Městská policie Brno uznala pochybení – nelze bránit rodičům navštívit dítě v nemocnici

Minulý týden jsme informovali o tom, že Dětská nemocnice v Brně protiprávně znemožňuje rodičům navštívit hospitalizované děti za součinnosti se strážníky Městské policie Brno. Zatímco ředitel městské policie na základě stížnosti uznal pochybení a zjednal nápravu, Fakultní nemocnice Brno, pod kterou Dětská nemocnice spadá, se nepoučila a trvá na protiprávních podmínkách pro návštěvy dětských pacientů.

Na Ligu lidských práv se obrátila matka jednoho z hospitalizovaných dětí s prosbou o konzultaci ke svým stížnostem, a to jak proti postupu zdravotnického personálu, tak i strážníků městské policie. Ve stížnosti na strážníky namítala, že porušují práva rodičů a nezletilých pacientů tím, že rodičům zamezují ve vstupu do areálu nemocnice. Upozornila jak na zákonnou úpravu, tak i na mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které návštěvy nezletilých výslovně umožňují.

Nešlo o ojedinělý případ, jak upozornil Deník N a zpravodajský web Brněnská Drbna.

Ředitel Městské policie Brno Luboš Prchal stížnost velice rychle prošetřil a konstatoval, že názor prezentovaný strážníkem „byl špatný a v rozporu s platnou legislativou“ a ztotožnil se se stěžovatelkou, že není možné zakazovat návštěvy ve zdravotnických zařízeních u nezletilých pacientů. Dále dodal, že na to byli vedoucí revírů upozorněni, takže by se rodiče s tímto postojem již neměli setkat.

Naopak Dětská nemocnice zveřejnila prohlášení o umožnění návštěv nezletilých pacientů, z kterého ale vyplývá nepochopení práv dětí a rodičů a represivní přístup. Nejabsurdnější ze zveřejněných podmínek je možnost ošetřujícího lékaře „rozhodnout o zamítnutí návštěvy“, pokud pro zdraví a psychickou pohodu dítěte není vyžadován kontakt s blízkými osobami. Zákon přitom žádnou rozhodovací pravomoc lékařům nedává, naopak občanský zákoník svěřuje rozhodování o dítěti rodičům. Stejně tak jsou problematická další omezení rodičovských práv, která nemocnice zahrnula do podmínek.

Pokud se na nás obrátí další rodiče hospitalizovaných dětí, jejichž práva jsou porušována, jsme připraveni jim poskytnout právní pomoc. Naše poradna funguje i v dobách koronaviru.

ÚOOÚ obdržel stížnost na nezákonné metody v online reklamě

Liga lidských práv dnes podala stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů na nezákonné metody využívané v reklamním průmyslu. Bez souhlasu uživatelů internetu jsou sdíleny informace o historii prohlížení, poloze, ale i sexuální orientaci. Podobné stížnosti dnes v rámci kampaně #StopSpyingOnUs podalo 14 organizací v devíti zemích EU koordinovaných sítí Liberties – kromě Česka také v Německu, Belgii, Francii, Itálii, Estonsku, Bulharsku, Maďarsku a Slovinsku.

Kampaň žádá evropské a národní orgány pro ochranu údajů, aby zahájily vyšetřování probíhajícího masivního narušení dat, ke kterému dochází v počtu stovek milionů denně, a může ovlivnit každého, kdo navštíví webovou stránku.

„Tato kampaň spojí síly organizací a jednotlivců k ochraně osobních informací, které mohou být sdíleny bez našeho souhlasu, jako je historie prohlížení a poloha, ale také sexuální orientace a jedinečné identifikační kódy. Stížnosti předložené orgánům pro ochranu údajů poukazují na to, že reklama reálném čase může sdílet osobní údaje uživatelů stovkám nebo tisícům společností. Tato reklamní metoda jasně porušuje nařízení EU o ochraně údajů (GDPR),“ říká právní expertka sítě Liberties Eva Simon.

