Reportáž zveřejněná dne 4. 4. 2009 na www.ceskatelevize.cz je ke stažení zde.
Liga od počátku řešení problematiky vzdělávání romských dětí prosazovala etnický přístup k problematice, neboli sběr adresných etnických dat v našich školách. Toto řešení bylo dlouhodobě politicky nepřijatelné, přesto se snažíme toto téma stále otvírat. Nejnovější výzkumy zadané ministerstvem školství nicméně již pracují i s etnickými daty.
Podle rámcového vzdělávacího programu, který školy musely zakomponovat do svého vzdělávacího systému již před rokem a půl, by měla být posílena výchovná úloha školy. Učitelé mají vybavit děti například sociálními kompetencemi či kompetencemi k řešení problémů. V rámci nového školského systému byla zavedena takzvaná průřezová témata, která se tematicky dotýkají několika vyučovaných předmětů zároveň, a měla by se tak prolínat celým vzděláváním. Školy mají jejich prostřednictvím děti formovat v rozhodné, tolerantní a zodpovědné osobnosti.
K průřezovým tématům, která by měla být využívána ve všech předmětech, patří osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova, výchova demokratického občana, mediální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a environmentální výchova. Ze všech výše uvedených témat se české školy nejčastěji zaměřují na environmentální problematiku, tedy ochranu životního prostředí, zatímco multikulturní výchova, jejímž smyslem je především tolerance vůči jinakosti, zatím zůstává v pozadí. Liga lidských práv v současné době provádí výzkum, jehož výsledky by měly ukázat, jakým způsobem školy vyučují multikulturní výchovu, jaký smysl v ní spatřují a které metody přitom považují za nejefektivnější.
První výsledky výzkumu ukazují, že pro školy je změna, jakou byl přechod z klasických učebních osnov na školní vzdělávací program, velmi obtížná. Snadná a přínosná byla doposud jen pro školy, které již před vznikem Rámcového vzdělávacího programu učily „moderně“ a používaly alternativní učební metody. Řada škol se s jeho vytvořením potýkala velmi dlouho a kantoři se cítí za práci, kterou na něm odvedli, neodměněni. Požadavek celé koncepční změny vzdělávacího systému totiž, jak se ukázalo, vyžaduje aktivitu nejen od pedagogů, ale i odbornou a materiální podporu ministerstva školství.
Výzkum dále ukázal, že školy mají problém s tím, jak téma multikultury ve výuce prezentovat, a často jim uniká také samotný její smysl. Velká část českých škol vnímá multikulturu převážně jako vyučovací předmět, jehož prostřednictvím se děti mají seznámit s cizími kulturami. Je škoda, že takto zajímavé a přínosné téma podává většina pedagogů klasickou frontální metodou, která se ve vyspělých zemích s kvalitním vzdělávacím systémem již dávno nepoužívá. Mezi českými základními školami existují však i výjimky, které se snaží obohatit výuku o modernější metody – například projektové dny, skupinovou výuku nebo využití zážitkové pedagogiky.
Školám, které mají s realizací výuky tohoto průřezového tématu problémy nebo by rády získaly další informace ohledně multikulturní výchovy, inkluzivního vzdělávání či školské legislativy, nabízí Liga lidských práv odborné konzultace.
Bližší informace a inspiraci pro učitele lze najít také na www.ferovaskola.cz.
Z verbálního trestného činu se může snadno stát nástroj šikany
Manželé Lubovi upozornili na nepravosti v dětském domově. A mají kvůli tomu potíže – jsou stíháni pro pomluvu.
NOVÝ JIČÍN Dvě děti z dětského domova v Novém Jičíně promluvily o tom, že je zástupce ředitelky Michal Pokorný zbil či brutálně uhodil. Kauza se na světlo dostala díky bývalé vychovatelce domova Radmile Lubové, které se děti svěřily, a jejímu manželovi.
