Komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyzvala také senátory k odškodnění sterilizací

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyzvala po poslancích také senátory k odškodnění sterilizací. Zákon mají projednávat již zítra.

Originál dokumentu najdete zde, níže je neoficiální překlad, za nějž děkujeme Rubenu Pellarovi.

 

Pan Miloš VYSTRČIL
Předseda Senátu České republiky

Paní Miluše HORSKÁ
Předsedkyně výboru pro sociální politiku

Pan Jiří DRAHOŠ
Předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu České republiky

Pan Tomáš GOLÁŇ
Předseda Ústavně-právního výboru Senátu České republiky

Paní Miroslava NĚMCOVÁ
Zpravodajka k senátním tiskům (tisk č. 119)

Štrasburk, 8. července 2021

Vážení pane předsedo Senátu, pánové předsedové a paní předsedkyně výborů, paní zpravodajko,

jako komisařka Rady Evropy pro lidská práva mám za úkol pečovat o účinné dodržování lidských práv ve všech 47 členských státech Rady Evropy. Důležitou součástí mé práce v tomto ohledu je vést dialog s vládami a parlamenty členských států a být jim nápomocna při řešení případných nedostatků v jejich zákonech a postupech.

V tomto případě se na Vás obracím, abych vyjádřila svou podporu Návrhu zákona o jednorázovém finančním odškodnění osob, které se staly obětí protiprávní sterilizace (senátní tisk č. 119). Potěšilo mne, že návrh zákona nedávno přijala Poslanecká sněmovna a následně byl postoupen do Senátu k dalšímu projednání.

Ve svém dopise Poslanecké sněmovně ze září 2020, který naleznete zde, jsem uvedla, že návrh zákona poskytuje zvoleným zástupcům v České republice významnou příležitost vyřešit historickou nespravedlností vůči ženám, zejména ženám romského původu, které se staly oběťmi nucených a násilných sterilizací. Konkrétně by návrh zákona představoval významný krok k vytvoření dostupného a účinného mechanismu, který by zajistil, že oběti obdrží odškodnění za utrpěnou újmu, jak to vyžadují závazky České republiky v oblasti lidských práv. Vyzývám proto členy Senátu, aby návrh zákona přijali, a využili tak vhodnou příležitosti, kterou poskytuje, aby se oběti mohly dočkat určité míry spravedlnosti a posunuly se vpřed.

Byla bych vděčna, kdybyste mohli tento dopis sdílet se všemi členy Senátu, včetně členů Vašich příslušných výborů.

S úctou,

Dunja Mijatović

Nedobrovolně sterilizovaná žena se brání u Evropského soudu pro lidská práva

Paní Maděrová byla v roce 1982 nedobrovolně sterilizována při porodu císařským řezem a v České republice se nedočkala ani potrestání pachatelů, ani odškodnění. Proto se s pomocí Ligy lidských práv obrátila v roce 2013 na Evropský soud pro lidská práva. Jeho rozhodnutí bude vyhlášeno dne 1. 7. 2021 a shrnutí případu soudem je zveřejněno ve francouzštině zde. Poslanecká sněmovna dne 4. 6. 2021 schválila ve třetím čtení návrh zákona, na základě kterého by protiprávně sterilizované ženy mohly být jednorázově odškodněny částkou 300.000 Kč.

Průběh případu klientky

V roce 1982 klientka porodila ve věku 22 let ve znojemské nemocnici císařským řezem a v průběhu porodu jí bez jejího informovaného souhlasu byla provedena také sterilizace. Lékař jí sice po porodu o zákroku latinským výrazem řekl, ale nikdo jí nevysvětlil, co zákrok přesně znamená a že je trvalý. Sterilizace negativně zasáhla do jejího soukromého a rodinného života, neboť klientka se podruhé vdala a se svým druhým manželem plánovala rodinu a snažila se otěhotnět. Podstoupila neúspěšný pokus o umělé oplodnění. O tom, že je trvale neplodná v důsledku sterilizace, se dozvěděla až mnohem později v době, kdy se protiprávní sterilizace žen řešily v televizi, kde odborník srozumitelně vysvětloval, co sterilizace znamená.

Sterilizace neproběhla v souladu s tehdejším zákonem. Klientka o zákrok nežádala, ani jí nebyl nabídnut způsobem odpovídajícím tehdejší právní úpravě – po získání svobodného a informovaného souhlasu a po schválení sterilizační komisí. Nebyla o zákroku předem poučena, ani nebyl předem vyžádán její souhlas. Teprve 3. den po porodu jí byl dán k podpisu čistý list papíru, který byl následně vydáván za informovaný souhlas k zákroku.

