zástupkyně porodních asistentek a ženských organizací. Cílem odborného setkání, které v polovině ledna iniciovala Liga lidských práv, bylo vytvořit společnou vizi, jak by mělo vypadat české porodnictví při respektování základních lidských práv a potřeb žen, dětí a jejich otců. Situací v českém porodnictví se zabývá i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, rozhodnout by mohl v nejbližších týdnech.
V současnosti dochází nejen k porušování práv žen, které volí porod doma, ale také práv těch, které rodí v porodnici. V poslední době narůstají případy, kdy matriky spolu s orgány sociálně-právní ochrany dětí šikanují rodiny po porodu doma a odmítají vydat dětem rodné listy. „Stát na jednu stranu brání, aby bylo možné poskytovat péči u porodu doma, na druhou stranu pak po rodičích vyžaduje potvrzení zdravotníka, že žena dítě porodila. Nestačí jim těhotenský průkaz a čestné prohlášení rodičů, přestože zákon jiné dokumenty nevyžaduje,“ vysvětluje situaci právnička Ligy Zuzana Candigliota a doporučuje rodičům obrátit se na ombudsmana.
„V porodnicích dochází každodenně k násilí na ženách i dětech v podobě finančně i mocensky motivovaných invazivních zásahů do porodu, zejména k podání syntetického oxytocinu, nástřihu hráze a separace dítěte. Zásahy jsou prováděny bez souhlasu rodičů, často i v přímém rozporu s ním, násilí je označováno jako porodní péče, ve skutečnosti ovšem jde o zásah do svobody, důstojnosti a zdraví ženy a dítěte,“ poukazuje právnička Adéla Hořejší z advokátní kanceláře Wilson and Partners.
Tuto praxi potvrzuje i případ, který aktuálně řeší advokátní kancelář Davida Zahumenského, jenž spolupracuje s Ligou. Rodičce během porodu v brněnské porodnici v minulém roce personál provedl nástřih hráze i nebezpečné tlačení na břicho proti její vůli. Žena, která byla předtím mimo jakékoliv ohrožení, po zásazích začala masivně krvácet s nutností okamžité transfuze. Proti postupu personálu podala stížnosti i trestní oznámení.
Právníci vytvořili společnou vizi, jak by mělo vypadat porodnictví, pokud budou respektována základní lidská práva a skutečné potřeby žen a dětí. Dospěli k tomu, že ideální stav by měl mj. zajišťovat dostupnost informací a možnost volby péče, nediskriminační úhradu péče pojišťovnami, profesionální zdravotníky a jasnou a předvídatelnou právní úpravu.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel. 607 005 043
Adéla Hořejší
právnička advokátní kanceláře Wilson and Partners
tel. 776 696 656
David Zahumenský
advokát
tel. 608 719 535
Středa, 22. ledna 2014Aktuality
V polovině ledna iniciovala Liga lidských práv setkání právních expertů a společně vytvořili vizi, jak by mělo vypadat porodnictví, pokud budou respektována základní lidská práva a skutečné potřeby žen a dětí.
Dospěli k tomu, že ideální stav by měl mj. zajišťovat dostupnost informací a možnost volby péče, nediskriminační úhradu péče pojišťovnami, profesionální zdravotníky a jasnou a předvídatelnou právní úpravu.
Volba a dostupnost péče
- ženy mají volbu péče a jejího poskytovatele v těhotenství, během porodu i v šestinedělí a taková péče je dostupná, včetně možnosti volby kontinuální péče jedné porodní asistentky během všech těchto období včetně porodu v porodnici
Dostupnost informací
- ženám jsou dostupné pravdivé informace ohledně možných variant péče, jejich výhodách a nevýhodách
Úhrada péče
- péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění na rovném základě bez diskriminace a na základě medicíny založené na důkazech a systém úhrad je nastaven tak, aby nevedl v praxi ke zbytečným a škodlivým praktikám
Zdravotníci
- zdravotníci jsou profesionálové, funguje mezioborová spolupráce a komunikace mezi lékaři a porodními asistentkami, při své práci se cítí bezpečně a dostávají za ni férovou odměnu, existuje prevence vyhoření
Právní úprava a odpovědnost
Konec nezákonných praktik
- nedějí se nezákonné praktiky jako vybírání poplatků za doprovod k porodu, registrace do pražských porodnic nebo ignorování práva na informovaný souhlas
Stížnosti
- systém řešení stížností je efektivní a zjištěná pochybení vedou k systémové změně a prevenci, aby se pochybení neopakovalo
Čtvrtek, 12. září 2013Tiskové zprávy
Místopředseda Krajského soudu v Brně Pavel Bachratý doporučil soudcům, aby zakazovali pořizování zvukových záznamů ze soudních jednání. Takový postup je podle Ligy lidských práv v rozporu se zákonem, ústavními principy veřejnosti a transparentnosti soudního řízení, ale i s ustálenou soudní praxí. Advokát spolupracující s Ligou proto podal na postup soudu stížnost k ministerstvu spravedlnosti.
