Ústí nad Labem zveřejnilo fotku ze soukromí rodiny – Liga podává trestní oznámení

Liga lidských práv podala trestní oznámení v kauze „rodiny z garáže“ v Ústí nad Labem, která právě hýbe internetem.

Magistrát města Ústí nad Labem na své facebookové stránce dne 3. 10. 2018 zveřejnil příspěvek s názvem „Z deníku městské policie“. Text pojednával o zásahu městské policie a orgánu sociálně-právní ochrany dětí vůči matce se třemi dětmi, která provizorně z důvodu rekonstrukce bytu s dětmi bydlela v garáži, a o odebrání jednoho z dětí a jeho umístění do ústavu. K příspěvku byla připojena fotografie garáže se základním vybavením a kočárkem, evidentně nešlo o ilustrační fotografii, ale o zveřejnění skutečného obydlí rodiny.

Pod příspěvkem se objevilo několik stovek komentářů rozhořčené veřejnosti, která nesouhlasí s tím, že namísto poskytnutí pomoci a náhradního bydlení došlo k odebrání dětí. Veřejnost se také pozastavila nad zveřejněním fotky ze soukromí rodiny. Právě kvůli zveřejnění fotky ze soukromí rodiny a z důvodu podezření z trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji a zneužití pravomoci úřední osoby bylo trestní oznámení Ligou podáno.

Podle našeho názoru úřední osoby zneužily bezbrannost a tíseň rodiny, která není schopna se právně bránit. Úředníci upřednostnili zveřejnění „senzace“ o dětech z garáže před důslednou ochranou jejich soukromí. Rodině vznikla závažná újma v jejím právu na soukromí. Liga vyzvala orgány činné v trestním řízení, aby zprostředkovaly matce dětí právní pomoc dle zákona o obětech trestných činů.

Text trestního oznámení je zde.

Policie se omluvila za neoprávněnou perlustraci účastníků shromáždění

Účastníci blokády hranic v Mikulově se po osmi měsících dočkali omluvy za neoprávněnou kontrolu totožnosti. Po skončení legálního shromáždění totiž policie bezdůvodně začala všechny zúčastněné kontrolovat. I když Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje nejdříve jakékoliv pochybení odmítalo, po opakované stížnosti nakonec uznalo chybu a účastníkům shromáždění se omluvilo. Bezdůvodné kontroly totožnosti, a zvláště pak hromadné kontroly účastníků shromáždění jsou dlouhodobým nešvarem policie. Problém znamenají nejen proto, že zasahují do soukromí lidí, ale jsou také jistou formou zastrašování občanů.

Patnáctiminutová blokáda hraničního přechodu se konala 28. dubna 2010. Jejím cílem bylo podpořit rakouské aktivisty za práva zvířat, proti kterým v Rakousku probíhá kontroverzní a medializované trestní řízení. Shromáždění na hranicích bylo předem řádně oznámeno úřadům a konalo se tedy v souladu se zákonem. Přesto účast na demonstraci policisté vyhodnotili jako přestupek a požadovali po všech přítomných doklady. I když s nikým následně přestupkové řízení zahájeno nebylo, někteří zúčastnění chápali gesto policie jako šikanu a neoprávněné shromažďování osobních údajů, proto prostřednictvím Ligy lidských práv podali proti postupu policistů stížnost.

„Je pozitivní, že se policie nakonec rozhodla přiznat své pochybení a s vysvětlením se za něj slušně omluvit. Takový přístup odpovídá práci moderního policejního sboru a vzbuzuje důvěru občanů více než heslo Pomáhat a chránit.“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota a dodává: „Omluvu policie je třeba ocenit, zejména proto, že policie obvykle nemívá ve zvyku se omlouvat ani za mnohem závažnější pochybení, a vyčkává, až se lidé obrátí na soud.“

K neoprávněným perlustracím ještě nedávno pravidelně docházelo například na politických mítincích. Policie přitom kontrolovala zejména totožnost lidí, kteří pomocí transparentů vyjadřovali odlišný politický názor, a to i přesto, že shromáždění nijak nenarušovali. Na tento problém reagovalo před půl rokem také Ministerstvo vnitra ve svém stanovisku k právu shromažďovacímu. Podle něj pro prokazování totožnosti osob, které se nedopouští žádného přestupku, není důvod. Policie musí respektovat zákon a vyžadovat doklady jen tehdy, je-li někdo z přestupku skutečně podezřelý.

Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel: +420 604 118 050

Vyrozumění policie s omluvou naleznete zde.

Problematice lidských práv a policie, včetně neoprávněných kontrol totožnosti, se věnujeme v praktickém manuálu určeném veřejnosti

Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem a v předposledním čísle EXTRA ligových novin.

Důkazy z Michálkových nahrávek by mohl soud přijmout

K často zaznívajícím hlasům, že skrytě pořízené nahrávky nebudou odvolanému řediteli SFŽP Michálkovi nic platné, uvádí právnička Zuzana Candigliota v rozhovoru pro iHNed.cz, že by s nimi u soudu zřejmě uspěl.

Obecně platí, že k pořízení jakékoli nahrávky ať už diktafonem či kamerou je třeba souhlasu zaznamenávané osoby. „Z tohoto pravidla však platí určité zákonné výjimky – například pro policejní odposlechy a k účelům zpravodajství,“ upřesňuje v rozhovoru pro iHNed.cz právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Je ale jasné, že pokud je účelem zajištění důkazů o páchání závažné trestné činnosti, tak by k takovému nahrávání pachatel nikdy nedal souhlas. „Tudíž by v některých případech nemohly být trestné činy nikdy objasněny, pokud nelze důkazy zajistit jinak. Takový stav je nežádoucí a soudy už daly najevo, že v určitých případech je třeba dát před ochranou soukromí přednost hodnotám jiným,“ uvádí Candigliota.

Zájem na ochraně společnosti je víc než ochrana soukromí

Jinou hodnotou může být například zájem na ochraně společnosti před trestnými činy, například před korupcí. A na tom, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. „Zda je, nebo není právně přípustné nahrávání bez souhlasu toho dotčeného, se bude odvíjet od konkrétních okolností, hlavně od účelu pořizování záznamu,“ podotýká právnička Ligy lidských práv.

Proto lze u soudu v trestním i civilním řízení použít skrytě pořízené nahrávky jako důkaz, i když rozhodovací činnost soudů není jednotná. „Nahrávky, které pořídil pan Michálek v kauze Drobil, by pravděpodobně soudy nepovažovaly za projevy osobní povahy, ale projevy při výkonu veřejné činnosti. Asi by tak odpadl aspekt ochrany soukromí. Je tedy možné, že soudy by takový důkaz přijaly jako přípustný,“ předpokládá Candigliota.

Článek byl publikován dne 21. 12. 2010 na www.parlamentnilisty.cz.