Miroslav Luba se totiž spojil s rodiči dětí a doporučil jim, aby si našli advokáta a obrátili se na státní zastupitelství. Na nedobré poměry v domově upozornil Luba také zřizovatele, Moravskoslezský kraj, a ombudsmana. Ten kraji uložil, aby v domově provedl kontrolu. Zřizovatel se věcí příliš nezabýval. Loni na jaře řekla Ivana Jírů z odboru školství Moravskoslezského kraje LN, že si děti nejspíš vymýšlejí. Žádné nepravosti podle ní ani nejsou pravděpodobné, protože v domově jsou „kvalifikovaní pracovníci, kteří prošli psychologickým testem“.
Kauzu vyšetřovala také policie. Odložila ji s tím, že podle soudního znalce děti lžou. Oponentní posudek, který naopak označil svědectví dětí za věrohodné, státní zástupkyně kvůli formálním chybám shodila ze stolu. Lubova advokátka Lucie Koupilová má za to, že svou roli v tom mohl hrát fakt, že zástupce ředitelky domova Pokorný má u policie v Novém Jičíně švagra.
Kritika domova se dětem i Lubovým vrátila jako bumerang. Jan Miko, který vypovídal o bití, je stíhán pro křivé svědectví.
Lubovy novojičínská policie vyšetřuje pro podezření z trestného činu pomluvy. Měli se ho dopustit tím, že napsali dopis ombudsmanovi, kraji a o problémech v domově mluvili s médii. Podle policistů sdělovali nepravdivé údaje, které mohly „značnou měrou ohrozit vážnost“ zástupce Pokorného „u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu“.
„Poukázali na týrání v dětském domově, o kterém se dozvěděli. Takovou povinnost má každý občan,“ říká advokátka Koupilová. „Není správné, že si za to vysloužili trestní stíhání.“ Miroslav Luba má za to, že cílem domova je zdeptat kritiky: „Beru to jako akt zastrašování. Vedení domova nejde o to, aby nás odsoudili. Stačí, že nám zkomplikují život. Uvažují asi takto: Něco na ně hodíme a oni se zklidní. Užijí si své, bude je to stát čas a peníze.“ Že se to povedlo, dosvědčuje Lubova advokátka Koupilová. „Jsou v tíživé situaci,“ říká. „Okolí na ně pohlíží s nedůvěrou, musí se uvolňovat z práce na výslechy, platit právní pomoc.“
Podle vyhlášky je minimální cena za jeden úkon advokáta 1350 korun, za celou dobu zastupování se částka může vyšplhat zhruba k padesáti tisícům korun.
Podobné kauzy vedou Ligu lidských práv k názoru, že pomluva nemá být trestný čin. „Paragraf je často zneužíván k umlčení veřejných kritiků. Zvlášť pokud se o nich ví, že jim výdaje na advokáty zkomplikují život, “ říká předseda Ligy Jiří Kopal. „Je to nebezpečné zejména v regionech, kde se snadno může stát, že se mocní proti kritikovi spojí.“
Vedle kauzy Lubových uvádí Kopal další typický příklad. Bývalý zaměstnanec zoologické zahrady ve Dvoře Králové Roman Komeda kritizoval její ředitelku za nekompetentnost. Svůj díl viny měla podle něj mimo jiné na tom, že rozzuřený slon zabil ošetřovatele.
Vina se ředitelce neprokázala, zato Komeda byl stíhám za pomluvu. Soudce sice případ ukončil se slovy, že kritika šéfky není pomluva. Komeda si ale užil své a dodnes splácí peníze za advokáta.
Kromě „šikanózní aplikace práva“ vadí Kopalovi i fakt, že stát v takových případech utrácí peníze za zbytečnou práci policistů a státních zástupců.
Článek byl publikován dne 12. 1. 2009 v Lidových novinách (obdobný článek naleznete na www.lidovky.cz).
V průběhu měsíce září a počátkem října se na devíti školách podařilo již naplno rozběhnout proces související s udělením certifikátu Férová škola. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská, která jako zástupkyně certifikační komise komunikuje s řediteli a pedagogy, zatím zjišťuje, do jaké míry jsou školy na udělení Certifikátu připraveny a zda mohou prokázat naplnění Základních zásad Certifikátu. Součástí procesu certifikace se totiž může stát jen škola, která tyto zásady dodržuje.