Po té, co se klientka dozvěděla o tom, co sterilizace znamená a že jde o nevratný zákrok, obrátila se na advokátku a s její pomocí podala trestní oznámení a také podala žalobu na ochranu osobnosti ke Krajskému soudu v Brně. Požadovala od znojemské nemocnice omluvu a finanční zadostiučinění. Soudy v České republice včetně Ústavního soudu jí však přiznaly jen omluvu, neboť podle nich byl nárok na finanční odškodnění promlčen.

Liga lidských práv převzala zastoupení klientky v průběhu řízení o její stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Podle našeho názoru je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na závažnost zásahu do lidských práv a na to, že klientka nikdy ze strany nemocnice nebyla řádně poučena o důsledcích sterilizace.

Ke sterilizacím v Československu

Od 70. let docházelo k nedobrovolným sterilizacím nejen romských žen jako součást „sociální“ politiky československé vlády. Vláda totalitního státu kolaborovala s gynekologicko-porodnickou obcí. Někdy porodníci prováděli sterilizace také dle vlastního uvážení v situaci, kdy se domnívali, že ví lépe, co je pro ženu dobré. Sterilizace bez svobodného a informovaného souhlasu ženy je jednou z nejzávažnějších forem porodnického násilí. Za provádění tohoto násilí na ženách nebyl v historii naší země nikdo nikdy potrestán.

Hlavními právními problémy nedobrovolných sterilizací byly následující charakteristiky, které definovala kancelář veřejného ochránce práv, když se sterilizacemi v roce 2004 začala zabývat:

  • Chybějící svobodná vůle

Ženy často poskytly svůj souhlas pod nátlakem. Buď na ně tlačili sociální pracovníci, kteří jim vyhrožovali odebráním dětí, nebo zdravotníci u porodu, kdy na ně byl vyvíjen tlak především nedostatkem času pro rozhodnutí.

  • Nedostatečné informace podané pacientce

Často byl souhlas sice poskytnut, ženám ale bylo málokdy vysvětleno, co pro ně bude zákrok znamenat a že je nevratný. Souhlas tedy nebyl informovaný a v souladu se zákonem.

  • Nedostatek formálních náležitostí

Tento aspekt úzce souvisí s předchozím, protože tehdejší zákony požadovaly, aby sterilizace byla provedena pouze se souhlasem pacientky či na její žádost a se souhlasem sterilizační komise. Tyto požadavky byly nezřídka ignorovány a někdy byly tyto souhlasy získány až zpětně po provedení zákroku.

  • Úplná absence souhlasu

V některých případech lékaři tvrdili, že šlo o medicínsky nezbytný zákrok. Nejčastěji sterilizaci vykonali v průběhu druhého císařského řezu. Sterilizace však není život zachraňující úkon, proto je nezbytné, aby k ní pacientka dala informovaný souhlas (viz například rozsudek Evropského soudu pro lidská práva V. C. proti Slovensku).

Projednávaný odškodňovací zákon může přinést odčinění

Po mnoha pokusech v minulosti o přijetí zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen se nakonec podařilo projednat návrh zákona, který předložili poslanci napříč politickými stranami a který v červnu 2021 poslanci schválili ve třetím čtení. Pokud zákon nabyde účinnosti, umožní obětem protiprávně provedených sterilizací získat jednorázové odškodnění ve výši 300.000 Kč.

V důvodové zprávě k návrhu zákona jsou zmíněny závěry veřejného ochránce práv, který poukazuje na to, že jedním z cílů bylo zajištění „kvalitnější populace,“ z čehož lze dovozovat nepřípustný eugenický charakter praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí, ať již to byla romská populace, nebo osoby s duševním či jiným zdravotním postižením, či osoby s větším počtem dětí. Ze zkušeností Ligy lidských práv se ovšem protiprávní sterilizace týkaly i osob, které tyto parametry nesplňovaly a mezi které patří i naše klientka.

Nedobrovolně sterilizovaným osobám svitla naděje – zákon o odškodnění prošel prvním čtením

Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení projednala návrh zákona na odškodnění osob sterilizovaných v rozporu s právem. Zákon posunula do druhého čtení významnou podporou 77 hlasů z 98 přítomných a odsouhlasila také jeho projednání v organizačním výboru ve zkrácené lhůtě. Po roce a půl od předložení návrhu zákona tak vrátila sterilizovaným ženám i mužům naději na přijetí zákona ještě v tomto volebním období.