Za zveřejnění fotografie oběti mohou médiím hrozit statisícové pokuty

Brno/Praha – 28. května 2008 – Poslanecká sněmovna v současné době projednává návrh nové právní úpravy, podle které nikdo nebude moci jakýmkoli způsobem zveřejnit vyobrazení obětí trestných činů mladších 18 let, dále pak snímky obětí kuplířství, šíření pornografie, trestných činů proti rodině a mládeži, životu a zdraví a fotografie obětí trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti. Zákaz se má vztahovat i na zveřejňování jména a příjmení nebo jiných údajů, které by umožnily oběť identifikovat. Podle návrhu by bylo možné za porušení tohoto zákazu dle zákona o ochraně osobních údajů uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun.
Reakce médií a nevhodná publicita je v mnoha případech zdrojem dalšího prohlubování traumatu obětí tragédií a trestných činů. Současná ochrana obětí před nevhodným zveřejňováním informací je nedostatečná. Případů, kdy se oběť nebo pozůstalí brání zveřejnění informací soudní cestou, je velmi málo. Judikatura jasně nedefinuje, co lze považovat za zásah do soukromí, soudní řízení trvá často několik let a výše částek přiznaných jako náhrada nemajetkové újmy je mnohdy nízká, takže se médiím v některých případech „vyplatí“ informace publikovat. To všechno přispívá k nerespektování soukromí obětí médii.
Průlomový rozsudek, který by měl přispět k větší ochraně obětí tragédií před neetickým zveřejňováním jejich fotografií v médiích, vydal počátkem letošního roku Nejvyšší soud. Rozsudek se týkal případu, kdy deník Šíp na titulní straně a na internetových stránkách www.deniksip.cz zveřejnil fotografie ohořelých ostatků syna manželů Štáfkových, který tragicky zahynul při dopravní nehodě. Oběma manželům, sourozencům a celému okruhu blízkých lidí způsobilo toto zveřejnění další těžké trauma, proto se rozhodli, že budou proti neetickému způsobu zveřejňování postupovat právní cestou. Podle Nejvyššího soudu bylo zveřejnění fotografií zobrazujících mimo jiné též ohořelé tělesné pozůstatky tragicky zesnulého syna žalobců zcela neopodstatněné a neoprávněně postihlo soukromí manželů. O výši odškodnění bude 29. července 2008 v 10.00 dále rozhodovat Vrchní soud v Praze, kam se případ vrátil. Pro Vrchní soud je názor Nejvyššího soudu závazný. Tento případ je precedentem v oblasti ochrany soukromí nejen pro oběti dopravních nehod a jejich pozůstalé, ale také pro oběti trestných činů a pozůstalé obecně.

Bližší informace o případu poskytne:

Mgr. Jana Neusarová, psychosociální poradce ČSODN, tel.: 739 983 321,

Bližší informace o ochraně soukromí obětí trestných činů poskytne:

Mgr. Veronika Kristková, právnička, Liga lidských práv, tel:+420 545 210 446

Nový policejní zákon

Iveta TOUŠLOVÁ; moderátorka
——————–
Organizace, které hájí lidská práva, se opřely do nového policejního zákona, zejména do pasáží o používání zpravodajské techniky. Varují, že by mohla být zneužita.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Další kritika na hlavu nového zákona o policii je tentokrát spojena s obavou o ochranu soukromí. Policisté by podle ní nově mohli mít přístup k citlivým informacím od tajných služeb.

Jiří KOPAL; právník, Liga lidských práv
——————–
Riziko je v tom, že policie by si navzájem se zpravodajskými službami mohly předávat informace tak, že o tom nebude žádná kontrola a nebude jasně vymezen legitimní účel k předávání těchto informací.

Miroslav KRUTINA; právník, Český helsinský výbor
——————–
Chtěli bychom slyšet nějaké garance, že nebude probíhat, já nevím, plošný monitoring, zneužívání zpravodajských informací, které obecně jsou shromažďovány samozřejmě v mnohem větším rozsahu.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Nedostatečnou kontrolu spolupráce policie a tajných služeb kritizuje také opozice.

Jeroným TEJC; poslanec; bezpečnostní expert strany /ČSSD/
——————–
Nemůžeme uvažovat o žádném zvýšení využití zpravodajských služeb, ani ve spolupráci s policií pokud nebude zajištěna větší kontrola zpravodajských služeb.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Ministr vnitra Ivan Langer kritizovanou pasáž policejního zákona brání. Riziko zneužití podle něj nehrozí.

Ivan LANGER; ministr vnitra /ODS/
——————–
Jsou okamžiky, kdy spolu musí být policie a zpravodajské služby schopny reagovat ve vteřinách, to nic nemění na tom, že každé takovéto jednání musí být následně podrobeno kontrole.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Obavy ze zneužití zpravodajských služeb nejsou na místě ani podle Bezpečnostní informační služby.

Jan ŠUBERT; mluvčí, Bezpečnostní informační služba
——————–
Pokud někdo není špion, terorista, velký tunelář, neohrožuje demokracii, není ve spojení s organizovaným zločinem, tak se sebemenšího zájmu naší služby o svojí osobu nemusí obávat.

Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Nový policejní zákon je teď ve sněmovně ve druhém čtení. Pokud parlamentem projde úspěšně a podepíše ho prezident, začne platit na začátku roku 2009.

Textový záznam televizní relace v pořadu Události na ČT1 ze dne 15.4.2008.