Se zákazem pořizování nahrávek se setkal pro bono advokát Mgr. Robert Cholenský, Ph.D. U soudu zastupoval muže s duševním onemocněním, který se přel s léčebnou za ponižující zacházení. Kvůli zákazu pořizování nahrávek podal na soudkyni Dagmar Bastlovou stížnost. Soud ji ale smetl ze stolu pro nepřípustnost. Vedení soudu argumentovalo údajným zneužitím nahrávek v minulosti osobami z řad veřejnosti, které Bachratý označil za „samozvané aktivisty či strážce zákonnosti“.
Podle zákona má přitom účastník řízení, advokát nebo veřejnost na pořizování nahrávek právo. Soudce může tuto možnost vyloučit jen tehdy, pokud by to narušovalo průběh a důstojnost jednání. Krajský soud tvrdí, že zákazem chrání soukromí účastníků řízení, ale nemá ke svému jednání žádnou oporu v zákoně. Navíc v případě klienta Ligy nemohlo být žádné soukromí psychiatrické léčebny dotčeno.
„Nahrávání jednání má sloužit k ochraně klienta, neboť pokud soudce nesprávně protokoluje výpovědi svědků nebo má nevhodné komentáře, má advokát důkaz, co skutečně u soudu zaznělo,“ vysvětluje právní ředitelka Ligy Zuzana Candigliota. K nesrovnalostem v protokolu z jednání v tomto případě skutečně došlo. Podle právničky je postup soudu svévolný a hrubým způsobem narušuje důvěru veřejnosti v soudnictví.
Advokát Cholenský proto podal na postup soudu stížnost k Ministerstvu spravedlnosti. Zapravdu mu dal i odbor vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory, podle kterého soud zákazem nepřiměřeně zasahuje do práv účastníků řízení a postupuje „zřetelně mimo svou pravomoc“.
Bližší informace poskytnou:
Mgr. Robert Cholenský, Ph.D., advokát, tel. 608 967 423
Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043
Česká advokátní komora, kontakt viz stanovisko níže.
Odkazy:
Stížnost na soudkyni
Odpověď místopředsedy Krajského soudu v Brně
Stížnost k Ministerstvu spravedlnosti
Stanovisko odboru vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory
Pátek, 29. června 2012Zprávy z médií
Česku hrozí pranýř ve Štrasburku a vyplácení v součtu až milionových odškodnění lidem, kteří se bez souhlasu ocitnou za zdmi psychiatrické léčebny. Varuje před tím Liga lidských práv. Přímo proti rozsudku Evropského soudu pro lidská práva jde podle ní novela jednoho z reformních zákonů z dílny ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), již v úterý schválila vláda.
Je to pět let, co u dvaačtyřicetiletého Miloše Ťupy doma zazvonili policisté s lékařem a proti jeho vůli jej převezli do psychiatrické léčebny. Mimo jiné proto, že měl tvrdit, že zabije svého bratra. Ťupa se však bránil, označil hospitalizaci za neoprávněnou a případ dohnal až do Štrasburku. Uspěl. Stát mu musel zaplatit odškodnění ve výši 12 tisíc eur (zhruba 300 tisíc korun – pozn. red.).
Česká republika byla Evropským soudem pro lidská práva odsouzena proto, že tuzemské soudy nezkoumaly okolnosti převzetí (Ťupy – pozn. red.) do lékařské péče a bezprostřednost ohrožení jeho samotného, či jeho okolí,“ popsala právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová.
A podobná situace, kdy bude Česko vyplácet nedobrovolně hospitalizovaným lidem odškodné v součtu dosahující miliony korun, se podle ní může brzo opakovat. A to v případě, že čeští zákonodárci přijmou novelu zákona o zdravotních službách z pera ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) a dalších poslanců, kterou v úterý schválila vláda. „Jde o malé, ale závažné úpravy. Vypouštějí se změny, které chtěl v souvislosti s rozsudkem v případu Ťupa po Česku Evropský soud pro lidská práva,“ vysvětlila Durajová.
Podle současné úpravy (platné od duba letošního roku – pozn red.) je možné pacienta bez jeho souhlasu hospitalizovat pouze v případě, že bude „bezprostředně“ ohrožovat sebe nebo své okolí. V praxi to znamená, že například duševně nemocného, který hrozí své rodině nožem, mohou záchranáři odvézt na psychiatrii jen tehdy, bude-li kuchyňským náčiním třeba manželce máchat u hrla přímo před jejich zraky. Když se ale do příjezdu sanitky uklidní, zůstává doma. Stejně jako v případě, kdy mu mohou záchranáři zamezit v ohrožování sebe i druhých jinak.