Kromě oficiálních stížností podaných organizacemi pro lidská práva a digitální práva připravila Liberties a její partneři stížnosti ve více jazycích pro jednotlivce, kteří se chtějí zapojit do kampaně #StopSpyingOnUs. V některých zemích mohou jednotlivci tuto snahu podpořit pouhým odesláním stížnosti vnitrostátním orgánům pro ochranu údajů pomocí vzorového dopisu, který je k dispozici na stránkách Liberties.eu.

„Chceme, aby byl hlas lidí slyšet, a proto jim poskytujeme všechny nástroje, které potřebují, aby pomohli zastavit porušování svých práv v online reklamním ekosystému. Pokud někdo sdílí naše osobní údaje bez svolení, měli bychom jim být schopni říci, že o to nestojíme a zastavit to,“ říká advokační obhájkyně Liberties Orsolya Reich.

Tato online reklamní metoda je využívána mnoha klíčovými hráči v digitální sféře, jako je Google, což vede k vysokému počtu lidí vystavených sdílení dat. Například služba DoubleClick od společnosti Google (nedávno přejmenovaná na „autorizovaný kupující“) je aktivní na 8,4 milionu webových stránek a vysílá osobní údaje o návštěvnících těchto stránek více než 2000 společnostem.

Pro vice detailů o kampani kontaktujte:

Éva Simoneva.simon@liberties.eu
Advokační obhájkyně pro soukromí a svobodu projevu – Liberties

Pro další dotazy týkající se Liberties, prosím kontaktujte:
Vanja Prokicv.prokic@liberties.eu
Vedoucí komunikace – Liberties

Oznámení kampaně #StopSpyingOnUs

V úterý 4. června 2019 bude dvanáct organizací působících v oblasti lidských práv a digitálních práv koordinovaných sítí Liberties současně podávat v devíti zemích EU svým příslušným vnitrostátním orgánům stížnosti na nezákonné techniky používané v odvětví behaviorální reklamy. V Česku stížnost podá Liga lidských práv.

Stížnosti předznamenávají zahájení kampaně Liberties a jejích partnerů #StopSpyingOnUs. Cílem kampaně je upozornit evropské orgány pro ochranu údajů na pokračující, masivní narušení dat, které postihuje každého, kdo používá internet.

Právní expertka Liberties, Eva Simon, vysvětluje: „Pokaždé, když někdo navštíví webovou stránku a zobrazí se mu „behaviorální“ reklama, jeho osobní údaje, jako je historie procházení nebo poloha, ale také sexuální orientace nebo dokonce jedinečné identifikační kódy, jsou v reálném čase sdíleny s tisíci společnostmi. Digitální reklamní společnosti mohou tyto údaje vysílat prostřednictvím „požadavku“, na prodej reklamního prostoru na webové stránce, kterou navštěvujete. Tato reklamní metoda jasně porušuje nařízení EU o ochraně údajů (GDPR).“

Součástí kampaňě #StopSpyingOnUs je i výzva všem občanům EU, aby se připojili se svou vlastní individuální stížností na ochranů svých online údajů. Na internetových stránkách Liberties budou připraveny ke stažení stížnosti přeložené do děvíti jazyků. „Chtěli bychom lidem umožnit, aby mohli zastavit porušování svých práv v online reklamním ekosystému, kde existuje jen několik málo nástrojů na ochranu,“ říká Orsolya Reich, advokační obhájkyně Liberties.

Nadcházející vlna stížností bude od září již třetí. První stížnosti inicioval Dr. Johnny Ryan z Brave, soukromého webového prohlížeče, Jim Killock, výkonný ředitel Open Rights Group a Michael Veale z University College London.

Pro vice detailů o kampani, prosím kontaktujte:
Éva Simoneva.simon@liberties.eu
Advokační obhájkyně pro soukromí a svobodu projevu – Liberties

Pro další dotazy týkající se Liberties, prosím kontaktujte:
Vanja Prokicv.prokic@liberties.eu
Vedoucí komunikace – Liberties

Štrasburský soud české porodnictví řešit odmítnul, vyzval ale stát ke změnám

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva dnes v poměru 12:5 hlasů zamítl stížnost dvou českých žen, kterým stát neumožnil rodit doma s podporou porodní asistentky. Soud na jedná straně uznal, že stát nepřiměřeně zasahuje do práv rodiček garantovaných čl. 8 Úmluvy (pod který  spadá i právo zvolit si místo a způsob porodu), k nápravě má ale dojít z iniciativy státu, nikoliv samotného soudu. Ministerstvo zdravotnictví si kritiku uvědomuje a zváží, jaká opatření přijme.