Přijetím zákona Česká republika odškodní závažné zásahy do lidských práv obětí jako je právo na tělesnou a duševní integritu, soukromý a rodinný život a také lidská důstojnost. Na mezinárodním poli je Česko dlouhodobě terčem kritiky za neodškodnění obětí. Naposledy zástupce českého státu vyzvala Komisařka pro lidská práva Rady Evropy Dunja Mijatović ve svém dopise.

Hlavní předkladatelka návrhu profesorka Helena Válková dnes upozornila na časovou naléhavost projednání zákona, který čekal rok a půl ve sněmovně na první čtení. Oběti jsou ve vysokém věku a mnohdy špatném zdravotním stavu a odškodnění nepočká. Z původních odhadovaných 7000 obětí se odškodnění dočká jen asi 400 z nich.

Nedobrovolné sterilizace představují neoprávněný, hluboký a takřka nenapravitelný zásah do lidské osobnosti, který má závažné dopady do mnoha oblastí lidského života. Vrcholné soudy ČR se shodly na nutnosti přiznat za tyto závažné zásahy do osobnostních práv náhradu nemajetkové újmy v penězích. Zároveň se však oběti protiprávních sterilizací, po otevření tohoto tématu ve společnosti, již nemohly efektivně domoci odškodnění soudní cestou, neboť jejich nároky byly promlčeny. Přijetí zákona je tak jedinou cestou, jak může český stát napravit tyto staré, ale závažné křivdy.

 

Za organizace:
Sandra Pašková, Liga lidských práv
Elena Gorolová, spolek nedobrovolně sterilizovaných žen
Gwendolyn Albert, Romea
Kumar Vishwanathan, Vzájemné soužití
Ruben Pellar, historik a překladatel

Bezodkladně projednejte návrh zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob, vyzývají oběti i řada odborníků

Nedobrovolně sterilizované ženy se v pátek ráno sešly symbolicky před Ostravskou nemocnicí Fifejdy (pozn.: zdr. zařízení, v němž u mnohých došlo k zákroku), aby upozornily na návrh zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací (sněmovní tisk. 603), který již téměř rok čeká na zařazení do prvního čtení. S blížícím se koncem volebního období naše naděje klesají, nemůžeme dále čekat. Stala jsem se jednou ze sto nejvlivnějších žen světa podle britské BBC, spravedlnost nám to ale nepřineslo, ta je v rukou Českého státu, a já za ni bojuji již druhou desítku let,” říká mluvčí žen Elena Gorolová.

Dnes odeslali otevřený dopis poslancům odborníci i oběti. V něm apelují na zařazení návrhu zákona o odškodnění nedobrovolně sterilizovaných osob na zářijové jednání Poslanecké sněmovny. Svůj podpis připojili i bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, emeritní ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová, někteří členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a více než stovka dalších.

„Bohužel známe dvě ženy, které se této naděje na odškodnění nedožily, a podle našeho názoru představují exponenciálně větší počet obětí, které zemřely, aniž se jim dostalo spravedlnosti,“ říká Gwendolyn Albert, která letos obdržela Cenu za lidskost od Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR za její práci v otázce odškodnění. „Doufáme, že diskuse v dolní sněmovně neznesvětí jejich památku a nezpůsobí další utrpení jejich rodinným příslušníkům, a přejeme zákonodárcům usilujícím o přijetí zákona maximální úspěch.“

“Nedobrovolné sterilizace představují neoprávněný, hluboký a takřka nenapravitelný zásah do lidské osobnosti, který má závažné dopady do mnoha oblastí lidského života. … Na protiprávní sterilizace a odpovědnost státu za jejich provádění upozornil ombudsman v roce 2005. Stát až do roku 2012 nepřijal dostatečnou právní úpravu informovaného souhlasu s prováděním sterilizací, která by zaručovala dodržování práv pacientů a minimalizovala jejich porušování, čímž umožnil závažné zásahy do základních práv. V některých případech sehrál stát, přesněji jeho sociální politika, klíčovou roli, neboť motivovala osoby k podstoupení sterilizací z eugenických důvodů s cílem “zkvalitnění populace”. … Proto by měl stát přijmout svou odpovědnost a zajistit prostředek nápravy,“ uvedla v dopise jeho autorka, právnička Sandra Pašková.

