Čtvrtek, 12. září 2013Tiskové zprávy
Místopředseda Krajského soudu v Brně Pavel Bachratý doporučil soudcům, aby zakazovali pořizování zvukových záznamů ze soudních jednání. Takový postup je podle Ligy lidských práv v rozporu se zákonem, ústavními principy veřejnosti a transparentnosti soudního řízení, ale i s ustálenou soudní praxí. Advokát spolupracující s Ligou proto podal na postup soudu stížnost k ministerstvu spravedlnosti.
Se zákazem pořizování nahrávek se setkal pro bono advokát Mgr. Robert Cholenský, Ph.D. U soudu zastupoval muže s duševním onemocněním, který se přel s léčebnou za ponižující zacházení. Kvůli zákazu pořizování nahrávek podal na soudkyni Dagmar Bastlovou stížnost. Soud ji ale smetl ze stolu pro nepřípustnost. Vedení soudu argumentovalo údajným zneužitím nahrávek v minulosti osobami z řad veřejnosti, které Bachratý označil za „samozvané aktivisty či strážce zákonnosti“.
Podle zákona má přitom účastník řízení, advokát nebo veřejnost na pořizování nahrávek právo. Soudce může tuto možnost vyloučit jen tehdy, pokud by to narušovalo průběh a důstojnost jednání. Krajský soud tvrdí, že zákazem chrání soukromí účastníků řízení, ale nemá ke svému jednání žádnou oporu v zákoně. Navíc v případě klienta Ligy nemohlo být žádné soukromí psychiatrické léčebny dotčeno.
„Nahrávání jednání má sloužit k ochraně klienta, neboť pokud soudce nesprávně protokoluje výpovědi svědků nebo má nevhodné komentáře, má advokát důkaz, co skutečně u soudu zaznělo,“ vysvětluje právní ředitelka Ligy Zuzana Candigliota. K nesrovnalostem v protokolu z jednání v tomto případě skutečně došlo. Podle právničky je postup soudu svévolný a hrubým způsobem narušuje důvěru veřejnosti v soudnictví.
Advokát Cholenský proto podal na postup soudu stížnost k Ministerstvu spravedlnosti. Zapravdu mu dal i odbor vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory, podle kterého soud zákazem nepřiměřeně zasahuje do práv účastníků řízení a postupuje „zřetelně mimo svou pravomoc“.
Bližší informace poskytnou:
Mgr. Robert Cholenský, Ph.D., advokát, tel. 608 967 423
Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043
Česká advokátní komora, kontakt viz stanovisko níže.
Odkazy:
Stížnost na soudkyni
Odpověď místopředsedy Krajského soudu v Brně
Stížnost k Ministerstvu spravedlnosti
Stanovisko odboru vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory
Úterý, 10. září 2013Tiskové zprávy
Dnešní projednávání stížnosti dvou českých rodiček u Evropského soudu pro lidská práva ukázalo zájem soudců o situaci v Česku. Podle očekávání nešlo o formální jednání – soudci kladli řadu doplňujících otázek, zejména vládě. Předmětem stížnosti je přístup státu k domácím porodům, které se snaží omezit tím, že u nich zabraňuje poskytování péče porodními asistentkami. Rozhodnutí ve věci lze očekávat v řádu týdnů nebo měsíců.
Soudci požádali vládu o komentář k rozhodnutí Ústavního soudu ve věci kriminalizované porodní asistentky Ivany Königsmarkové a k jeho závěru, že rodičům je nutné nechat určitou míru rozhodování a že součástí přijatelného rizika je i porod mimo nemocnici. Dále chtěli znát procenta případů, kdy dochází k nepředvídatelným komplikacím. Zeptali se také na to, proč vláda rovnou nezakáže domácí porody jako takové, když je považuje za nebezpečné.
Vláda argumentovala například tím, že asistovaný porod v domácím prostředí nechce povolit, neboť jí to neumožňují další mezinárodní závazky. „Tuto argumentaci odmítáme, neboť pak by své mezinárodní závazky porušovaly země jako Německo, Rakousko či Velká Británie. V těchto zemích se pro plánovaný porod doma rozhodne jedno až tři procenta žen,“ říká právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Právo žen je podle ní porušováno jednak tím, že porodní asistentky jsou odstrašovány od poskytování péče u porodů doma, ale také chybějící právní úpravou, která by je umožnila.
Souboj statistik
Dalšími argumenty vlády byly zejména statistiky dokládající špičkové výsledky české porodnické péče založené na porodech výhradně v nemocnicích. Dále zástupci státu upozornili, že je věc státu si regulovat zdravotnictví a rozsah přípustné péče podle svého a soud by do této oblasti neměl zasahovat.
Zástupci stěžovatelek, advokáti Richard Hořejší a David Zahumenský s pomocí biostatističky Markéty Pavlíkové, zase poukázali na jiné statistiky a výzkumy, které potvrzují, že porod v domácnosti je srovnatelně bezpečný s porodem v nemocnici. Upozornili také na praxi v západních státech, kde je porod doma dostupnou variantou a výsledky péče jsou rovněž na vynikající úrovni.
Další informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043
Adéla Hořejší, právní zástupkyně jedné ze stěžovatelek, tel. 776 696 656
Videozáznam z dnešního jednání naleznete zde.
Podrobnosti k případu naleznete zde.