Soudci vyzvali Českou republiku ke zlepšení systému porodní péče tak, aby reflektoval vývoj v oblasti práva, medicíny a vědy. Když odhlédneme od domácích porodů, tak by mělo dojít alespoň k umožnění vzniku porodních domů a zavedení možnosti kontinuální péče porodní asistentky v těhotenství a při porodu, což se v zahraničí osvědčilo jako nejbezpečnější péče pro nízkorizikové ženy,“ řekla advokátka Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která u soudu zastupovala Šárku Dubskou, jednu ze stěžovatelek. Hlavní problémy, které by mělo ministerstvo zdravotnictví vyřešit, shrnula Liga lidských práv do nové petice, adresované ministerstvu zdravotnictví.

Na rozsudku jsou zajímavé zejména dvě věci. Jednak je v něm, stejně jako v rozhodnutí malého senátu z prosince 2014, výrazný apel na stát, aby pochybnou situaci v českém porodnictví intenzivně řešil. Druhou věcí je skutečnost, že všech pět přehlasovaných soudců vydalo jedno společné odlišné stanovisko, což je velmi neobvyklé a ukazuje to na výrazné názorové rozdíly mezi jednotlivými soudci. Toto odlišné stanovisko dává prakticky ve všech podstatných ohledech za pravdu stěžovatelkám a věřím, že do budoucna bude východiskem pro další rozhodovací praxi soudu v obdobných případech,“ řekl advokát Richar Hořejší z advokátní kanceláře Wilson&Partners. Ten společně s Adélou Hořejší zastupoval druhou ze stěžovatelek, Alexandru Krejzovou.Ta k rozhodnutí uvedla: „Boj určitě nebyl marný. Minimálně cítím posun ve veřejné diskuzi na toto téma. Fandím každé ženě, která se rozhodne bojovat za svá práva.

„Pokud myslí český stát a ministerstvo zdravotnictví svou starost o zdraví dětí a žen volících porod doma vážně, měl by místo represe nastoupit cestu zemí, které porod doma s porodní asistentkou zahrnuly do svého systému včetně proplácení péče. Tyto země zdraví žen a dětí monitorují a vyhodnocují. Opakovaně zjišťují, že zatímco zdraví dětí nízkorizkových žen je doma i v porodnici stejné, ženy v péči porodních asistentek mají výrazně méně poporodních poranění, císařských řezů a dalších negativních důsledků, při porodu v porodnici běžných,“ uvedla biostatistička Markéta Pavlíková.

Soudci svůj postoj podpořili argumentem, že záleží na posouzení každého státu a že právní přístup k porodům není v Evropě jednotný. To, co by ale z našeho pohledu jednotné být mělo, je přístup k lidským právům. Sdílené lidství je tou nejvyšší hodnotou, kterou bychom měli všichni naplňovat,“ uzavírá advokátka Adéla Hořejší.

 

Bližší informace poskytnou:

Zuzana Candigliota, Liga lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Adéla Hořejší, Wilson & Partners, tel. 776 696 656, e-mail: adela.horejsi@horejsilegal.cz

Richard Hořejší, Wilson & Partners, tel. 724 919 279, e-mail: richard.horejsi@wilsonscee.com

Markéta Pavlíková, tel. 603 795 125, e-mail: pavlikova@biostatisticka.cz

Dětem v Česku stále chybí účinný monitorovací a stížnostní mechanismus

Česká republika nenaplňuje ani po 24 letech od ratifikace Úmluvy o právech dítěte povinnost zajistit účinný stížnostní mechanismus dostupný dětem. Nejpalčivější je situace u dětí umístěných v ústavních zařízeních. Současné mechanismy jsou podle Ligy lidských práv a dalších nevládních organizací nastaveny nevhodně, a nejsou proto dětmi využívány. Právní postavení a ochrana dětí v ústavní péči je podle nich třeba posílit, například zřízením instituce dětského ombudsmana.