Chystaná novela však onu pojistku proti zneužití hospitalizace v podobě slůvka „bezprostředně“, vypouští. Stejně jako podmínku, že nesmí být hrozbu možné odvrátit jinak. Podle Ligy lidských práv jde v oblasti práv lidí s duševním postižením o velký krok zpět. A Durajová upozorňuje, že už nyní ve Štrasburku čekají na verdikt dvě stížnosti podobné té Miloše Ťupy.
Ministerstvo: Je to kompromis
Ministerstvo zdravotnictví úpravu zákona, který primárně řeší kontroverzní souhlas obou rodičů v případě ošetření nezletilého dítěte, hájí. „Vychází to z toho, jak se současný zákon osvědčil, či neosvědčil v praxi. Samozřejmě to může v rámci projednávání v poslanecké sněmovně ještě doznat nějakých změn, nicméně my v tuto chvíli předkládáme návrh, který je opravdu kompromisem mezi všemi možnými řešeními,“ řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí ministerstva zdravotniství Vlastimil Sršeň.
A za obsahem novely si stojí i šéf zdravotního výboru sněmovny Boris Šťastný (ODS). „Pokud má občan ústavní právo, aby mu stát zajistil lékařskou péči, musí mít ten naopak možnost, jak ji legálně poskytnout,“ míní Šťastný. „Jestli má Brusel nějaký nápad, jak nenechávat lidi umírat na ulici, ať nám ho řekne. Já neznám případy, kdy by se toto zneužívalo. Je to vždy s cílem záchrany lidského života či zdraví,“ dodal.
Pojistkou proti zneužití hospitalizace má být podle šéfa sněmovního výboru navíc soud, který musí „zadržení“ pacienta posvětit. „Nikoho nemůžete držet hospitalizovaného na psychiatrii jen tak,“ uvedl Šťastný.
„Podle našich statistik ovšem soudce v 99 procentech případů vždy řekne, že došlo k převzetí pacienta ze zákonných důvodů. Bez toho, aby zkoumal okolnosti a to, zda byl člověk opravdu nebezpečný,“ nesouhlasí Durajová. „Pokud bezprostřednost v zákoně explicitně není, soudy to neřeší,“ vysvětlila.
Článek vydal 29. června 2012 server Tyden.cz, autorkou zprávy je Lucie Nekvasilová.
Čtvrtek, 27. srpna 2009Tiskové zprávy
Kvůli průtahům vyplatila Česká republika v loňském roce téměř 45 milionů korun na odškodnění. O tom, že se české soudnictví potýká s průtahy v řízení svědčí také řada rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Ze statistik a informací, které si Liga lidských práv vyžádala od ministerstva spravedlnosti však vyplývá, že samy české soudy si tento fakt nepřiznávají.
Průtahy v řízení jsou nejčastějším důvodem stížností, které podávají účastníci soudních sporů (tabulka č. 1). „Jedná se o jeden z největších problémů českých soudů. Svědčí o tom také počty stížností. V roce 2008 bylo ze všech vyřízených stížností na soudy v České republice téměř 65% na průtahy. V předchozích dvou letech to bylo dokonce přes 70%.“ Říká právnička Ligy Kateřina Červená. Stížnosti na průtahy jsou však převážně posuzovány jako nedůvodné (tabulka č. 2). Soudy často nejsou ochotny přiznat, že k průtahům dochází.
Aby řízení urychlili, mohou účastníci táhnoucích se soudních sporů podat soudu také návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, např. pro nařízení soudního jednání. České soudy však k nápravě průtahů nevyužívají ani tohoto prostředku. V loňském roce uznaly jako oprávněné jen 36 návrhů z 260 (tabulka č. 3).
K průtahům však nedochází pouze u soudů. Potýká se s nimi samotné ministerstvo spravedlnosti při vyřizování žádostí o odškodnění za průtahy v řízení u soudu. Ministerstvo má ze zákona lhůtu šest měsíců na vyřízení žádosti o odškodnění. Až tři čtvrtiny vyřizovaných žádostí však stanovenou lhůtu přesahují (graf: Žádosti o odškodnění vyřizované ministerstvem spravedlnosti).
V České republice tedy neexistuje rychlý a účinný prostředek, kterým by se účastníci řízení mohli bránit proti soudním průtahům. Pokud chce Česká republika zabránit dalšímu zvyšování částek vyplacených na odškodnění (tabulka č. 4), musí přijmout takovou právní úpravu, která bude umožňovat efektivní ochranu proti průtahům. Vyplývá to také z analýzy, kterou Liga lidských práv zveřejnila v červnu tohoto roku.
Bližší informace poskytne:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, mobil: 777189926, e-mail: kcervena@llp.cz
David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, mobil: 608719535, e-mail:dzahumensky@llp.cz
Analýzu Soudní průtahy: preventivní a kompenzační prostředky nápravy naleznete zde.
Tiskovou zprávu k analýze naleznete zde.
