Férová škola znamená: romské děti nejsou znevýhodněny a dostávají vzdělání jako každé jiné dítě
Břeclav – Jsi z romské rodiny? Tak patříš do zvláštní školy. Podle Ligy lidských práv je takový postup v řadě jihomoravských škol stále ještě běžnou praxí. Děti romských rodičů často končí bezdůvodně ve školách se sníženými standardy.
Zabránit by tomu měl projekt Férová škola, který chce Liga nastartovat v Břeclavi – městě, které má dlouhodobé problémy, co se týče soužití Romů a ostatních obyvatel.
Autoři vymysleli projekt na základě poznatků o vzdělávání romských dětí. Pod záštitou ministerstva školství chtějí přidělovat certifikát „Férová škola“ těm základním školám, které začleňují romské děti do svých tříd a kde nedochází k diskriminaci.
„Všechny břeclavské školy budou informovány o tom, že tento certifikát existuje. A město má zájem, aby se všechny školy o tento certifikát ucházely,“ uvedl břeclavský starosta Dymo Piškula. Podle něj by systém férových škol mohl přispět ke kvalitě vzdělání romských dětí. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská se chystá do Břeclavi příští týden. Ředitelům představí „férový“ certifikát.
„Glejt diskriminaci nespraví“ Liga lidských práv tvrdí, že pro školu je takové osvědčení známkou prestiže. To si ale nemyslí Jarmila Poláková, která v břeclavských školách pracovala jako romská poradkyně. „Nechat si přidělit takovou značku může být pro školu i nevýhodné. Automaticky dostane punc školy pro Romy,“ míní Poláková s tím, že všechny romské děti budou zase chodit do školy jen spolu, zatímco rodiče bílých dětí se takové škole mohou vyhýbat. „Na každé škole určitá míra diskriminace je. A nějaký glejt to nespraví,“ domnívá se.
Naopak podle Lucie Obrovské je Česká republika dlouhodobě kritizována ze zahraničí za segregaci zejména romských dětí a za jejich následné špatné uplatnění na trhu práce. „Tyto děti většinou končí ve zvláštních školách, kde nemůže být dosaženo jejich plného vzdělanostního potenciálu. Jihomoravská oblast je toho bohužel zářným příkladem,“ míní koordinátorka.
„Férová škola má garantovat dodržování lidských práv, zákaz diskriminace a začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, tedy do klasické třídy,“ dodává Lucie Obrovská. První školy by mohly získat certifikát na jaře příštího roku.
Férová škola musí mít například ve vzdělávacím programu zpracovány antidiskriminační zásady. Musí aktivně motivovat děti s jinou etnickou příslušností k zápisu do školy. A rozhodně nesmí odmítnout romské dítě přijmout, pokud není důvodem třeba naplněnost školy.
Ve škole navíc nesmí existovat třída, v níž by byli soustředěni žáci jednoho etnika.
V Břeclavi má patrně nejvíc romských školáků Kupkova škola, respektive její pracoviště v Sovadinově ulici. Tamse teprve budou rozhodovat, zda se stanou školou férovou. „Určitě se tím budeme zabývat. Z každého projektu se dá něco vytěžit,“ uvedl zástupce ředitele školy Petr Pláteník. Podle něj škola s romskými žáky pracuje nepřetržitě. „Romské děti jsou docela šikovné. Dá se s nimi velice dobře pracovat. Hodně k tomu přispívá romská asistentka,“ poznamenal s tím, že Sovadinova škola už férovou je. Alespoň co se týče přístupu k žákům.
 
Článek vyšel dne 23. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.

děti, školství, vzdělávání, žáci