Čtvrtek, 8. srpna 2013Tiskové zprávy
Dvě české ženy podaly stížnost proti státu pro porušení svého práva na respektování soukromého a rodinného života. Stěžovatelky si přály porodit doma za asistence porodní asistentky, ale nemohly toto své právo uskutečnit. Evropský soud pro lidská práva nyní nařídil ústní projednání tohoto případu. Slyšení proběhne dne 10. září 2013 od 9.00 hodin ve Štrasburku.
Česká republika v obdobných případech dlouhodobě omezuje právo na svobodnou volbu a místo porodu. „Běžnou praxí v Česku je, že stát znemožňuje porodním asistentkám poskytování odborné péče a snaží se o cílenou likvidaci tohoto povolání,“ uvedl předseda Ligy lidských práv David Zahumenský. První stěžovatelka nakonec porodila doma bez pomoci zdravotníka, druhá žena byla po dvou domácích porodech nucena porodit v nemocnici.
Evropský soud pro lidská práva již v podobném případě v roce 2010 odsoudil praxi v Maďarsku, kde byly porodní asistentky rovněž odrazovány od poskytování péče u porodů v domácnosti rodiček. Soud zde dospěl k závěru, že okolnosti porodu včetně volby místa porodu nepochybně tvoří součást soukromého života ženy a že porod doma vyžaduje zapojení zdravotníka. Shledal proto, že stát je povinen vytvořit podmínky, aby zdravotní péče byla možná a dostupná. Dále čeká ve Štrasburku na projednání podobný případ, ve kterém poškozené matky žalují Litvu.
Záznam z jednání bude dostupný na webových stránkách štrasburského soudu tentýž den odpoledne. Liga lidských práv bude průběžně informace z jednání zveřejňovat na svém Facebooku.
Bližší informace poskytnou:
David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Adéla Hořejší, právnička zastupující jednu z žen, tel. 776 696 656
Poznámky:
Podrobný popis případu jedné z žen naleznete zde.
Šest otázek, které ESLP pokládá ČR v rámci ústního projednání tohoto případu, naleznete zde.
Informace o českém případu a přenos z jednání naleznete zde.
Předchozí tiskové zprávy Ligy lidských práv k otázkám přístupu žen k péči u porodu doma naleznete v těchto článcích:
Ministerstvo zdravotnictví nečekaně vyloučilo z diskuze o koncepci porodnictví zástupkyně rodiček a porodních asistentek (24. 4. 2013)
Ústavní soud vyzval stát k seriózní diskusi o domácích porodech (13. 3. 2013)
Soud rozhodl: Nemocnice musí ženám zajistit porodní asistentku i u porodu doma (12. 1 . 2012)
Rozhodnutí případu Ternovszky proti Maďarsku naleznete zde, v angličtině zde.
Informace o případu Kosaitė-Čypienė a ostatní proti Litvě naleznete zde.
Úterý, 11. června 2013Aktuality
Liga lidských práv si vás dovoluje upozornit na pravděpodobně poslední soudní jednání ve věci Ladislava Flekala, který byl nespravedlivě odsouzen za křivé obvinění poté, co si stěžoval na policisty. Pana Flekala se zastal až Nejvyšší soud (usnesení naleznete zde). Případ sledujeme pro možné zneužití deliktu „křivé obvinění z trestného činu“ proti nepohodlnému stěžovateli.
19. června 2013 od 13.00, v budově Okresního soudu v Písku, Velké náměstí 121, v místnosti č. 401, 3. patro
V únoru 2011 pana Flekala na chodníku srazil cyklista a na místo ihned přijela policie. Pan Flekal si na jejich jednání později stěžoval a upozornil na to, že se k němu policisté chovali arogantně, svévolně mu odebrali mobilní telefon, nepřivolali mu lékaře a neprovedli test na drogy u muže, který jej srazil na kole. Podle soudců Nejvyššího soudu se o trestný čin křivého nařčení nemohlo jednat, protože i kdyby se jeho tvrzení neprokázala nebo byla nepravdivá, ani v jednom případě se nejednalo o nařčení policistů z trestného činu.
Okresní soud v Písku tak znovu věc projedná a vzhledem k tomu, že se musí řídit právním názorem Nejvyššího soudu, lze očekávat zproštění viny.
Nejvyšší soud tak dal veřejnosti i orgánům činným v trestním řízení signál, že je ochoten se postavit nedůvodné kriminalizaci stěžovatelů.
Liga lidských práv už dříve varovala před tím, že nový trestní zákoník rozšiřuje možnosti stíhat občany za křivé obvinění a jiné verbální delikty. Tento institut tak může být snadno zneužit proti nepohodlným stěžovatelům i obecně proti svobodě slova. V praxi se tak podle našich poznatků skutečně často děje. Právě proto by tyto případy neměly unikat pozornosti médií a veřejné kontrole.
Kontakt na obviněného Ladislava Flekala – tel. 774 244 370
Kontakt na Zuzanu Candigliota, právničku Ligy lidských práv – tel. 777 893 871
Tisková zpráva Ligy lidských práv ze dne 5. 1. 2010 – Nový trestní zákoník zůstává nástrojem proti svobodě slova
Stížnost pana Flekala najdete zde.
Středa, 22. května 2013Aktuality
Na naši výzvu rodičkám s negativní zkušeností z porodnic zareagovalo na šest desítek žen, kterým tímto za jejich dopisy děkujeme. I na základě jejich příběhů jsme sestavili zprávu pro Evropský soud pro lidská práva, který se aktuálně českým porodnictvím zabývá. Klíčové argumenty shrnula na svém blogu právnička Ligy Zuzana Candigliota.
