Pátek, 31. května 2019Tiskové zprávy
V úterý 4. června 2019 bude dvanáct organizací působících v oblasti lidských práv a digitálních práv koordinovaných sítí Liberties současně podávat v devíti zemích EU svým příslušným vnitrostátním orgánům stížnosti na nezákonné techniky používané v odvětví behaviorální reklamy. V Česku stížnost podá Liga lidských práv.
Stížnosti předznamenávají zahájení kampaně Liberties a jejích partnerů #StopSpyingOnUs. Cílem kampaně je upozornit evropské orgány pro ochranu údajů na pokračující, masivní narušení dat, které postihuje každého, kdo používá internet.
Právní expertka Liberties, Eva Simon, vysvětluje: „Pokaždé, když někdo navštíví webovou stránku a zobrazí se mu „behaviorální“ reklama, jeho osobní údaje, jako je historie procházení nebo poloha, ale také sexuální orientace nebo dokonce jedinečné identifikační kódy, jsou v reálném čase sdíleny s tisíci společnostmi. Digitální reklamní společnosti mohou tyto údaje vysílat prostřednictvím „požadavku“, na prodej reklamního prostoru na webové stránce, kterou navštěvujete. Tato reklamní metoda jasně porušuje nařízení EU o ochraně údajů (GDPR).“
Součástí kampaňě #StopSpyingOnUs je i výzva všem občanům EU, aby se připojili se svou vlastní individuální stížností na ochranů svých online údajů. Na internetových stránkách Liberties budou připraveny ke stažení stížnosti přeložené do děvíti jazyků. „Chtěli bychom lidem umožnit, aby mohli zastavit porušování svých práv v online reklamním ekosystému, kde existuje jen několik málo nástrojů na ochranu,“ říká Orsolya Reich, advokační obhájkyně Liberties.
Nadcházející vlna stížností bude od září již třetí. První stížnosti inicioval Dr. Johnny Ryan z Brave, soukromého webového prohlížeče, Jim Killock, výkonný ředitel Open Rights Group a Michael Veale z University College London.
Pro vice detailů o kampani, prosím kontaktujte:
Éva Simon – eva.simon@liberties.eu
Advokační obhájkyně pro soukromí a svobodu projevu – Liberties
Pro další dotazy týkající se Liberties, prosím kontaktujte:
Vanja Prokic – v.prokic@liberties.eu
Vedoucí komunikace – Liberties
Úterý, 15. listopadu 2016Tiskové zprávy
Velký senát Evropského soudu pro lidská práva dnes v poměru 12:5 hlasů zamítl stížnost dvou českých žen, kterým stát neumožnil rodit doma s podporou porodní asistentky. Soud na jedná straně uznal, že stát nepřiměřeně zasahuje do práv rodiček garantovaných čl. 8 Úmluvy (pod který spadá i právo zvolit si místo a způsob porodu), k nápravě má ale dojít z iniciativy státu, nikoliv samotného soudu. Ministerstvo zdravotnictví si kritiku uvědomuje a zváží, jaká opatření přijme.
„Soudci vyzvali Českou republiku ke zlepšení systému porodní péče tak, aby reflektoval vývoj v oblasti práva, medicíny a vědy. Když odhlédneme od domácích porodů, tak by mělo dojít alespoň k umožnění vzniku porodních domů a zavedení možnosti kontinuální péče porodní asistentky v těhotenství a při porodu, což se v zahraničí osvědčilo jako nejbezpečnější péče pro nízkorizikové ženy,“ řekla advokátka Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která u soudu zastupovala Šárku Dubskou, jednu ze stěžovatelek. Hlavní problémy, které by mělo ministerstvo zdravotnictví vyřešit, shrnula Liga lidských práv do nové petice, adresované ministerstvu zdravotnictví.