K tomu dodává, že nejen dobré jméno naší země na mezinárodní scéně, ale zejména úcta k lidských právům by měly být pro Českou republiku důvody pro vyrovnání hříchů minulosti. Nyní je ten správný čas, zákon má přislíbenu podporu napříč politickým spektrem. Pokud jej poslanci neprojednají v tomto volebním období, bude nutné opakovat veškerá vyjednávání od začátku.

Otevřený dopis poslancům k projednání návrhu zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob

Po odeslání otevřeného dopisu poslancům jsme jej zpřístupnili veřejnosti – svůj podpis můžete připojit zde.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

již téměř rok čeká na první čtení poslanecký návrh zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob (sněmovní tisk 603). Jsme přesvědčeni, že s ohledem na věk a zdravotní stav některých obětí již nelze jejich odškodnění dále odkládat. Proto se na Vás s blížícím se koncem volebního období obracíme a žádáme, abyste učinili vše pro jeho pevné zařazení na program jednání Poslanecké sněmovny.

Nedobrovolné sterilizace představují neoprávněný, hluboký a takřka nenapravitelný zásah do lidské osobnosti, který má závažné dopady do mnoha oblastí lidského života. Vrcholné soudy ČR se shodly na nutnosti přiznat za tyto závažné zásahy do osobnostních práv náhradu nemajetkové újmy v penězích. Zároveň se však oběti protiprávních sterilizací, po otevření tohoto tématu ve společnosti, již nemohly efektivně domoci odškodnění soudní cestou, neboť jejich nároky byly promlčeny.

Na protiprávní sterilizace a odpovědnost státu za jejich provádění upozornil ombudsman v roce 2005. Stát až do roku 2012 nepřijal dostatečnou právní úpravu informovaného souhlasu s prováděním sterilizací, která by zaručovala dodržování práv pacientů a minimalizovala jejich porušování, čímž umožnil závažné zásahy do základních práv. V některých případech sehrál stát, přesněji jeho sociální politika klíčovou roli, neboť motivovala osoby k podstoupení sterilizací z eugenických důvodů s cílem “zkvalitnění populace”.

Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k lidským právům a svobodám, měl by proto přijmout svou odpovědnost a zajistit prostředek nápravy. Není s podivem, že je naše země již mnoho let terčem kritiky mezinárodních institucí jako je Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen, Výbor pro odstranění všech forem rasové diskriminace, Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání či Rada OSN pro lidská práva, jenž důrazně a opakovaně vyzývají Českou republiku ke zjednání nápravy a přijetí efektivního odškodňovacího mechanismu.

Žádáme proto Vás, naše demokraticky zvolené zástupce, abyste učinili první krok k odškodnění obětí protiprávních sterilizací, ke zlepšení postavení naší země na mezinárodní scéně a přičinili se o zařazení prvního čtení výše zmíněného návrhu zákona jako pevného bodu zářijové schůze Poslanecké sněmovny.

S úctou

Níže podepsaní signatáři:

 