Právnička a pedagožka Lucie Obrovská při svých návštěvách analyzuje úroveň školních vzdělávacích programů a zařazení inkluzivních, antidiskriminačních a multikulturních zásad do výuky všech žáků bez ohledu na jejich věk. Zjišťuje rovněž, kde by školy měly zapracovat na zlepšení a poskytuje jim bezplatné konzultace.
Liga lidských práv nabízí ředitelům a učitelům také vzdělávací semináře s právní a pedagogickou problematikou. Týkají se zejména tématu diskriminace ve školství, předsudků a stereotypů, vyučování multikulturní výchovy nebo zvládání problémových situací ve třídě. Šesti břeclavským základním školám hradí tyto semináře Agentura pro sociální začleňování, s níž nyní Liga lidských práv uzavřela lokální partnerství.
Férová škola znamená: romské děti nejsou znevýhodněny a dostávají vzdělání jako každé jiné dítě
Břeclav – Jsi z romské rodiny? Tak patříš do zvláštní školy. Podle Ligy lidských práv je takový postup v řadě jihomoravských škol stále ještě běžnou praxí. Děti romských rodičů často končí bezdůvodně ve školách se sníženými standardy.
Zabránit by tomu měl projekt Férová škola, který chce Liga nastartovat v Břeclavi – městě, které má dlouhodobé problémy, co se týče soužití Romů a ostatních obyvatel.
Autoři vymysleli projekt na základě poznatků o vzdělávání romských dětí. Pod záštitou ministerstva školství chtějí přidělovat certifikát „Férová škola“ těm základním školám, které začleňují romské děti do svých tříd a kde nedochází k diskriminaci.
„Všechny břeclavské školy budou informovány o tom, že tento certifikát existuje. A město má zájem, aby se všechny školy o tento certifikát ucházely,“ uvedl břeclavský starosta Dymo Piškula. Podle něj by systém férových škol mohl přispět ke kvalitě vzdělání romských dětí. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská se chystá do Břeclavi příští týden. Ředitelům představí „férový“ certifikát.
„Glejt diskriminaci nespraví“ Liga lidských práv tvrdí, že pro školu je takové osvědčení známkou prestiže. To si ale nemyslí Jarmila Poláková, která v břeclavských školách pracovala jako romská poradkyně. „Nechat si přidělit takovou značku může být pro školu i nevýhodné. Automaticky dostane punc školy pro Romy,“ míní Poláková s tím, že všechny romské děti budou zase chodit do školy jen spolu, zatímco rodiče bílých dětí se takové škole mohou vyhýbat. „Na každé škole určitá míra diskriminace je. A nějaký glejt to nespraví,“ domnívá se.
Naopak podle Lucie Obrovské je Česká republika dlouhodobě kritizována ze zahraničí za segregaci zejména romských dětí a za jejich následné špatné uplatnění na trhu práce. „Tyto děti většinou končí ve zvláštních školách, kde nemůže být dosaženo jejich plného vzdělanostního potenciálu. Jihomoravská oblast je toho bohužel zářným příkladem,“ míní koordinátorka.
„Férová škola má garantovat dodržování lidských práv, zákaz diskriminace a začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, tedy do klasické třídy,“ dodává Lucie Obrovská. První školy by mohly získat certifikát na jaře příštího roku.
Férová škola musí mít například ve vzdělávacím programu zpracovány antidiskriminační zásady. Musí aktivně motivovat děti s jinou etnickou příslušností k zápisu do školy. A rozhodně nesmí odmítnout romské dítě přijmout, pokud není důvodem třeba naplněnost školy.
Ve škole navíc nesmí existovat třída, v níž by byli soustředěni žáci jednoho etnika.
V Břeclavi má patrně nejvíc romských školáků Kupkova škola, respektive její pracoviště v Sovadinově ulici. Tamse teprve budou rozhodovat, zda se stanou školou férovou. „Určitě se tím budeme zabývat. Z každého projektu se dá něco vytěžit,“ uvedl zástupce ředitele školy Petr Pláteník. Podle něj škola s romskými žáky pracuje nepřetržitě. „Romské děti jsou docela šikovné. Dá se s nimi velice dobře pracovat. Hodně k tomu přispívá romská asistentka,“ poznamenal s tím, že Sovadinova škola už férovou je. Alespoň co se týče přístupu k žákům.
Článek vyšel dne 23. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.