„Na rozsudku jsou zajímavé zejména dvě věci. Jednak je v něm, stejně jako v rozhodnutí malého senátu z prosince 2014, výrazný apel na stát, aby pochybnou situaci v českém porodnictví intenzivně řešil. Druhou věcí je skutečnost, že všech pět přehlasovaných soudců vydalo jedno společné odlišné stanovisko, což je velmi neobvyklé a ukazuje to na výrazné názorové rozdíly mezi jednotlivými soudci. Toto odlišné stanovisko dává prakticky ve všech podstatných ohledech za pravdu stěžovatelkám a věřím, že do budoucna bude východiskem pro další rozhodovací praxi soudu v obdobných případech,“ řekl advokát Richar Hořejší z advokátní kanceláře Wilson&Partners. Ten společně s Adélou Hořejší zastupoval druhou ze stěžovatelek, Alexandru Krejzovou.Ta k rozhodnutí uvedla: „Boj určitě nebyl marný. Minimálně cítím posun ve veřejné diskuzi na toto téma. Fandím každé ženě, která se rozhodne bojovat za svá práva.“
„Pokud myslí český stát a ministerstvo zdravotnictví svou starost o zdraví dětí a žen volících porod doma vážně, měl by místo represe nastoupit cestu zemí, které porod doma s porodní asistentkou zahrnuly do svého systému včetně proplácení péče. Tyto země zdraví žen a dětí monitorují a vyhodnocují. Opakovaně zjišťují, že zatímco zdraví dětí nízkorizkových žen je doma i v porodnici stejné, ženy v péči porodních asistentek mají výrazně méně poporodních poranění, císařských řezů a dalších negativních důsledků, při porodu v porodnici běžných,“ uvedla biostatistička Markéta Pavlíková.
„Soudci svůj postoj podpořili argumentem, že záleží na posouzení každého státu a že právní přístup k porodům není v Evropě jednotný. To, co by ale z našeho pohledu jednotné být mělo, je přístup k lidským právům. Sdílené lidství je tou nejvyšší hodnotou, kterou bychom měli všichni naplňovat,“ uzavírá advokátka Adéla Hořejší.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, Liga lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Adéla Hořejší, Wilson & Partners, tel. 776 696 656, e-mail: adela.horejsi@horejsilegal.cz
Richard Hořejší, Wilson & Partners, tel. 724 919 279, e-mail: richard.horejsi@wilsonscee.com
Markéta Pavlíková, tel. 603 795 125, e-mail: pavlikova@biostatisticka.cz
Středa, 29. dubna 2015Tiskové zprávy
Česká republika nenaplňuje ani po 24 letech od ratifikace Úmluvy o právech dítěte povinnost zajistit účinný stížnostní mechanismus dostupný dětem. Nejpalčivější je situace u dětí umístěných v ústavních zařízeních. Současné mechanismy jsou podle Ligy lidských práv a dalších nevládních organizací nastaveny nevhodně, a nejsou proto dětmi využívány. Právní postavení a ochrana dětí v ústavní péči je podle nich třeba posílit, například zřízením instituce dětského ombudsmana.
Liga lidských práv uspořádala v pátek 24. dubna v Praze kulatý stůl, jehož cílem bylo v kontextu obnovené debaty o zřízení úřadu dětského ombudsmana definovat principy, na kterých by měl být postaven stížnostní a monitorovací mechanismus pro děti.
Dětský ombudsman funguje v Polsku, Slovinsku, Chorvatsku nebo v Bosně a Hercegovině
Peter Guráň, člen Výboru OSN pro práva dítěte, na úvod zdůraznil, že zajištění vzniku specializovaného, nezávislého monitorovacího a stížnostního orgánu pro děti je mezinárodním závazkem České republiky: „K zriadeniu takéhoto mechanizmu sa Česká republika počas jednania Výboru vyslovene zaviazala. Na Slovensku bol práve v posledných dňoch vládou schválený návrh zákona, v ktorom je zakotvené zriadenie a fungovanie nezávislého špecializovaného Komisára pre práva detí, a to vo forme, ktorá je v plnej miere v súlade s požiadavkami Výboru. Je prekvapujúce, že je Česká republika v tomto ohľade nečinná, aj keď už tento mechanizmus funguje v štyridsiatich krajinách sveta, okrem iných taktiež v Poľsku, Slovinsku, Chorvátsku, alebo v Bosne a Hercegovine.“
Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv dále vysvětluje: „Na první pohled se zdá, že stížnostní mechanismy pro děti existují. Jsou ale nastaveny tak, že se děti budou na příslušné orgány samy obracet. To je však do značné míry mylná představa, především u dětí v ústavní péči, ať už z důvodu jejich věku, závislosti na péči ústavu či nedostatku důvěry v tyto orgány. Navíc v současnosti není dostatečně zajištěna ani ochrana stěžujících si dětí. I nástroje řešení zjištěných problémů, které mají kontrolní a monitorovací mechanismy k dispozici, jsou spíše omezené. Existující stížnostní mechanismy nesplňují ani základní požadavky Výboru, především požadavek přístupnosti, dostupnosti a efektivity.“
Inspekce navštěvují zařízení jen jednou za deset let
Zástupci organizace Vteřina poté na kulatém stole představili znepokojující statistiky týkající se monitorování práv dětí v zařízeních. „V některých zařízeních nebyla Česká školní inspekce až šestnáct let. Situace se velmi liší napříč kraji, ale průměrná frekvence posledních návštěv zařízení je skutečně alarmující, nejčastěji je kolem desíti až třinácti let. U jedné pětiny zařízení navíc nikdy žádná inspekční zpráva vydána nebyla. I probíhající návštěvy jsou však spíše formálního charakteru a nejsou zaměřeny na práva dítěte. Navíc se stává, že při inspekční návštěvě figurují na pozici přizvaných osob ředitelé jiných školských zařízení, kteří jsou již z povahy věci ve střetu zájmu,“ vysvětluje Michal Ďorď z organizace Vteřina poté.