  1. Elena Gorolová / Spolek žen obětí protiprávní sterilizace
  2. Anna Šabatová / Bývalá ombudsmanka
  3. Eliška Wagnerová / Emeritní ústavní soudkyně a senátorka
  4. Sri Kumar Vishwanathan / Vzájemné soužití o.p.s.
  5. Gwendolyn Albert / Nezávislá aktivistka za lidská práva
  6. Ladislav Zamboj / Psycholog a sociální pracovník Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva
  7. Sandra Pašková / Právnička Ligy lidských práv, doktorandka Prf MU
  8. Edita Stejskalová / členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny
  9. Zdeněk Ryšavý / Ředitel ROMEA, o. p. s.
  10. Radka Hančilová / Zdravotník, oběť protiprávní sterilizace
  11. Lucie Fremlová / Nezávislá sociální vědkyně
  12. Yasar Abu Ghosh / Antropolog, FHS UK
  13. Kateřina Špácová / Lektorka, překladatelka, spolupracovnice lidskoprávních organizací
  14. Zuzana Jurková / Vedoucí Katedry obecné antropologie, FHS UK
  15. Miroslav Klempar / Předseda Awen Amenca, organizátor romských komunit a vzdělávací poradce Rady Evropy.
  16. Michal Hubálek / Právník , Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva
  17. Věra Roubalová Kostlánová / Psychoterapeutka, Rafael institut
  18. Miroslav Vodrážka / Hudebník, publicista a feministický aktivista
  19. František Valeš / Právník, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva
  20. Tanweer Ali / Vysokoškolský pedagog, ekonom
  21. František Kostlán / publicista
  22. Jana Baudyšová / Šéfredaktorka Romano voďi
  23. Jitka Votavová / Projektová manažerka stipendijního programu, ROMEA, o.p.s.
  24. Selma Muhič Dizdarevič, členka Českého helsinského výboru
  25. Vladimír Hančil / Jednatel firmy
  26. Michael Vlček / Analytik
  27. Nataša Botošová / Spolek žen obětí protiprávní sterilizace
  28. Nataša Čonková / Spolek žen obětí protiprávní sterilizace
  29. Helena Bandyová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  30. Evžen Vojkůvka / Asociace ASLIDO lidi pro domov z.s
  31. Eva Šlesingerová / Socioložka, FSS Masarykova univerzita
  32. Jan Husák / Místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské menšiny
  33. Viera Kučerová / Místopředseda BONA FIDE z.s.
  34. Jelena Silajdžič / Ředitelka Slovo 21, z.s
  35. Kateřina Čapková / Historička, Ústav soudobých dějin AV ČR
  36. Petra Gelbart / Spoluzakladatelka, Families of Roma and Sinti Holocaust Victims
  37. Ilona Ferkova / Přesedkyně ASOCIACE ROMSKYCH ŽEN
  38. Helena Sadílková / VŠ pedagog, Filozofická fakulta UK
  39. Lada Viková / VŠ pedagog, Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice; ředitelka Romano džaniben, z.s.
  40. Hana Synková / Sociální antropoložka, FF Univerzity Pardubice
  41. Nicole Taubinger / Umělkyně
  42. Iva Šmídová / Socioložka, FSS Masarykova univerzita
  43. Jiří Čížek / PentaGen – ředitel
  44. Ivana Antalová / Finanční manažerka / Česká ženská lobby
  45. Ján Čonka / Romský aktivista, administrativní pracovník
  46. Patrik Kotlár / Statutární orgán spolku Romany art workshop
  47. Čeněk Růžička / Občanský člen RVZM
  48. Robert Sutorý / Romský poradce
  49. Radka Patočková / Předsedkyně Kher, z.s. – nakladatelství romské literatury
  50. Petra Svobodová / Muzeum romské kultury, historička
  51. Miroslav Brož / Sociální pracovník, lidskoprávní aktivista sdružení Konexe
  52. Martina Horváthová / členka Výboru pro vzdělávání Romů RVZRM
  53. Ivana Šimánková / Vedoucí sociálních služeb, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva
  54. Štefan Oláh / člen Rady vlády národnostních menšin
  55. Lenka Grabicová / Regulatory affairs specialist, fotografka
  56. Andrea Mašková / Pracovník v sociálních službách, poradna pro občanství/Občanská a lidská práva
  57. Ivana Čížková / PentaGen ředitelka, Vějíř NO předsedkyně
  58. Lucie Kudrnová / Ratolest Brno, ředitelka
  59. Camille Latimier / Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s. , ředitelka
  60. Jan Mavran / Sociální pracovník, personalista
  61. Jarmila Balážová / novinářka
  62. Zbyněk Andrš / Vysokoškolský pedagog