Liga lidských práv uspořádala v pátek 24. dubna v Praze kulatý stůl, jehož cílem bylo v kontextu obnovené debaty o zřízení úřadu dětského ombudsmana definovat principy, na kterých by měl být postaven stížnostní a monitorovací mechanismus pro děti.

Dětský ombudsman funguje v Polsku, Slovinsku, Chorvatsku nebo v Bosně a Hercegovině

Peter Guráň, člen Výboru OSN pro práva dítěte, na úvod zdůraznil, že zajištění vzniku specializovaného, nezávislého monitorovacího a stížnostního orgánu pro děti je mezinárodním závazkem České republiky: K zriadeniu takéhoto mechanizmu sa Česká republika počas jednania Výboru vyslovene zaviazala. Na Slovensku bol práve v posledných dňoch vládou schválený návrh zákona, v ktorom je zakotvené zriadenie a fungovanie nezávislého špecializovaného Komisára pre práva detí, a to vo forme, ktorá je v plnej miere v súlade s požiadavkami Výboru. Je prekvapujúce, že je Česká republika v tomto ohľade nečinná, aj keď už tento mechanizmus funguje v štyridsiatich krajinách  sveta, okrem iných taktiež v Poľsku, Slovinsku, Chorvátsku, alebo v Bosne a Hercegovine.“ 

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv dále vysvětluje: Na první pohled se zdá, že stížnostní mechanismy pro děti existují. Jsou ale nastaveny tak, že se děti budou na příslušné orgány samy obracet. To je však do značné míry mylná představa, především u dětí v ústavní péči, ať už z důvodu jejich věku, závislosti na péči ústavu či nedostatku důvěry v tyto orgány. Navíc v současnosti není dostatečně zajištěna ani ochrana stěžujících si dětí. I nástroje řešení zjištěných problémů, které mají kontrolní a monitorovací mechanismy k dispozici, jsou spíše omezené. Existující stížnostní mechanismy nesplňují ani základní požadavky Výboru, především požadavek přístupnosti, dostupnosti a efektivity.

Inspekce navštěvují zařízení jen jednou za deset let

Zástupci organizace Vteřina poté na kulatém stole představili znepokojující statistiky týkající se monitorování práv dětí v zařízeních. V některých zařízeních nebyla Česká školní inspekce až šestnáct let. Situace se velmi liší napříč kraji, ale průměrná frekvence posledních návštěv zařízení je skutečně alarmující, nejčastěji je kolem desíti až třinácti let. U jedné pětiny zařízení navíc nikdy žádná inspekční zpráva vydána nebyla. I probíhající návštěvy jsou však spíše formálního charakteru a nejsou zaměřeny na práva dítěte. Navíc se stává, že při inspekční návštěvě figurují na pozici přizvaných osob ředitelé jiných školských zařízení, kteří jsou již z povahy věci ve střetu zájmu,“ vysvětluje Michal Ďorď z organizace Vteřina poté.

Jednou z překážek je neochota ministerstva školství

Účastníci Kulatého stolu se shodli na potřebě posílení právního postavení a ochrany dětí v ústavní péči, a to jak prostřednictvím zřízení instituce dětského ombudsmana, tak prostřednictvím standardů kvality, které byly nedávno schváleny ve formě metodického pokynu, avšak v dohledné době by měly být zakotveny ve formě vyhlášky.

Velmi litujeme, že se kulatého stolu navzdory pozvánkám nezúčastnil zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To přitom jako gestor všech školských zařízení pro děti hraje v dané problematice naprosto klíčovou úlohu. Zatím se nám zdá, že jednou z hlavních překážek zlepšení situace je právě neochota ministerstva školství se na řešení problému podílet,“ dodává Kamila Holoubková z Ligy lidských práv.

 

Bližší informace poskytnou:

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv, e-mail: ahofschneiderova@llp.cz, tel. +420 734 158 282

Michal Ďorď, PR a advocacy officer Vteřiny poté, e-mail: dordmichal@gmail.com, tel. +420 737 371 699