Jednou z překážek je neochota ministerstva školství
Účastníci Kulatého stolu se shodli na potřebě posílení právního postavení a ochrany dětí v ústavní péči, a to jak prostřednictvím zřízení instituce dětského ombudsmana, tak prostřednictvím standardů kvality, které byly nedávno schváleny ve formě metodického pokynu, avšak v dohledné době by měly být zakotveny ve formě vyhlášky.
„Velmi litujeme, že se kulatého stolu navzdory pozvánkám nezúčastnil zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To přitom jako gestor všech školských zařízení pro děti hraje v dané problematice naprosto klíčovou úlohu. Zatím se nám zdá, že jednou z hlavních překážek zlepšení situace je právě neochota ministerstva školství se na řešení problému podílet,“ dodává Kamila Holoubková z Ligy lidských práv.
Bližší informace poskytnou:
Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv, e-mail: ahofschneiderova@llp.cz, tel. +420 734 158 282
Michal Ďorď, PR a advocacy officer Vteřiny poté, e-mail: dordmichal@gmail.com, tel. +420 737 371 699
Úterý, 10. března 2015Aktuality
Počátkem března 2015 jsme ve spolupráci s AK Matiaško podali ústavní stížnost ve věci třináctiletého chlapce, který byl policií vyslýchán kvůli podezření z protiprávní činnosti. V ústavní stížnosti se snažíme poukázat na komplexní problém současného nastavení systému zacházení s dětmi pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.
Ačkoli tyto děti s ohledem na svůj věk nemohou být trestně odpovědné, neznamená to, že nejsou odpovědné vůbec. Právní řád i v jejich případě konstruuje určitý druh odpovědnosti, kterou je možné s nepříliš velkým zjednodušením označit za „kvazitrestní“. Na rozdíl od mladistvých, tj. dětí starších 15 let, jim však v průběhu policejního prověřování nejsou poskytnuty žádné procesní záruky, především právo na obligatorní právní pomoc, ani není možné vyřešit jejich případ jinak, než řízením před soudem pro mládež, a to bez ohledu na závažnost činu a především osobnost a postoj podezřelého dítěte. Děti jsou tak vystaveny poměrně náročnému řízení před soudem i kvůli zcela zanedbatelným věcem.
Ústavní stížnost tedy na podkladě jednoho případu poukazuje na systémové problémy, které se týkají všech dětí mladších 15 let, vůči nimž vznikne podezření ze spáchání protiprávního činu. Z tohoto důvodu je ústavní stížnost spojena s návrhem na zrušení příslušné části zákona. V souladu s tímto návrhem by Ústavní soud měl vyzvat příslušné orgány k přípravě a přijetí reformy řešení protiprávní činnosti dětí pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.
Konkrétní problémy současného systému soudnictví ve věcech dětí mladších 15 let i návrhy jejich řešení jsou podrobně zpracované v Systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 10, které vypracovali právníci Ligy a AK Matiaško.
Pátek, 28. března 2014Tiskové zprávy
Půl roku trvalo ministerstvu spravedlnosti, než vyřídilo stížnost proti nezákonným praktikám na Krajském soudu v Brně, který svévolně zakazoval pořizování nahrávek z jednání. Podle šalamounského verdiktu ministerstva sice nelze nahrávání zakazovat s poukazem na údajnou ochranu osobnosti, jak činil krajský soud, ale když to soudce udělá, tak nejde o kárné provinění. Liga lidských práv vyzývá soud, aby se za porušování práv účastníků řízení veřejně omluvil. (Pokračování textu…)