  63. Olina Jonášová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  64. Pavlína Čojevova / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  65. Drahomíra Čojevova / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  66. Sona Kalocsayova / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  67. Jiřina Holubová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  68. Naďa Galová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  69. Jana Balažová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  70. Silva Šmídová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  71. Anna Zsabova / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  72. Eva Gragova /Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  73. Věra Vlačuhová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  74. Brigita Vlačuhová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  75. Matylda Vlačuhová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  76. Iveta Olahová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  77. Anděla Kumajová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  78. Anna Cicková / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  79. Zuzana Goralová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  80. Ivana Ištoková / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  81. Nataša Botošová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  82. Jiřina Dzurková / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  83. Vasta Cicková / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  84. Olina Kovačová / Spolek žen oběti protiprávní sterilizace
  85. Kateřina Fumferová / Právnička, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva
  86. Klára Kalibová / advokátka
  87. Dušan Vaněk / Sociální pracovník
  88. Alena Bartková / Vedoucí zařízení
  89. Petra Vytejčková / advokátka
  90. Václav Walach / Kriminolog
  91. Alena Svobodová / Sociální pracovnice
  92. Helena Klímová / Psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  93. Štěpán Kavur / Buči z.s, předseda
  94. Ruben Pellar / překladatel
  95. Jan Červenka / VŠ pedagog, FF UK
  96. Linda Sokačová / Socioložka, Amnesty International ČR
  97. Věra Kličková / Spolek žen Oběť protiprávní sterilizace
  98. Věra Roubalová Kostlánová / Psychoterapeutka, Rafael institut
  99. Alma Lily Rayner / Umělkyně
  100. Jiřina Kuklová Stolařová / KHER, z. s., nakladatelství romské literatury
  101. Milan Adam / Sociální pracovník
  102. Milyena Vynnychuk / Pracovnice v sociálních službách
  103. Adam Pospíšil / Projektový manažer, hudebník
  104. Alica Sigmund Heráková / Ředitelka, Tuke.TV, z.s.
  105. Nela Vrchotová / právnička
  106. Nikoleta Fellnerová / Sociální pracovnice
  107. Eva Kellnerová / Vedoucí oddělení doktorského studia CERGE
  108. Jana Vejplachová / Výkonná ředitelka Společenství Romů na Moravě Romano jekhetaniben pre Morava
  109. Claudie Laburdová / Slovo 21, z. s, koordinátorka projektů romské ženské skupiny Manushe
  110. Veronika Tylšová / Pracovník v sociálních službách, Poradna pro občanství/občanská a lidská práva, z.s.
  111. Petr Kautský / tlumočník a překladatel
  112. Barbora Stejskalová /tlumočnice a učitelka
  113. Šimon Pellar / překladatel
  114. Věra Jedličková / právnička
  115. Eliška Jelínková / Koordinátorka sítě/Česká ženská lobby
  116. Lucie Lukavská / Překladatelka a tlumočnice
  117. Giorgio Cadorini / Vysokoškolský učitel
  118. Vanda Durbáková / Advokátka, spolupracujúca s Poradňou pre občianske a ľudské práva, Slovenská republika
  119. Gabriela Hrabaňová / Ředitelka ERGO network
  120. Martina Taušková / Poradkyně pro oběti
  121. Jana Horváthová / Ředitelka Muzea romské kultury
  122. Adam Homsi / Soudní tlumočník a podnikatel
  123. Růžena Šimonová / Oběť protiprávní sterilizace
  124. Veronika Makovská / Středoškolská pedagožka
  125. Nicole Votavová Sumelidisová / Vysokoškolská pedagožka
  126. Marie Čovejová / Spolek žen obětí protiprávních sterilizací
  127. Renata Horvátová / Spolek žen obětí protiprávních sterilizací
  128. Jan Vašat / VŠ pedagog, sociální pracovník
  129. Pavlína Čovejová / Spolek žen obětí protiprávních sterilizací
  130. Alžběta Fontiová / Spolek žen obětí protiprávních sterilizací
  131. Dan Petrucha / Statutární zástupce Ligy lidských práv
  132. Karel Lach / Právník Ligy lidských práv
  133. Anna Štefanidesová / Právnička Ligy lidských práv
  134. Kateřina Horáková / Vysokoškolská studentka
  135. Simone Sumelidu / Vysokoškolská učitelka
  136. Tereza Outolná / Dojička, dcera oběti protiprávní sterilizace
  137. Pavlína Konhauserová / Spolek žen obětí protiprávních sterilizací
  138. Blanka Černá / tlumočnice-překladatelka
  139. David Fuchs / tlumočník a překladatel
  140. Kristína Kalejová / Rómska aktivistka, Hermanovce, SR
  141. Helena Kalejová / Rómska aktivistka, Hermanovce, SR
  142. Petra Giňová / Rómska aktivistka, Jarovnice, SR
  143. Anna Čonková / Rómska aktivistka, Hermanovce, SR
  144. Štefan Ivanco / Programový koordinátor Poradne pre občianske a ľudské práva, SR
  145. Denisa Barry / Predsedníčka Poradně pre obćianske a ľudské práva, SR
  146. Eva Čech Valentová / Právnička, členka výboru České ženské lobby
  147. Vojtěch Zemánek / Koordinátor dobrovolníků, Sdružení pro integraci a migraci
  148. Petra Ezzeddine / Antropoložka, FHS UK
  149. Vladimír Čermák / Předseda Hnutí romských studentů